João 19
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH
1 Pĩlátõ ní Yẹ́sụ̃ ri sẽzú ãngáráwá rĩ pi drị́gé, kộpi ꞌdekí rií ĩri ũgbãá kẹ̃lị́ŋá sĩ.
1 Aí Pilatos mandou chicotear Jesus.
2 Ãngáráwá rĩ pi trakí ũcékúcé suú Yẹ́sụ̃ drị̃gé kụ̃lá rú, kộpi íꞌdụ́kí bõngó ika akoóko rụ̃kụ̃ ꞌbãgú rĩ pi ní rií ángírí suú rĩ suú ĩri ã rụ́ꞌbá gá.
2 Depois os soldados fizeram uma coroa de ramos cheios de espinhos, e a puseram na cabeça dele, e o vestiram com uma capa vermelha.
3 Kộpi rikí ĩ ítrú mụzú Yẹ́sụ̃ vúgá ꞌdãá dị̃ị́ dị̃ị́, kộpi rikí ꞌyoó kínĩ, “ꞌBá íngúkí mi rá, mi ꞌbãgú Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ!” Kộpi ní ĩri usazú.
3 Chegavam perto dele e diziam: — Viva o rei dos judeus! E davam bofetadas nele.
4 Pĩlátõ ní gõzú fũzú mụzú ãmvé ꞌdãá dị̃ị́, ĩri ní ꞌyozú ꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ndrekí drĩ ká, ma mụ Yẹ́sụ̃ ri íjị́ ĩmi vúgá ãmvé nõó, ꞌbo lẽ ĩmi nị̃kí ámá múké ꞌyozú kínĩ, má ị́sụ́ tã ãzi ĩri ã rụ́ꞌbá gá lũúpi kínĩ ĩri ꞌbá ũnjí ni kuyé.”
4 Aí Pilatos saiu outra vez e disse para a multidão: — Escutem! Vou trazer o homem aqui para que vocês saibam que não encontro nenhum motivo para condená-lo!
5 Yẹ́sụ̃ ní kúru ĩfũzú ãmvé nõó, sukí ũcékúcé ĩ ní traá kụ̃lá rú rĩ drị̃ ni gé, sukí bõngó akoóko rụ̃kụ̃ ndrọ̃lụ̃ndrọ̃lụ̃ rú ni ĩri ã rụ́ꞌbá gá, Pĩlátõ ní ꞌyozú ꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩ ndrekí drĩ ká! Ágó rĩ nõ!”
5 Então Jesus saiu com a coroa de espinhos na cabeça e vestido com a capa vermelha. — Vejam! Aqui está o homem! — disse Pilatos.
6 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá riꞌbá Jó Múngú vé rĩ ũtẽꞌbá rĩ pi be, kộpi kâ mụụ́ Yẹ́sụ̃ ri ndreé, kộpi ní ọ́ꞌụ́zú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kínĩ, “Ĩmi gbãkí ĩri pẹtị alambaku sị́gé! Ĩmi gbãkí ĩri pẹtị alambaku sị́gé!”
6 Quando os chefes dos sacerdotes e os guardas do Templo viram Jesus, começaram a gritar: — Crucifica! Crucifica! — Vocês que o levem e o crucifiquem! Eu não encontro nenhum motivo para condenar este homem! — repetiu Pilatos.
7 Yãhụ́dị̃ adriꞌbá drị̃koma rú rĩ pi ní újázú Pĩlátõ ní kínĩ, “Tãị́mbị́ ꞌbávé rĩ ãꞌyĩ rá kĩnĩ, ã ꞌdịkí ĩri drãá rá, ãꞌdiãtãsĩyã kĩnĩ, ꞌi Mvá Múngú vé ni.”
