João 8
Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs NVT
1 Amá, Yeésu ɩlɛ́ wɛɛɖɛ́ɛ Olivíyée tɩ́ɩ́nɩ bʊ́ʊ-daá.
1 Jesus voltou ao monte das Oliveiras,
2 Kiivé tɛ́ɛrɛ́‑tɛ́ɛrɛ́ nɛ́, Yeésu waagábɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá. Ngɛ zamɔ́ɔ rɩ́ŋa woogóduu ɩjɔ́. Ngɛ Yeésu weedí ɩcɔ́ɔ ɩbáázɩ wɛ wɩlɩ́ɩ.
2 mas na manhã seguinte, bem cedo, estava outra vez no templo. Logo se reuniu uma multidão, e ele se sentou e a ensinou.
3 Ńna gɛ Múúsá-dɛ́ɛ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba wɔɔgɔ́gɔ́ná yɩ alʊ́ naárʊ. Alʊ́ ɩmʊ́ nɛ́, baagba ná yɩ abaalʊ́ gɛ sáátɩ wenkí nɔ́ɔ́ wánlɩɩ́ ɩwaalʊ́ wɔ́rɔ́ nɛ́ ngɛ baazɩ́ɩ yɩ zamɔ́ɔ lɔwʊtáá,
3 Então os mestres da lei e os fariseus lhe trouxeram uma mulher pega em adultério e a colocaram diante da multidão.
4 bɔ́nbɔɔzɩ́ Yeésu sɩsɩ: «Kʊ́bɔnɩ́, baagba alʊ́ ceení sáátɩ wenkí nɔ́ɔ́ waalɩ́ɩ ɩwaalʊ́ wɔ́rɔ́ nɛ́.
4 “Mestre, esta mulher foi pega no ato de adultério”, disseram eles a Jesus.
5 Múúsá weevééri ɖáa Mará-daá sɩsɩ ɖɩ́yɔɔ bɩdɛ́ɛ aláa bɔ́ basɩ́. Nyɔ́ɔ́ nyazɩ wé.»
5 “A lei de Moisés ordena que ela seja apedrejada. O que o senhor diz?”
6 Bánjáádɩ sɩ bayɩ́ yɩ kɔdɔká-rɔ gɛ bánŋmatɩ́ bɩlɛ́, na boyuú natɩ́rɩ bobuuná. Amá, Yeésu ɩlɛ́ woolúu gɛ ɩbáázɩ adɛ ŋmáádɩ na iniiká.
6 Procuravam apanhá-lo numa armadilha, ao fazê-lo dizer algo que pudessem usar contra ele. Jesus, porém, apenas se inclinou e começou a escrever com o dedo na terra.
7 Bɔwɛ babamáa yɩ tɔ́mwá bɔɔzɩ́ nɛ́, ngɛ Yeésu waagʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ ifééri wɛ sɩsɩ: «Mɩ́dáá weení ɩdala tá alaháácɩ́ kɛtɛngɛrɛ nɛ́, ɩ́sɛlɩ́ bʊ́ʊ́rɛ ɩɖáa alʊ́ ceení yɔwʊ́ʊ.»
7 Eles continuaram a exigir uma resposta, de modo que ele se levantou e disse: “Aquele de vocês que nunca pecou atire a primeira pedra”.
8 Ngɛ waabɩ́sɩ ilúu ɩbáázɩ adɛ ŋmáádɩ.
8 Então inclinou-se novamente e voltou a escrever na terra.
9 Ɩráa bana baanɩ́ɩ Yeésu waaŋmátɩ wentí nɛ́, ngɛ baaya ɖamá kʊ́ɖʊḿ‑kʊ́ɖʊḿ. Kʊ́bɔnáa waaɖaaná na ɖamá yáa, bɩka Yeésu riké ɩna alʊ́, ɩlɛ́ ɩwɛ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ lɔwʊtáá ńna.
