Mateus 26

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ya ndono; Jisọsu ekfugetsulephu okfu ono; bya asụ ndu etsoje ụzo iya:
1 Quando Jesus terminou de falar todas essas coisas, disse a seus discípulos:
2 “?Ọ kwa l'unu marua l'ọ phọduwaru-a abalị ẹbo; k'ẹto; yo rua mbụ mbọku, Ajị Esweta adụbeje? Ọ bụ teke ono; bẹ aa-kpụru Abụbu-Ndiphe nụ t'a kpọpyabe l'oshi-osweru.”
2 “Como vocês sabem, a Páscoa começa daqui a dois dias, e o Filho do Homem será entregue para ser crucificado”.
3 Tọ dụ iya bụ; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya mkpụkpu abya edzukobe l'ogbodufu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja, eeku Káyafasu.
3 Naquela mesma hora, os principais sacerdotes e líderes do povo estavam reunidos na residência de Caifás, o sumo sacerdote,
4 Ẹphe abya achịa idzu ẹge ẹphe e-shi gude Jisọsu l'edomi; gbua.
4 tramando uma forma de prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Ẹphe asụ: “L'ẹ tọo bụkwa l'ime ajị-wa; ẹphe -mee ya ẹge ono; bẹ utsu a-dakwa.”
5 “Mas não durante a festa da Páscoa, para não haver tumulto entre o povo”, concordaram entre eles.
6 Jisọsu nọlephu lẹ Bétani l'ụlo Sáyịmonu, ẹhu-labụ mejeru.
6 Enquanto isso, Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso.
7 Ẹke ono b'ọ nọ gudekwadua nri l'ẹka; nwanyi lanụ abyakfuta iya; paru nwa akpamu, ama ntụmatu, manụ senti jiru ejiji. Manụ ono bụ manụ, vu oke aswa. Yọ bya eworu manụ senti ono wụa Jisọsu l'ishi.
7 Quando ele estava à mesa, uma mulher entrou com um frasco de alabastro contendo um perfume caro e derramou o perfume sobre a cabeça dele.
8 Ndu etsoje ụzo iya aphụle iya phụ; ẹhu eghulahaa ẹphe eghughu. Ẹphe asụ: “?Bụ ngụnu kparu iphe eemebyishi ẹgiri manụ ọwaa emebyishi?
8 Ao ver isso, os discípulos ficaram indignados. “Que desperdício!”, disseram.
9 M'a gage erekwa iya reta iya oke okpoga; wokpoorunu nụ ndu ụkpa.”
9 “O perfume poderia ter sido vendido por um alto preço, e o dinheiro, dado aos pobres!”
10 Obenu lẹ Jisọsu malẹru-a iphe ẹphe ekfu. Yọ bya asụ ẹphe: “?O meru imagha; bẹ unu ekfuchi nwanyi-a nchị; lẹ nwanyi, unu elee ẹnya l'o meru iya iphe dụ mma.
10 Jesus, sabendo do que falavam, disse: “Por que criticam esta mulher por ter feito algo tão bom para mim?
11 Ndu ụkpa; bẹ unu l'ẹphe anọ mkpụrumkpuru; ọbu lẹ yẹbedua; bẹ yẹle unu ta anọdu tekenteke.
11 Vocês sempre terão os pobres em seu meio, mas nem sempre terão a mim.
12 Iphe meru iphe ọ wụru iya manụ-a kwa t'o shi nta-a kwakọbeta iya; malẹ mbọku, ee-li iya.
12 Ela derramou este perfume em mim a fim de preparar meu corpo para o sepultamento.
13 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụkpo ẹke, a raru ozi-ọma-wa lẹ mgboko gbaa mgburumgburu; bẹ aa-kọjekwa akọ iphe-a, nwanyi-a meru-wa gudeje nyata nwanyi-a.”
13 Eu lhes garanto: onde quer que as boas-novas sejam anunciadas pelo mundo, o que esta mulher fez será contado, e dela se lembrarão”.
14 Onye lanụ l'ime ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo iya ono, eeku Júdasu Isukáriyọtu ejekfushia ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono;
14 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, foi aos principais sacerdotes
15 je ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu; bẹ unu a-nụ iya tẹ ya deru iya ye unu l'ẹka?” Ẹphe akfụa ya ụkporo pọngu lẹ pọngu iri.
15 e perguntou: “Quanto vocês me pagarão se eu lhes entregar Jesus?”. E eles lhe deram trinta moedas de prata.