7 A multidão respondeu: — Nós temos uma
8 Pĩlátõ kã tã ꞌdĩri yịị́, ụ̃rị̃ gõ ĩri fụụ́ ambamba.
8 Quando Pilatos ouviu isso, ficou com mais medo ainda.
9 Pĩlátõ ní gõzú fizú ívé vũrã adrizú rĩ gé ꞌdãá, jị Yẹ́sụ̃ ri mụzú ĩndĩ. Ĩri ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kĩnĩ, “Mí íbí íngá ngũgá?” ꞌBo Yẹ́sụ̃ újí tị́tị́.
9 Entrou outra vez no palácio e perguntou a Jesus: — De onde você é? Mas Jesus não respondeu nada.
10 Pĩlátõ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “ꞌÍ lẽ átá má ní ku ãsĩ? ꞌÍ nị̃ ámá ꞌyozú kínĩ, ma ũkpõ be mi kuzú, dõku sẽzú mi gbãzú pẹtị alambaku sị́gé ꞌdíni kuyé?”
10 Então Pilatos disse: — Você não quer falar comigo? Lembre que eu tenho autoridade tanto para soltá-lo como para mandar crucificá-lo.
11 Yẹ́sụ̃ ní újázú Pĩlátõ ní kĩnĩ, “Múngú ã útú té dõ tã ni ị́nọ́gọ́sị́ kuyé, ũkpõ mívé mí ní ꞌbãá tã ꞌozú mâ rụ́ꞌbá gá ꞌdĩri ícó té ẹ̃zị́ ngaá má be ku. ꞌBo ꞌbá ma rụụ́pi íjị́pi mí ẹndrẹtị gé nõri ꞌo ũnjĩkãnyã agaápi rá ni.”
11 Jesus respondeu:
12 Pĩlátõ kã tã ꞌdĩri yịị́, lẽ lẹ́tị ndãá Yẹ́sụ̃ ri ọyụzú ꞌdĩísĩ rá. ꞌBo drị̃koma Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi ní ꞌyozú Pĩlátõ ní kínĩ, “Mí ọyụ dõ ágó ꞌdĩri gí, mí ícó adrií ũndĩ ꞌbãgú ãmbúgú Rómã vé rĩ vé ni ku. ꞌBá ꞌyoópi ꞌí lẽ adrií ꞌbãgú rú ꞌdĩri, ĩri ãríꞌbá ꞌbãgú ãmbúgú ꞌdĩri vé ni.”
12 Depois disso Pilatos quis soltar Jesus. Mas a multidão gritou: — Se o senhor soltar esse homem, não é amigo do Imperador! Pois quem diz que é rei é inimigo do Imperador!
13 Yãhụ́dị̃ rĩ pi kâ tã ꞌdĩri ꞌyoó ꞌdíni, Pĩlátõ ní Yẹ́sụ̃ ri íjị́zú ímụ́zú kộpi vúgá ãmvé nõó dị̃ị́. Pĩlátõ ní gõzú mụzú úrízú ívé lúpá ãmbũgũ vé rĩ drị̃gé, vũrã ĩ ní údé kuú kpãkpã írã sĩ rĩ drị̃gé. Vũrã ꞌdãri zịkí Ẽbérẽ tị sĩ Gãbátã.
13 Quando Pilatos ouviu isso, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado “Calçada de Pedra”. (Em hebraico o nome desse lugar é “Gabatá”.)
14 Ụ́ꞌdụ́ ꞌbá rĩ pi ní rizú ĩ útúzú Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ gé, ụ̃tụ́ rĩ kã íꞌdó caá sâ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ gé ꞌdĩgé, Pĩlátõ ní ꞌyozú Yãhụ́dị̃ rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmivé ꞌbãgú rĩ, ĩri ꞌdĩ.”
14 Era quase meio-dia da véspera da Páscoa . Pilatos disse para a multidão: — Aqui está o rei de vocês!
15 ꞌBá rĩ pi ní ọ́ꞌụ́zú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kínĩ, “Ã ꞌdịkí ĩri drãá ꞌdĩísĩ rá, ã dẹkí ĩri ẹ̃zị́ ꞌdĩísĩ rá!”
