Mateus 26

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ya ndono; Jisọsu ekfugetsulephu okfu ono; bya asụ ndu etsoje ụzo iya:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “?Ọ kwa l'unu marua l'ọ phọduwaru-a abalị ẹbo; k'ẹto; yo rua mbụ mbọku, Ajị Esweta adụbeje? Ọ bụ teke ono; bẹ aa-kpụru Abụbu-Ndiphe nụ t'a kpọpyabe l'oshi-osweru.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Tọ dụ iya bụ; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya mkpụkpu abya edzukobe l'ogbodufu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja, eeku Káyafasu.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Ẹphe abya achịa idzu ẹge ẹphe e-shi gude Jisọsu l'edomi; gbua.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Ẹphe asụ: “L'ẹ tọo bụkwa l'ime ajị-wa; ẹphe -mee ya ẹge ono; bẹ utsu a-dakwa.”
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Jisọsu nọlephu lẹ Bétani l'ụlo Sáyịmonu, ẹhu-labụ mejeru.
6 — ausente —
7 Ẹke ono b'ọ nọ gudekwadua nri l'ẹka; nwanyi lanụ abyakfuta iya; paru nwa akpamu, ama ntụmatu, manụ senti jiru ejiji. Manụ ono bụ manụ, vu oke aswa. Yọ bya eworu manụ senti ono wụa Jisọsu l'ishi.
7 — ausente —
8 Ndu etsoje ụzo iya aphụle iya phụ; ẹhu eghulahaa ẹphe eghughu. Ẹphe asụ: “?Bụ ngụnu kparu iphe eemebyishi ẹgiri manụ ọwaa emebyishi?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 M'a gage erekwa iya reta iya oke okpoga; wokpoorunu nụ ndu ụkpa.”
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Obenu lẹ Jisọsu malẹru-a iphe ẹphe ekfu. Yọ bya asụ ẹphe: “?O meru imagha; bẹ unu ekfuchi nwanyi-a nchị; lẹ nwanyi, unu elee ẹnya l'o meru iya iphe dụ mma.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Ndu ụkpa; bẹ unu l'ẹphe anọ mkpụrumkpuru; ọbu lẹ yẹbedua; bẹ yẹle unu ta anọdu tekenteke.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Iphe meru iphe ọ wụru iya manụ-a kwa t'o shi nta-a kwakọbeta iya; malẹ mbọku, ee-li iya.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụkpo ẹke, a raru ozi-ọma-wa lẹ mgboko gbaa mgburumgburu; bẹ aa-kọjekwa akọ iphe-a, nwanyi-a meru-wa gudeje nyata nwanyi-a.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Onye lanụ l'ime ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo iya ono, eeku Júdasu Isukáriyọtu ejekfushia ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono;
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 je ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu; bẹ unu a-nụ iya tẹ ya deru iya ye unu l'ẹka?” Ẹphe akfụa ya ụkporo pọngu lẹ pọngu iri.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Yo shi teke ono chọlahaa ụzo ẹge oo-shi deru Jisọsu ye ẹphe l'ẹka.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Yo rua mbọku k'ọdungu l'oge Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko; ndu etsoje ụzo iya abyakfuta iya; bya ajị iya: “?Bụ awe b'ọ dụ ngu t'ẹphe je akwakọberu ngu; t'ị nọdu ria nri Ajị Esweta ọbu?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Yọ sụ ẹphe: “Unu tụgbua bahụ lẹ Jerúsalemu. O nweru nwoke lanụ, unu e-jekfu. Unu sụ iya: ‘Lẹ O-zi-iphe sụru l'oge iya ruakwaru eruru; l'ọ kwa lẹ nke ngu gẹdegede; bẹ ya eme tẹ yẹle ndu etsoje ụzo iya nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu.’ ”
18 Ele respondeu:
19 Tọ dụ iya bụ; ndu etsoje ụzo iya emee ya ẹge ono, Jisọsu kfuru ẹphe ono. Ẹphe anọdu l'ẹke ono; kwakọbelahaa kẹ Ajị Esweta ono.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Yo be l'urẹnyashi; Jisọsu yẹle ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo iya ono eje adọru l'eri nri ono.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Ẹphe erinyalephu nri ono; Jisọsu asụ: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa onye lanụ l'ime unu e-deru iya ye.”
