Mateus 12
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH
1 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, Yesu nɛ baghɔk abhi báré kɔ mámfʉɛt nɔkɔ amɛm nkɨ̌ nchwifú ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt bo Israɛl. Nsay are nu baghɔk abhi. Ɛ́kʉ bábho bɛ́kʉɛp ɛnyǔ nchwi yɔ, mányiɛ nɔkɔ.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 Mbɔk bǒnkwɔ Fárisi bághɔ́ nɔ́kɔ́ nɔ, bárɛ́m ntá Yesu bɛ, “Yɨŋɨ́, baghɔkɔ́ bhɛ bákʉ̀ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́pú chak bɛkoŋo ɛbhé yɛsɛ. Bákʉɛ̀p nchwi ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt!”
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 Kɛ Yesu akɛmɛ bɛ, “Bǎbhɨ́kɨ́ re pay amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ Mfɔ Debhít ákʉ́ nyaka nɛ bǒ abhɛn báchí nɛ yi mpok nsay ákɛ́mɛ́ bhɔ́?
3 Então Jesus respondeu:
4 Achwe nyaka amɛm ɛkɛrɛ́ Mandɛm, yi nɛ bǒbhi, mányíɛ́ nɛnyíɛ́ ɛnɛn báchyɛ́ ntá Mandɛm. Bɛ́kóŋo ɛbhé, ɛpú nyaka chak bɛ yi nɛ bǒbhi mányiɛ nɛnyíɛ́ ɛnɔ. Ndiɛrɛ bachiǎkap Mandɛm kɛ bábhɔ́ŋɔ́ nyaka ngǎngaŋ mɛnyiɛ nɔ.
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 Nɛ bɛ́rɔ́ŋ ambɨ, bǎbhɨ́kɨ́ re pay amɛm ɛkáti Moses bɛ bachiǎkap bákʉ̀ bɛtɨk amɛm ɛkɛrákap Mandɛm ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt kɛ? Ɛyɔ ɛ́kʉ bɛ bɔ́ mánkwɛ́n ɛbhé ɛnɛ ɛ́rɛ̀m bɛ mmu ákɛ́ kʉ bɛtɨk ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywɛ̌mʉɛt kɛ? Bábhɨ́kɨ́ rɛm bɛ bɔ bákʉ bɛbʉ́.
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 Nchí ghati bhe bɛ, mmu achí fá anɛ áchá ɛkɛrákap Mandɛm.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 Mandɛm ághàti bhɛsɛ mbɔ ɛnyu ɛ́chí amɛm ɛkáti yi bɛ, yi ǎrɛ̀m bɛ, ‘Ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌yáŋ chi bɛ bo mángɔ́ ntínso nɛ batɨ, puyɛ̌ chi akabhɛ́nya. Mbɔ bě bǎrɨŋɨ ntí bɛyɔŋ ɛbhɛn, mbʉ bǎbhɨ́kɨ́ ji bǒ abhɛn bɛ́kwɛ́nɛ́ bɛ́pú nɛ bhɔ.’
7 Se vocês soubessem o que as
8 Dɨŋɨ́ yɛ́ ka bɛ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm kɛ̌ mbɔ́ŋɔ́ bɛrɛm ɛnyǔ mmu ábhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ nɛ ɛbhé ɛnɛ ɛ́yɨ́ŋɨ́ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt.”
8 Pois o
9 Yesu arɔk ɛtɔk ɛ́chák achwe amɛm ɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛtí ɛyap.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 Mmu amɔt abhak amɛm ɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛtí ɛyɔ anɛ awɔ ywi ágú. Mbɔk bo bábhák arɛ́ abhɛn báyàŋ mbi bɛ́rɛ́m bɛ bɛkwɛ́nɛ́ bɛ́chí nɛ Yesu. Bábhɛ́p Yesu bɛ, “Ɛbhé yɛsɛ ɛ́rɛ̀m bɛ ɛ́pu chak bɛbu mmu ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt kɛ?”
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Ntɨkɨ mmu ywɛká anɛ, mbák abhɔŋ ághɔ́ŋɔmɛn amɔt, ákwɛ́n nɔ́kɔ́ amɛm nɛpi ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt, andɔ, kɛfɛrɛ wu?
11 Jesus respondeu:
12 Ná nɛ nkwǎŋwaŋ mmu áchá ághɔ́ŋɔmɛn tontó? Ɛyɔ ɛ́tɔ̀ŋ bɛ ɛbhé ɛyɛsɛ ɛ́pú káŋ mmu bɛkwak ntɨ ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt.”