15 Mas eles gritaram: — Mata! Mata! Crucifica! Então Pilatos perguntou: — Querem que eu crucifique o rei de vocês? Mas os chefes dos sacerdotes responderam: — O nosso único rei é o Imperador!
16 Pĩlátõ ní kúru Yẹ́sụ̃ ri sẽzú kộpi drị́gé, kộpi ã mụkí gbãá pẹtị alambaku sị́gé.
16 Então Pilatos entregou Jesus aos soldados para ser crucificado, e eles o levaram.
17 Yẹ́sụ̃ ꞌdụ pẹtị alambaku ĩ ní mụzú ꞌi gbãzú sị́ ni gé rĩ ꞌî ngúlúpí sĩ nĩ mụzú vũrã ĩ ní zịị́ “Drị̃ Kọ́lọ̃mgbọ́ rĩ” gé ꞌdãá. Vũrã ꞌdãri Ẽbérẽ tị sĩ zịkí ĩri Gõlõgótã.
17 Jesus saiu carregando ele mesmo a cruz para o lugar chamado Calvário . (Em hebraico o nome desse lugar é “Gólgota”.)
18 Ãngáráwá rĩ pi mụkí Yẹ́sụ̃ ri gbãá vũrã ꞌdãri gé, gbãkí kpá ꞌbá ụrụkọ ị̃rị̃ Yẹ́sụ̃ be trụ́ vũrã ãlu ãlu ꞌdãri gé, ãzi rĩ ĩrivé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gélésĩ, ãzi rĩ drị́ ị̃jị́ gélésĩ, gbãkí Yẹ́sụ̃ ri ágágá.Yẹ́sụ̃ ꞌdụ ívé pẹtị alambaku|src="cn01833B.tif" size="span" loc="19:17" copy="Cook" ref="19:17"
18 Ali os soldados pregaram Jesus na cruz. E crucificaram também outros dois homens, um de cada lado dele. Pilatos mandou escrever um letreiro e colocá-lo na parte de cima da cruz. Nesse letreiro estava escrito em hebraico, latim e grego : “Jesus de Nazaré, Rei dos Judeus”. Muitas pessoas leram o letreiro porque o lugar em que Jesus foi crucificado ficava perto da cidade.
19 Pĩlátõ ní tãị́mbị́ sẽzú, ĩ ní tã Yẹ́sụ̃ ri tõzú rĩ sĩzú ꞌbãzú pẹtị alambaku ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri gbãzú sị́ ni gé rĩ drị̃lé gá ꞌdíni, “YẸ́SỤ̃ NÃZẼRÉTÃGÚ RĨ, ꞌBÃGÚ YÃHỤ́DỊ̃ RĨ PI VÉ RĨ.”
19 — ausente —
20 Yãhụ́dị̃ kárákará rikí tã ĩ ní sĩí Yẹ́sụ̃ vé pẹtị alambaku ĩ ní ĩri gbãzú rĩ drị̃lé gá ꞌdĩri lãá, ãꞌdiãtãsĩyã vũrã ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri gbãzú rĩ, ĩri ĩnyiŋáŋá kụ̃rụ́ ã gãrã gá. Sĩkí tã ri Ẽbérẽ tị sĩ, Lãtị́nị̃ tị sĩ, ãzini Gị̃rị́kị̃ tị sĩ.
20 — ausente —
21 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi ní ꞌyozú Pĩlátõ ní kínĩ, “Mî sĩ tã rĩ ꞌyozú kínĩ, ‘ꞌBãgú Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé ni’ ꞌdíni ku, lẽ mî sĩ ‘Ágó ꞌdĩri ꞌyo ꞌî tị sĩ kĩnĩ, ꞌi ꞌBãgú Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ.’ ”
21 Então os chefes dos sacerdotes disseram a Pilatos: — Não escreva: “Rei dos Judeus”; escreva: “Este homem disse: Eu sou o Rei dos Judeus”.
