Mateus 26

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ya ndono; Jisọsu ekfugetsulephu okfu ono; bya asụ ndu etsoje ụzo iya:
1 Quando Jesus acabou de proferir estas palavras, disse aos seus discípulos:
2 “?Ọ kwa l'unu marua l'ọ phọduwaru-a abalị ẹbo; k'ẹto; yo rua mbụ mbọku, Ajị Esweta adụbeje? Ọ bụ teke ono; bẹ aa-kpụru Abụbu-Ndiphe nụ t'a kpọpyabe l'oshi-osweru.”
2 — Vocês sabem que, daqui a dois dias, será celebrada a Páscoa, e o Filho do Homem será entregue para ser crucificado.
3 Tọ dụ iya bụ; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya mkpụkpu abya edzukobe l'ogbodufu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja, eeku Káyafasu.
3 Então os principais sacerdotes e os anciãos do povo se reuniram no palácio do sumo sacerdote, chamado Caifás,
4 Ẹphe abya achịa idzu ẹge ẹphe e-shi gude Jisọsu l'edomi; gbua.
4 e deliberaram prender Jesus, à traição, e matá-lo.
5 Ẹphe asụ: “L'ẹ tọo bụkwa l'ime ajị-wa; ẹphe -mee ya ẹge ono; bẹ utsu a-dakwa.”
5 Mas diziam: — Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
6 Jisọsu nọlephu lẹ Bétani l'ụlo Sáyịmonu, ẹhu-labụ mejeru.
6 Quando Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso,
7 Ẹke ono b'ọ nọ gudekwadua nri l'ẹka; nwanyi lanụ abyakfuta iya; paru nwa akpamu, ama ntụmatu, manụ senti jiru ejiji. Manụ ono bụ manụ, vu oke aswa. Yọ bya eworu manụ senti ono wụa Jisọsu l'ishi.
7 aproximou-se dele uma mulher, trazendo um frasco feito de alabastro com um perfume precioso, que ela derramou sobre a cabeça de Jesus, estando ele à mesa.
8 Ndu etsoje ụzo iya aphụle iya phụ; ẹhu eghulahaa ẹphe eghughu. Ẹphe asụ: “?Bụ ngụnu kparu iphe eemebyishi ẹgiri manụ ọwaa emebyishi?
8 Vendo isto, os discípulos ficaram indignados e disseram: — Para que este desperdício?
9 M'a gage erekwa iya reta iya oke okpoga; wokpoorunu nụ ndu ụkpa.”
9 Este perfume poderia ter sido vendido por muito dinheiro, para ser dado aos pobres.
10 Obenu lẹ Jisọsu malẹru-a iphe ẹphe ekfu. Yọ bya asụ ẹphe: “?O meru imagha; bẹ unu ekfuchi nwanyi-a nchị; lẹ nwanyi, unu elee ẹnya l'o meru iya iphe dụ mma.
10 Mas Jesus, sabendo disto, lhes disse:
11 Ndu ụkpa; bẹ unu l'ẹphe anọ mkpụrumkpuru; ọbu lẹ yẹbedua; bẹ yẹle unu ta anọdu tekenteke.
11 Porque os pobres estarão sempre com vocês, mas a mim vocês nem sempre terão.
12 Iphe meru iphe ọ wụru iya manụ-a kwa t'o shi nta-a kwakọbeta iya; malẹ mbọku, ee-li iya.
12 Porque, derramando este perfume sobre o meu corpo, ela o fez para o meu sepultamento.
13 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụkpo ẹke, a raru ozi-ọma-wa lẹ mgboko gbaa mgburumgburu; bẹ aa-kọjekwa akọ iphe-a, nwanyi-a meru-wa gudeje nyata nwanyi-a.”
13 Em verdade lhes digo que, onde for pregado em todo o mundo este evangelho, também será contado o que ela fez, para memória dela.
14 Onye lanụ l'ime ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo iya ono, eeku Júdasu Isukáriyọtu ejekfushia ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono;
14 Então um dos doze, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os principais sacerdotes.
15 je ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu; bẹ unu a-nụ iya tẹ ya deru iya ye unu l'ẹka?” Ẹphe akfụa ya ụkporo pọngu lẹ pọngu iri.