16 Yo shi teke ono chọlahaa ụzo ẹge oo-shi deru Jisọsu ye ẹphe l'ẹka.
16 Daquele momento em diante, Judas começou a procurar uma oportunidade para trair Jesus.
17 Yo rua mbọku k'ọdungu l'oge Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko; ndu etsoje ụzo iya abyakfuta iya; bya ajị iya: “?Bụ awe b'ọ dụ ngu t'ẹphe je akwakọberu ngu; t'ị nọdu ria nri Ajị Esweta ọbu?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, os discípulos vieram a Jesus e perguntaram: “Onde quer que preparemos a refeição da Páscoa?”.
18 Yọ sụ ẹphe: “Unu tụgbua bahụ lẹ Jerúsalemu. O nweru nwoke lanụ, unu e-jekfu. Unu sụ iya: ‘Lẹ O-zi-iphe sụru l'oge iya ruakwaru eruru; l'ọ kwa lẹ nke ngu gẹdegede; bẹ ya eme tẹ yẹle ndu etsoje ụzo iya nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu.’ ”
18 Ele respondeu: “Assim que entrarem na cidade, verão determinado homem. Digam-lhe: ‘O Mestre diz: Meu tempo chegou e comerei em sua casa a refeição da Páscoa, com meus discípulos’”.
19 Tọ dụ iya bụ; ndu etsoje ụzo iya emee ya ẹge ono, Jisọsu kfuru ẹphe ono. Ẹphe anọdu l'ẹke ono; kwakọbelahaa kẹ Ajị Esweta ono.
19 Então os discípulos fizeram como Jesus os havia instruído e ali prepararam a refeição da Páscoa.
20 Yo be l'urẹnyashi; Jisọsu yẹle ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo iya ono eje adọru l'eri nri ono.
20 Ao anoitecer, Jesus estava à mesa com os doze discípulos.
21 Ẹphe erinyalephu nri ono; Jisọsu asụ: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa onye lanụ l'ime unu e-deru iya ye.”
21 Enquanto comiam, disse: “Eu lhes digo a verdade: um de vocês vai me trair”.
22 Yo rua ẹphe l'ẹhu; ẹphe ajịlahaa ya l'ẹhu l'ẹhu; sụ: “Nnajiufu; ?bụ yẹbedua? ?tọo yẹbedua?”
22 Muito aflitos, eles protestaram, um após o outro: “Certamente não serei eu, Senhor!”.
23 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ-a onye yẹle iya tsutaru buredi l'ochi lanụ-a bụ onye ọbu, e-deru iya ye ọbu.
23 Jesus respondeu: “Um de vocês que acabou de comer da mesma tigela comigo vai me trair.
24 Abụbu-Ndiphe bụlekwaa ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; bẹ ọola. Ọlobu; nshọbukwaa onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru Abụbu-Ndiphe ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono! Ọ ga akakwaru onye ono mma l'ẹ ta mụdua ya amụmu lẹ phuu.”
24 O Filho do Homem deve morrer, como as Escrituras declararam há muito tempo. Mas que terrível será para aquele que o trair! Para esse homem seria melhor não ter nascido”.
25 Ya ndono; ọphu bụ Júdasu, bụ onye deru iya ye ọbu asụ: “Rábayi; ?bụ yẹbedua?”
25 Judas, aquele que o trairia, também disse: “Certamente não serei eu, Rabi!”. E Jesus respondeu: “É como você diz”.
26 Ẹphe egudekwadua nri ono l'eri; Jisọsu ewota buredi; kele Nchileke ekele; washịa ya; woru iya nụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono; sụ ẹphe: “Unu nata; taa; ọwaa bụ ugwẹhu iya.”
26 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão e o abençoou. Em seguida, partiu-o em pedaços e deu aos discípulos, dizendo: “Tomem e comam, porque este é o meu corpo”.
27 Yo wotakwaphu okoro, mẹe nọ; kelebebe Nchileke ekele; woru iya nụ ẹphe; sụ:
27 Então tomou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois, entregou-o aos discípulos e disse: “Cada um beba dele,
28 “Unu ngụa ya l'unu ha; ọwaa bụ mee yẹbe Jisọsu; mbụ mee, e gude okfu ẹhu igweligwe madzụ lọkaa; k'ọphu Nchileke a-gụru ẹphe nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru. Nchileke gude mee ya ono eme t'ọgba-ndzụ, shi iya l'ẹka vuru ire.
28 porque este é o meu sangue, que confirma a aliança. Ele é derramado como sacrifício para perdoar os pecados de muitos.