22 Pĩlátõ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Tã ĩ ní sĩí gí rĩ, újákí ku.”
22 — O que escrevi escrevi! — respondeu Pilatos.
23 Ãngáráwá rĩ pi kâ Yẹ́sụ̃ ri gbãá pẹtị alambaku sị́gé ꞌdãá gí, kộpi íꞌdụ́kí ĩrivé bõngó acoó caá vũrã sĩ sụ, kộpi awakí ĩ ãsámvú gé sĩ, ọ́gụ́pị ꞌdụ ãlu, ọ́gụ́pị ꞌdụ ãlu. Kộpi ꞌdụkí kpá ĩrivé bõngó ĩri ní rií suú rụ̃kụ̃ rĩ ĩndĩ, údékí bõngó ꞌdĩri ãco rụ̃kụ̃ caá vũgá ꞌdãá, adri kú múlú rú, ícíkí ícícĩ kuyé.
23 Depois que os soldados crucificaram Jesus, pegaram as roupas dele e dividiram em quatro partes, uma para cada um. Mas a túnica era sem costura, toda tecida numa só peça de alto a baixo.
24 Ãngáráwá rĩ pi ní átázú ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, “Lẽ ꞌbâ ũsĩkí bõngó ãco rụ̃kụ̃ ꞌdĩri ku, ꞌbâ ꞌbekí jẽké sĩ, ãꞌdi ri dõ ícó ꞌdụ nĩ.”
24 Por isso os soldados disseram uns aos outros: — Não vamos rasgar a túnica. Vamos tirar a sorte para ver quem fica com ela. Isso aconteceu para que se cumprisse o que as “Repartiram entre si as minhas roupas e fizeram E foi isso o que os soldados fizeram.
25 Yẹ́sụ̃ ẹ́ndrẹ́pị pi Yẹ́sụ̃ ẹ́ndrẹ́pị vé ọ́mvụ́pị be, Mãríyã Kĩlópãsĩ ũkú ni be, ãzini Mãríyã Mãgãdẽlénã be, kộpi mụkí pá tuú pẹtị alambaku ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri gbãzú kú sị́ ni gé rĩ ã gãrã gá.
25 Perto da cruz de Jesus estavam a sua mãe, e a irmã dela, e Maria, a esposa de Clopas, e também Maria Madalena.
26 Yẹ́sụ̃ kã ẹ́ndrẹ́pị ri ndreé tu pá kuú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩípi ꞌí ní lẽélẽ rĩ gãrã gá, ĩri ní ꞌyozú ẹ́ndrẹ́pị ní kĩnĩ, “ꞌBá nóni adriípi mî mvá rú rĩ, ĩri ꞌdĩ.”
26 Quando Jesus viu a sua mãe e perto dela o discípulo que ele amava, disse a ela:
27 Yẹ́sụ̃ ní kpá ꞌyozú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩípi rĩ ní kĩnĩ, “ꞌBá adriípi mí ẹ́ndrẹ́pị rú rĩ, ĩri ꞌdĩ.” Ágó Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩípi ꞌdĩri ní Mãríyã ri jịzú mụzú ívé ãngá.
27 Em seguida disse a ele: E esse discípulo levou a mãe de Jesus para morar dali em diante na casa dele.
28 Yẹ́sụ̃ kã nị̃ị́ ámá ꞌyozú kínĩ, ꞌí dẹ ívé ẹ̃zị́ gí, tã ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ ã nga rí ꞌi fũú tị ni gé ãní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Yị̃ị́ úvá ndẽ ma gí.”
28 Agora Jesus sabia que tudo estava completado. Então, para que se cumprisse o que dizem as Escrituras Sagradas , disse:
29 ꞌBãkí vị́nyọ̃ ũndrákúndra kú ĩgãŋá ãzi agá, kộpi íꞌdụ́kí lífã suú pẹtị sị́gé, suú vị́nyọ̃ rĩ agá ꞌdãá, kộpi sukí Yẹ́sụ̃ tị gé.
