1 Samuel 20
Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH
1 Dévidi bya eshi lẹ Nayotu, dụ lẹ mkpụkpu Rama gbalaa jepfushia Jionatanu je asụ iya: “?Bụkpoo gụnu bẹ mu meru? ?Bụ gụnu bụ ẹjo-iphe, mu mekpọru? ?Bụ iphe-ẹji gụnu bẹ mu meru nna ngu, meru g'o gude ọ nọdu achọ ishi ndzụ mu?”
1 Então Davi fugiu da casa dos profetas , em Ramá, foi até o lugar onde Jônatas estava e disse: — O que foi que eu fiz? Qual foi o meu crime? Que mal fiz eu ao seu pai, para ele querer me matar?
2 Jionatanu sụ iya: “Tụswekwa! Ishi ngu tee tuphahụkwa. Lekpọdapho; nna mu ta adụkwa iphe, ọ byaru eme; ọphu o vuru ụzo pfuadaru mu iya; m'obeta ọ bụru iphe, ha shii ọzoo ọphu ha nwanshịi. ?Dẹnu g'o gude o je l'emeru mu ọwana lẹ mpya? Ọ tọo dụkwa nno!”
2 Jônatas respondeu: — Que Deus não permita que você morra! O meu pai me conta tudo o que faz, seja importante ou não. Ele não esconderia isso de mim. Isso não é bem assim!
3 Dévidi bya eria angụ sụ: “Nna ngu bẹ o doru ẹnya ree lẹ mu lẹ ngu dụ lẹ ree. O pfuwa iya hoohaa l'ime onwiya sụ: ‘Jionatanu ta abyadụ amaru iphe ya eme. Ọ -maru bẹ oo-ghu iya eghu.’ Ọle-a; eshinu Chipfu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; gụbedua nọdu ndzụ g'ị nọ iya-a; bẹ bụkwapho g'ọ bụ ire-lanụ lẹ ndzụ mu tsọ-geewaru atsọ-geru.”
3 Mas Davi respondeu: — O seu pai sabe muito bem o quanto você gosta de mim. Por isso, resolveu não deixar que você fique sabendo dos planos dele, para você não sofrer muito. Eu juro pela sua vida e pela vida de Deus, o
4 Jionatanu sụ Dévidi: “Iphe, ị sụkporu gẹ mu meeru ngu bẹ mu l'e-meru ngu.”
4 — O que você quer que eu faça? — perguntou Jônatas.
5 Ọo ya bụ; Dévidi sụ iya: “Lenu; echele bụkwa ọnwa ọ̀phúú; ọ gbaru gẹ mu l'eze tụko rigba nri. Ọle-a; haa mu gẹ mu je edomia onwomu l'ẹgu jasụ l'ụzenyashi nwarechi.
5 Davi respondeu: — Amanhã é a
6 Ọ -bụru lẹ nna ngu kpajẹru ishi mu; sụ iya lẹ mụbe Dévidi bẹ rwọshikwaru ngu ike g'ị haa mu gẹ mu gbaru je Bẹtulehemu, bụ ibe anyi; kẹle eegwe ngwẹja, ndu ipfu anyi l'ophu eegweje aphagapha l'ẹka ono.
6 Se o seu pai notar que eu não estou à mesa, diga que eu pedi a você para me deixar ir com urgência a Belém, pois está na época de toda a minha família oferecer lá o sacrifício anual.
7 Ọ -bụru l'ọ sụru l'ọ dụa ree; l'ị maru lẹ mụbe nwozi ngu bẹ a-dzụ-a. Ọ -bụkwanu l'ẹhu ghuru iya eghu; l'ị maru l'ọoriru mu ẹjo ọriri.
7 Se ele disser: “Está bem”, eu estarei salvo. Mas, se ele ficar com raiva, então você ficará sabendo que ele está com más intenções.
8 A -bya lẹ kẹ gụbedua; mejekwaru mụbe nwozi ngu iphe-ọma; noo kẹle mu lẹ ngu tụkokwaru nọdu l'iphu Chipfu gbaa ndzụ. O -nweru ẹjo-iphe, mu meru; gbukwaa mu l'onwongu. Kẹle-a ?bụ kẹ gụnu bẹ ii-gude kpụru mu je anụ nna ngu?”
8 Peço que você me faça este favor e cumpra assim a promessa sagrada que me fez. Porém, se eu sou culpado, mate-me você mesmo! Por que deixar o seu pai fazer isso?
9 Jionatanu sụ: “Tụswekwa! Ọ -bụru lẹ mu maru lẹ nna mu arịru ngu ẹjo ọriri; ?mu te epfuduru ngu iya tọo?”
9 — Nem pense numa coisa dessas! — respondeu Jônatas. — Se eu soubesse que o meu pai estava mesmo resolvido a acabar com você, acha que eu não o avisaria?
