1 Coríntios 14
Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs NVT
1 Ɩjáa sɔɔlɩ́m, ɩbá ɩkpɛ́ɛ́zɩ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga-dɛ́ɛ kʊjɔ́ɔ́nɩ, bɩɩgɩlɩ ná ɩrʊ́ ɩŋmatɩná Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́-dɛ́ɛ kʊjɔɔwʊ.
1 Que o amor seja seu maior objetivo! Contudo, desejem também os dons espirituais, especialmente a capacidade de profetizar.
2 Káma, weení wánŋmatɩ́ kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́ tánŋmatɩná ɩráa, Ɩsɔ́ɔ gɛ wánŋmatɩnáa. Wenbí bʊrɔ nɛ́, naárʊ tánnɩɩ wentí wánŋmatɩ́ nɛ́, Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga-dɛ́ɛ yíko-daá gɛ wánŋmatɩ́ wenbíwá bɩmʊ́sɛ́ɛ ɩráa waasɩ bʊrɔ nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m.
2 Pois quem fala em línguas fala apenas com Deus, pois ninguém mais o entende, e em espírito fala verdades ocultas.
3 Amá, weení wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ nɛ́, ɩráa gɛ ɩlɛ́ wánŋmatɩnáa wánzɩnáa wɛ sɩ bɛdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbára, wánɖʊ́ʊ wɛ tɔ́m bɩka wángbaazɩ́ wɛ ɖóni.
3 Mas aquele que profetiza fortalece, anima e conforta os outros.
4 Weení wánŋmatɩ́ kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́, ɩdɩ gɛ wánzɩnáa sɩ ɩdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbára. Amá, weení wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ nɛ́, Krísto-dɛ́ɛ Koduuziya gɛ ɩlɛ́ wánzɩnáa sɩ kabára toovonúm fáa-daá.
4 Quem fala em línguas fortalece a si mesmo, mas quem profetiza fortalece toda a igreja.
5 Mɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ mɩ́rɩ́ŋa ɩŋmátɩ kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́, amá, a mɩ́nŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ bɩ́nlám ma kazɔ́ɔ bɩkɩ́lɩ. Weení wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ nɛ́ waagɩ́lɩ weení wánŋmatɩ́ kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́; a bɩdɛkɛ́ɛ bɩlɛ́, bɩɩbɔ́ɔ́zɩ naárʊ wɛ ɩlɛ́ wánlɩzɩ́ɩ wentí ɩmʊ́ wánŋmatɩ́ nɛ́ tugutoluú, na bɩsɩná Krísto-dɛ́ɛ Koduuziya kɛdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbára.
5 Gostaria que todos vocês falassem em línguas, mas gostaria ainda mais que todos profetizassem. Pois a profecia é superior a falar em línguas, a menos que alguém interprete o que vocês dizem para que toda a igreja seja fortalecida.
6 Koobíya, ɩgbɔ́ɔ sɩsɩ móóbó mɩ́jɔ́, ngɛ máádála nɛ́, kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́ gɛ mánŋmatɩnáa mɩ́ɩ, bɩlɛ́ nɛ́ we-daá gɛ mɔ́nvɔɔzɩ́ mɩ́ɩ a mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ talɩzɩ́ nabʊ́rʊ bɩwɩ́lɩ mɩ́ɩ, cáńfáná ɖɩtásɩ mɩ́ɩ tɩlɩ́ɩ, yáá bɩlá sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ waabaná ma ifééri mɩ́ɩ natɩ́rɩ, cáńfáná bɩlá sɩsɩ mááwɩ́lɩ mɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m natɩ́rɩ.
6 Irmãos, se eu for visitá-los e falar em línguas, em que isso os ajudará? Mas, se eu lhes trouxer uma revelação, um conhecimento especial, uma profecia ou um ensinamento, isso lhes será proveitoso.
7 Ɖɩ́bɛ́ɛ́ŋná kpɩná bónɖúu nɛ́; ɖɩ́kpɔɔ nyazɩ foyɔ́ɔ, yáá cɩmʊʊ́ bɩlɛ́: A tɩdɛ́ɛ wíídi tánlɩɩ ndɩ‑ndɩ, nŋɩ́nɩ́ gɛ bándɩlɩ́ɩ na sɩsɩ foyɔ́ɔ wénwii kʊ, yáá cɩmʊʊ́ wénwii kʊ.