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 Yesu arɛm ntá mmu anɛ awɔ ágú bɛ, “Nyabhɛ́ awɔ́ ywɛ.” Anyabhɛ, awɔ́ wu ápɛt ataŋ, abhak mbɔ áchák.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 Bǒnkwɔ Fárisi abhɛn bachi arɛ́ baghɔ nɔkɔ nɔ, báfú, bárɔ́k. Báte ɛyu, batɨ bɛway Yesu.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 Yesu arɨŋɨ bɛ báte ɛyu ndu bɛway yi. Afa, arɔk ɛbhak ɛ́chák. Bɛyǎ bho bákóŋo yi, abú bo mankɛm abhɛn mámè.
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 Yesu asɛmti bhɔ bɛ bákɛ́ ghati bo bachak ɛnyɨŋ ɛ̌ti yi.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 Ɛ́fákárí ɛnyu yɔ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Aisáya árɛ́mɛ́ nyaka ɛ́mfú tɛtɛp. Mandɛm aghátí nyaka Aisáya andɛm ɛ̌ti yi bɛ,
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 “Ghɔ́ ka mɔ̌bɛtok wa anɛ njábhɛ́. Chi Mɔ̌ntɨ wa nɛ mbɔ̌ŋ maŋák nɛ yi tontó. Chɔŋ nkʉ Ɛfóŋó ya ɛ́mbák nɛ yi. Nɛ chɔŋ yí ankʉ mǎngati manɛrɛ́kɛt bǒ mmɨk ankɛm bɛ chɔŋ yí ampɛmɛ bhɔ.
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 Apú bhak mbɔ mmu anɛ ánù bɛ bo mángók yi. Apú bhak mbɔ mmu anɛ bághok ɛyɔŋ ɛyi nɛfí.
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 Yí ápú syɛp nkɔ́rɛ́-tákɔ́ anɛ abho bɛwɔsi, arɔp chi bɛ́gu. Nɛ apú nɛmɛ ɛrɔ́ŋɔ́ ɛnɛ bawɛt amay amɛm, ɛ́rɔ́p chi mandú mɛ́nɛ́mɛ. Ɛnyu yɔ kɛ̌ yi arɔŋ ambɨ bɛghɔ bhɔ ntínso, kpátɛ yi ankʉ nkaysi anɛ achi tɛtɛp ansɔt awɔ́nɛm.
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 Nɛ chɔŋ bǒ bɛtɔkɔ́ mmɨk mɛnkɛm mámbaka ntɨ chi nɛ yi bɛ ampɛmɛ bhɔ.”
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, bǒfú básɔt mbók bárɔ́k ntá Yesu nɛ yi. Ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ kɛ ɛ́kʉ́ nyaka amɨ́k anɛ́mɛ́ yi nɛ akwɛ́n kɛbhok. Yesu abú yí, abho bɛrɛm kɛpɨ, nɛ abho bɛghɔ mbaŋ.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 Bǒ mankɛm abhɛn bachi arɛ babhak maknkay tontó, bábho bɛbhɛp batɨ, mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Ɛbhárɛ́mɔ Debhít nɛ́ kɛ?”
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 Kɛ bǒnkwɔ Fárisi bághókó nɔ́kɔ́ nɔ́, babho bɛrɛm bɛ, “Chí Bɛlsɛbul, mfɔ bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ kɛ áchyɛ́ Yesu bɛtaŋ bɛ́bók bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ bɛ mɛ́mfú, mɛ́ndɔ́, bho.” Mmǔ achák apú!
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 Yesu arɨŋɨ nkaysi yap. Arɛm ntá yap bɛ, “Yɛ̌ntɨkɨ ɛtɔk ɛnɛ ákɔ́rɛ́ áchí arɛ nɛ bǒbati mánu nɔkɔ nɛ batɨ, ɛ́bhɔ́ŋ chi mɛ́nɛ́mɛ́. Nnɛrɛ́kɛt anɛ ákɔ́rɛ́ achi arɛ ákwɛnɛ kwɛn.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 Ɛnyu yɔ kɛ ɛchi nɛ kɛfɔ Satan. Mbák Satan ǎbók Satan, ná kɛfɔ ɛki kɛ́tee?
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 Nɛ mbák nchí bók bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ chi ndǔ bɛtaŋ Bɛlsɛbul, bǒ bhɛka básɔ̀t bɛtaŋ ághá bɛ́bók bhɔ mɛ́ndɔ́ bhó? Ɛ̌ti yɔ chɔŋ bɔ́ mántaŋ be.