15 Ele disse: — Quanto me darão para que eu o entregue a vocês? E pagaram-lhe trinta moedas de prata.
16 Yo shi teke ono chọlahaa ụzo ẹge oo-shi deru Jisọsu ye ẹphe l'ẹka.
16 E, desse momento em diante, Judas buscava uma boa ocasião para entregar Jesus.
17 Yo rua mbọku k'ọdungu l'oge Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko; ndu etsoje ụzo iya abyakfuta iya; bya ajị iya: “?Bụ awe b'ọ dụ ngu t'ẹphe je akwakọberu ngu; t'ị nọdu ria nri Ajị Esweta ọbu?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, os discípulos vieram a Jesus e lhe perguntaram: — Onde quer que façamos os preparativos para que o senhor possa comer a Páscoa?
18 Yọ sụ ẹphe: “Unu tụgbua bahụ lẹ Jerúsalemu. O nweru nwoke lanụ, unu e-jekfu. Unu sụ iya: ‘Lẹ O-zi-iphe sụru l'oge iya ruakwaru eruru; l'ọ kwa lẹ nke ngu gẹdegede; bẹ ya eme tẹ yẹle ndu etsoje ụzo iya nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu.’ ”
18 E ele lhes respondeu:
19 Tọ dụ iya bụ; ndu etsoje ụzo iya emee ya ẹge ono, Jisọsu kfuru ẹphe ono. Ẹphe anọdu l'ẹke ono; kwakọbelahaa kẹ Ajị Esweta ono.
19 E eles fizeram como Jesus lhes havia ordenado e prepararam a Páscoa.
20 Yo be l'urẹnyashi; Jisọsu yẹle ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo iya ono eje adọru l'eri nri ono.
20 Ao cair da tarde, Jesus pôs-se à mesa com os doze discípulos.
21 Ẹphe erinyalephu nri ono; Jisọsu asụ: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa onye lanụ l'ime unu e-deru iya ye.”
21 E, enquanto comiam, Jesus disse:
22 Yo rua ẹphe l'ẹhu; ẹphe ajịlahaa ya l'ẹhu l'ẹhu; sụ: “Nnajiufu; ?bụ yẹbedua? ?tọo yẹbedua?”
22 E eles, muito entristecidos, começaram um por um a perguntar-lhe: — Por acaso seria eu, Senhor?
23 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ-a onye yẹle iya tsutaru buredi l'ochi lanụ-a bụ onye ọbu, e-deru iya ye ọbu.
23 Jesus respondeu:
24 Abụbu-Ndiphe bụlekwaa ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; bẹ ọola. Ọlobu; nshọbukwaa onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru Abụbu-Ndiphe ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono! Ọ ga akakwaru onye ono mma l'ẹ ta mụdua ya amụmu lẹ phuu.”
24 O Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor seria para ele se nunca tivesse nascido!
25 Ya ndono; ọphu bụ Júdasu, bụ onye deru iya ye ọbu asụ: “Rábayi; ?bụ yẹbedua?”
25 Então Judas, que o traía, perguntou: — Por acaso sou eu, Mestre? Jesus respondeu:
26 Ẹphe egudekwadua nri ono l'eri; Jisọsu ewota buredi; kele Nchileke ekele; washịa ya; woru iya nụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono; sụ ẹphe: “Unu nata; taa; ọwaa bụ ugwẹhu iya.”
26 Enquanto comiam, Jesus pegou um pão, e, abençoando-o, o partiu e deu aos discípulos, dizendo:
27 Yo wotakwaphu okoro, mẹe nọ; kelebebe Nchileke ekele; woru iya nụ ẹphe; sụ:
27 A seguir, Jesus pegou um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos, dizendo:
28 “Unu ngụa ya l'unu ha; ọwaa bụ mee yẹbe Jisọsu; mbụ mee, e gude okfu ẹhu igweligwe madzụ lọkaa; k'ọphu Nchileke a-gụru ẹphe nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru. Nchileke gude mee ya ono eme t'ọgba-ndzụ, shi iya l'ẹka vuru ire.
