Jeremias 38

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọ dụ iya bụ; Shefatíya Mátanu; Gedaliya Pashọ; Jéhukalu Shelemíya; mẹ Pashọ Malukíja anụa iphe Jeremáya anọduje ekfuru ndu Júda l'ẹphe ha;
1 Certa vez, Sefatias, filho de Matã, e Gedalias, filho de Pasur, e Jucal, filho de Selemias, e Pasur, filho de Malquias, ouviram o que eu estava dizendo ao povo. Eu dizia que
2 l'ọwaa kwa iphe Ojejoje ekfu: “L'onye nọ lẹ mkpụkpu-a; bẹ ọgu e-gbukwa; m'ọ kwanu ẹjo-ẹgu; m'ọ kwanu ẹjo iphe-ememe. Obenu l'onye gbakfuru ndu Bábyilọnu a-nọdu ndzụ; k'ọphu ọphu ishi a-kpọkfukpoorunu nụ.
2 o Senhor Deus tinha dito o seguinte: — Quem ficar na cidade morrerá em combate, ou de fome, ou de doença. Mas aquele que sair e se entregar aos babilônios não será morto; pelo menos, escapará com vida e continuará a viver.
3 Ọdo abụru lẹ mkpụkpu-a bẹ ya e-wokwaru ye ndu sọja eze ndu Bábyilọnu l'ẹka; t'ẹphe lụta iya l'ọgu. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono.”
3 Eu estava dizendo que o Senhor também tinha dito isto: — Certamente entregarei esta cidade ao exército do rei da Babilônia, e ele a conquistará.
4 Ya ndono; ndu ishi, achị nụ eje asụ eze: “T'e gbukwaa nwoke-a. L'oomekwa tẹ ike gvụ nwa ndu sọja ọphu, phọduru nụ lẹ mkpụkpu-a; mẹ ndu-a l'ẹphe ha. Yọ bụru iphe ono, ookfu anụ ẹphe ono akpa iya. Ẹ tọ bụkwa iphe a-dụru ndu-a lẹ mma bẹ ọocho; ọ kwa iphe e-mebyi ẹphe emebyi.”
4 Então as autoridades disseram ao rei: — Este homem tem de morrer. Falando desse jeito, ele está tirando a coragem dos soldados que estão na cidade e desanimando todo o povo. Este homem não está procurando ajudar; o que ele quer é a desgraça de todos.
5 Eze, bụ Zedekaya asụ ẹphe: “Ọ bụ unu b'ọ nọ l'ẹka; yẹbedua, bụ eze ta anọchikwa unu ụzo.”
5 O rei Zedequias disse: — Muito bem! Façam o que quiserem com Jeremias. Eu não posso segurar vocês.
6 Ya ndono; ẹphe akpụta Jeremáya je echee lẹ wẹlu Malukíja, bụ nwatibe eze. Wẹlu ono nọ l'echi ogbodufu ẹke ndu nche anọje. Yọ bụru eri bẹ ẹphe tụru iya; seru ye l'ime wẹlu ono. Teke ono bẹ mini ta nọdu l'ime wẹlu ono. Iphe nọ iya nụ bụ ẹpoto. Jeremáya eje eliru l'ime ẹpoto ono.
6 Então eles me pegaram e me puseram dentro do poço que havia no pátio da guarda e que era do príncipe Malquias. Eles me desceram com cordas. Não havia água no poço; só lama; e eu me atolei na lama.
7 Ya ndono; Ebedu-Mẹleku abya anụa l'e yeru Jeremáya l'ime wẹlu ono. Nwoke ono bụ onye Itiyópiya, a haru ahaha; bya abụkwaruphu onye eleta ufu-eze ẹnya. Yo be teke eze nọ lẹ Ọnu-ọguzo Bénjaminu;
7 — ausente —
8 Ebedu-Mẹleku eshi l'ufu-eze je asụ iya:
8 — ausente —
9 “Nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ; iphe-a, ndu-a meru Jeremáya, bụ onye nkfuchiru-a dụkwa ẹji. Ẹge ẹphe woru iya je eye l'ime wẹlu-wa t'ọ nọdu l'ẹke ono bẹ ẹgu e-gbukwa iya; l'ẹ b'a bụ lẹ buredi nọkwadu lẹ mkpụkpu-a.”