10 Dévidi jịa ya sụ: “?Bụ onye e-pfukwanụru mu iya; m'ọ -bụru lẹ nna ngu yeru ngu iya ọnu karabaa?”
10 Então Davi perguntou: — E, se o seu pai responder com raiva, quem vai me avisar?
11 Jionatanu sụ: “Bya g'anyi je l'ẹgu ọbu.” Ọo ya bụ; ẹphe bya atụko jeshia l'ẹgu ono.
11 Jônatas respondeu: — Venha comigo, vamos até o campo. Eles foram,
12 Jionatanu bya asụ Dévidi: “Gẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ ndu Ízurẹlu bụkwaru onye-ekebe anyi; lẹ mu a-jịta nnana mu iphe ono ẹgube nta-a echele; ọzoo nwarechi. Ọ -bụru l'ọochiru ngu idzu ọma bẹ mu e-pfuru ngu iya-a g'ị maru.
12 e Jônatas disse a Davi: — Que o
13 Ọ -bụkwanuru lẹ nna mu bẹ l'achọ g'o meka ngu iphe; gẹ Chipfu mekwaa mụbe Jionatanu ọphu ka njọ; m'ọ -bụru lẹ mu te emeduru g'ị maru; mbụ dufu ngu g'ị gbalaa l'ẹhu-guu. Tẹme gẹ Chipfu swikwaru ngu eswiru g'o shi swiru nna mu ono.
13 Mas, se ele tiver a intenção de fazer alguma coisa contra você, que o Senhor Deus me mate se eu não enviar uma mensagem a você e não deixá-lo ir embora são e salvo! Que o Senhor esteja com você, assim como esteve com o meu pai!
14 Ọle-a; jasụkpooru gẹ mu a-nọ-bekpọru ndzụ; goshijeẹkwa mu phọ n-yemobu, shi l'ẹka Chipfu; mbụ g'e shi ẹgube ono g'e te egbu mu.
14 E agora, se eu continuar vivo, cumpra a sua promessa sagrada e seja fiel a mim. Mas, se eu morrer,
15 Mbụ-a; gẹ n-yemobu ngu ono te ebuhukwa ebuhu l'ẹhu ndibe mu; m'o betakpọoru Chipfu wofukọtachaa ndu ọhogu gụbe Dévidi l'eli mgboko-a.”
15 trate sempre a minha família com bondade. E, quando o Senhor destruir completamente todos os nossos inimigos,
16 Ọo ya bụ; Jionatanu yẹe ọnu-ụlo Dévidi gbaa ndzụ. Ọ sụ: “Gẹ Chipfu jịkwaa ndu ọhogu Dévidi 'ọka-lẹ-aji.”
16 que nós não quebremos a promessa que fizemos um ao outro. Se você a quebrar, Deus o castigará.
17 Jionatanu bya emee gẹ Dévidi ribuaru iya nte; gude goshi iya l'o yeru yẹbe Jionatanu obu; noo kẹle Jionatanu yeru Dévidi obu g'o yeru onwiya.
17 Novamente Jônatas fez um juramento de amizade a Davi, pois ele amava Davi como a si mesmo.
18 Jionatanu bya asụ Dévidi: “Echele bẹ bụ ọbo-iphe k'ọnwa ọ̀phúú. A taa hụmadu ngu; oshi, ịinoduje egheru ọnu.
18 E disse a Davi: — Amanhã é a Festa da Lua Nova, e, se você não estiver lá, a sua falta será notada.
19 Teke o beru nwarechi; je anọdu l'ẹka phọ, i domijeru onwongu lẹ teke ono, iphe-a watarụ adada lẹ mbụ phọ. Nọdu kwabẹ l'agụga mkpuma ono, bụ Ezẹlu.
19 Depois de amanhã a sua falta será notada ainda mais. Assim vá para o lugar onde você se escondeu da outra vez e fique atrás do monte de pedras que há ali.
20 Mu -bya bẹ mu a-gba ọnu apfụ ẹto l'ụzo ibiya ono; mbụ gbaa ya g'ọ bụ l'o nweru iphe, mu tụberu agbagba.
20 Então eu atirarei três flechas, como se o monte de pedras fosse um alvo.
21 Teke ono bẹ mu e-zi nwata nwokoro sụ iya: ‘Tụgbua je achọo apfụ ono.’ Teke mu sụru iya g'ọ chịta apfụ ọbu; l'ọ kwa iya nọ iya l'ụzo ẹka ibiya ọphuu; fụtawaro teke ono; ono goshiru l'eshinu Chipfu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a bẹ ọ tọ dụdu iphe, bya l'eme ngu nụ.