28 porque isto é o meu sangue, o sangue da aliança, derramado em favor de muitos, para remissão de pecados.
29 Tẹ ya karu unu: Ya ta angụhekwa mẹe, shi l'akpụru vayịnu ọdo jeye mbọku ono, unu l'iya a-ngụ kẹ ọphungu l'ẹke ono, Nna iya bụ eze ono.”
29 E digo a vocês que, desta hora em diante, nunca mais beberei deste fruto da videira, até aquele dia em que beberei com vocês o vinho novo, no Reino de meu Pai.
30 Ẹphe agụtsulephu egvu, ẹphe gude aja Nchileke ajaja; tụgbua jeshia Ugvu Olivu.
30 E, tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
31 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu l'unu ha a-paru iya haa gbakashịhu l'ẹnyashi-wa l'okfu ẹhu iya; bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ: ‘Lẹ Nchileke sụru lẹ ya e-chigbu onye eche atụru; ikpo atụru ono agbakashịhu.’
31 Então Jesus disse aos discípulos:
32 Obenu lẹ teke e metsuaru tẹ ya shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; bẹ ya e-vuru unu ụzo jeshia Gálili.”
32 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Pyita asụ iya: “Ọ -bụkpooru lẹ ndu ọphu e-gude okfu ẹhu ngu paru ngu haa gbakashịhu; yẹbedua ta ahakwa ngu.”
33 Mas Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Ainda que o senhor venha a ser um tropeço para todos, nunca o será para mim.
34 Jisọsu asụ iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu ngu: l'ẹnyashi-wa; tẹmanu oke-ọku araa b'i kfuakwaru ugbo ẹto l'ẹ tị madu iya.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Pyita asụ iya: “M'o -ruhuru a sụ lẹ nggu l'iya nwụhufutaje anwụhu; ẹ to nwekwa lẹ ya ekfua lẹ ya ta madu ngu.” Ndu ọphunanu, bụ ndu etsoje ụzo iya phụ l'ẹphe ha etsotakwaphu ẹge ono, Pyita kfuru ono kfua.
35 Pedro insistiu: — Ainda que me seja necessário morrer com o senhor, de modo nenhum o negarei. E todos os discípulos disseram o mesmo.
36 E meebe; Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya ejeshia ẹke eekuje Getusémeni. Ẹphe erutsulephu ẹke ono; yọ sụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono: “Unu dụgaru l'ẹke-a tẹ ya kpịribe nwanshị je ekfuru nụ Nchileke.”
36 Em seguida, Jesus foi com eles a um lugar chamado Getsêmani. E disse aos discípulos:
37 Yo duta Pyita; duta ụnwu Zébedi ẹphe ẹbo tụgbua. Aphụ eji iya obu; yọ tsụlahaa egvu.
37 E, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a sentir-se tomado de tristeza e de angústia.
38 Yọ bya asụ ẹphe: “Ha! Egbe iya ọwaa: meji akfụlekwa iya phụ nkfụ; l'ese iya agbabuhu. Unu nọdu l'ẹke-a t'unu l'iya chee nche.”
38 Então lhes disse:
39 Yọ kpịribelephu nwanshị; tụa onwiya; daa; kpube ifu l'alị; wata okfu anụ Nchileke wo: “Nna mu; ọ -bụru l'ii-meghenu iya-a; manụru ẹge ii-me pafụ okoro iphe-ẹhuka-wa tẹ ya ba angụ iya. Ọlobu; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe, nọ iya l'uche l'e-me; ọ kwa ọphu bụ uche nke ngu e-me.”
39 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se sobre o seu rosto, orando e dizendo:
40 Yọ latashia azụ byakfutashia ndu ono, etsoje ụzo iya ono; rua; ẹphe ekuwa mgbẹnya. Yọ sụ Pyita: “?Unu ta adụkpoduanu ike t'unu l'iya mụru ẹnya; chefua nche ugbo lanụ; mbụkponu m'ọ bụ awa lanụ?