29 Tẹ ya karu unu: Ya ta angụhekwa mẹe, shi l'akpụru vayịnu ọdo jeye mbọku ono, unu l'iya a-ngụ kẹ ọphungu l'ẹke ono, Nna iya bụ eze ono.”
29 Prestem atenção ao que eu lhes digo: não voltarei a beber vinho até aquele dia em que, com vocês, beberei vinho novo no reino de meu Pai”.
30 Ẹphe agụtsulephu egvu, ẹphe gude aja Nchileke ajaja; tụgbua jeshia Ugvu Olivu.
30 Então cantaram um hino e saíram para o monte das Oliveiras.
31 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu l'unu ha a-paru iya haa gbakashịhu l'ẹnyashi-wa l'okfu ẹhu iya; bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ: ‘Lẹ Nchileke sụru lẹ ya e-chigbu onye eche atụru; ikpo atụru ono agbakashịhu.’
31 No caminho, Jesus disse: “Esta noite todos vocês me abandonarão, pois as Escrituras dizem: ‘Deus ferirá e as ovelhas do rebanho serão dispersas’.
32 Obenu lẹ teke e metsuaru tẹ ya shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; bẹ ya e-vuru unu ụzo jeshia Gálili.”
32 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês à Galileia”.
33 Pyita asụ iya: “Ọ -bụkpooru lẹ ndu ọphu e-gude okfu ẹhu ngu paru ngu haa gbakashịhu; yẹbedua ta ahakwa ngu.”
33 Pedro declarou: “Pode ser que todos os outros o abandonem, mas eu jamais o abandonarei”.
34 Jisọsu asụ iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu ngu: l'ẹnyashi-wa; tẹmanu oke-ọku araa b'i kfuakwaru ugbo ẹto l'ẹ tị madu iya.”
34 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: esta mesma noite, antes que o galo cante, você me negará três vezes”.
35 Pyita asụ iya: “M'o -ruhuru a sụ lẹ nggu l'iya nwụhufutaje anwụhu; ẹ to nwekwa lẹ ya ekfua lẹ ya ta madu ngu.” Ndu ọphunanu, bụ ndu etsoje ụzo iya phụ l'ẹphe ha etsotakwaphu ẹge ono, Pyita kfuru ono kfua.
35 Pedro, no entanto, insistiu: “Mesmo que eu tenha de morrer ao seu lado, jamais o negarei!”. E todos os outros discípulos disseram o mesmo.
36 E meebe; Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya ejeshia ẹke eekuje Getusémeni. Ẹphe erutsulephu ẹke ono; yọ sụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono: “Unu dụgaru l'ẹke-a tẹ ya kpịribe nwanshị je ekfuru nụ Nchileke.”
36 Então Jesus foi com eles a um lugar chamado Getsêmani e disse: “Sentem-se aqui enquanto vou ali orar”.
37 Yo duta Pyita; duta ụnwu Zébedi ẹphe ẹbo tụgbua. Aphụ eji iya obu; yọ tsụlahaa egvu.
37 Levou consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu e começou a ficar triste e angustiado.
38 Yọ bya asụ ẹphe: “Ha! Egbe iya ọwaa: meji akfụlekwa iya phụ nkfụ; l'ese iya agbabuhu. Unu nọdu l'ẹke-a t'unu l'iya chee nche.”
38 “Minha alma está profundamente triste, a ponto de morrer”, disse ele. “Fiquem aqui e vigiem comigo.”
39 Yọ kpịribelephu nwanshị; tụa onwiya; daa; kpube ifu l'alị; wata okfu anụ Nchileke wo: “Nna mu; ọ -bụru l'ii-meghenu iya-a; manụru ẹge ii-me pafụ okoro iphe-ẹhuka-wa tẹ ya ba angụ iya. Ọlobu; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe, nọ iya l'uche l'e-me; ọ kwa ọphu bụ uche nke ngu e-me.”
39 Ele avançou um pouco, curvou-se com o rosto no chão e orou: “Meu Pai! Se for possível, afasta de mim este cálice. Contudo, que seja feita a tua vontade, e não a minha”.
40 Yọ latashia azụ byakfutashia ndu ono, etsoje ụzo iya ono; rua; ẹphe ekuwa mgbẹnya. Yọ sụ Pyita: “?Unu ta adụkpoduanu ike t'unu l'iya mụru ẹnya; chefua nche ugbo lanụ; mbụkponu m'ọ bụ awa lanụ?