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Yo rua ẹphe l'ẹhu; ẹphe ajịlahaa ya l'ẹhu l'ẹhu; sụ: “Nnajiufu; ?bụ yẹbedua? ?tọo yẹbedua?”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ-a onye yẹle iya tsutaru buredi l'ochi lanụ-a bụ onye ọbu, e-deru iya ye ọbu.
23 Jesus respondeu:
24 Abụbu-Ndiphe bụlekwaa ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; bẹ ọola. Ọlobu; nshọbukwaa onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru Abụbu-Ndiphe ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono! Ọ ga akakwaru onye ono mma l'ẹ ta mụdua ya amụmu lẹ phuu.”
24 Pois o
25 Ya ndono; ọphu bụ Júdasu, bụ onye deru iya ye ọbu asụ: “Rábayi; ?bụ yẹbedua?”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Ẹphe egudekwadua nri ono l'eri; Jisọsu ewota buredi; kele Nchileke ekele; washịa ya; woru iya nụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono; sụ ẹphe: “Unu nata; taa; ọwaa bụ ugwẹhu iya.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Yo wotakwaphu okoro, mẹe nọ; kelebebe Nchileke ekele; woru iya nụ ẹphe; sụ:
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 “Unu ngụa ya l'unu ha; ọwaa bụ mee yẹbe Jisọsu; mbụ mee, e gude okfu ẹhu igweligwe madzụ lọkaa; k'ọphu Nchileke a-gụru ẹphe nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru. Nchileke gude mee ya ono eme t'ọgba-ndzụ, shi iya l'ẹka vuru ire.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Tẹ ya karu unu: Ya ta angụhekwa mẹe, shi l'akpụru vayịnu ọdo jeye mbọku ono, unu l'iya a-ngụ kẹ ọphungu l'ẹke ono, Nna iya bụ eze ono.”
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Ẹphe agụtsulephu egvu, ẹphe gude aja Nchileke ajaja; tụgbua jeshia Ugvu Olivu.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu l'unu ha a-paru iya haa gbakashịhu l'ẹnyashi-wa l'okfu ẹhu iya; bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ: ‘Lẹ Nchileke sụru lẹ ya e-chigbu onye eche atụru; ikpo atụru ono agbakashịhu.’
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Obenu lẹ teke e metsuaru tẹ ya shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; bẹ ya e-vuru unu ụzo jeshia Gálili.”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Pyita asụ iya: “Ọ -bụkpooru lẹ ndu ọphu e-gude okfu ẹhu ngu paru ngu haa gbakashịhu; yẹbedua ta ahakwa ngu.”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Jisọsu asụ iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu ngu: l'ẹnyashi-wa; tẹmanu oke-ọku araa b'i kfuakwaru ugbo ẹto l'ẹ tị madu iya.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Pyita asụ iya: “M'o -ruhuru a sụ lẹ nggu l'iya nwụhufutaje anwụhu; ẹ to nwekwa lẹ ya ekfua lẹ ya ta madu ngu.” Ndu ọphunanu, bụ ndu etsoje ụzo iya phụ l'ẹphe ha etsotakwaphu ẹge ono, Pyita kfuru ono kfua.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 E meebe; Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya ejeshia ẹke eekuje Getusémeni. Ẹphe erutsulephu ẹke ono; yọ sụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono: “Unu dụgaru l'ẹke-a tẹ ya kpịribe nwanshị je ekfuru nụ Nchileke.”
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Yo duta Pyita; duta ụnwu Zébedi ẹphe ẹbo tụgbua. Aphụ eji iya obu; yọ tsụlahaa egvu.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Yọ bya asụ ẹphe: “Ha! Egbe iya ọwaa: meji akfụlekwa iya phụ nkfụ; l'ese iya agbabuhu. Unu nọdu l'ẹke-a t'unu l'iya chee nche.”