7 Até mesmo instrumentos inanimados como a flauta ou a harpa precisam soar as notas com clareza; do contrário, ninguém reconhecerá a melodia.
8 Ngɛ a ɖɩgandɩ́rɛ-dɛ́ɛ wíídi tánlɩɩ kazɔ́ɔ, weení wángbɩɩrɩ kʊ ɩdɩ sɩ ɩkʊrʊ́ yowú.
8 E, se a trombeta não emitir um toque nítido, como os soldados saberão que estão sendo convocados para a batalha?
9 Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ, a mɩ́dɛ́ɛ kʊnʊm mɩ́nŋmatɩ́ kɩ nɛ́, naárʊ tánnɩɩ kɩdɛ́ɛ tɔ́m bíya kutoluú, nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩ́nlám na batɩlɩ́ wentí mɩ́nŋmatɩ́ nɛ́. Fefelimá-daá gɛ mɩ́nŋmatɩ́ bɩlɛ́!
9 O mesmo acontece com vocês. Se usarem palavras incompreensíveis, como alguém saberá o que estão dizendo? Será o mesmo que falar ao vento.
10 Kʊnʊmɩ́nɩ ɖabata wɛ ná ɖúúlínya-daá, amá, nakɩ́rɩ fɛ́yɩ́ sɩsɩ bádánnɩɩ kugutoluú nɛ́.
10 Há muitos idiomas no mundo, e todos têm sentido.
11 A bɩlɛ́ gɛ ɩrʊ́ wánŋmatɩ́ kʊnʊm nakɩ́rɩ gɛ mádánnɩɩ kugutoluú, máálá ɩgɔm weení wánŋmatɩ́ kɩ nɛ́ ɩjɔ́ nbɩlɛ́, bɩka ɩlɛ́ ɖʊɖɔ ɩlá ɩgɔm mɔ́jɔ́.
11 Mas, se eu não entendo um idioma, sou estrangeiro para quem o fala, e ele é estrangeiro para mim.
12 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ mɩ́nyɔ́ɔ́, ńŋɩnáa mɩ́ɩ́bá mɩ́ngbɛɛzɩ́ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga-dɛ́ɛ kʊjɔ́ɔ́nɩ nɛ́, ɩbá ɩcáa iyuú tɩ, bɩɩgɩlɩ ná wentí tɩ́nzɩnáa Krísto-dɛ́ɛ Koduuziya sɩ kɛdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbára nɛ́.
12 O mesmo se aplica a vocês. Uma vez que estão ansiosos para ter os dons espirituais, busquem os dons que fortalecerão a igreja toda.
13 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́, weení wánŋmatɩ́ kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́, mɔɔ́na ɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ ɩfa yɩ tɩdɛ́ɛ kutoluú lɩzɩ́ɩ-dɛ́ɛ kʊjɔɔwʊ.
13 Portanto, quem fala em línguas deve orar pedindo também a capacidade de interpretar o que é dito.
14 Káma, a mánzʊlʊ́ʊ kʊnʊm naárʊ waasɩ kɩ nɛ́ kɩdaá, mégezeŋa wánzʊlʊ́ʊ kʊ, bɩka mɛ́dɛ́ɛ tɩlɩ́ɩ kɩlɛ́ kɩ́dánlaḿ tɩmɛ́rɛ.
14 Pois, se oro em línguas, meu espírito ora, mas eu não entendo o que estou dizendo.
15 Bɩlɛ́ nɛ́, nŋɩ́nɩ́ gɛ mánlám. Mánzʊlʊ́ʊ na mɛ́dɛ́ɛ kezeŋa, bɩka ɖʊɖɔ mazʊlʊ na mɛ́dɛ́ɛ tɩlɩ́ɩ. Méndeenáa mɛ́dɛ́ɛ kezeŋa, bɩka ɖʊɖɔ medee ná mɛ́dɛ́ɛ tɩlɩ́ɩ.
15 Então, o que devo fazer? Orarei no espírito e também orarei em palavras que entendo. Cantarei no espírito e também cantarei em palavras que entendo.
