Mateus 21
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs ARC
1 Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi bákɔ́ baghaka ndǔ bɔ̌bɛtɔk Bɛtfágɛ nɛ Bɛ́tani, ndǔ Njiɛ Mɛnok Ólif, kɛkwɔt nɛ Yerúsalɛm. Aré, ató baghɔkɔ́ bhi bati apay ambɨ.
1 E, quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé, ao monte das Oliveiras, enviou, então, Jesus dois discípulos, dizendo-lhes:
2 Ápɛ́rɛ tó bhɔ, aghati bhɔ bɛ, “Dɔ́k ká ndǔ mɔ́tɔk anɛ achi afɔ ambɨ. Nɛchwe bǎchwè ɛtɔk, chɔŋ mǎngɔ́ mpɔŋɔ batu sɛsɛ́t, nɛ mɔ́ywi. Kaŋárí ká, mǎntwɔ fá nɛ yɔ.
2 Ide à aldeia que
3 Mbák yɛ̌ mmu abhɛp be ntí anɛ bǎkàŋari yɔ, ghatí ká yi bɛ, ‘Acha, áyàŋ yɔ.’ Tɛ́mté wu, chɔŋ yi andɔ mǎnsɔt yɔ.”
3 E, se alguém vos disser alguma
4 Ɛ́fákari nkúbhɛ́ ɛnyu ɛyɔ bɛ́ ɛnyɨŋ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ árɛ́mɛ́ nyaka ɛ́mfú tɛtɛp. Ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ arɛm nyaka bɛ,
4 Ora, tudo isso aconteceu para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta, que diz:
5 “Ghatí bo Síɔn bɛ́
5 Dizei à filha de Sião: Eis que o teu Rei aí te vem, humilde e assentado sobre uma jumenta e sobre um jumentinho, filho de animal de carga.
6 Bakoŋo Yesu bhɔ bárɔ́k bakʉ mbɔ ɛnyǔ yi aghati bhɔ.
6 E, indo os discípulos e fazendo como Jesus lhes ordenara,
7 Básɔ́t mpɔŋɔ batu yɔ nɛ mɔ́ywi, bárɔ́k ntá Yesu nɛ yɔ. Básɔ́t ndɛn mfǎmʉɛt yap basɔbhɛri yɔ, Yesu akó achɔkɔ amfay.
7 trouxeram a jumenta e o jumentinho, e sobre eles puseram as suas vestes, e fizeram-no assentar em cima.
8 Bɛyǎ bo abhɛn bachi arɛ, báfɛ́rɛ ndɛn mfǎmʉɛt yap baghay ambi. Báchák báré kpɔt bɛ́wɔ́kɛ́ndé mángay nɔkɔ ndǔ mbi anɛ yí áfʉɛ̀t arɛ́.
8 E muitíssima gente estendia as suas vestes pelo caminho, e outros cortavam ramos de árvores e os espalhavam pelo caminho.
9 Bɛyǎ bho báré rɔŋ ambɨ, bachak mankoŋo nɔkɔ ansɛm. Yesu abhak nɛ́ntɨ́ ɛnap. Bɔ́ mankɛm báré bɨk mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Sɛ́mbɨ́tí Nyiɛ̌ nɛwú Mfɔ Debhít! Mandɛm ánjɛ́t mmu anɛ átwɔ̀ ndǔ nnyɛ́n Acha! Sɛ́mbɨ́tí Mandɛm mfay!”
9 E as multidões, tanto as que iam adiante como as que o seguiam, clamavam, dizendo: Hosana ao Filho de Davi! Bendito o que vem em nome do Senhor! Hosana nas alturas!
10 Nɛchwe yí áchwé Yerúsalɛm, ɛtɔk ɛnkɛm ɛ́nyɨ́kɨ́si tɨkɨ̌tɨk. Bo bábhó bɛbhɛp batɨ bɛ, “Anɛ mmu átwɔ̀ chi agha?”
10 E, entrando ele em Jerusalém, toda a cidade se alvoroçou, dizendo: Quem é este?
11 Bo abhɛn bákɔ̀ nɛ yi báré kɛmɛ mandɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Chí Yesu, Ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm anɛ áfú Násárɛt, atú Gálili.”
