2 Samuel 17

Bayịburu Izii (IZZ) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ahitofẹlu bya ekua Abụsalomu sụ iya: “Haa gẹ mu họta ụnu unwoke ụkporo l'iri g'anyi tụgbua je achịa Dévidi ọso l'ẹnyashi-a.
1 Disse ainda Aitofel a Absalão: Deixa-me escolher doze mil homens, e me disporei, e perseguirei Davi esta noite.
2 Mu a-bapfu iya teke ike bvụshiwaru iya; ọ dụwaa gọlogolo. Mu emee gẹ ndzụ-agụgu rwuta iya gẹ ndu ono, yẹe ya swị l'ophu ono gbakashịhu. Mu agbẹ teke ono woru eze gbugbua nwẹkinyi iya.
2 Assaltá-lo-ei, enquanto está cansado e frouxo de mãos; espantá-lo-ei; fugirá todo o povo que está com ele; então, matarei apenas o rei.
3 Mu e-duphutakọtaru ngu ndu ono azụ. Onye ono, ịicho -nwụhuwaa bẹ ndu ọphuu g'ẹphe ha lwakọtawaru azụ. Ndu ono g'ẹphe ha bẹ ta adụdu mẹ onye lanụ, a byaru e-merwu ẹhu.”
3 Farei voltar a ti todo o povo; pois a volta de todos depende daquele a quem procuras matar; assim, todo o povo estará em paz.
4 Iphe ono tụko dụ Abụsalomu yẹe ndu bụ ọgerenya ndu Ízurẹlu l'ophu ree.
4 O parecer agradou a Absalão e a todos os anciãos de Israel.
5 Abụsalomu bya asụ: “Unu kufua Hushayi, bụ onye Akụ g'anyi nụmafua iphe, oo-pfu.”
5 Disse, porém, Absalão: Chamai, agora, a Husai, o arquita, e ouçamos também o que ele dirá.
6 Hushayi byapfuta ẹ ya phọ; Abụsalomu sụ iya: “Wakwa iphe Ahitofẹlu pfuru baa. ?Bụ g'anyi mee iphe, o pfuru? Teke ọdumeka yekwaa ọnu nkengu.”
6 Tendo Husai chegado a Absalão, este lhe falou, dizendo: Desta maneira falou Aitofel; faremos segundo a sua palavra? Se não, fala tu.
7 Ọo ya bụ; Hushayi bya asụ Abụsalomu: “Idzu, Ahitofẹlu chị-koshiru ngu k'ọgiya-a ta adụkwa ree.
7 Então, disse Husai a Absalão: O conselho que deu Aitofel desta vez não é bom.
8 Ị mahawarụ gẹ nna ngu gbaru; mẹ ndu nkiya. Ẹphe bụkota ndu ike dụ l'ọgu; emebe ẹhuka g'agụ, a chịtaru ụnwu iya. A -gụfukpooro ono bẹ nna ngu bụ onye k'ọgu doru ẹnya; yẹle ndu ọphuu ta abyadụ azẹ l'ẹka lanụ l'ẹnyashi-a.
8 Continuou Husai: Bem conheces teu pai e seus homens e sabes que são valentes e estão enfurecidos como a ursa no campo, roubada dos seus cachorros; também teu pai é homem de guerra e não passará a noite com o povo.
9 Lenu; nta-a bẹ o domiwaru onwiya l'ime ọgba ọzoo l'ẹka ọzo. Ọ -bụru l'ọ fụtaru bya etsoo unu ọgu nta-a; ndu ojọgu ngu harụ nwụhu; bẹ onye nụmakporu iya nụ a-sụkwa: ‘E gbushiakwaru nemadzụ shii l'echilabọ ndu etso Abụsalomu.’
9 Eis que, agora, estará de espreita nalguma cova ou em qualquer outro lugar; e será que, caindo no primeiro ataque alguns dos teus, cada um que o ouvir dirá: Houve derrota no povo que segue a Absalão.
10 Je akpachaa lẹ ndu ike dụ l'ọgu; mbụ ndu ono, obu shihuchaaru ike g'oduma ono bẹ ndzụ-agụgu e-rwutachakwaa; noo kẹle ndu Ízurẹlu l'ophu bẹ maru lẹ nna ngu bẹ bụ onye ike dụ l'ọgu; tẹme ndu yẹe ya swị bụ-chaaru ndu ọkpehu dụ.
10 Então, até o homem valente, cujo coração é como o de leões, sem dúvida desmaiará; porque todo o Israel sabe que teu pai é herói e que homens valentes são os que estão com ele.
11 Sụ-a; iphe, bụ idzu nkemu bụ gẹ ndu Ízurẹlu l'ophu dzukọbe byapfuta ngu; e shikpọo lẹ Danu jasụ lẹ Biye-Sheba; mbụ g'ẹphe zahụ g'ẹja, nọ l'agụga eze-ẹnyimu; gụbedua l'onwongu e-duru phẹ jeshia ọgu ọbu.
11 Eu, porém, aconselho que a toda pressa se reúna a ti todo o Israel, desde Dã até Berseba, em multidão como a areia do mar; e que tu em pessoa vás no meio deles.