40 E, voltando para os discípulos, achou-os dormindo. E disse a Pedro:
41 Unu chee nche; kfuru nụ Nchileke; tẹ Sétanu ba adata unu. Obu madzụ; bẹ ọonodujekpokwaa evushi evuvu ike. Obenu lẹ madzụ l'onwiya ta adụjedu ike.”
41 Vigiem e orem, para que não caiam em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
42 Yọ lụfu jeshia okfuru nụ Nchileke kẹ ugbo ẹbo ya; sụ: “Nna mu; ọ -bụru l'ẹ to nwehedu ẹge ii-shi nafụ iya okoro iphe-ẹhuka-wa; gbahalẹphu lẹ ya ngụfutaje iya b'ọ dụkwaa mma; ọ kwa ọphu bụ uche-obu ngu e-me.”
42 Retirando-se pela segunda vez, orou de novo, dizendo:
43 Yọ bya bya aphụkwaaphu ẹphe ọdo; ẹphe ekukwaphu mgbẹnya; kẹle mgbẹnya erotsua ẹphe.
43 E, voltando, achou-os outra vez dormindo; porque os olhos deles estavam pesados.
44 Jisọsu apakwaruphu ẹphe haa; tụgbua ọdo; bya eje ekfuru nụ Nchileke k'ugbo ẹto; kfukwaaphu iphe o kfuhawaru.
44 Deixando-os novamente, foi orar pela terceira vez, repetindo as mesmas palavras.
45 Yọ lata azụ byakfutashia ndu ono, etsoje ụzo iya ono bya asụ ẹphe: “?Unu ekukwadu-a mgbẹnya; l'atụta ume? O ruakwaru! Abụbu-Ndiphe; bẹ aabyaakwa oderu ye ndu eme iphe dụ ẹji l'ẹka.
45 Então voltou para os discípulos e lhes disse:
46 Unu gbeshi t'ẹphe je. Unu lekwaa; l'onye e-deru iya ye; bẹ tụakwaru l'ụkfu.”
46 Levantem-se, vamos embora! Eis que o traidor se aproxima.
47 Ya ndono; Jisọsu egudekwadua ẹge ono l'ekfu; Júdasu, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono abyawaphu yẹle igweligwe madzụ ayịru. Ẹphe apagbaaru mma; mẹ mgbọro. Ndu ziru ẹphe bụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya ndu Ju.
47 E enquanto Jesus ainda falava, eis que chegou Judas, um dos doze, e, com ele, grande multidão com espadas e porretes, vinda da parte dos principais sacerdotes e dos anciãos do povo.
48 Onye ono, deru iya ye ono, bụ iya bụ Júdasu ekfuhawaru ẹphe iphe, ya e-me t'ẹphe gude maru onye ọphu ọbu; sụ ẹphe: “L'ọo onye onanu, ya e-je amịchata ishi-ụga gude kele iya ekele ono; bẹ bụ iya nụ; t'ẹphe kpụta iya.”
48 Ora, o traidor tinha dado a eles um sinal: “Aquele que eu beijar, é esse; prendam-no.”
49 Júdasu ejetalephu phaaa byakfutashia Jisọsu; bya asụ iya: “O-zi-iphe; ?ẹdupho!” Yọ bya amịchata iya ishi-ụga.
49 E logo, aproximando-se de Jesus, Judas disse: — Salve, Mestre! E o beijou.
50 Jisọsu asụ iya: “Ọnya mu; jeru je emee iphe, ị byaru ememe!”
50 Jesus, porém, lhe disse: Nisto, aproximando-se eles, agarraram Jesus e o prenderam.
51 Onye lanụ lẹ ndu ẹphe lẹ Jisọsu yị amịa mma iya swangu; gbua ya nwozi eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị.
51 E eis que um dos que estavam com Jesus, estendendo a mão, sacou da espada e, golpeando o servo do sumo sacerdote, cortou-lhe a orelha.
52 Jisọsu asụ iya: “Mịru mma ngu yephu azụ l'ọbo; l'iphe bụ onye bụ o-gbu-mma e-shi lẹ mma laa.
52 Então Jesus lhe disse:
53 ?Ị rịru lẹ ya ta asụ-ghedu Nna iya t'ọ dzọo ya; mbụ yo ye ụnukurunu ụnwu ojozi-imigwe ẹgwegwa nta-a?