11 E a multidão dizia: Este é Jesus, o Profeta de Nazaré da Galileia.
12 Yesu áchwé nɔ́kɔ́ ɛtɔk, arɔk amɛm ɛkɛrákap Mandɛm. Abók bakɔ̌siɛ nɛ bo abhɛn bákù mɛnyɨŋ. Atakati bɛ́fɛ́mɛ́ bo abhɛn bákɔ̀ ɛsiɛ bakap bɛwupsi. Atakati nkwɔ́ mɛnɔk bo abhɛn bátì bɛbhóŋó.
12 E entrou Jesus no templo de Deus, e expulsou todos os que vendiam e compravam no templo, e derribou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 Ndǔ Yesu ákʉ̀ nɔ, aghati bhɔ bɛ, Mandɛm arɛm bɛ, “Ɛkɛt ɛya ɛ́bhɔŋ bɛbhak chi ɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt, kɛ bǎyibhiri yɔ ɛ́rɔp nɛbhʉɛt anɛ baghɛ́p bábhɛ̀sɛ arɛ.” Nɔ́ kɛ̌ básɨ́ŋɨ́ amɛm Ɛkáti Mandɛm.
13 E disse-lhes: Está escrito: A minha casa será chamada casa de oração. Mas vós a tendes convertido em covil de ladrões.
14 Ɛnɛ́ Yesu ábhʉɛ́t amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, bɛyǎ manɛ́mámɨk nɛ bakɛm bárɔ́k ntá yi, abú bhɔ mankɛm.
14 E foram ter com ele ao templo cegos e coxos, e curou-os.
15 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ batɔŋ ɛbhé Moses bághɔ́ mɛnyɨŋɨ́ maknkay ɛbhɛn Yesu ákʉ́. Bághɔ́ nkwɔ ndǔ mǎmbɔ bábɨ̀k amɛm ɛkɛrákap mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Bakak nɛ kɛnókó ámbák nɛ Nyíɛ́-nɛwu Mfɔ Debhít!” Baghɔ nɔ́kɔ́ nɔ, batɨ ábé bhɔ amɛm tontó.
15 Vendo, então, os principais dos sacerdotes e os escribas as maravilhas que fazia e os meninos clamando no templo: Hosana ao Filho de Davi, indignaram-se
16 Bábhɛ́p Yesu bɛ, “Ɔpú ghók nɔ ɛnyɨŋ ɛnɛ bɔ̌bhɛn bárɛ̀m-ɛ?” Yesu arɛm bɛ, “Nchí ghók. Nɔ́ tɛ̌ bǎchí, bǎbhɨ́kɨ́ re ghók wáwák ɛnyɨŋ ɛnɛ basɨŋɨ amɛm Ɛkáti Mandɛm?” Básɨŋ bɛ, “Ɔkʉ mǎmbɔ nɛ abhɛ́n babhʉɛt amɔ mándɨ́ŋɨ́ bɛchyɛ wɔ bakak nɛ kɛnókó?”
16 e disseram-lhe: Ouves o que estes dizem? E Jesus lhes disse: Sim; nunca lestes: Pela boca dos meninos e das criancinhas de peito tiraste o perfeito louvor?
17 Yesu árɔ́ nɔ́kɔ́ bhɔ, afa Yerúsalɛm arɔk Bɛ́tani, abhʉrɛ arɛ.
17 E, deixando-os, saiu da cidade para Betânia e ali passou a noite.
18 Nɛ́yí nɔ́kɔ́, Yesu afa abho bɛpɛtnsɛm Yerúsalɛm. Nsay akɛ́m yi.
18 E, de manhã, voltando para a cidade, teve fome.
19 Ndǔ árɔ̀ŋ, aghɔ́ ɛnɔk fig nɛ́kú mbi. Arɔk arɛ́, kɛ yɛ̌ mɔ́sɛpɛmɛ́nɔk akɛ ghɔ́ amfay. Ɛ́bhɨ́kɨ́ fʉɛ́t chí bɛyé bɔbhɔ. Yesu arɛm ntá ɛnɔk ɛyɔ bɛ, “Tɛ̌ mmɨk ámáy, ɔpú pɛrɛ kway mɛnyu kɛpɛm.” Ɛnɔk fig ɛyɔ ɛgu tɛ́mté.