12 Ọo ya bụ; anyi etsoo ya ọgu l'ẹka anyi chọ-vukpoẹru iya phọ. Anyi adapyabẹ iya ẹgube ono, iji ụtsu anọduje adashị l'alị-a. Yẹbedua l'onwiya waa ndu yẹe ya swị l'ophu bẹ ta adụdu onye ọphu e-dobe ndzụ m'onye lanụ.
12 Então, iremos a ele em qualquer lugar em que se achar e facilmente cairemos sobre ele, como o orvalho cai sobre a terra; ele não ficará, e nenhum dos homens que com ele estão, nem um só.
13 Ọ -bụru l'o nweru mkpụkpu, o pyobaru; ndu Ízurẹlu l'ophu e-gude eri bya lẹ mkpụkpu ono; bya eworu iya lọ-tsua; lọo ya wuruwuru nwuru ye lẹ nsụda; k'ọphu bụ l'a ta abyadụ a-hụma m'ibiribe ẹja lanụ l'ẹka ono.”
13 Se ele se retirar para alguma cidade, todo o Israel levará cordas àquela cidade; e arrastá-la-emos até ao ribeiro, até que lá não se ache nem uma só pedrinha.
14 Abụsalomu mẹ ndu Ízurẹlu l'ophu tụko zụa sụ: “Idzu kẹ Hushayi, onye Akụ bẹ kakwa kẹ Ahitofẹlu ree.” Iphe, kparụ iya nụ bụ lẹ Chipfu chị-buwaru gẹ ya shi nno kpakashịa ọkpobe idzu ono, Ahitofẹlu chị-koshiru ono; k'ọphu Chipfu e-shi nno mee g'ẹjo-iphe dapfuta Abụsalomu.
14 Então, disseram Absalão e todos os homens de Israel: Melhor é o conselho de Husai, o arquita, do que o de Aitofel. Pois ordenara o Senhor que fosse dissipado o bom conselho de Aitofel, para que o mal sobreviesse contra Absalão.
15 Tọbudu iya bụ; Hushayi bya akaru Zadọku yẹe Abyiyata, bụ ndu-uke Chileke idzu ono, Ahitofẹlu chị-koshiru Abụsalomu yẹle ndu bụ ọgerenya ndu Ízurẹlu ono; waa ọphu yẹbedua l'onwiya chị-koshiru phẹ.
15 Disse Husai a Zadoque e a Abiatar, sacerdotes: Assim e assim aconselhou Aitofel a Absalão e aos anciãos de Israel; porém assim e assim aconselhei eu.
16 Sụ: “Unu mee ẹgwegwa zia ozi g'e zia Dévidi sụ iya g'ọ tọ kwakwa akwakwa l'ẹka eerwuje ẹnyimu Jiọ́danu erwurwu l'echiẹgu ono. G'ọ tọ dụkwa iphe, e-me g'ọ tọ dafụ azụ iya ọphuu; ọ -dụdu bẹ aa-tụkokwa yẹbedua bụ eze waa ndu yẹe ya swị kpo g'eekpoje ntụ-a.”
16 Agora, pois, mandai avisar depressa a Davi, dizendo: Não passes esta noite nos vaus do deserto, mas passa, sem demora, ao outro lado, para que não seja destruído o rei e todo o povo que com ele está.
17 Teke ono bẹ Jionatanu yẹle Ahimaazu anọduje lẹ Enu-Rogelu; kẹle ẹphe ta tụdu ama abahụ lẹ mkpụkpu Jierúsalẹmu. Ọ bụru nwata nwamgbọko, eje ozi bẹ eezije g'o je ezia phẹ ozi; ẹphe eje ezia ya eze, bụ Dévidi.
17 Estavam Jônatas e Aimaás junto a En-Rogel; e uma criada lhes dava aviso, e eles iam e diziam ao rei Davi, porque não podiam ser vistos entrar na cidade.
18 Ọle o nweru nwokorọbya lanụ hụmaru phẹ nụ; o je edooru iya Abụsalomu. Ẹphenebo meẹpho ẹgwegwa lụfu l'ẹka ono tụgbua jeshia ibe nwoke, bu lẹ mkpụkpu Bahurimu. Nwoke ono nweru wẹlu l'ọma-unuphu ibe iya. Ẹphe nyiba l'ime wẹlu ono.
18 Viu-os, porém, um moço e avisou a Absalão; porém ambos partiram logo, apressadamente, e entraram em casa de um homem, em Baurim, que tinha um poço no seu pátio, ao qual desceram.
19 Nyee nwoke ono chịta iphe kpuchite ọnu wẹlu ono; bya eworu akpụru mebyi iphe sụsaa l'eli iya. Ọphu ọ tọ dụdu onye maru nụ.
19 A mulher desse homem tomou uma coberta, e a estendeu sobre a boca do poço, e espalhou grãos pilados de cereais sobre ela; assim, nada se soube.