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 Kɛ mbák, sayri sayri, mɛ̌bòk bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ chi ndǔ bɛtaŋ Ɛfóŋó Mandɛm, nɔ́ Mandɛm anaŋ achi nɛntɨ ɛnɛka mbɔ Mfɔ.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 Yɛ̌ mmu apu kway bɛchwe amɛm ɛkɛt ɛnɛ mmǔ ntantaŋ angɛ́p ɛnyɨŋ, ampɔkɔ, andɔk nɛ yɔ́, mbák abhɨ́kɨ́ yambɨ ankɛm yi angwɔt.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 Yɛ̌ agha anɛ ápú nɛ mɛ, achí chí mǔmpap awa. Nɛ yɛ agha anɛ ápú kwak mɛ mɛnyokoti bho, ǎtàkátak.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 Dɨŋɨ́ yɛ́ ka bɛ, Mandɛm ǎfoŋori bɛbʉ́ ɛbhɛn bo bákʉ̀ nɛ bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ bárɛ̀m. Kɛ apú foŋori mmu anɛ árɛ̀m bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ɛ̌ti Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 Mandɛm ǎfoŋori yɛ̌ agha anɛ árɛ̀m ɛbɛ́ptí ɛnyɨŋ ɛ̌ti nnyɛ́n ɛna, Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm, kɛ apú foŋori mmu anɛ árɛ̀m ɛbʉ́bʉ ɛ̌ti Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ. Mandɛm apú foŋori yi, yɛ̌ ndǔ mmɨkɨ nɛ, nɛ yɛ̌ ndǔ mmɨk nkɔ.”
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Mbák ɛnɔk ɛ́rɨ, kɛpɛm ɛki nkwɔ kɛ́rɨ́. Mbák ɛnɔk ɛbhɔ̌ŋ nɛme, kɛpɛm ɛki nkwɔ́ kɛ́bhɔ́ŋ nɛme. Mmu ǎrɨŋɨ ɛnɔk chí ndǔ kɛpɛm ɛki.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 Bě bɛfé, nɔ́ kɛ ɛ́chí nɛ bhe. Ná bɛrɨ́tí kɛpɨ kɛkwáy yɛ bɛ́fú be anyu ɛnɛ́ bǎchí bǒ bɛbʉ́? Ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́jwí mmu antɨ, yɔ́ kɛ ɛ́fù yi anyu.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ mɛnyɨŋ nkáp bɛ́jwi amɛm mɔ́kɛrɛ nkáp, nɔ́ kɛ̌ nkaysi ndɨ́ndɨ́ ájwì antɨ mmu ndɨ́ndɨ́, nɛ bɛrɨ kɛ bɛ́fu arɛ.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 Dɨŋɨ́ ká bɛ, ɛwak ɛnɛ Mandɛm átàŋ bǒ mankɛm, yɛ̌ntɨkɨ mmu ǎghati yí ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́kʉ́ kɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛpɔ̌ ɛyɔŋ ɛ́fú yi anyu.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 Kɛpɨ ɛkɛn kɛ́fù wɔ anyu kɛ̌ yi ásɔt antáŋ wɔ ɛwak ɛ́mɔt. Mbák bɛrɨ́tɨ́ kɛpɨ kɛ kɛ́fù wɔ anyu, ɛwak ɛyɔ, yi ǎrɛm bɛ ɔbhɨ́kɨ́ bhɔŋ manyé. Kɛ mbák bɛbɛ́ptí kɛpɨ kɛ kɛ́fù wɔ anyu, ɛwak ɛyɔ, Mandɛm ǎrɛm bɛ ɔ́kwɛ̌n manyé.”
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 Mbɔk batɔŋ ɛbhé Mandɛm nɛ bǒnkwɔ Fárisi bárɛ́m ntá Yesu bɛ, “Ntɔŋ, tɔ́ŋ ɛrɨŋɨ́ maknkay ɛnɛ ɛ́kway bɛtɔŋ bɛ bɛtaŋ ɛbhɛ bɛ́fú ntá Mandɛm.”
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Bɛbʉ́ ná nɛ mkpáká bho anɛ ɛchɔŋ! Bápú kʉ mbɔ ɛnyǔ Mandɛm áyàŋ. Báyàŋ bɛghɔ chi ɛrɨŋɨ́ maknkay! Kɛ yɛ̌ ɛ́mɔt mpú tɔŋ be, ɛ́bhɨ́kɨ́ fʉɛt chi ɛnɛ Jóna, ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm.