29 Havia ali uma vasilha cheia de vinho comum. Molharam no vinho uma esponja, puseram a esponja num bastão de hissopo e a encostaram na boca de Jesus.
30 Yẹ́sụ̃ kã vị́nyọ̃ ũndrákúndra rĩ mvụụ́, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Tã rĩ dẹẹ́pi ꞌdĩ.” Drị̃ ni ní kúru úlúzú kũlũ, ĩri ní ívé índrí kuzú Múngú drị́gé.
30 Quando ele tomou o vinho, disse: Então baixou a cabeça e morreu.
31 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri ꞌbá rĩ pi ní rizú ĩ útúzú rĩ, kãdõ mụụ́ caá drụ̃ ꞌdíni, ĩri adri ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rizú ụ̃mụ̃ nyazú rĩ. Yãhụ́dị̃ rĩ pi lẽkí ꞌbá ĩ ní gbãá pẹtị alambaku sị́gé ꞌdĩꞌbée ã adrikí caá cĩmgbá ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé ku, kộpi zịkí Pĩlátõ tị gé kínĩ ãngáráwá rĩ pi ã ũgbãkí ꞌbá ꞌdĩꞌbée ã kórókó ũŋõó ꞌdĩísĩ rá, kộpi ã ũdrãkí rí mbẽlẽŋá, ã ũtrũkí rí kộpivé ãvũ vũgá.
31 Então os líderes judeus pediram a Pilatos que mandasse quebrar as pernas dos que tinham sido crucificados e mandasse tirá-los das cruzes. Pediram isso porque era sexta-feira e não queriam que, no sábado, os corpos ainda estivessem nas cruzes. E aquele sábado era especialmente santo.
32 Ãngáráwá rĩ pi ní íꞌdózú ágó ãzi ĩ ní gbãá Yẹ́sụ̃ be trụ́ rĩ ã kórókó ũgbãzú ũŋõzú, vụ́drị̃ ni gé, kộpi ní kpá ãzi rĩ vé rĩ ũgbãzú ũŋõzú.
32 Os soldados foram e quebraram as pernas do primeiro homem que tinha sido crucificado com Jesus e depois quebraram as pernas do outro.
33 ꞌBo kộpi kâ caá Yẹ́sụ̃ vúgá, kộpi ị́sụ́kí Yẹ́sụ̃ drã gí, kộpi ũgbãkí ĩri ã kórókó fã ũŋõó kuyé.
33 Mas, quando chegaram perto de Jesus, viram que ele já estava morto e não quebraram as suas pernas.
34 Ãngáráwá ãlu ni ní Yẹ́sụ̃ ã gãrãfã sõzú ọ̃jụ́ sĩ, ãrí, ãzini yị̃ị́ ní ĩfũzú razú ꞌdịzú rụ́ꞌbá ni gé sĩ vũgá nõó.
34 Porém um dos soldados furou o lado de Jesus com uma lança. No mesmo instante saiu sangue e água.
35 Ágó tã rĩ ndreépi ꞌî mị sĩ rĩ, ũlũ tã rĩ nĩ, tã ĩri ní ũlũú rĩ, ĩri tã áda. Nị̃ ámá ꞌyozú kínĩ, tã ꞌí ní ũlũú ꞌdĩri adri ũnjõ kuyé. Ũlũ tã ꞌdĩri kĩnĩ, ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí rí ꞌyozú kínĩ, ĩri tã áda.
35 Quem viu isso contou o que aconteceu para que vocês também creiam. O que ele disse é verdade, e ele sabe que fala a verdade.
36 Tã ꞌdĩꞌbée ngakí ĩ ꞌdíni, tã ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ, “Ícókí ĩrivé fã ũgbãá ŋõó ãluŋáni ku” ꞌdãri, ã nga rí ꞌi fũú tị ni gé bẽnĩ.