9 Quando ouviram isso, foram saindo, um de cada vez, começando pelos mais velhos, até que só restaram Jesus e a mulher no meio da multidão.
10 Ńna gɛ Yeésu waagʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ, ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ alʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ: «Bɔwɛ lé. A bɩlɛ́ naárʊ takʊ nyɔ́dɔ́m?»
10 Então Jesus se levantou de novo e disse à mulher: “Onde estão seus acusadores? Nenhum deles a condenou?”.
11 Ngɛ alʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ: «Aayɩ́, kʊ́bɔnɩ́, naárʊ takʊ mɔ́dɔ́m.» Ngɛ Yeésu sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mádángʊ́ʊ nyɔ́dɔ́m. Bo nɖɛ́ɛ; amá, nkokúti nlá alaháácɩ́ kɛtɛngɛrɛ.»]
11 “Não, Senhor”, respondeu ela. E Jesus disse: “Eu também não a condeno. Vá e não peque mais”.
12 Ngɛ Yeésu weedéféeri zamɔ́ɔ sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ na ɖúúlínya-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm. Weení ivóo ma nɛ́ ɩ́dánnʊŋ temenuú-daá kɛtɛngɛrɛ, amá, wónÿuúu ɖɛnyɛm kɩ́nváa weezuú nɛ́.
12 Jesus voltou a falar ao povo e disse: “Eu sou a luz do mundo. Se vocês me seguirem, não andarão no escuro, pois terão a luz da vida”.
13 Ngɛ Faríizi ńba wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Nyádɩtɩŋa nyánlɩzɩ́ɩ kʊ nyádɩ seríya ɖɔ́, nyɛ́dɛ́ɛ seríya fɛ́yɩ́na fɔ́ɔ́zɩrɛ.»
13 Os fariseus disseram: “Você faz essas declarações a respeito de si mesmo! Seu testemunho não é válido”.
14 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Báa ɖoo mádɩtɩŋa mánlɩzɩ́ɩ kʊ mádɩ seríya, mɛ́dɛ́ɛ seríya kɛ́ɛ toovonúm ńgɩ gɛ, káma, mányɩ lé máagálɩ́ɩ́ná nɛ́ na lé mɛ́nɖɛɛ́ nɛ́; amá, mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ɩ́sɩ lé máagálɩ́ɩ́ná nɛ́, cáńfáná lé mɛ́nɖɛɛ́ nɛ́.
14 Jesus respondeu: “Meu testemunho é válido, embora eu mesmo o dê, pois eu sei de onde vim e para onde vou, mas vocês não sabem de onde vim nem para onde vou.
15 Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́nvʊʊ́ nɛ́, ɩráa-dɛ́ɛ fʊ́ʊ́dɩ gɛ mɩ́nvʊʊ́. Mɔ́ɔ́ mádánvʊʊná naárʊ tɔ́m.
15 Vocês julgam por padrões humanos, mas eu não julgo ninguém.
16 A ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ mánvʊʊnáa ɩráa tɔ́m, mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m fʊ́ʊ́dɩ sɩɩzɛ́ɛ gɛ, káma, bɩdɛkɛ́ɛ mériké mánvʊʊ kʊ, mána Caáwʊ weení weegédíri ma nɛ́ gɛ.
16 E, mesmo que o fizesse, meu julgamento seria correto, pois não estou sozinho. O Pai, que me enviou, está comigo.
17 Baaŋmáa mɩ́dɛ́ɛ Mará-daá sɩsɩ a ɩráa nɔɔ́lɛ waalɩzɩ́ seríya, seríya kɩḿ kɩgɛ́ɛ toovonúm gɛ.
17 A lei de vocês diz que, se duas pessoas concordarem sobre alguma coisa, seu testemunho é aceito como fato.
18 Mɔ́ɔ́ mánlɩzɩ́ɩ mádɩ seríya, bɩka Caáwʊ weení weegédíri ma nɛ́ wánlɩzɩ́ɩ ma seríya ɖʊɖɔ.»
18 Eu sou uma testemunha, e meu Pai, que me enviou, é a outra”.
19 Ngɛ Faríizi ńba wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ: «Njaa wɛ lé.» Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Mɩ́ɩ́sɩ mɔ́ɔ́, cáńfáná Majaa. A ɖoo mɩ́fʊ́nnyɩ mɔ́ɔ́, mɩɖaadɩlɩ́ Majaa ɖʊɖɔ.»