53 Ou você acha que não posso pedir a meu Pai, e ele me mandaria neste momento mais de doze legiões de anjos?
54 Ọlobu; ya -mekwanua ẹge ono; ?nanụkwanu ẹge ee-shi t'o ree mbụ iphe, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke: l'iphe-wa eme nụ-a mefutaje?”
54 Mas como, então, se cumpririam as Escrituras, que dizem que assim deve acontecer?
55 Ya ndono; Jisọsu abya asụ ikpoto ndu ono, byaru iya akpụta ono: “?Unu chịgbaa mma; mẹ mgbọro abya iya egude; ?ya bụ onye ana nfụ. Mbọku-mbọku; bẹ yẹ l'unu anọduje l'eze-ụlo Nchileke; ya ezi unu iphe; unu te gudebua ya.
55 Naquele momento, Jesus disse às multidões:
56 Obenu l'iphe ọwaa l'ọ ha mewaru; k'ọphu iphe ndu nkfuchiru Nchileke deru l'ẹkwo okfu Nchileke e-mefutakota ẹge ẹphe kfuru iya.”
56 Tudo isto, porém, aconteceu para que se cumprissem as Escrituras dos profetas. Então todos os discípulos o deixaram e fugiram.
57 Ndu ono, byaru ọtuta Jisọsu ono eduru iya jeshia ụlo Káyafasu, bụ eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Ẹke ono; bẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya gbe dzukohawanu.
57 E os que prenderam Jesus o levaram à casa de Caifás, o sumo sacerdote, onde se haviam reunido os escribas e os anciãos.
58 Pyita eshi etso iya ote-ẹnya ote-ẹnya jeye l'ogbodufu eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono. Pyita abya abahụ; je adụgaru l'ẹke ndu nche dụgaru; woru ẹnya ye tẹ ya phụedukwa ishi iya.
58 Pedro o seguia de longe até o pátio do sumo sacerdote. E, tendo entrado, assentou-se entre os servos, para ver como aquilo ia terminar.
59 Ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu ọgbo ikpe ono l'ẹphe ha achọlahaa iphe, ẹphe a-sụ lẹ Jisọsu meru; ẹge ee-shi t'e kpee ya nkfugbu.
59 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho falso contra Jesus, a fim de o condenarem à morte.
60 To nwe iphe ẹphe phụru, bụ iphe o meru; e gudekwaru l'ẹphe dụ l'igwe gbaa ya ẹjo ekebe. A nọnyaa; ụmadzu labụ alụfuta;
60 E não acharam, apesar de terem sido apresentadas muitas testemunhas falsas. Mas, afinal, compareceram duas, afirmando:
61 bya asụ: “?Tọ dụ iphe-a sụru lẹ ya a-dụ ike mebyia eze-ụlo Nchileke; gude abalị ẹto kpukwazi iya.”
61 — Este disse: “Posso destruir o santuário de Deus e reconstruí-lo em três dias.”
62 Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono egbeshi bya asụ iya: “?To nwedu ọnu, iiyeru ndu-wa l'ekebe-wa, ẹphe agbagbaa ngu ẹge-a.”
62 E, levantando-se o sumo sacerdote, perguntou a Jesus: — Você não diz nada em resposta ao que estes depõem contra você?
63 Yọ nọdu nggujingguji; to nwe iphe, o kfuru iya. Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono asụ iya: “Kfukwaa malẹ Nchileke ọphu nọ ndzụ: ?Bụ nggu bụ Kuráyisutu ọbu; mbụ Onye Ndzọta ono, Nchileke kweru ụkwa iya ono? ?Bụ nggu bụ Nwatibe Nchileke ọbu tọo?”
63 Jesus, porém, guardou silêncio. E o sumo sacerdote lhe disse: — Eu exijo que nos diga, tendo o Deus vivo por testemunha, se você é o Cristo, o Filho de Deus.