20 Ndu ozi Abụsalomu byapfutaẹpho nwanyị ono l'ụlo; ẹphe jịa ya sụ: “?Bụ aweya bẹ Ahimaazu yẹe Jionatanu nọ?”
20 Chegando, pois, os servos de Absalão à mulher, àquela casa, disseram: Onde estão Aimaás e Jônatas? Respondeu-lhes a mulher: Já passaram o vau das águas. Havendo-os procurado, sem os achar, voltaram para Jerusalém.
21 Ndu ono lashịchaepho; Ahimaazu yẹe Jionatanu shi lẹ wẹlu ono nyifuta tụgbua jeshia ezi eze, bụ Dévidi ozi ono. Ẹphe rwua bya akọoru iya ẹgube idzu, Ahitofẹlu chịru; bya asụ iya g'o tụgbuekwapho nta-a dafụ azụ ẹnyimu azụ iya ọphuu.
21 Mal se retiraram, saíram logo os dois do poço, e foram dar aviso a Davi, e lhe disseram: Levantai-vos e passai depressa as águas, porque assim e assim aconselhou Aitofel contra vós outros.
22 Noo ya; Dévidi yẹe ndu yẹe ya swị tụgbua je adaa ẹnyimu Jiọ́danu. Nchi bọhushia; ọphu o nweẹdu onye ọphu phọduru nụ; ẹphe dafụkotawa azụ ẹnyimu Jiọ́danu.
22 Então, Davi e todo o povo que com ele estava se levantaram e passaram o Jordão; quando amanheceu, já nem um só havia que não tivesse passado o Jordão.
23 Ahitofẹlu hụmaepho l'ọ tọ bụdu idzu nkiya bẹ e tsoru; o nyikota eli nkapfụ-ịgara iya gbagbụa; ọ bụru iya ala ibe iya lẹ mkpụkpu, o shi. Ọ larwua bya edozichaa ibe iya g'ọo-du; o je aswị-gbua onwiya. Ọo ya bụ; ọ nwụhu; e lia ya l'ilu nna iya.
23 Vendo, pois, Aitofel que não fora seguido o seu conselho, albardou o jumento, dispôs-se e foi para casa e para a sua cidade; pôs em ordem os seus negócios e se enforcou; morreu e foi sepultado na sepultura do seu pai.
24 Dévidi tụgbua jeshia mkpụkpu Mahanayimu; Abụsalomu yẹe unwoke ndu Ízurẹlu l'ophu, ẹphe l'iya swị, daa ẹnyimu Jiọ́danu kwasẹru.
24 Davi chegou a Maanaim. Absalão, tendo passado o Jordão com todos os homens de Israel,
25 Abụsalomu woru Amasa mee onye-ishi ndu ojọgu iya l'ọzo Jiowabu. Amasa bẹ bụ nwatibe onye Ízurẹlu, ẹpha iya bụ Itura. Itura ono bẹ lụru Abigelu, nwada Nahashi bya abụru nwune Zeruya, bụ ne Jiowabu.
25 constituiu a Amasa em lugar de Joabe sobre o exército. Era Amasa filho de certo homem chamado Itra, o ismaelita, o qual se deitara com Abigail, filha de Naás, e irmã de Zeruia, mãe de Joabe.
26 Abụsalomu yẹe ndu Ízurẹlu je adọru l'alị Giladu.
26 Israel, pois, e Absalão acamparam-se na terra de Gileade.
27 Dévidi byarwutaẹpho Mahanayimu; Shobi nwa Nahashi kẹ mkpụkpu Raba, dụ l'alị ndu Amọnu; mẹ Makiya nwa Amiyẹlu kẹ mkpụkpu Lodeba; mẹ Bazịlayi, bụ onye Giladu, shi lẹ mkpụkpu Rogelimu;
27 Tendo Davi chegado a Maanaim, Sobi, filho de Naás, de Rabá, dos filhos de Amom, e Maquir, filho de Amiel, de Lo-Debar, e Barzilai, o gileadita, de Rogelim,
28 vukọo iphe vutaru Dévidi yẹe ndu yẹe ya swị g'ẹphe rije. Iphe, ọ bụ bụru iphe-azẹe; mẹ eze gbamụgbamu; mẹ iphe, a kpụshiru l'ẹja; mẹ witi; mẹ balị; mẹ ereshi, e gwerụ egwegwe; mẹ ọphu a hụru ahụhu; mẹ azamụ; mẹ ọkpa;
28 tomaram camas, bacias e vasilhas de barro, trigo, cevada, farinha, grãos torrados, favas e lentilhas;
29 mẹ manụ-ẹnwu; mẹ mini ẹra-eswi, tọru atọto; mẹ atụru; mẹ mini ẹra-eswi, hụkoru ahụko. Noo kẹle ẹphe sụru lẹ Dévidi phẹ bẹ ẹgu agụwa; ike bvụshiwa phẹ; tẹme ẹgu mini nọdu agụkwa phẹ phọ l'echiẹgu.
29 também mel, coalhada, ovelhas e queijos de gado e os trouxeram a Davi e ao povo que com ele estava, para comerem, porque disseram: Este povo no deserto está faminto, cansado e sedento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.