Mateus 22

Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yesu apɛt abho bɛghati bhɔ mɛnyɨŋ ndǔ bakay.
1 De novo Jesus lhes falou por parábolas, dizendo:
2 Yí bɛ, “Mbák Mandɛm achi nɛ bho mbɔ Mfɔ wap, mɛnyɨŋ bɛ́bhak mbɔ ɛnyu ɛchi ndǔ nɛkay ɛnɛn. Mfɔ amɔt anak nyaka ɛpǎ nɛbhay ntá mɔ́ywi.
2 — O Reino dos Céus é semelhante a um rei que preparou uma festa de casamento para seu filho.
3 Mpok ɛpa ákwáy nɔ́kɔ́, ató bɔ̌-bɛtok abhi bɛ́ mándɔ́k mángátí bǒ abhɛn yi ánáká bɛ mpok akway. Kɛ yɛ̌ amɔt kɛ twɔ.
3 Enviou os seus servos a chamar os convidados para a festa, mas estes não quiseram vir.
4 Apɛt abhɨŋɨ bɔ̌-bɛtok abhi báchák aghati bhɔ bɛ, ‘Dɔ́k ká ghati bo abhɛn nnáká bɛ́ ngwáy bhɔ bɛsɛnɛ́ mpɔŋ nɛ mǎnáŋ mana nɛnyíɛ́, yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛ́náŋ ɛ́chí téé. Dɔ́k ká ghati bhɔ mántwɔ́.’
4 Enviou ainda outros servos, dizendo: “Digam aos convidados: Eis que já preparei o meu banquete; os meus bois e animais da engorda já foram abatidos, e tudo está pronto; venham para a festa.”
5 Kɛ ndǔ bo abhɛn yi ánáká mankɛm, yɛ̌ mmu amɔt abhɨ́kɨ́ fyɛ ntí. Mánkʉ nɔkɔ chi ɛbhap mɛnyɨŋ. Amɔt arɔk ɛbhɨ ɛyi, achák arɔk chí ɛkɛrɛ́siɛ ɛyi,
5 Mas os convidados não se importaram e se foram, um para o seu campo, outro para o seu negócio.
6 abhɛ́nɛ́fú bákɛ́mti bɔ̌-bɛtok abhɛn mfɔ wu átó, bádɛn mbɔ nnya baway.
6 Outros, agarrando os servos, os maltrataram e mataram.
7 Mfɔ wu abhɔ́ŋ bɛyǎ bɛběntɨ. Ató batɛmɛ́ nɛnu bhi bárɔ́k báwáy bǒbhɔ, básɔ́ŋ ɛtɔk ɛyap.
7 — O rei ficou furioso e, enviando as suas tropas, exterminou aqueles assassinos e incendiou a cidade deles.
8 Abhɨŋɨ yɛ bɔ̌-bɛtok abhi arɛm bɛ, ‘Mpok ɛpa akway. Kɛ bǒ abhɛn nnáká bátɔŋ bɛ babhɨkɨ kway bǒ abhɛn bátwɔ̀ ndǔ ɛpǎ ɛya.
8 Então disse aos seus servos: “A festa está pronta, mas os convidados não eram dignos.
9 Dɔ́k yɛ́ ká ndǔ yɛ̌ntɨkɨ mbay, mǎnák yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ bǎghɔ́, bɛ́ ántwɔ́ ndǔ ɛpǎ nɛbhay.’
9 Vão, pois, para as encruzilhadas dos caminhos e convidem para o banquete todos os que vocês encontrarem.”
10 Bɔ̌bɛtok bhɔ bárɔ́k bakʉ mbɔ ɛnyǔ yi ághátí bhɔ. Bábhɨ́ŋɨ yɛ̌ntɨkɨ mmu. Mmǔ mbʉ́mbʉ mǎmbɨŋɨ bhɨ́ŋɨ, mmǔ ndɨ́ndɨ́ mǎmbɨŋɨ bhɨŋɨ. Ɛ́kʉ́ ɛkɛt ɛpǎ nɛbhay ɛ́jwí nɛ bo.
10 E, saindo aqueles servos pelas estradas, reuniram todos os que encontraram, maus e bons; e a sala do banquete ficou cheia de convidados.
11 “Kɛ mpok mfɔ áchwé anywɔ́p bɛghɔ bǒ abhɛn yi ánáká, aghɔ́ bɛ́ mmu amɔt abhɨkɨ bhɔŋ nkú-nɛbhay amʉɛt.