40 Depois, voltou aos discípulos e os encontrou dormindo. “Vocês não puderam vigiar comigo nem por uma hora?”, disse ele a Pedro.
41 Unu chee nche; kfuru nụ Nchileke; tẹ Sétanu ba adata unu. Obu madzụ; bẹ ọonodujekpokwaa evushi evuvu ike. Obenu lẹ madzụ l'onwiya ta adụjedu ike.”
41 “Vigiem e orem para que não cedam à tentação, pois o espírito está disposto, mas a carne é fraca.”
42 Yọ lụfu jeshia okfuru nụ Nchileke kẹ ugbo ẹbo ya; sụ: “Nna mu; ọ -bụru l'ẹ to nwehedu ẹge ii-shi nafụ iya okoro iphe-ẹhuka-wa; gbahalẹphu lẹ ya ngụfutaje iya b'ọ dụkwaa mma; ọ kwa ọphu bụ uche-obu ngu e-me.”
42 Então os deixou pela segunda vez e orou: “Meu Pai! Se não for possível afastar de mim este cálice sem que eu o beba, faça-se a tua vontade”.
43 Yọ bya bya aphụkwaaphu ẹphe ọdo; ẹphe ekukwaphu mgbẹnya; kẹle mgbẹnya erotsua ẹphe.
43 Quando voltou pela segunda vez, encontrou-os dormindo de novo, pois não conseguiam manter os olhos abertos.
44 Jisọsu apakwaruphu ẹphe haa; tụgbua ọdo; bya eje ekfuru nụ Nchileke k'ugbo ẹto; kfukwaaphu iphe o kfuhawaru.
44 Foi orar pela terceira vez, dizendo novamente as mesmas coisas.
45 Yọ lata azụ byakfutashia ndu ono, etsoje ụzo iya ono bya asụ ẹphe: “?Unu ekukwadu-a mgbẹnya; l'atụta ume? O ruakwaru! Abụbu-Ndiphe; bẹ aabyaakwa oderu ye ndu eme iphe dụ ẹji l'ẹka.
45 Em seguida, voltou aos discípulos e lhes disse: “Como é que vocês ainda dormem e descansam? Vejam, chegou a hora. O Filho do Homem está para ser entregue nas mãos de pecadores.
46 Unu gbeshi t'ẹphe je. Unu lekwaa; l'onye e-deru iya ye; bẹ tụakwaru l'ụkfu.”
46 Levantem-se e vamos. Meu traidor chegou”.
47 Ya ndono; Jisọsu egudekwadua ẹge ono l'ekfu; Júdasu, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono abyawaphu yẹle igweligwe madzụ ayịru. Ẹphe apagbaaru mma; mẹ mgbọro. Ndu ziru ẹphe bụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya ndu Ju.
47 Enquanto Jesus ainda falava, Judas, um dos Doze, chegou com uma grande multidão armada de espadas e pedaços de pau. Tinham sido enviados pelos principais sacerdotes e líderes do povo.
48 Onye ono, deru iya ye ono, bụ iya bụ Júdasu ekfuhawaru ẹphe iphe, ya e-me t'ẹphe gude maru onye ọphu ọbu; sụ ẹphe: “L'ọo onye onanu, ya e-je amịchata ishi-ụga gude kele iya ekele ono; bẹ bụ iya nụ; t'ẹphe kpụta iya.”
48 O traidor havia combinado com eles um sinal: “Vocês saberão a quem devem prender quando eu o cumprimentar com um beijo”.
49 Júdasu ejetalephu phaaa byakfutashia Jisọsu; bya asụ iya: “O-zi-iphe; ?ẹdupho!” Yọ bya amịchata iya ishi-ụga.
49 Então Judas veio diretamente a Jesus. “Saudações, Rabi!”, exclamou ele, e o beijou.
50 Jisọsu asụ iya: “Ọnya mu; jeru je emee iphe, ị byaru ememe!”
50 Jesus disse: “Amigo, faça de uma vez o que veio fazer”. Então os outros agarraram Jesus e o prenderam.
51 Onye lanụ lẹ ndu ẹphe lẹ Jisọsu yị amịa mma iya swangu; gbua ya nwozi eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị.
51 Um dos que estavam com Jesus puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha.
52 Jisọsu asụ iya: “Mịru mma ngu yephu azụ l'ọbo; l'iphe bụ onye bụ o-gbu-mma e-shi lẹ mma laa.
52 “Guarde sua espada”, disse Jesus. “Os que usam a espada morrerão pela espada.