19 “Onde está seu Pai?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Uma vez que vocês não sabem quem sou eu, não sabem quem é meu Pai. Se vocês me conhecessem, também conheceriam meu Pai”.
20 Yeésu wɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá kʊjɔ́ɔ́nɩ ɖaaɖʊ́ʊ́ɖɛ-jɔ́ wánwɩlɩ́ɩ ɩráa nɛ́ gɛ waaŋmátɩ tɔ́m tɩna. Naárʊ tetekiná yɩ, káma, ɩdɛ́ɛ alɩwáátɩ tatala tá.
20 Jesus fez essas declarações enquanto ensinava na parte do templo onde eram colocadas as ofertas. No entanto, não foi preso, pois ainda não havia chegado sua hora.
21 Ngɛ Yeésu weedéféeri wɛ sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ mɛ́nɖɛɛ́; mɩ́ngɔnɩ́ ɩcáa ma, amá, mɩ́nzɩnáa mɩ́dɛ́ɛ alaháácɩ́; lénlé mɛ́nɖɛɛ́ nɛ́ mɩ́dánbɩɩzɩ ibó.»
21 Mais tarde, Jesus lhes disse outra vez: “Eu vou embora. Vocês procurarão por mim, mas morrerão em seus pecados. Não podem ir para onde eu vou”.
22 Yahúúɖuwá wɔ́nbɔɔzɩ́ ɖamá sɩsɩ: «Wángʊ́ʊ ɩdɩ yáá wé. Káma, wánŋmatɩ́ sɩsɩ: “Mɩ́dánbɩɩzɩ ibó lénlé mɛ́nɖɛɛ́ nɛ́.”»
22 Os judeus perguntaram: “Será que ele está planejando cometer suicídio? A que ele se refere quando diz: ‘Não podem ir para onde eu vou’?”.
23 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́gɛ́ɛ adɛ cé ńba gɛ. Amá, mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ ɩsɔ́ɔ́dáá ńnɩ́ gɛ; mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́dɛ́ɛ gɛ ɖúúlínya cé. Amá, mɔ́ɔ́ mɛ́dɛ́ɛ tɛkɛ́ɛ ɖúúlínya cé.
23 Jesus prosseguiu: “Vocês são daqui de baixo; eu sou lá de cima. Vocês pertencem a este mundo; eu não.
24 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ méévééri mɩ́ɩ sɩsɩ mɩ́nzɩnáa mɩ́dɛ́ɛ alaháácɩ́wá. Mɩ́nzɩnáa mɩ́dɛ́ɛ alaháácɩ́wá, káma, mɩ́dáfá toovonúm sɩsɩ: “Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ weení mɔ́ɔ́dɔ́ sɩsɩ mɛ́gɛ́ɛ nɛ́ gɛ.”»
24 Foi por isso que eu disse que vocês morrerão em seus pecados, pois a menos que creiam que eu sou lá de cima, morrerão em seus pecados”.
25 Ngɛ Yahúúɖuwá wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ gɛ weení.» Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Wentí méévééri mɩ́ɩ ɖoo bɩgabaazɩya sɩsɩ mɛ́gɛ́ɛ nɛ́.
25 “Quem é você?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Sou aquele que sempre afirmei ser.