11 — Mas, quando o rei entrou para ver os que estavam à mesa, notou ali um homem que não trazia veste nupcial
12 Abhɛ́p mmu wu bɛ, ‘Nkwǎnɛ, ɔkʉ́ ná kɛ ɔ̌chwe fá, nkú-nɛbhay wɔ amʉɛt tí?’ Ɛcha mmu wu ɛnyɨŋ bɛrɛm.
12 e perguntou-lhe: “Amigo, como você entrou aqui sem veste nupcial?” E ele emudeceu.
13 Mfɔ achyɛ ɛyɔŋ bɛ mánkɛ́m yi mángwɔ́t amɔ nɛ bɛkak, mámɛsɛ nɛfí ndǔ ɛjuri. Arɛ́, bo bábhak ndǔ nɛdǐ kɛbhɔ nɛ nɛnyiɛ́ ámɛ́n.”
13 Então o rei ordenou aos serventes: “Amarrem os pés e as mãos dele e atirem-no para fora, nas trevas; ali haverá choro e ranger de dentes.”
14 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛtɛm nɛkay ɛnɛn, arɛm bɛ, “Mandɛm ǎnak bɛyǎ bho, kɛ ǎyap chí bǎrú.”
14 Porque muitos são chamados, mas poucos são escolhidos.
15 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, mbɔk bǒnkwɔ Fárisi bárɔ́k báté ɛyu, babho bɛyaŋ ɛnyǔ bákway bɛkʉ Yesu ánkwɛ́n anyu, bɛ bɔ mámbɔ́ŋ mbi bɛkɛm yi.
15 Então os fariseus se retiraram e consultaram entre si como surpreenderiam Jesus em alguma palavra.
16 Báká ɛyɔŋ ɛ́mɔt, bátó mbɔk bakoŋo bhap nɛ mbɔk bo Israɛl abhɛn báté ansɛm Hɛ́rɔd ntá Yesu bɛ mámbɛ́p yi bɛ, “Ntɔŋ, sɛ́rɨ́ŋɨ́ bɛ́ wɔ ɔchí mmu tɛtɛp, nɛ bɛ́ ɔ̌tɔ̀ŋ bho mbi Mandɛm tɛtɛp. Sɛ́rɨ́ŋɨ́ bɛ́ ɔpú yɨŋɨ mmu ndǔ bɛsí ɔ́ncháy yi.
16 E enviaram-lhe discípulos, juntamente com os herodianos, para lhe dizer: — Mestre, sabemos que o senhor é verdadeiro e que ensina o caminho de Deus de acordo com a verdade, sem se importar com a opinião dos outros, porque não olha para a aparência das pessoas.
17 Ghatí yɛ bhɛsɛ, ɛbhé yɛsɛ ɛka bɛ sɛ́nchíɛ nkábhɛ́nti ntá Mfɔ Rom kɛ ɛ́bhɨ́kɨ́ ka?”
17 Assim sendo, diga-nos o que o senhor acha: é lícito pagar imposto a César ou não?
18 Yesu arɨŋɨ nkaysi mbʉ́mbʉ yap. Arɛm bɛ, “Bě bho bɛtábhá, ndaká yí mǎmɔ̀ mɛ?”
18 Mas Jesus, percebendo a maldade deles, respondeu:
19 Aghati bhɔ bɛ, “Tɔ́ŋ ká mɛ nkáp kpokorok anɛ básɔ̀t bɛchyɛ ndǔ nkábhɛ́nti.” Bátwɔ́ yi nɛ ɛbhɔkɔ nkáp.
19 Mostrem-me a moeda do imposto. Trouxeram-lhe um denário.
20 Yesu asɔt akɛ́m awɔ, abhɛ́p bhɔ́ bɛ, “Ntí ághá nɛ́ arɛ? Nɛ nnyɛ́n chi ɛnɛn ághá?”
20 E Jesus lhes perguntou:
21 Bákɛ́mɛ yí bɛ, “Chí ntí Sísa, Mfɔ Rom. Nɛ nnyɛ́n, chi ɛni.” Yesu aghati yɛ bhɔ bɛ, “Chiɛ́ yɛ́ ka mfɔ Rom yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi ɛyi, mǎnchyɛ Mandɛm yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi ɛnɛ Mandɛm.”