53 ?Ị rịru lẹ ya ta asụ-ghedu Nna iya t'ọ dzọo ya; mbụ yo ye ụnukurunu ụnwu ojozi-imigwe ẹgwegwa nta-a?
53 Você não percebe que eu poderia pedir a meu Pai milhares de anjos para me proteger, e ele os enviaria no mesmo instante?
54 Ọlobu; ya -mekwanua ẹge ono; ?nanụkwanu ẹge ee-shi t'o ree mbụ iphe, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke: l'iphe-wa eme nụ-a mefutaje?”
54 Se eu o fizesse, porém, como se cumpririam as Escrituras, que descrevem o que é necessário que agora aconteça?”
55 Ya ndono; Jisọsu abya asụ ikpoto ndu ono, byaru iya akpụta ono: “?Unu chịgbaa mma; mẹ mgbọro abya iya egude; ?ya bụ onye ana nfụ. Mbọku-mbọku; bẹ yẹ l'unu anọduje l'eze-ụlo Nchileke; ya ezi unu iphe; unu te gudebua ya.
55 Em seguida, Jesus disse à multidão: “Por acaso sou um revolucionário perigoso para que venham me prender com espadas e pedaços de pau? Por que não me prenderam no templo? Ali estive todos os dias, ensinando.
56 Obenu l'iphe ọwaa l'ọ ha mewaru; k'ọphu iphe ndu nkfuchiru Nchileke deru l'ẹkwo okfu Nchileke e-mefutakota ẹge ẹphe kfuru iya.”
56 Mas tudo isto está acontecendo para que se cumpram as palavras dos profetas registradas nas Escrituras”. Nesse momento, todos os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Ndu ono, byaru ọtuta Jisọsu ono eduru iya jeshia ụlo Káyafasu, bụ eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Ẹke ono; bẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya gbe dzukohawanu.
57 Então os que haviam prendido Jesus o levaram para a casa de Caifás, o sumo sacerdote, onde estavam reunidos os mestres da lei e os líderes do povo.
58 Pyita eshi etso iya ote-ẹnya ote-ẹnya jeye l'ogbodufu eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono. Pyita abya abahụ; je adụgaru l'ẹke ndu nche dụgaru; woru ẹnya ye tẹ ya phụedukwa ishi iya.
58 Enquanto isso, Pedro seguia Jesus de longe, até chegar ao pátio do sumo sacerdote. Entrou ali, sentou-se com os guardas e esperou para ver o que aconteceria.
59 Ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu ọgbo ikpe ono l'ẹphe ha achọlahaa iphe, ẹphe a-sụ lẹ Jisọsu meru; ẹge ee-shi t'e kpee ya nkfugbu.
59 Lá dentro, os principais sacerdotes e todo o conselho dos líderes do povo tentavam encontrar testemunhas que mentissem a respeito de Jesus, para que pudessem condená-lo à morte.
60 To nwe iphe ẹphe phụru, bụ iphe o meru; e gudekwaru l'ẹphe dụ l'igwe gbaa ya ẹjo ekebe. A nọnyaa; ụmadzu labụ alụfuta;
60 Embora muitos estivessem dispostos a dar falso testemunho, não puderam usar o depoimento de ninguém. Por fim, apresentaram-se dois homens,
61 bya asụ: “?Tọ dụ iphe-a sụru lẹ ya a-dụ ike mebyia eze-ụlo Nchileke; gude abalị ẹto kpukwazi iya.”
61 que declararam: “Este homem disse: ‘Sou capaz de destruir o templo de Deus e reconstruí-lo em três dias’”.
62 Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono egbeshi bya asụ iya: “?To nwedu ọnu, iiyeru ndu-wa l'ekebe-wa, ẹphe agbagbaa ngu ẹge-a.”
62 Então o sumo sacerdote se levantou e disse a Jesus: “Você não vai responder a essas acusações? O que tem a dizer em sua defesa?”.
63 Yọ nọdu nggujingguji; to nwe iphe, o kfuru iya. Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono asụ iya: “Kfukwaa malẹ Nchileke ọphu nọ ndzụ: ?Bụ nggu bụ Kuráyisutu ọbu; mbụ Onye Ndzọta ono, Nchileke kweru ụkwa iya ono? ?Bụ nggu bụ Nwatibe Nchileke ọbu tọo?”
63 Jesus, porém, permaneceu calado. O sumo sacerdote lhe disse: “Exijo em nome do Deus vivo que nos diga se é o Cristo, o Filho de Deus”.