26 Wentí mɔ́wɛná sɩ maŋmátɩ mɩ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́, na wentí mɔ́wɛná sɩ mavʊʊná mɩ́ɩ nɛ́ wɔɔɖɔ́ɔ. Amá, weení weegédíri ma nɛ́ kɛ́ɛ toovonúm-dʊ́ʊ gɛ, wentí máánɩ́ɩ ɩjɔ́ nɛ́ tiriké gɛ ménveerím ɖúúlínya.»
26 Tenho muito que dizer e julgar a respeito de vocês, mas não o farei. Digo ao mundo apenas o que ouvi daquele que me enviou, e ele é inteiramente verdadeiro”.
27 Badatɩlɩ́ sɩsɩ Caáwʊ-dɛ́ɛ tɔ́m gɛ wánŋmatɩ́ wɛ.
27 Ainda assim, não entenderam que ele lhes falava a respeito do Pai.
28 Ńna gɛ Yeésu weevééri wɛ sɩsɩ: «A mɩ́ɩ́gɔ́nɩ ɩkpáázɩ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́, mɩ́ndɩlɩ́ɩ sɩsɩ: “Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ weení mɛ́gɛ́ɛ nɛ́ gɛ,” bɩka mádánlaḿ nabʊ́rʊ mádɩ‑mádɩ, amá, wentí Caáwʊ waawɩ́lɩ ma nɛ́ gɛ mánŋmatɩ́.
28 Então Jesus disse: “Quando vocês me levantarem, entenderão que eu sou o Filho do Homem. Não faço coisa alguma por minha própria conta; digo apenas o que o Pai me ensinou.
29 Weení weegédíri ma nɛ́ wɛ́ mɔ́jɔ́, ideyéle ma mériké. Káma, mɔ́ɔ́ nɛ́, wenbí bɩmɔɔ́ yɩ nɛ́ gɛ mánlám báa sáátɩ wenkí.»
29 E aquele que me enviou está comigo; ele não me abandonou, pois sempre faço o que lhe agrada”.
30 Yeésu wɛ ɩbamáa ŋmatɩrɛ bɩlɛ́ nɛ́, ngɛ ɩráa ɖabata waava yɩ toovonúm.
30 Muitos que o ouviram dizer essas coisas creram nele.
31 Ngɛ Yeésu weevééri Yahúúɖuwá wenbá baava yɩ toovonúm nɛ́ sɩsɩ: «A mɩ́ɩ́ɖɔkɩ mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m bɩcáárɩ, mɩ́gɛ́ɛ toovonúm mɛ́dɛ́ɛ wanbaaráa nbɩlɛ́;
31 Jesus disse aos judeus que creram nele: “Vocês são verdadeiramente meus discípulos se permanecerem fiéis a meus ensinamentos.
32 mɩ́ndɩlɩ́ɩ toovonúm bɩka toovonúm wénÿelíi iyuú mɩ́dɩ.»
32 Então conhecerão a verdade, e a verdade os libertará”.
33 Ngɛ boobúsi Yeésu sɩsɩ: «Ɖɛ́gɛ́ɛ Ibrahím kutoluú-dɛ bíya gɛ, ngɛ kɛtɛngɛrɛ ɖádábɩsɩ naárʊ-dɛ́ɛ yomáa. Nyánlám nŋɩ́nɩ́ ndɔ́ ɖáa sɩsɩ: “Mínÿuúu mɩ́dɩ.”»
33 “Mas somos descendentes de Abraão”, disseram eles. “Nunca fomos escravos de ninguém. O que quer dizer com ‘Vocês serão libertos’?”
34 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa wánlám alaháácɩ́ nɛ́ kɛ́ɛ alaháácɩ́-dɛ́ɛ yoḿ gɛ.
34 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: todo o que peca é escravo do pecado.