21 Aí direi ao meu empregado para ir buscá-las. Se eu disser a ele: “Olhe, as flechas estão para cá de você, pegue-as” — isso quer dizer que tudo está bem, e você pode sair. Eu juro por Deus, o Senhor , que nesse caso você não estará em perigo.
22 Teke bụkwanu lẹ mu sụru nwata nwokoro ono: ‘Lenu; apfụ ọbu bẹ dụkwadu ngu l'ụzo atatiphu!’ Ọo ya bụ; l'ị tụgbua; kẹle Chipfu bẹ dufuwaru ngu g'ị tụgbua.
22 Mas, se disser a ele: “As flechas estão mais para lá de você” — então fuja, pois o Senhor estará mandando que você vá.
23 A -bya abya l'iphe ọphu anyi shi pfua; nyatakwa l'ọo Chipfu bụ onye-ekebe mu lẹ ngu jasụ l'ojejoje.”
23 Quanto à promessa que fizemos um ao outro, o Senhor Deus nos ajudará a cumpri-la para sempre.
24 Ọo ya bụ; Dévidi domia onwiya l'ẹgu. Ọ bya erwua g'ọbo ọnwa ọ̀phúú ono rwuru; eze bya anọdu gẹ ya ria nri ọbo-iphe ono.
24 Então Davi se escondeu no campo. O rei Saul chegou para a Festa da Lua Nova
25 Eze nọdu l'ẹka ọonoduje lẹ mgboru igbulọ. Jionatanu nọdu anọ ghaaru iya iphu. Ábụna nọ-kube Sọlu lẹ mgburẹku. Obenu l'ẹka Dévidi anọduje dabyiru iphoro.
25 e sentou-se para comer no lugar de costume, perto da parede. Abner sentou-se ao lado de Saul, e Jônatas, na sua frente. Mas o lugar de Davi ficou vazio.
26 Ọphu Sọlu te nwedu iphe, o pfuru mbọku ono; kẹle ọ rịkwanuru sụ: “O nweruphọ g'ọ nwụru Dévidi ọphu ọ tọ dụdu nsọ. Sụ l'ọo-bụru phọ eviya l'ọo nsọ bẹ Dévidi ta adụdu.”
26 Naquele dia Saul não disse nada porque pensou: “Deve ter acontecido alguma coisa com ele, e de certo ele não passou pela cerimônia de purificação .”
27 O be lẹ nchitabọhu iya, bụ iya bụ mbọku k'ẹbo l'ọnwa ọ̀phúú ono; ẹka Dévidi anọduje dabyikwaru iphoro ọzo. Ọo ya bụ; Sọlu sụ nwatibe iya, bụ Jionatanu: “?Bụ gụnu meru iphe, nwatibe Jiesi ta abyadụru eri nri ụnyaphu ọzoo ntanụ?”
27 No dia seguinte, o segundo dia da Festa da Lua Nova, o lugar de Davi continuava desocupado. Aí Saul perguntou a Jônatas: — Por que Davi não veio comer nem ontem nem hoje?
28 Jionatanu sụ iya: “Dévidi rwọshikwaru mu ike gẹ mu haa ya gẹ ya je Bẹtulehemu.
28 Jônatas respondeu: — Ele me pediu licença para ir a Belém.
29 Ọ sụru l'ọo gẹ ya je; kẹle ndu ipfu phẹ bẹ eegwe ngwẹja lẹ mkpụkpu phẹ; nwune iya sụkwanu gẹ ya bya. L'ọ -bụru lẹ ya dụ mu l'obu; gẹ ya jenụ gẹ yẹe unwune iya hụmagbabe. Noo iphe, meru g'o gude ọphu ọ tọ byaduru eri nri eze bụ ono.”
29 Ele me disse: “Deixe-me ir a Belém porque a minha família está lá fazendo a festa do sacrifício, e o meu irmão mandou que eu também fosse. Se você é meu amigo, deixe que eu vá ver os meus parentes.” E Jônatas continuou: — É por isso que ele não está no seu lugar, à mesa.
30 Teke ono Sọlu tukoshi Jionatanu ẹhu-eghu sụ iya: “Gụbe nwa, ẹjo nwanyị; mbụ nwa, nwanyị, ekwefuje ike nwụru-a! ?Ọ dụ ngu gẹ mu ta amadụ l'ị tụru íkè yeru nwatibe Jiesi; eme iphe-iphere ekpu unu lẹ ne, nwụru ngu nụ?
30 Então Saul ficou muito zangado com Jônatas e disse: — Seu filho de uma mulher à toa! Agora eu sei que você passou para o lado de Davi, trazendo desonra para você e para a sua mãe!
31 Lẹ gẹ nwatibe Jiesi a-nọ-bekpọru ndzụ lẹ mgboko-a bẹ ẹhu ngu mẹ alị-eze ngu ta abyakwa l'ekeru ekeru. Ngwa; zia g'e je ekuaru mu iya nta-a; kẹle ọ nwụhufutaje!”