19 E, avistando uma figueira perto do caminho, dirigiu-se a ela e não achou nela senão folhas. E disse-lhe: Nunca mais nasça fruto de ti. E a figueira secou imediatamente.
20 Baghɔk Yesu bághɔ́ nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́fákárí, bábhák maknkay tontó. Bábhó bɛrɛm nɛ batɨ bɛ, “Yi ɛ́kʉ́ ɛnɔk fig ɛnɛ ɛgu tɛ́mté ɛnyunɛ?”
20 E os discípulos, vendo isso, maravilharam-se, dizendo: Como secou imediatamente a figueira?
21 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Nchí ghati bhe bɛ, mbák mǎmbɔŋ nɛka nɛ Mandɛm tɛtɛp, kɛmakati bɛtaŋ ɛbhɛn yí ábhɔ́ŋɔ́, bǎkwáy bɛkʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ nkʉ ɛnɔk fig ɛnɛ. Nɛ bǎkwáy bɛ́gháti yɛ̌ chí njiɛ nɛ bɛ ‘Fǎ fá kwɛ́n awu amɛm manyu,’ ɛ́mfakari ɛnyu yɔ.
21 Jesus, porém, respondendo, disse-lhes: Em verdade vos digo se tiverdes fé e não duvidardes, não só fareis o que foi feito à figueira, mas até, se a este monte disserdes: Ergue-te e precipita-te no mar,
22 Nɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ mǎnɨkmʉɛt bɛ Mandɛm anchyɛ bhe, apú rɔ bɛchyɛ bhe, mbák mǎnókó.”
22 E tudo o que pedirdes na oração, crendo,
23 Yesu achwe amɛm ɛkɛrákap, abho bɛtɔŋ bho Ɛyɔŋ Mandɛm. Ndǔ yí ákʉ̀ nɔ, bǒbati bachiǎkap nɛ bǒbati ɛtɔk báchák bárɔ́k ntá yi bábhɛ́p yi bɛ, “Ntɨkɨ bɛtaŋ ɔ́bhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn nɛ ɔ́kʉ̀? Agha áchyɛ́ wɔ bɛtaŋ ɛbhɔ?”
23 E, chegando ao templo, acercaram-se dele, estando já ensinando, os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo, dizendo: Com que autoridade fazes isso? E quem te deu tal autoridade?
24 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Mɛnkwɔ mbɔ̌ŋ ɛnyɨŋ ɛ́mɔt bɛbhɛp be. Mbák mǎnkɛ́mɛ́ mɛ yɔ, chɔŋ mɛnkwɔ ngati be mmu anɛ áchyɛ́ mɛ bɛtaŋ bɛkʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ̌kʉ̀.”
24 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Eu também vos perguntarei uma coisa; se ma disserdes, também eu vos direi com que autoridade faço isso.
25 Ɛnyɨŋ ɛnɛ mbɔ́ŋɔ́ bɛbhɛp be chi bɛ, “Agha áchyɛ́ nyaka Jɔ̌n Njwiti bɛtaŋ bɛjwiti bho? Mandɛm, kɛ chí bǒ mmɨk?” Báre kɛm ɛpʉ́ítí nɛ batɨ bɛ, “Chɔŋ sɛ́ndɛm bɛ yi? Mbák sɛ́ndɛm bɛ bɛtaŋ ɛbhɛn Jɔ̌n bɛ́fú nyaka ntá Mandɛm, ǎbhɛ́p bhɛsɛ bɛ, ‘Kɛ ndaká yi bǎbhɨ́kɨ́ noko ɛyɔŋ ɛyi?’