38 e disse a eles:
39 Yọ kpịribelephu nwanshị; tụa onwiya; daa; kpube ifu l'alị; wata okfu anụ Nchileke wo: “Nna mu; ọ -bụru l'ii-meghenu iya-a; manụru ẹge ii-me pafụ okoro iphe-ẹhuka-wa tẹ ya ba angụ iya. Ọlobu; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe, nọ iya l'uche l'e-me; ọ kwa ọphu bụ uche nke ngu e-me.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Yọ latashia azụ byakfutashia ndu ono, etsoje ụzo iya ono; rua; ẹphe ekuwa mgbẹnya. Yọ sụ Pyita: “?Unu ta adụkpoduanu ike t'unu l'iya mụru ẹnya; chefua nche ugbo lanụ; mbụkponu m'ọ bụ awa lanụ?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Unu chee nche; kfuru nụ Nchileke; tẹ Sétanu ba adata unu. Obu madzụ; bẹ ọonodujekpokwaa evushi evuvu ike. Obenu lẹ madzụ l'onwiya ta adụjedu ike.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Yọ lụfu jeshia okfuru nụ Nchileke kẹ ugbo ẹbo ya; sụ: “Nna mu; ọ -bụru l'ẹ to nwehedu ẹge ii-shi nafụ iya okoro iphe-ẹhuka-wa; gbahalẹphu lẹ ya ngụfutaje iya b'ọ dụkwaa mma; ọ kwa ọphu bụ uche-obu ngu e-me.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Yọ bya bya aphụkwaaphu ẹphe ọdo; ẹphe ekukwaphu mgbẹnya; kẹle mgbẹnya erotsua ẹphe.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Jisọsu apakwaruphu ẹphe haa; tụgbua ọdo; bya eje ekfuru nụ Nchileke k'ugbo ẹto; kfukwaaphu iphe o kfuhawaru.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Yọ lata azụ byakfutashia ndu ono, etsoje ụzo iya ono bya asụ ẹphe: “?Unu ekukwadu-a mgbẹnya; l'atụta ume? O ruakwaru! Abụbu-Ndiphe; bẹ aabyaakwa oderu ye ndu eme iphe dụ ẹji l'ẹka.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Unu gbeshi t'ẹphe je. Unu lekwaa; l'onye e-deru iya ye; bẹ tụakwaru l'ụkfu.”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Ya ndono; Jisọsu egudekwadua ẹge ono l'ekfu; Júdasu, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono abyawaphu yẹle igweligwe madzụ ayịru. Ẹphe apagbaaru mma; mẹ mgbọro. Ndu ziru ẹphe bụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya ndu Ju.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Onye ono, deru iya ye ono, bụ iya bụ Júdasu ekfuhawaru ẹphe iphe, ya e-me t'ẹphe gude maru onye ọphu ọbu; sụ ẹphe: “L'ọo onye onanu, ya e-je amịchata ishi-ụga gude kele iya ekele ono; bẹ bụ iya nụ; t'ẹphe kpụta iya.”
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Júdasu ejetalephu phaaa byakfutashia Jisọsu; bya asụ iya: “O-zi-iphe; ?ẹdupho!” Yọ bya amịchata iya ishi-ụga.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Jisọsu asụ iya: “Ọnya mu; jeru je emee iphe, ị byaru ememe!”
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Onye lanụ lẹ ndu ẹphe lẹ Jisọsu yị amịa mma iya swangu; gbua ya nwozi eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Jisọsu asụ iya: “Mịru mma ngu yephu azụ l'ọbo; l'iphe bụ onye bụ o-gbu-mma e-shi lẹ mma laa.
52 Aí Jesus disse:
53 ?Ị rịru lẹ ya ta asụ-ghedu Nna iya t'ọ dzọo ya; mbụ yo ye ụnukurunu ụnwu ojozi-imigwe ẹgwegwa nta-a?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Ọlobu; ya -mekwanua ẹge ono; ?nanụkwanu ẹge ee-shi t'o ree mbụ iphe, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke: l'iphe-wa eme nụ-a mefutaje?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Ya ndono; Jisọsu abya asụ ikpoto ndu ono, byaru iya akpụta ono: “?Unu chịgbaa mma; mẹ mgbọro abya iya egude; ?ya bụ onye ana nfụ. Mbọku-mbọku; bẹ yẹ l'unu anọduje l'eze-ụlo Nchileke; ya ezi unu iphe; unu te gudebua ya.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Obenu l'iphe ọwaa l'ọ ha mewaru; k'ọphu iphe ndu nkfuchiru Nchileke deru l'ẹkwo okfu Nchileke e-mefutakota ẹge ẹphe kfuru iya.”