9 — Ó rei, meu senhor, o que aqueles homens fizeram está errado. Jogaram Jeremias no poço, e ele na certa vai morrer de fome, pois não há mais comida na cidade.
10 Tọ dụ iya bụ; eze abya atụaru Ebedu-Mẹleku ekemu; sụ iya: “T'o duta ụkporo madzụ l'ụmadzu iri t'ẹphe yịru je esefuta Jeremáya, onye nkfuchiru l'ime wẹlu ono; t'ẹ b'ọ nwụhu.”
10 Aí o rei deu ordem para Ebede-Meleque levar trinta homens dali e me tirar do poço antes que eu morresse.
11 Ya ndono; Ebedu-Mẹleku abya achịta ndu ono; ẹphe l'iya ayịru jeshia. Yọ bya abahụ l'ufu-eze l'ime-ụlo, eedobeje iphe je achịta nkịrika ukpo yẹle nkịrika ẹkwa l'ẹke ono; bya egude eri seru iya nụ Jeremáya l'ime wẹlu ono.
11 Então Ebede-Meleque levou os homens ao depósito do palácio. Pegou alguns trapos e roupas usadas e os desceu por meio de cordas para dentro do poço onde eu estava.
12 Ebedu-Mẹleku abya asụ Jeremáya-a: “T'o woru nkịrika ukpo ono; mẹ nkịrika ẹkwa ono ye lẹ mkpatama-ẹvu; tẹ eri ono ba emeka iya iphe.” Jeremáya abya emee ya ẹge ono.
12 E disse: — Jeremias, ponha esses trapos debaixo dos braços para que as cordas não machuquem você. Eu fiz o que ele mandou.
13 Ẹphe egude eri ono selita iya eli; sefuta l'ime wẹlu ono. Jeremáya abyakwa bya anọdu l'echi ogbodufu ẹke ndu nche anọje.
13 Então me puxaram com as cordas e me tiraram do poço. Depois disso, fiquei no pátio da guarda.
14 Yo be ujiku lanụ; eze, bụ Zedekaya ezia; t'e je edutaru iya Jeremáya, bụ onye nkfuchiru. E je eduta iya shia Ọnu-ọguzo k'ẹto, eeshije abahụ l'eze-ụlo Nchileke. Zedekaya asụ iya: “Tẹ ya jịtaedu ngu; ọlobu; ba adụkwa iphe ii-domiru iya edomi!”
14 O rei Zedequias mandou que me levassem até a terceira entrada do Templo, onde ele estava. Então disse: — Jeremias, vou lhe fazer uma pergunta e não quero que você esconda nada de mim.
15 Jeremáya asụ Zedekaya-a: “Ya -kfuaru ngu ezi-okfu; ?tii gbudu iya nụ? Ya -kfukwanuaru ngu iphe ii-me; mgbẹ ẹ ti yeduru iya ọnu.”
15 Eu respondi: — Se eu disser a verdade, o senhor me matará; e, se eu lhe der conselhos, o senhor não ouvirá.
16 Zedekaya riburu iya Jeremáya lẹ mpya; sụ iya: “Kamẹnu; l'ẹpha Ojejoje, bụ onye meru; ayi anọdu atụ ume; lẹ ya te egbukwa ngu; ọphu ya 'akpụkwaru ngu anụ ndu achọ ishi ngu.”
16 Aí o rei Zedequias me prometeu, em segredo, o seguinte: — Pelo
17 Tọ dụ iya bụ; Jeremáya asụ Zedekaya-a: L'o Ojejoje, bụ Nchileke; mbụ Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụru Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu sụru: “L'ọ -bụru lẹ nggụbe eze e-woru onwongu ye l'ẹka ndu bụ ishi l'alị eze ndu Bábyilọnu; bẹ ẹ tịi lakwa iya; ọphu 'akpọkwa mkpụkpu-a ọku; nggụbedua; nggu lẹ ndibe ngu te nwekwa iphe eme unu.