39 Jesus respondeu:
40 Nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ Jóna achi nyaka amɛm mɛniɛ̌ nsǐ-ngo ndǔ manywɔp arat, nɔ́ kɛ bábhɛmɛ chɔŋ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm, mbak amɛm nnɛm ndǔ manywɔp arat.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 Ɛwak ɛnɛ Mandɛm átàŋ bǒ mmɨk, bǒ ɛtɔk Ninivɛ báfate mángati bhe bɛ bǎkʉ bɛbʉ́. Ɛwak ɛyɔ, bɔ́ bárɛm nɔ ntá yɛka mbɔnyunɛ bɔ bátɨk nyaka nsɛm ndǔ bɛbʉ́ bhap mpok Jóna ághátí bhɔ Ɛyɔŋ Mandɛm. Nɛ́nɛ, mmu achí fá nɛ́ntɨ́ ɛnɛka anɛ áchá Jóna; yɛ̌ nɔ, bǎpu ka bɛtɨknsɛm ndǔ bɛbʉ́ ɛbhɛka.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 Ɛwak Mandɛm átàŋ bǒ mmɨk, mfɔ ngɔrɛ́ anɛ áchí nyaka ɛtɔk Shɛ́ba ǎfate andɛm bɛ bǎkʉ bɛbʉ́. Ǎrɛm bɛ bǎkʉ́ bɛbʉ́ mbɔnyunɛ yi afu nyaka nɛkɔ nɛsiɛ arɔk bɛghok mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mfɔ Sólomon átɔ̀ŋ bho nɛ bɛyǎ nɛrɨŋɨ́kɛpɨ. Nɛ nchí ghati bhe bɛ mmu achi fá nɛ́ntɨ́ ɛnɛka anɛ acha Sólomon, Yɛ̌ nɔ́, bǎpú ka bɛghok yi.”
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 Bɛ́rɔ́ŋ ambɨ Yesu arɛm bɛ, “Mbák mámbók ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ ɛ́ndɔ́ mmu, ɛ́rɔp chí bóŋboŋbóŋ amɛm baso, ɛ́njaŋ nɔkɔ ɛbhak ɛnɛ yɔ ɛ́chwe. Mbák ɛ́bhɨ́kɨ́ ghɔ́ ɛbhak bɛchɔkɔ,
43 Jesus continuou:
44 ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Chɔŋ mpɛtnsɛm ɛbhak ɛnɛ mfú.’ Nɛ ɛ́náŋ ɛ́mpɛ́tnsɛm, ɛ́ngɔ́ bɛ yɛ̌ mmu apu amɛm ɛsɨ́ ɛkɛt ɛyi, nɛ bɛ, mányɔ yɔ, bághókó sayri,
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ ɛyɔ ɛ́rɔ̀ŋ yɛ, ɛ́nsɔt bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ bɛ́chák tándrámɔt ɛbhɛn bɛ́bɛ́bhɛ́ bɛcha yɔ. Bɔ́ mɛnkɛm mɛndɔk, mɛnchwe mmu wu amʉɛt, mɛ́mbak nɛ yi, nté yi ambɛ́p ancha anɛ mbɨ. Nɔ, kɛ̌ ɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛ́fákari nɛ be bo bɛbʉ́ abhɛn mkpák anɛ ɛchɔŋ.”
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 Ɛnɛ́ Yesu árɔ̀ŋ ambɨ bɛrɛm mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi ághàti bho, máyi nɛ bɔ̌mayi bátwɔ́ bátee nɛfí, mánjaŋ nɔkɔ bɛrɛm kɛpɨ nɛ yi.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 Mmǔ amɔt aghati Yesu bɛ, “Máyɛ nɛ bɔ̌mayɛ báchí nɛfí téé, báyàŋ bɛrɛm kɛpɨ nɛ wɔ.”
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Kɛ Yesu akɛmɛ mmu wu bɛ, “Sayri sayri, máya chí agha? Nɛ ntɨkɨ bho bachi bɔ̌maya?”
48 Jesus perguntou:
49 Yesu asá awɔ ntá bakoŋo bhi, arɛm bɛ, “Máya chí bǒbhɛn, nɛ bɔ̌maya chí bǒbhɛn.
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 Bǒ abhɛn bákʉ̀ ɛnyɨŋ ɛnɛ Ɛtaya mmu achi amfay áyàŋ bɔ́ mankʉ, kɛ báchí maya, nɛ bɔ̌maya.”
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.