16 Káma, a na nyégezeŋa riké gɛ nyɔ́wɛ nyánzánáa Ɩsɔ́ɔ, Koduuziya-daá weení ɩlɛ́ waasɩ nabʊ́rʊ bɩdaá ngɛ ɩjɔɔ́ɔ wénwelesí nɛ́, nŋɩ́nɩ́ gɛ ɩlɛ́ wánlám na ɩnɩ́ɩ, na ibúsi sɩsɩ: «Amí». Káma, waasɩ wentí nyánŋmatɩ́ nɛ́.
16 Pois, se louvarem apenas no espírito, como poderão louvar com vocês aqueles que não os entendem? Como poderão agradecer com vocês se não entendem o que estão dizendo?
17 Nabʊ́rʊ, nyɛ́dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ sám ɩbá bɩjɔɔ́ɔ fɩ́ya, amá, bɩ́dánzɩná waaganáa.
17 Vocês darão graças muito bem, mas não fortalecerão aqueles que os ouvem.
18 Mánzám Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ mɔ́ɔ́ mánŋmatɩ́ kʊnʊmɩ́nɩ baasɩ tɩ nɛ́ magɩ́lɩ mɩ́rɩ́ŋa.
18 Dou graças a Deus porque falo em línguas mais que qualquer um de vocês.
19 Amá, a mɔ́wɛ Koduuziya-daá, maŋmátɩ tɔ́m bíya nɔɔ́nʊwá ɩráa ɩnɩ́ɩ bogutoluú bɩsɩná wɛ bɛdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbára cɔɔ́ɔ ma kazɔ́ɔ bɩkɩ́lɩ maŋmátɩ tɔ́m bíya mííli fuú (10.000) kʊnʊmɩ́nɩ baasɩ tɩ nɛ́ tɩdaá.
19 Contudo, numa reunião da igreja, prefiro dizer cinco palavras compreensíveis que ajudem os outros a falar dez mil palavras em outra língua.
20 Mogoobíya, a mɩ́nmaazɩ́, ɩ́kamáázɩ nyazɩ bijaavásɩ. Amá, bɩ́la mɩ́ɩ bijaavásɩ kidaavééníti lám-daá, bɩka a mɩ́nmaazɩ́, ɩmáázɩ nyazɩ kʊ́bɔnáa.
20 Irmãos, não sejam infantis no entendimento dessas coisas. Sejam inocentes como bebês com relação ao mal, mas sejam maduros no entendimento.
21 Baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ:
21 Pois as Escrituras dizem: “Falarei a este povo em línguas estranhas e por meio de lábios estrangeiros. Mesmo assim, este povo não me ouvirá, diz o Senhor”.
22 Bɩlɛ́ nɛ́, kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́ ŋmatɩrɛ-dɛ́ɛ kʊjɔɔwʊ kɛ́ɛ wenbá badafa Ɩsɔ́ɔ toovonúm nɛ́ ɖaazɩ́tɩ gɛ, bɩdɛkɛ́ɛ na wenbá baava toovonúm nɛ́; bɩka ɩrʊ́ ɩŋmatɩná Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́-dɛ́ɛ kʊjɔɔwʊ nɛ́, bɩgɛ́ɛ wenbá baava toovonúm nɛ́ ɖaazɩ́tɩ gɛ, bɩdɛkɛ́ɛ na wenbá badafa toovonúm nɛ́ bɔjɔ́.
22 Portanto, falar em línguas é um sinal não para os que creem, mas para os descrentes. A profecia, contudo, é para os que creem, e não para os descrentes.
23 Ɖɩ́kpɔɔ sɩsɩ Koduuziya-dɛ́ɛ ɩráa rɩ́ŋa woodúúzi, ngɛ barɩ́ŋa baabáázɩ kʊnʊmɩ́nɩ ɩráa waasɩ tɩ nɛ́ ŋmatɩrɛ. A ɩráa wenbá baasɩ nabʊ́rʊ bɩdaá nɛ́, yáá wenbá badafa Ɩsɔ́ɔ toovonúm nɛ́ baagázʊʊ, bɔ́dɔ́ndɔḿ mɩ́ɩ sɩsɩ mɩ́gɛ́ɛ ajima?
23 Ainda assim, se descrentes ou pessoas que não entendem essas coisas entrarem na reunião de sua igreja e ouvirem todos falarem em línguas, pensarão que vocês são loucos.