64 Jisọsu asụ iya: “Ọ kwa nggu b'o shi ọnu. Obenu lẹ shita ntanụ; bẹ unu a-phụ yẹbe Abụbu-Ndiphe l'ẹke ya dụgaru l'ẹka-ụtara onye bụ iya bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke; phụa ẹge ọo-nọ l'urukpu shi l'igwe abya.”
64 Jesus respondeu:
65 Eze onye ishi ono eworu uwe kẹ yẹbe eze onye ishi zijaa; sụ ẹphe: “O kfurushia ẹpha Nchileke-o! ?Bụkpohunua egbe ekebe ngụnu; bẹ ẹphe achọkwadu ọdo? Nta-a; bẹ unu nụwaru-a ẹke ookfurushi ẹpha Nchileke.
65 Então o sumo sacerdote rasgou as suas vestes e disse: — Blasfemou! Por que ainda precisamos de testemunhas? Eis que agora mesmo vocês ouviram a blasfêmia!
66 ?Ngụnu; bẹ unu chịtaru?”
66 O que vocês acham? E eles responderam: — É réu de morte.
67 Ndu awatawa iya phụ ọvu ọnu-mini l'ifu; l'echi iya iphe. Ndu ọdo l'echi iya ẹka l'ishi-nchị;
67 Então alguns cuspiram no rosto de Jesus e bateram nele. E outros o esbofeteavam, dizendo:
68 sụ iya: “Nggụbe ọphu sụru l'ị bụ Kuráyisutu; kọnua onye chiru ngu iphe.”
68 — Profetize para nós, ó Cristo! Quem foi que bateu em você?
69 Pyita anọdukwadua l'ogbodufu l'ẹke ono; nwamgbọko, yẹle madzụ bu ebubu abya ejekfuta iya; bya asụ iya: “M'i tsokwa lẹ ndu ẹphe lẹ nwoke Gálili ono; mbụ Jisọsu shi ayịje.”
69 Pedro estava sentado fora no pátio. Uma empregada se aproximou e lhe disse: — Você também estava com Jesus, o galileu.
70 Pyita atụa ẹgo l'ifu edzudzu ọha ono; sụ iya: “Lẹ ya ta makwa iphe iikfu.”
70 Mas ele negou diante de todos e disse: — Não sei o que você está dizendo.
71 Pyita atụgbua jeshia ụzo ọnu nggamgbo. Nwamgbọko ọdo, yẹle madzụ bukwaphu ebubu aphụa ya l'ẹke ono; kfulahaaru ndu, vudo l'ẹke ono: “L'onye ọwaa shikwa etso Jisọsu ọphu Názarẹtu.”
71 Quando se dirigia para a porta, Pedro foi visto por outra empregada, que disse aos que estavam ali: — Este também estava com Jesus, o Nazareno.
72 Pyita atụkwaa phụ ẹgo ọdo; ria angụ: “Ya -makpọokwaru nwoke ọwaa!”
72 E ele negou outra vez, com juramento: — Não conheço esse homem.
73 A nọnyaa nwanshị; ndu, vudotsua l'ẹke ono abya asụ Pyita: “Ba tụshi ẹgo; l'ị yịchachaa ya phụ; l'olu-okfu ngu gbawaru ngu ama.”
73 Pouco depois, aproximando-se os que estavam ali, disseram a Pedro: — Com certeza você também é um deles, porque o seu modo de falar o denuncia.
74 Pyita awata oburu onwiya ọnu; ria angụ; sụ: “Ya -makpọkwaaru nwoke-wa, unu ekfu okfu iya-a tẹ Nchileke nụkwaa ya aphụ.”
74 Então ele começou a praguejar e a jurar: — Não conheço esse homem! E no mesmo instante o galo cantou.
75 Pyita anyatawaphu iphe, Jisọsu kfuhawaru iya; lẹ: “Tẹmanu oke-ọku araa ọra; bẹ oo-kfu ugbo ẹto l'ẹ tọ madu iya.” Pyita egbeshi; lụfushia etezi je anọdu rashia ẹkwa ike.
75 Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você me negará três vezes.” E Pedro, saindo dali, chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.