35 Ngʊ́ yoḿ tɛkɛ́ɛ ɖaána bú kɛtɛngɛrɛ, amá, biyaalʊ́ʊ ɩlɛ́ ɩgɛ́ɛ ɖaána bú gɛ báa sáátɩ wenkí.
35 O escravo não é membro permanente da família, mas o filho faz parte da família, para sempre.
36 Bɩlɛ́ nɛ́ a Biyaalʊ́ʊ waalɩzɩ́ mɩ́ɩ yoḿti-daá, mɩ́nbá iyuú mɩ́dɩ toovonúm.
36 Portanto, se o Filho os libertar, vocês serão livres de fato.
37 Mányɩ bɩlɛ́ sɩsɩ mɩ́gɛ́ɛ Ibrahím kutoluú-dɛ bíya. Amá, mɩ́njáádɩ sɩ ɩkʊ ma, káma, mɩ́dánjaa sɩ ɩnɩ́ɩ mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m.
37 Sim, eu sei que vocês são descendentes de Abraão. E, no entanto, procuram me matar, pois não há lugar em seu coração para a minha mensagem.
38 Wenbí mááná Majaa-jɔ́ nɛ́ gɛ mɔ́ɔ́ mánŋmatɩ́. Amá, mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́, wentí mɩ́ɩ́nɩ́ɩ mɩ́jaa-jɔ́ nɛ́ gɛ mɩ́nlám.»
38 Eu lhes digo o que vi quando estava com meu Pai, mas vocês seguem o conselho do pai de vocês”.
39 Ngɛ boobúsi Yeésu sɩsɩ: «Ɖájaa gɛ Ibrahím.» Ngɛ Yeésu weevééri wɛ sɩsɩ: «A mɩ́fʊ́ngɛ́ɛ toovonúm Ibrahím-dɛ́ɛ bíya, mɩ́fʊ́nlám wenbí Ibrahím waalá nɛ́ gɛ.
39 “Nosso pai é Abraão!”, declararam eles. Jesus respondeu: “Se vocês fossem, de fato, filhos de Abraão, seguiriam o exemplo dele.
40 Ngʊ́ mɩ́njáádɩ sɩ ɩkʊ ma nɖɔ́, mɔ́ɔ́ weení méévééri mɩ́ɩ toovonúm máánɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́. Ibrahím talá bɩlɛ́.
40 Em vez disso, procuram me matar porque eu lhes disse a verdade que ouvi de Deus. Abraão nunca fez isso.
41 Mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́, mɩ́jaa wánlám wentí nɛ́ gɛ mɩ́nlám.» Ngɛ boobúsi Yeésu sɩsɩ: «Ɖɔ́ɔ́ ɖɛ́dɛkɛ́ɛ bíya baasɩ bajaa nɛ́. Caáwʊ kʊ́ɖʊḿ gɛ ɖɔ́wɛná, ɩlɛ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ.»
41 Vocês estão imitando seu verdadeiro pai”. “Não somos filhos ilegítimos!”, retrucaram. “O próprio Deus é nosso verdadeiro Pai!”
42 Ngɛ Yeésu weevééri wɛ sɩsɩ: «A toovonúm Ɩsɔ́ɔ fʊngɛ́ɛ na kʊ Mɩ́jaa, mɩɖaazɔ́ɔ́lɩ ma, káma, ɩjɔ́ gɛ máagálɩ́ɩ́ná, na ɩyɩ́ɖɛ-daá gɛ mɔ́wɛ cé. Mɔ́dɔkɔ́nɩ mádɩ, weegédíri ná ma.
42 Jesus lhes disse: “Se Deus fosse seu Pai, vocês me amariam, porque eu venho até vocês da parte de Deus. Não estou aqui por minha própria conta, mas ele me enviou.
43 We-rɔɔzɩ́ gɛ mɩ́dánnɩɩ wentí mánŋmatɩ́ mɩ́ɩ nɛ́. Káma, mɩ́dánbɩɩzɩ ɩnɩ́ɩ mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m.