25 O batismo de João donde era? Do céu ou dos homens? E pensavam entre si, dizendo: Se dissermos: do céu, ele nos dirá: Então, por que não o crestes?
26 Nɛ mbák sɛ́ndɛ́m bɛ, ‘Bɛ́fǔ nyaka ntá nkwǎ’, nɔ́ sɛ́yàŋ ɛsɔŋɔri nɛ bǒ bhɛsɛ́ mbɔnyunɛ bɔ́ mankɛm mánoko sayri bɛ Jɔ̌n achi nyaka ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm.”
26 E, se dissermos: dos homens, tememos o povo, porque todos consideram João como profeta.
27 Bákɛ́mɛ Yesu chi bɛ, “Sɛ́bhɨ́kɨ́ rɨŋɨ.” Yesu aghati bhɔ bɛ, “Mɛnkwɔ́ mpú ghati yɛ bhe mmu anɛ áchyɛ́ mɛ́ bɛtaŋ bɛkʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn nɛ́ mɛ̌kʉ̀.”
27 E, respondendo a Jesus, disseram: Não sabemos. Ele disse-lhes: Nem eu vos digo com que autoridade faço isso.
28 Yesu arɛm bɛ, “Bǎrɛm bɛ́ yi ɛ̌ti ndak anɛ? Mmu amɔt achi nyaka nɛ bɔ̌bhi bati apay. Bábhák bɔ̌ babhakanɛm. Ɛwak ɛ́mɔt abhɨŋɨ anɛ mbɨ aghati yi bɛ, ‘Mɔ́wa, dɔ́k kʉ́ bɛtɨk amɛm nkɨ ɛchɔŋ.’”
28 Mas que vos parece? Um homem tinha dois filhos e, dirigindo-se ao primeiro, disse: Filho, vai trabalhar hoje na minha vinha.
29 Mɔ́wu akɛmɛ bɛ, “Mpú rɔ́ŋ.” Kɛ ansɛm mpok, awupsi ntɨ arɔk.
29 Ele, porém, respondendo, disse: Não quero. Mas, depois, arrependendo-se, foi.
30 Chi afʉɛ́t arɔk ntá mmɔ̌ anɛ mɔ́nkwɛn, aghati yi nkwɔ bɛ, “Mɔ́wa, dɔ́k amɛm nkɨ kʉ bɛtɨk ɛchɔŋ. Mɔ́wu akɛmɛ yi bɛ ‘Ɛta, chɔŋ ndɔk.’ Kɛ akɛrɔ́ŋ.
30 E, dirigindo-se ao segundo, falou-lhe de igual modo; e, respondendo ele, disse: Eu
31 Ghatí ká mɛ. Ndǔ bɔ̌bhɔ bati apay, anɛ ághókó ɛ́táyi, akʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ yi áyàŋ chí anɛ́?” Bǒ mankɛm bakɛmɛ bɛ, “Anɛ nsénsí.” Yesu aghati bǒbati bo Israɛl bhɔ bɛ, “Dɨŋɨ́ ká tɛtɛp bɛ bǒ bɛbʉ́ mbɔ babhɛbhɛ́ nkábhɛ́nti nɛ baghɔrɛ́-nɛkɔ báyámbɨ bɛ́bhɔ́ŋ mbi bɛbhak bǒ abhɛn Mandɛm achi nɛ bhɔ mbɔ Mfɔ wap, ɛnɛ́ bǎrɔ̀p nsɛm.
31 Qual dos dois fez a vontade do pai? Disseram-lhe eles: O primeiro. Disse-lhes Jesus: Em verdade vos digo que os publicanos e as meretrizes entram adiante de vós no Reino de Deus.