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Ndu ono, byaru ọtuta Jisọsu ono eduru iya jeshia ụlo Káyafasu, bụ eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Ẹke ono; bẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya gbe dzukohawanu.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Pyita eshi etso iya ote-ẹnya ote-ẹnya jeye l'ogbodufu eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono. Pyita abya abahụ; je adụgaru l'ẹke ndu nche dụgaru; woru ẹnya ye tẹ ya phụedukwa ishi iya.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu ọgbo ikpe ono l'ẹphe ha achọlahaa iphe, ẹphe a-sụ lẹ Jisọsu meru; ẹge ee-shi t'e kpee ya nkfugbu.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 To nwe iphe ẹphe phụru, bụ iphe o meru; e gudekwaru l'ẹphe dụ l'igwe gbaa ya ẹjo ekebe. A nọnyaa; ụmadzu labụ alụfuta;
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 bya asụ: “?Tọ dụ iphe-a sụru lẹ ya a-dụ ike mebyia eze-ụlo Nchileke; gude abalị ẹto kpukwazi iya.”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono egbeshi bya asụ iya: “?To nwedu ọnu, iiyeru ndu-wa l'ekebe-wa, ẹphe agbagbaa ngu ẹge-a.”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Yọ nọdu nggujingguji; to nwe iphe, o kfuru iya. Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono asụ iya: “Kfukwaa malẹ Nchileke ọphu nọ ndzụ: ?Bụ nggu bụ Kuráyisutu ọbu; mbụ Onye Ndzọta ono, Nchileke kweru ụkwa iya ono? ?Bụ nggu bụ Nwatibe Nchileke ọbu tọo?”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Jisọsu asụ iya: “Ọ kwa nggu b'o shi ọnu. Obenu lẹ shita ntanụ; bẹ unu a-phụ yẹbe Abụbu-Ndiphe l'ẹke ya dụgaru l'ẹka-ụtara onye bụ iya bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke; phụa ẹge ọo-nọ l'urukpu shi l'igwe abya.”
64 Jesus respondeu:
65 Eze onye ishi ono eworu uwe kẹ yẹbe eze onye ishi zijaa; sụ ẹphe: “O kfurushia ẹpha Nchileke-o! ?Bụkpohunua egbe ekebe ngụnu; bẹ ẹphe achọkwadu ọdo? Nta-a; bẹ unu nụwaru-a ẹke ookfurushi ẹpha Nchileke.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 ?Ngụnu; bẹ unu chịtaru?”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Ndu awatawa iya phụ ọvu ọnu-mini l'ifu; l'echi iya iphe. Ndu ọdo l'echi iya ẹka l'ishi-nchị;
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 sụ iya: “Nggụbe ọphu sụru l'ị bụ Kuráyisutu; kọnua onye chiru ngu iphe.”
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Pyita anọdukwadua l'ogbodufu l'ẹke ono; nwamgbọko, yẹle madzụ bu ebubu abya ejekfuta iya; bya asụ iya: “M'i tsokwa lẹ ndu ẹphe lẹ nwoke Gálili ono; mbụ Jisọsu shi ayịje.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Pyita atụa ẹgo l'ifu edzudzu ọha ono; sụ iya: “Lẹ ya ta makwa iphe iikfu.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Pyita atụgbua jeshia ụzo ọnu nggamgbo. Nwamgbọko ọdo, yẹle madzụ bukwaphu ebubu aphụa ya l'ẹke ono; kfulahaaru ndu, vudo l'ẹke ono: “L'onye ọwaa shikwa etso Jisọsu ọphu Názarẹtu.”
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Pyita atụkwaa phụ ẹgo ọdo; ria angụ: “Ya -makpọokwaru nwoke ọwaa!”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 A nọnyaa nwanshị; ndu, vudotsua l'ẹke ono abya asụ Pyita: “Ba tụshi ẹgo; l'ị yịchachaa ya phụ; l'olu-okfu ngu gbawaru ngu ama.”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Pyita awata oburu onwiya ọnu; ria angụ; sụ: “Ya -makpọkwaaru nwoke-wa, unu ekfu okfu iya-a tẹ Nchileke nụkwaa ya aphụ.”
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Pyita anyatawaphu iphe, Jisọsu kfuhawaru iya; lẹ: “Tẹmanu oke-ọku araa ọra; bẹ oo-kfu ugbo ẹto l'ẹ tọ madu iya.” Pyita egbeshi; lụfushia etezi je anọdu rashia ẹkwa ike.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.