43 Por que vocês não entendem o que eu digo? É porque nem sequer conseguem me ouvir!
44 Mɩ́jaa gɛ Sitáánɩ, ngɛ mɩ́njáádɩ sɩ ɩlá ɩzɔɔlɩ́m. Ɖoo bɩgabaazɩya ɩvʊngɛ́ɛ ɩráńgʊ́ʊ́rʊ́ gɛ; ɩ́dánzɩŋ lé toovonúm wɛ nɛ́. Káma, ídónvúu toovonúm. A wɛ́nbɛlɩ́ɩ bʊbɔ́tɩ, wenbí ɩbá ɩgɛ́ɛ bɩ nɛ́ gɛ wánlám bɩlɛ́. Káma, ɩgɛ́ɛ bʊbɔtʊ́ʊ gɛ bɩka ɩgɛ́ɛ na kʊ bʊbɔ́tɩ ɩgɔɔ na tɩjaa.
44 Pois são filhos de seu pai, o diabo, e gostam de fazer as coisas perversas que ele deseja. Ele foi assassino desde o princípio. Sempre odiou a verdade, pois não há verdade alguma nele. Quando ele mente, age de acordo com seu caráter, pois é mentiroso e pai da mentira.
45 Bɩɩga mɔ́ɔ́ nɛ́, mánŋmatɩ́ toovonúm-rɔɔzɩ́ nɛ́ gɛ mɩ́dánváa ma toovonúm.
45 Portanto, quando eu digo a verdade, é natural que não creiam em mim!
46 Mɩ́dáá weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩwɩ́lɩ sɩsɩ máálá alaháácɩ́. A ngʊ́ toovonúm gɛ mánŋmatɩ́, we-rɔ gɛ mɩ́dánváa ma toovonúm.
46 Qual de vocês pode me acusar de pecado? E, uma vez que lhes digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Weení ɩgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ńnɩ́ nɛ́ wénwelesí Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m gɛ. Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́dɛkɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ńba-rɔɔzɩ́ nɛ́ gɛ mídénwelesi mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m.»
47 Quem pertence a Deus ouve as palavras de Deus. Mas vocês não ouvem, pois não pertencem a Deus”.
48 Ngɛ Yahúúɖuwá woobúsi Yeésu sɩsɩ: «Ɖɔ́wɛná toovonúm ɖɩtɔ́ sɩsɩ nyɛ́gɛ́ɛ Samarɩ́ya ńnɩ́ gɛ bɩka ɖʊɖɔ nyɔ́wɛná zííni.»
48 “Samaritano endemoninhado!”, responderam os líderes judeus. “Não temos dito desde o início que está possuído por demônio?”
49 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Aayɩ́, mɛ́vɛ́yɩ́na zííni, amá, mánɖʊ́ʊ Majaa gírímá gɛ, ngɛ mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ngbɛɛnáa ma.
49 “Não tenho em mim demônio algum”, disse Jesus. “Pelo contrário, honro meu Pai, e vocês me desonram.
50 Mɔ́ɔ́ nɛ́, bɩdɛkɛ́ɛ mánjáádɩ mádɩtɩŋa mɛ́dɛ́ɛ ɖɔɔzɩ́tɩ. Amá, weení ɩlɛ́ wánjáádɩ tɩ nɛ́ ɩwɛ, bɩka ɩlɛ́ wénɖeezi kʊ.
50 Eu não procuro minha própria glória; há quem a procure para mim, e ele é o Juiz.
51 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa wɔɔɖɔ́kɩ mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m bɩcáárɩ nɛ́, bʊdʊ́ʊ tánzɩḿ kɛtɛngɛrɛ.»