36 Isso aconteceu para que se cumprisse o que as Escrituras Sagradas dizem: “Nenhum dos seus ossos será quebrado.”
37 Tã rĩ ãzi ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ ꞌyo kĩnĩ, “Kộpi mị ꞌbã ꞌbá ĩ ní gãrãfã ni sõó ọ̃jụ́ sĩ rĩ ndrezú.”
37 E em outro lugar as Escrituras Sagradas dizem: “Eles olharão para aquele a quem atravessaram com a lança.”
38 Yõsépã Ãrĩmãtáyõgú rĩ, ĩri ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩípi ni, ꞌbo ri tã ꞌí ní Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃zú rĩ úcícĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ri ꞌo Yãhụ́dị̃ rĩ pi sĩ ụ̃rị̃ sĩ. Mụ Yẹ́sụ̃ vé ãvũ ã tã zịị́ Pĩlátõ tị gé, Pĩlátõ ãꞌyĩ ĩri ní rá. Ĩri ní ãvũ rĩ ꞌdụzú mụzú sị̃zú nĩ.
38 Depois disso, José, da cidade de Arimateia, pediu licença a Pilatos para levar o corpo de Jesus. (José era seguidor de Jesus, mas em segredo porque tinha medo dos líderes judeus.) Pilatos deu licença, e José foi e retirou o corpo de Jesus.
39 Nĩkõdémã ọ́tụ́ ímụ́pi Yẹ́sụ̃ vúgá ị́nị́ sĩ rĩ ꞌde mụzú Yõsépã vúgá sĩ ĩndĩ, jị ũdu ĩ ní usaá ẹ̃jị́ngụ̃rụ́ sĩ ni mụzú ꞌí drị́gé sĩ ĩndĩ, ũdu rĩ vé ẹ̃njị̃ngárá ĩri ícó ca kị́lọ̃ pụ̃kụ́ na drị̃ ni tọ̃wụ́ ꞌdíni rá.
39 Nicodemos, aquele que tinha ido falar com Jesus à noite, foi com José, levando uns trinta e cinco quilos de uma mistura de aloés e mirra .
40 Ãgõ ị̃rị̃ ꞌdĩꞌbée íꞌdụ́kí ẹ̃jị́ngụ̃rụ́ rĩ ũdãá Yẹ́sụ̃ vé ãvũ rụ́ꞌbá gá sĩ, kộpi íꞌdụ́kí bõngó ãvũ rĩ ã rụ́ꞌbá ĩmũlũzú ãní, sụ̃ Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé mẽrẽ rizú ãvũ sị̃zú rĩ tị́nị.
40 Os dois homens pegaram o corpo de Jesus e o enrolaram em lençóis nos quais haviam espalhado essa mistura. Era assim que os judeus preparavam os corpos dos mortos para serem sepultados.
41 Vũrã ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri gbãzú pẹtị alambaku sị́gé rĩ, ĩri ĩnyiŋá ọ́mvụ́ ã gãrã gá, gãkí ꞌbụ́ lũú ụ̃jị́ agá ãvũ sị̃zú ní kú ọ́mvụ́ rĩ agá ꞌdãá, ụ̃jị́ ꞌdãri sị̃kí drĩ ꞌbá ãzi ꞌa ni gé ꞌdãlé kuyé.
41 No lugar onde Jesus tinha sido crucificado havia um jardim com um túmulo novo onde ninguém ainda tinha sido colocado.
42 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri ní adrií ụ́ꞌdụ́ Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé ni rizú ĩ útúzú fũzú ãní ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé rĩ sĩ, ãzini ụ̃jị́ ãvũ sị̃zú rĩ ní adrií ĩnyiŋá rĩ sĩ, kộpi áwíkí Yẹ́sụ̃ ri sị̃ị́ ụ̃jị́ rĩ agá ꞌdãgá.
42 Puseram ali o corpo de Jesus porque o túmulo ficava perto e também porque o sábado dos judeus ia começar logo .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.