24 Amá, a bɩgɛ́ɛ sɩ barɩ́ŋa bánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́, ɩrʊ́ weení waasɩ nabʊ́rʊ bɩdaá nɛ́, yáá weení ɩdafa Ɩsɔ́ɔ toovonúm nɛ́ wángazʊʊ́ nɛ́, wentí tɩrɩ́ŋa wánnɩɩ́ nɛ́ wénÿelíi ɩna ɩdɛ́ɛ alaháácɩ́, bɩka kɩfʊʊná yɩ.
24 Mas, se todos vocês estiverem profetizando e descrentes ou pessoas que não entendem essas coisas entrarem na reunião, serão convencidos do pecado e julgados por aquilo que vocês disserem.
25 Bɩlɛ́ bibaasí, wenbí bɩrɩ́ŋa bɩvʊnmʊ́sɛ́ɛ iwenbiré-daá nɛ́, wánlɩɩ́ bayáána. Ńna nɛ́, wónluuzí ɩdɩ hálɩ adɛ ikúu Ɩsɔ́ɔ tɛ́ɛ́dɩ bɩka ɩtɔ́ bɩcáárɩ sɩsɩ: «Toovonúm, Ɩsɔ́ɔ ɩbá ɩwɛ mɩ́lɔ́wʊ́táá páá!»
25 Ao ouvirem, os pensamentos secretos deles serão revelados, e eles cairão de joelhos e adorarão a Deus, declarando: “De fato, Deus está aqui no meio de vocês”.
26 Bɩlɛ́ nɛ́ koobíya, we gɛ bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ bála ɖɔ́. Bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ a míídúúzi sɩ ɩsɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ, naárʊ wánbɩɩzɩ́ itée Ɖádʊ́ʊ yéńdi, naárʊ ɩwɩ́lɩ ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m, naárʊ ɩŋmátɩ natɩ́rɩ tɩvʊnmʊ́sɛ́ɛ gɛ Ɩsɔ́ɔ waalɩzɩ́ ɩwɩ́lɩ yɩ nɛ́, naárʊ ɩŋmátɩ kʊnʊmɩ́nɩ ɩráa waasɩ tɩ nɛ́, naárʊ ɩlɩzɩ́ tɩdɛ́ɛ kutoluú; bɩka bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́ bɩbɩ́ɩ́zɩ bɩsɩná Koduuziya kɛdɛ́ɛ toovonúm fáa ɩbára.
26 Pois bem, irmãos, o que fazer, então? Quando vocês se reunirem, um cantará, o outro ensinará, o outro revelará, um falará em línguas e outro interpretará o que for dito. Tudo que for feito, porém, deverá fortalecer a todos.
27 A nɛbɛ́rɛ wɛ bánŋmatɩ́ kʊnʊmɩ́nɩ ɩráa waasɩ tɩ nɛ́, bɩ́la sɩsɩ bɛgɛ́ɛ nɔɔ́lɛ yáá noódoozo gɛ, bɩ́kɛcɛzɩ́; bɩka bánŋmatɩ́ bángáa ɖamá, bɩka naárʊ ɩlɛ́ wánlɩzɩ́ɩ bugutoluú.
27 Não mais que dois ou três devem falar em línguas. Devem se pronunciar um de cada vez, e alguém deve interpretar o que disserem.
28 A bɩlɛ́ gɛ naárʊ fɛ́yɩ́ Koduuziya-daá sɩ ɩlɩzɩ́ bugutoluú, bɩlɛ́ nɛ́, bábáná súm bɩka badaá báa weení ɩ́ŋmátɩ́ná ɩdɩ ɩdaá-ɩdaá ɩ́na Ɩsɔ́ɔ.
28 Mas, se não houver alguém que possa interpretar, devem permanecer calados na reunião da igreja, falando com Deus em particular.
29 Bɩɩga wenbá bánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ nɛ́, nɔɔ́lɛ yáá noódoozo ɩ́ŋmatɩ ná bɩka baaganáa iwélesi bamáázɩ bɛbɛ́ɛ́ŋ sɩsɩ toovonúm Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ gɛ tɩɩlɩɩná?
29 Que dois ou três profetizem e os outros avaliem o que for dito.
30 A ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ bɩɩlɩzɩ́ bɩwɩ́lɩ naárʊ tɔ́m natɩ́rɩ sɩ ɩŋmátɩ, weení ɩbamáa ŋmatɩrɛ nɛ́ ísu tɔ́m.