31 Enquanto Davi for vivo, você não será rei deste país. Vá agora e traga-o aqui porque é preciso que ele morra!
32 Jionatanu bya ajịa nna iya sụ: “?Bụ k'ishi gụnu bẹ ee-gude gbua ya? ?Bụ gụnu bẹ o meru?”
32 — Por que é que ele deve morrer? — perguntou Jônatas. — O que foi que ele fez?
33 Sọlu woẹrupho arwa iya tụa ya gẹ ya nmagbua ya. Ọ tụswee ya. Jionatanu maẹkwarupho lẹ nna iya chịbuwaru l'oo-gbu Dévidi.
33 Então Saul atirou a sua lança contra Jônatas para matá-lo. E assim Jônatas compreendeu que o seu pai estava mesmo resolvido a matar Davi.
34 Jionatanu gude ẹhu-eghu, enwu iya phuruphuru g'ọku l'ẹhu shi l'ẹka a nọ eri nri ono kwolihu lụfu. O gude aphụ k'iphe-iphere ono, nna iya eme ekpu Dévidi ono; ọphu o to riduru nri lẹ mbọku k'ẹbo l'ọnwa ọ̀phúú ono.
34 Jônatas levantou-se furioso da mesa e não comeu nada naquele dia, o segundo dia da Festa da Lua Nova. Ele estava muito sentido porque Saul tinha insultado Davi.
35 O be l'ụtsu iya; Jionatanu gbẹshi jepfushia Dévidi l'ẹgu g'ẹphe l'iya dzuda. O duta nwata nwokoro nshịi; ẹphe l'iya swịru.
35 Na manhã seguinte ele foi ao campo a fim de encontrar Davi, como tinham combinado. Levou consigo um rapazinho
36 Ọ sụ nwata ono: “Gbagbụa je achọo apfụ-a, mu abya agbagba-a.” Nwata ono nọdu agbagbụkwadu; ọ gbaa apfụ ono l'ụzo atatiphu nwata ono.
36 e disse: — Corra e vá buscar as flechas que eu atirar. O rapaz correu, e Jônatas atirou uma flecha que passou além dele.
37 Nwata bya erwu l'ẹka apfụ ono, Jionatanu gbaru phọ daru; o kua nwata oku sụ: “?Tọbudu l'ụzo atatiphu ngu bẹ apfụ ono darụ?”
37 Quando o rapaz chegou ao lugar onde a flecha tinha caído, Jônatas gritou: — A flecha caiu mais para lá de você!
38 Ọ rashịaru nwata ono ọ́rà ike sụ iya: “Mee ẹgwegwa! Lọbaru ije! Ta apfụkwaru apfụru!” Nwata ono tụruta apfụ ono; gbapfutashia nnajịuphu iya.
38 Não fique aí parado! Ande logo! O rapaz pegou as flechas e voltou para perto do seu patrão,
39 Ọphu nwata ono amakpọdanu iphe, akọ nụ; gbahaẹpho Jionatanu yẹe Dévidi maru iphe, anwụ nụ.
39 não sabendo o que queria dizer tudo aquilo — somente Jônatas e Davi sabiam.
40 Ọo ya bụ; Jionatanu chịru ngwọgu iya chiẹ nwata sụ iya: “Jewarọ; chịru iya chịlaa unuphu.”
40 Aí Jônatas entregou as suas armas ao rapaz e mandou que as levasse de volta para a cidade.
41 Nwata ono tụgbuchaepho; Dévidi shi l'agụga mkpuma ono l'ụzo ndọhali bya bya ebuaru Jionatanu iphu l'alị ugbo ẹto. Ẹphe bya etsutsua onwophẹ ọnu; bya atụko chiswee ẹkwa; ọle Dévidi ka ara ẹkwa ọbu.
41 Depois que o rapaz foi embora, Davi saiu de trás do monte de pedras, jogou-se no chão e encostou o rosto na terra três vezes. Então eles se beijaram chorando. E a tristeza de Davi era maior do que a de Jônatas.
42 Jionatanu sụ Dévidi: “Laa l'ẹhu-guu; kẹle anyi gudewaa ẹpha Chipfu ribua nte lẹ mu lẹ ngu bẹ a-bụru ọ̀nyà. ‘Ọ kwa Chipfu bẹ bụ onye-ekebe mu lẹ ngu; mbụ mẹ oshilọkpa ngu waa oshilọkpa nkemu jasụ l'ojejoje.’ ” Ọo ya bụ; Dévidi tụgbushia; Jionatanu laphushia azụ l'unuphu.
42 Aí Jônatas disse a Davi: — Deus esteja com você! O Então Davi partiu, e Jônatas voltou para a cidade.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.