32 Nchí rɛm nɔ mbɔnyunɛ Jɔ̌n Njwiti atwɔ́ nyaka ntá yɛka bo Israɛl mankɛm, bɛtɔŋ bé ɛnyǔ mmu ákwáy bɛbhʉrɛ nɛpɛ́m ɛni chak bɛsí Mandɛm, kɛ bǎbhɨ́kɨ́ noko ɛnyɨŋ ɛnɛ yi árɛ̀m. Babhɛbhɛ́ nkabhɛnti nɛ baghɔrɛ́-nɛkɔ kɛ̌ mánókó ɛnyɨŋ ɛnɛ yi árɛ̀m. Yɛ̌ndu bǎghɔ́ bɛ́ babhɛbhɛ́ nkábhɛ́nti nɛ baghɔrɛ́-nɛkɔ mánóko Jɔ̌n, bǎkɛ tɨ́knsɛm bɛ mǎnókó ɛnyɨŋ ɛnɛ yí árɛ̀m.”
32 Porque João veio a vós no caminho de justiça, e não o crestes, mas os publicanos e as meretrizes o creram; vós, porém, vendo
33 Ghok ka nɛkay nɛ́chák, “Mmǔfú abhɔ̌ŋ nyaka nkɨ. Apɨ mɛnɔk vain arɛ. Atɛp ɛbhá ɛnɛ ɛghabhɛri nkɨ ankɛm. Atɛ́m mbok aghoko nɛbhʉɛt anɛ báyàt kɛpɛm váin, bɛ nnok ywi amfu, mánsɔt, máná mmɛ́m. Ate mɔ́kɛrɛ́mfay amɛm nkɨ wu, bɛ́ ámbák nɛbhʉɛt anɛ mmu áchɔ̀kɔ ndu bɛ́bhábhɛ́ri nkɨ. Afyɛ́ yɛ bo arɛ́ bɛ mánkʉ bɛtɨk mánkɔrɛ nsáy nɛ yi. Arɔ, arɔk nɛkɔ ɛtɔk ɛchak.
33 Ouvi, ainda, outra parábola: Houve um homem, pai de família, que plantou uma vinha, e circundou-a de um valado, e construiu nela
34 Mpok bɛkɔk kɛpɛmɛ́nɔk ákwáy nɔ́kɔ́, mbɔŋɔ́nkɨ ató bakʉ̌ bɛtɨk bhi bachak bɛ mándɔ́k mánsɔ́t aywi ákɔ́rɛ́ mbwɔt.
34 E, chegando o tempo dos frutos, enviou os seus servos aos lavradores, para receber os seus frutos.
35 Kɛ báchwɔ́bhɛ́ nɔ́kɔ́ amɛm nkɨ, bakʉ̌ bɛtɨk ndǔ nkɨ bákɛ́m bhɔ. Bádɛ́n amɔt, báwáy áchák, bátɛ́mtí anɛfú nɛ batay.
35 E os lavradores, apoderando-se dos servos, feriram um, mataram outro e apedrejaram outro.
36 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, mbɔŋɔ́nkɨ wu afɛrɛ bakʉ̌ bɛtɨk abhi báchák ató. Báyá báchá abhɛn mbɨ. Kɛ bakʉ̌ bɛtɨk abhɛn báchí amɛm nkɨ bákɛ́m bhɔ, bákʉ́ ɛnyumɔt nɛ bhɔ́, mbɔ ɛnyǔ bákʉ́ nɛ abhɛn mbɨ.
36 Depois, enviou outros servos, em maior número do que os primeiros; e eles fizeram-lhes o mesmo.
37 Ndǔ ngwɛnti, mbɔŋɔ́nkɨ arɛm nɛ mmʉɛt yi bɛ, ‘Chɔŋ ntó mbɔŋ mɔ́wa. Yɛ̌ yí, bábhɔŋ bɛ́chyɛ yi kɛnókó.’ Afɛrɛ yɛ mɔ́ywi ató.