64 Jisọsu asụ iya: “Ọ kwa nggu b'o shi ọnu. Obenu lẹ shita ntanụ; bẹ unu a-phụ yẹbe Abụbu-Ndiphe l'ẹke ya dụgaru l'ẹka-ụtara onye bụ iya bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke; phụa ẹge ọo-nọ l'urukpu shi l'igwe abya.”
64 Jesus respondeu: “É como você diz. Eu lhes digo que, no futuro, verão o Filho do Homem sentado à direita do Deus Poderoso e vindo sobre as nuvens do céu”.
65 Eze onye ishi ono eworu uwe kẹ yẹbe eze onye ishi zijaa; sụ ẹphe: “O kfurushia ẹpha Nchileke-o! ?Bụkpohunua egbe ekebe ngụnu; bẹ ẹphe achọkwadu ọdo? Nta-a; bẹ unu nụwaru-a ẹke ookfurushi ẹpha Nchileke.
65 Então o sumo sacerdote rasgou as vestes e disse: “Blasfêmia! Que necessidade temos de outras testemunhas? Todos ouviram a blasfêmia.
66 ?Ngụnu; bẹ unu chịtaru?”
66 Qual é o veredicto?”. “Culpado!”, responderam. “Ele merece morrer!”
67 Ndu awatawa iya phụ ọvu ọnu-mini l'ifu; l'echi iya iphe. Ndu ọdo l'echi iya ẹka l'ishi-nchị;
67 Então começaram a cuspir no rosto de Jesus e a dar-lhe socos. Alguns lhe davam tapas
68 sụ iya: “Nggụbe ọphu sụru l'ị bụ Kuráyisutu; kọnua onye chiru ngu iphe.”
68 e zombavam: “Profetize para nós, Cristo! Quem foi que lhe bateu desta vez?”.
69 Pyita anọdukwadua l'ogbodufu l'ẹke ono; nwamgbọko, yẹle madzụ bu ebubu abya ejekfuta iya; bya asụ iya: “M'i tsokwa lẹ ndu ẹphe lẹ nwoke Gálili ono; mbụ Jisọsu shi ayịje.”
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado do lado de fora, no pátio. Uma criada foi até ele e disse: “Você é um dos que estavam com Jesus, o galileu”.
70 Pyita atụa ẹgo l'ifu edzudzu ọha ono; sụ iya: “Lẹ ya ta makwa iphe iikfu.”
70 Mas Pedro o negou diante de todos. “Não sei do que você está falando”, disse.
71 Pyita atụgbua jeshia ụzo ọnu nggamgbo. Nwamgbọko ọdo, yẹle madzụ bukwaphu ebubu aphụa ya l'ẹke ono; kfulahaaru ndu, vudo l'ẹke ono: “L'onye ọwaa shikwa etso Jisọsu ọphu Názarẹtu.”
71 Mais tarde, junto ao portão, outra criada o viu e disse aos que estavam ali: “Este homem estava com Jesus de Nazaré”.
72 Pyita atụkwaa phụ ẹgo ọdo; ria angụ: “Ya -makpọokwaru nwoke ọwaa!”
72 Novamente, Pedro o negou, dessa vez com juramento. “Nem mesmo conheço esse homem!”, disse ele.
73 A nọnyaa nwanshị; ndu, vudotsua l'ẹke ono abya asụ Pyita: “Ba tụshi ẹgo; l'ị yịchachaa ya phụ; l'olu-okfu ngu gbawaru ngu ama.”
73 Pouco depois, alguns dos outros ali presentes vieram a Pedro e disseram: “Você deve ser um deles; percebemos pelo seu sotaque galileu”.
74 Pyita awata oburu onwiya ọnu; ria angụ; sụ: “Ya -makpọkwaaru nwoke-wa, unu ekfu okfu iya-a tẹ Nchileke nụkwaa ya aphụ.”
74 Pedro jurou: “Que eu seja amaldiçoado se estiver mentindo. Não conheço esse homem!”. Imediatamente, o galo cantou.
75 Pyita anyatawaphu iphe, Jisọsu kfuhawaru iya; lẹ: “Tẹmanu oke-ọku araa ọra; bẹ oo-kfu ugbo ẹto l'ẹ tọ madu iya.” Pyita egbeshi; lụfushia etezi je anọdu rashia ẹkwa ike.
75 Então Pedro se lembrou das palavras de Jesus: “Antes que o galo cante, você me negará três vezes”. E saiu dali, chorando amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.