21 Eles responderam: — De César. Então Jesus lhes disse:
22 Bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu arɛmɛ, bápɔ́p! Bárɔ́ yi, barɔk ɛbhak ɛyap.
22 Ouvindo isto, se admiraram e, deixando-o, foram embora.
23 Nkúbhɛ́ nywɔp ɛnɔ, mbɔk bǒnkwɔ Sádusi bárɔ́k ntá Yesu bɛbhɛp yi ɛnyɨŋ ndu bɛkʉ yi ánkwɛ́n anyu. Bǒnkwɔ Sádusi babhɨkɨ noko nyaka bɛ ɛwak ɛ́mɔt bawú bápɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m.
23 Naquele dia, alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se de Jesus e lhe perguntaram:
24 Bábhɛ́p Yesu bɛ, “Ntɔŋ, Moses asɨŋ ndǔ ɛbhé ɛyɛsɛ bɛ, mbák mmu ángú ándɔ́ ngɔrɛ́ kɛ bɔ́ kɛbhɔŋ yɛ̌ mmɔ́, mɔ́mayi abhɔŋ bɛsɔt ngɔrɛ́ wu bɛ́ ámbé bɔ nɛ yi ndǔ nnyɛ́n manɔ anɛ ágú.
24 — Mestre, Moisés disse: “Se alguém morrer, não tendo filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.”
25 Bɔ̌ chi amɔt bati tándrámɔt báchí nyaka fá. Anɛ mbɨ abháy ngɔrɛ́, agú ɛnɛ́ yi abhɨkɨ bhɔŋ yɛ̌ mmɔ́. Anɛ ákòŋo yi, asɔt kɛ́nkwɛ́sɛ́ wu ndǔ nɛbhay.
25 Ora, havia entre nós sete irmãos. O primeiro, tendo casado, morreu e, não tendo descendência, deixou sua mulher para seu irmão.
26 Yí nkwɔ agú, kɛbhɔŋ mmɔ́ nɛ kɛ́nkwɛ́sɛ́ wu. Ɛ́fákari ɛnyumɔt nɛ anɛ ájwí bati arat, nɛ bɔ̌mayi bachak nkwɔ.
26 O mesmo aconteceu com o segundo, com o terceiro, até o sétimo.
27 Ndǔ ngwɛnti, ngɔrɛ́ wu nkwɔ agú.
27 Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
28 Ndu ɛchi nɔ, mpok Mandɛm ákʉ̀ bawú mámpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, ngɔrɛ́ wu ǎbhák anɛ agha? Ndu bɔ́ mankɛm, bati tándrámɔt, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap abhay nyaka yi.”
28 Portanto, na ressurreição, de qual dos sete ela será esposa? Porque todos casaram com ela.
29 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Bɛkwɛ́nɛ́ bɛ́chí nɛ bhe tontó! Nti achi bɛ bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ yɛ̌ chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm nɛ yɛ̌ chi bɛtaŋ Mandɛm.
29 Jesus respondeu:
30 Mpok Mandɛm ákú bawú mámpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, bo bábhak mbɔ bɔángɛl awu amfay. Bápú pɛrɛ bhay nɛbhay.
30 Porque, na ressurreição, nem casam, nem se dão em casamento, mas são como os anjos no céu.
31 Kɛ mbák mǎmàkati bɛ bawú bapu kway bɛpɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, nɔ bǎrɛm bɛ bǎbhɨ́kɨ́ re pay ndǔ Ɛkáti Mandɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ágháti bhe? Ɛ́chí amɛm ɛkáti bɛ́ Mandɛm arɛm bɛ,
31 Quanto à ressurreição dos mortos, vocês nunca leram o que Deus disse a vocês:
32 ‘Mɛ nchí Mandɛm Ábraham, Mandɛm Áisek, nɛ Mandɛm Jekɔ́p!’ Mandɛm achí Mandɛm bo abhɛn bachi nɛpɛ́m. Apú Mandɛm bawú.”
32 “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó”? Ele não é Deus de mortos, e sim de vivos.
33 Bɛyǎ bo abhɛn báchí nyaka arɛ bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu árɛ́mɛ́, manyu áchók bhɔ, bɛ́yɨ́ŋɨ ɛnyǔ nɛtɔ́ŋ ɛnɛn Yesu átɔ̀ŋ.