37 E, por último, enviou-lhes seu filho, dizendo: Terão respeito a meu filho.
38 Kɛ nɛghɔ́ anɛ bakʉ̌ bɛtɨk bághɔ́ yi, bábhó bɛrɛm nɛ batɨ bɛ, ‘Yɨŋɨ́ mbɔ̌ŋ mɔ́ywi nɛ́, nɛ yí kɛ̌ ábhɔ́ŋɔ́ mɛ́nyiɛ́ nɛwú ɛtayi. Twɔ́ ká sɛ́nkɛm yi sɛ́ngwáy bɛ́ ɛtayi ánáŋ ángú, mɛnyɨŋ ɛbhi mɛ́ndɔp chi ɛbhɛsɛ.’
38 Mas os lavradores, vendo o filho, disseram entre si: Este é o herdeiro; vinde, matemo-lo e apoderemo-nos da sua herança.
39 Bákɛ́m yɛ́ yi, baya, báfú amɛm nkɨ nɛ yi, barɔk baway.”
39 E, lançando mão dele, o arrastaram para fora da vinha e
40 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛ́tɛ́m nɛkay ɛnɛn, abhɛ́p yɛ bǒbati ɛtɔk Israɛl bɛ, “Bě bǎkáysí bɛ́ mpok mbɔŋɔ́nkɨ wu ápɛ́rɛ́nsɛm nɛkɔ ɛnɛn yí árɔ́ŋɔ́, ǎkʉ yi nɛ bakʉ̌ bɛtɨk bhɔ?”
40 Quando, pois, vier o Senhor da vinha, que fará àqueles lavradores?
41 Bǒbati bhɔ bakɛmɛ Yesu bɛ, “Mpok anɛ mbɔŋɔ́nkɨ wu ápɛ́rɛ́nsɛm, ǎkʉ bɛbɛ́ptí bakʉ̌ bɛtɨk bhɔ mángú ɛbɛ́ptí nɛwú, ansɔt nkɨ wu anchyɛ ntá bakʉ̌ bɛtɨk abhɛn bápú nɔ́k bɛchyɛ yi aywi ákɔ́rɛ́ mbwɔt tɛ́mté, yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ ɛnyɨŋ ɛ́fú ɛbhɨ.”
41 Dizem-lhe eles: Dará afrontosa morte aos maus e arrendará a vinha a outros lavradores, que, a seu tempo, lhe deem os frutos.
42 Yesu abhɛ́p bhɔ bɛ, “Bǎbhɨ́kɨ́ re pay ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm?
42 Diz-lhes Jesus: Nunca lestes nas Escrituras: A pedra que os edificadores rejeitaram, essa foi posta por cabeça do ângulo; pelo Senhor foi feito isso e é maravilhoso aos nossos olhos?
43 “Mɛ̌ghàti yɛ be bɛ, chɔŋ Mandɛm amfɛrɛ áfɔ́k anɛ bǎbhɔ́ŋɔ́ ndǔ yí áchí nɛ bhe mbɔ Mfɔ ywɛka, anchyɛ ntá bo báchák abhɛn bákʉ̀ mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi áyàŋ bɔ mankʉ.”
43 Portanto, eu vos digo que o Reino de Deus vos será tirado e será dado a uma nação que dê os seus frutos.
44 [Yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ akwɛnɛ ndǔ ntay ɛnɛn, ǎsìɛpti ndǔ mbɨŋ, nɛ mmu anɛ ntay ɛnɛn nɛ́kwɛ́nɛ́ yi amʉɛt, nɛ́chɔ̀kɔti yi.]
44 E quem cair sobre esta pedra despedaçar-se-á; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
45 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒnkwɔ Fárisi bághókó nɔ́kɔ́ bakay yɔ nɔ́ Yesu átɛ́mɛ́, bárɨ́ŋɨ bɛ ǎrɛ̀m nɔ chí ɛ̌ti yap.
45 E os príncipes dos sacerdotes e os fariseus, ouvindo essas palavras, entenderam que falava deles;
46 Báre yaŋ bɛkɛm yi, kɛ báchày nyaka bɛyǎ bo abhɛn báchi arɛ, mbɔnyunɛ bárɨ́ŋɨ́ nyaka bɛ bǒbhɔ básɔt Yesu mbɔ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm.
46 e, pretendendo prendê-lo, recearam o povo, porquanto o tinham por profeta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.