30 Se alguém estiver profetizando e outra pessoa receber uma revelação, quem está falando deve se calar.
31 Bɩ́nbɩɩzɩ́ bɩlá mɩ́rɩ́ŋa mɩ́nŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́, amá, bɩ́la kʊ́ɖʊḿ-kʊ́ɖʊḿ, na bɩsɩná ɩráa batásɩ batɩlɩ́ bɩka bɩkpáázɩ wɛ ɖóni.
31 Desse modo, todos que profetizam terão sua vez de falar, um depois do outro, para que todos sejam instruídos e encorajados.
32 Weení wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ nɛ́ wɛná yíko kʊjɔɔwʊ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga waalá yɩ kɩ nɛ́ kɩrɔɔzɩ́.
32 Aqueles que profetizam têm controle de seu espírito e podem falar um por vez.
33 Káma, Ɩsɔ́ɔ tɛkɛ́ɛ sakɩrɩ-sakɩrɩ-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ, amá, fɛɛzɩrɛ-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ gɛ ɩgɛ́ɛ, ńŋɩnáa bʊwɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ńba-dɛ́ɛ Koduuzísi rɩ́ŋa-daá nɛ́.
33 Pois Deus não é Deus de desordem, mas de paz, como em todas as reuniões do povo santo.
34 Bɩɩbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ a míídúúzi ɖamá, aláa isú tɔ́m. Bɩdafa wɛ nɩ́bááwʊ sɩsɩ báŋmatɩ. Báfʊʊzɩ badɩ ńŋɩnáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Mará wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wenbí nɛ́.
34 As mulheres devem permanecer em silêncio durante as reuniões da igreja. Não é apropriado que falem. Devem ser submissas, como diz a lei.
35 A bɔzɔɔlɛ́ɛ bawɩ́lɩ wɛ natɩ́rɩ, bɔ́kɔbɔɔzɩ bawaalɩnáa ɖaána. Alʊ́ ɩŋmátɩ Koduuziya-daá tɔmɔɔná yɩ.
35 Se tiverem alguma pergunta, devem fazê-la ao marido, em casa, pois não é apropriado que as mulheres falem nas reuniões da igreja.
36 Mɩ́nmaazɩ́ sɩsɩ mɩ́dɛ́ɛ gɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m waagálɩ́ɩ́ná yáá wé. Yáá mɩ́nyɔ́ɔ́ míriké gɛ beevééri tɩ.
36 Ou vocês pensam que a palavra de Deus se originou entre vocês? Acaso são os únicos aos quais ela foi entregue?
37 A naárʊ wánmaazɩ́ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ yáá Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga wánŋmatɩnáa kʊ ɩnɔɔ́, ɩ́tɩ́lɩ́ sɩsɩ wentí mánŋmaá mɩ́ɩ ɖɔ́ nɛ́ kɛ́ɛ Ɖádʊ́ʊ waazɩ́ɩ́zɩ wenbí nɛ́ gɛ.
37 Se alguém afirma ser profeta ou se considera espiritual, será o primeiro a reconhecer que o que lhes digo é uma ordem do Senhor.
38 Amá, a bʊdʊ́ʊ teɖéézi sɩ bɩlɛ́ gɛ bɩgɛ́ɛ, ɩlɛ́ ɩmʊ́ ɩdɩtɩŋa, Ɩsɔ́ɔ waasɩ yɩ gɛ.
38 Se alguém ignorar esse fato, ele mesmo será ignorado.
39 Bɩlɛ́ nɛ́ koobíya, ɩbá ɩkpɛ́ɛ́zɩ sɩsɩ ɩbɩ́sɩ wenbá bánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́ nɛ́, ngʊ́ ɩ́kɔtɔ ɩráa nɩ́bááwʊ sɩsɩ bákaŋmátɩ kʊnʊmɩ́nɩ naárʊ waasɩ tɩ nɛ́.
39 Portanto, meus irmãos, anseiem profetizar e não proíbam o falar em línguas,
40 Amá, ɩlá bɩrɩ́ŋa ńŋɩnáa bɩɩbɔ́ɔ́zɩ nɛ́, ɩ́kalá báa nŋɩ́nɩ́‑nŋɩ́nɩ́.
40 mas cuidem para que tudo seja feito com decência e ordem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.