33 Ouvindo isto, as multidões se maravilhavam da sua doutrina.
34 Bǒnkwɔ Fárisi bághók bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu ághátí bǒnkwɔ Sádusi ɛ́kʉ́ manyu áchók bhɔ. Báté ɛyu, báyáŋ ɛnyɨŋ ɛ́chák ɛnɛ bábhɛp Yesu.
34 Entretanto, os fariseus, sabendo que Jesus havia silenciado os saduceus, reuniram-se em conselho.
35 Mmǔ wap amɔt anɛ áchí ɛsáyrí ntɔŋ ɛbhé Moses arɔk mɛmɔ Yesu. Abhɛ́p yi bɛ,
35 E um deles, intérprete da Lei, querendo pôr Jesus à prova, perguntou-lhe:
36 “Ntɔŋ, ɛbhé ɛnɛ ɛ́chá bɛbhé Moses bɛ́chák chi ɛ́nɛ́?”
36 — Mestre, qual é o grande mandamento na Lei?
37 Yesu akɛmɛ yi bɛ, chí ɛbhé ɛnɛ ɛ́rɛ̀m bɛ, “‘Kɔŋ Mandɛm Acha ywɛ nɛ ntɨ ɛnɛ nɛnkɛm, nɛ ɛfóŋó yɛ ɛnkɛm, nɛ nkaysi yɛ nkɛm’.
37 Jesus respondeu:
38 Ɛnɛ́ kɛ ɛchi ɛbhé mbɨ, nɛ yɔ́ kɛ ɛ́chá bɛchak mɛnkɛm.
38 Este é o grande e primeiro mandamento.
39 Ɛnɛ́ ɛ́jwí bɛpay ɛ́chi mbɔ ɛnɛ́, nɛ ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Kɔ́ŋ ntɨ nkwǎ mbɔ ɛnyu ɔ́kɔ́ŋɔ́ mmʉɛt ɛyɛ.’
39 E o segundo, semelhante a este, é: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
40 Bɛbhé ɛbhɛn bɛpay bɛ́kútí yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm áyàŋ bo mándɨ́ŋɨ́, mbɔ ɛnyǔ ɛchi ndǔ mɛnyɨŋ mɛnkɛm ɛbhɛn Moses ásɨ́ŋɨ́, nɛ ɛbhɛn barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm básɨ́ŋɨ́.”
40 Destes dois mandamentos dependem toda a Lei e os Profetas.
41 Ɛnɛ́ bǒnkwɔ Fárisi babhʉɛt ɛbhak ɛ́mɔt nɛ Yesu, yi abhɛ́p bhɔ bɛ,
41 Estando reunidos os fariseus, Jesus lhes perguntou:
42 “Ndǔ nkaysi yɛka, Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò abhɔŋ bɛbhak mmɔ̌ agha?” Bákɛ́mɛ Yesu bɛ, “Abhɔŋ bɛbhak ɛbhárɛ́mɔ Debhít.”
42 — O que vocês pensam do Cristo? De quem é filho? Eles responderam: — De Davi.
43 Yesu arɛm bɛ, “Ná ɛchi yɛ bɛ Ɛfóŋó Mandɛm ákʉ nyaka Mfɔ Debhít ambɨŋɨ yi bɛ ‘Acha?’ Mfɔ Debhít arɛm nyaka bɛ,
43 E Jesus perguntou:
44 ‘Mandɛm Acha arɛm nyaka ntá Acha wa bɛ,
44 “Disse o Senhor ao meu Senhor:
45 Yesu abhɛ́p yɛ bhɔ bɛ, mbák Mfɔ Debhít ǎbhɨ̀ŋɨ nyaka Mpɛmɛ́ rɛ́ bɛ Acha. Ná Achǎ-rɛ áyibhiri ambak ɛbhárɛ́mɔ ywi?”
45 — Portanto, se Davi o chama de Senhor, como ele pode ser filho de Davi?
46 Yɛ̌ mmu kɛkway bɛkɛmɛ Yesu ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ábhɛ́bhɛ́ bǒnkwɔ Fárisi. Nɛ bɛ́bhó mpok ɛyɔ, yɛ̌ mmu kɛpɛrɛ mɔ bɛbhɛp yi yɛ̌nyɨŋ.
46 E ninguém podia lhe responder uma palavra; e a partir daquele dia ninguém mais ousou fazer perguntas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.