51 Eu lhes digo a verdade: quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!”
52 Ńna gɛ Yahúúɖuwá weevééri yɩ sɩsɩ: «Lɛlɛɛɖɔ́ ɖééɖéézi sɩsɩ nyɔ́wɛná zííni. Káma, Ibrahím waazɩ́, anɖébiwá ɖʊɖɔ waazɩ́, ngɛ nyɔ́ɔ́ nyazɩ: “A naárʊ wɔɔɖɔ́kɩ mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m bɩcáárɩ bʊdʊ́ʊ tánzɩḿ kɛtɛngɛrɛ.”
52 Os líderes judeus disseram: “Agora sabemos que você está possuído por demônio. Até Abraão e os profetas morreram, mas você diz: ‘Quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!’.
53 A bɩlɛ́ nyáágɩ́lɩ ɖájaa Ibrahím weení waazɩ́ nɛ́? Ngɛ anɖébiwá ɖʊɖɔ waazɩ́. Bɩlɛ́ nɛ́, nŋɩ́nɩ́ gɛ nyɛ́bɛɛ́na nyádɩ gɛ.»
53 Por acaso você é maior que nosso pai Abraão? Ele morreu, assim como os profetas. Quem você pensa que é?”.
54 Ngɛ Yeésu woobúsi sɩsɩ: «A mádɩtɩŋa mɔ́nɖɔɔzɩ kʊ mádɩ, bɩlɛ́ nɛ́ mɛ́dɛ́ɛ ɖɔɔzɩ́tɩ tɛkɛ́ɛ nabʊ́rʊ nbɩlɛ́. Majaa wɔ́nɖɔɔzɩ kʊ ma, ɩlɛ́ ɩmʊ́ weení mɩ́ndɔ́m sɩsɩ ɩnáábɩ́lɛ́ mɩ́dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ nɛ́.
54 Jesus respondeu: “Se eu quisesse glória para mim mesmo, essa glória não contaria. Mas é meu Pai quem me glorifica. Vocês dizem: ‘Ele é nosso Deus’,
55 Ngʊ́ mɩ́ɩ́sɩ yɩ; mɔ́ɔ́ mányɩ yɩ. A mɔ́ɔ́dɔ́ sɩ máásɩ yɩ mánlám bʊbɔtʊ́ʊ nyazɩ mɩ́nyɔ́ɔ́. Amá, mɔ́ɔ́ mányɩ yɩ bɩka mɔ́ɖɔ́kɩná ɩdɔ́m bɩjaarɛ́ɛ.
55 mas nem o conhecem. Eu o conheço. Se eu dissesse que não o conheço, seria tão mentiroso quanto vocês! Mas eu o conheço e lhe obedeço.
56 Bɩɩbá bɩlá mɩ́jaa Ibrahím niíni sɩsɩ ɩna mɛ́dɛ́ɛ kɔnɖɛ́ wɩ́rɛ. Waana ɖɛ nɛ́, ngɛ bɩɩbá bɩlá yɩ niíni.»
56 Seu pai Abraão exultou com a expectativa da minha vinda. Ele a viu e se alegrou”.
57 Ngɛ Yahúúɖuwá wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ ńdatala tá bɩ́ɩ́zɩ nɛɛ́saaláa (50) gɛ nyááná Ibrahím?»
57 Os líderes judeus disseram: “Você não tem nem cinquenta anos. Como pode dizer que viu Abraão?”.
58 Ngɛ Yeésu weevééri wɛ sɩsɩ: «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ naanɩ́ na balʊ́rʊ Ibrahím nɛ́, “Mɔ́ɔ́ mávʊ́ngɛ́ɛ weení ɩgɛ́ɛ nɛ́.”»
58 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: antes mesmo de Abraão nascer, Eu Sou!”.
59 Ńna gɛ bɛɛzɛlɩ́ bɔ́ sɩ bɔyɔ́ɔ yɩ; amá, Yeésu waazʊ́ʊ ɩráa lɔwʊtáá, ngɛ waalɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá ɩɖɛ́ɛ.
59 Então apanharam pedras para atirar em Jesus, mas ele se ocultou deles e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.