17 Então eu disse a Zedequias que o Senhor Todo-Poderoso, o Deus de Israel, tinha dito o seguinte: — Rei Zedequias, se você se entregar aos oficiais do rei da Babilônia, você não será morto, e esta cidade não será queimada. Tanto você como a sua família ficarão vivos.
18 Ọlobu; ọ -bụkwanuru l'ẹ tii woduru onwongu je eye l'ẹka ndu bụ ishi l'alị eze ndu Bábyilọnu bẹ ee-wokwaru mkpụkpu-a ye l'ẹka ndu Bábyilọnu; ẹphe akpọo ya ọku; ọphu nggụbedua l'onwongu ta anahụkwa ẹphe.”
18 Porém, se você não se entregar, então esta cidade será entregue aos babilônios, e eles a queimarão. E você não escapará deles.
19 Eze, bụ Zedekaya asụ Jeremáya-a “Lẹ ndu, ya atsụ egvu kwa ndu Júda, bụ ndu ọphu wowaru onwẹphe ye ndu Bábyilọnu l'ẹka; lẹ ndu Bábyilọnu a-kpụru iya nụ ẹphe; ẹphe atalahaa ya aphụphu.”
19 O rei Zedequias respondeu: — Mas eu tenho medo dos judeus que passaram para o lado dos babilônios. Pode acontecer que os babilônios me entreguem a esses judeus, e eles me torturem.
20 Jeremáya asụ iya: “L'ẹ ta akpụkwaru ngu eye ẹphe l'ẹka. Ọ -bụlephu t'ị nụjeru Ojejoje okfu, bụ iya bụ iphe-a ya ekfuru ngu-a; k'ọphu ọo-dụru ngu lẹ mma; ndzụ edzua ngu.
20 Aí eu disse ao rei: — O senhor não será entregue a esses judeus. Por favor, obedeça à mensagem do
21 Ọ -bụkwanuru l'ị jịkaru l'ẹ tii woduru onwongu ye ẹphe l'ẹka; ọwaa kwa iphe Ojejoje kpuharu koshi iya ndọ-ọ:
21 Mas Deus me mostrou o que acontecerá se o senhor não quiser se entregar.
22 Iphe bụ ụnwanyi ono, a haru l'ufu-eze ndu Júda ono bẹ aa-chịtakotakwa chị-jeru ndu bụ ishi l'alị eze ndu Bábyilọnu. Ọwaa iphe ụnwanyi ono a-nọdu ekfuru ngu:
22 Todas as mulheres que ficarem no palácio real de Judá serão levadas para os oficiais do rei da Babilônia. E elas irão dizendo assim: “O rei foi enganado e dominado pelos seus melhores amigos. E, agora que ele afundou os pés na lama, os seus amigos o abandonaram.”
23 “Unyomu ngu l'ẹphe ha yẹle ụnwegirima ngu bẹ aa-tụko chịta je achịru nụ ndu Bábyilọnu. Ọphu nggụbedua l'onwongu 'anahụkwa ẹphe. Iphe e-gbe meenu bụ l'eze ndu Bábyilọnu e-gude ngu; ọdo abụru lẹ mkpụkpu-a bẹ aa-kpọkwa ọku.”
23 Eu disse ainda: — Rei Zedequias, todas as suas mulheres e os seus filhos serão entregues aos babilônios, e o senhor também não escapará deles. O senhor será levado como prisioneiro pelo rei da Babilônia, e esta cidade será destruída pelo fogo.
24 Tọ dụ iya bụ; Zedekaya asụ Jeremáya: “T'ẹ b'ọ dụkwa onye oo-me t'ọ maru iphe yẹle iya kfuru; ọdumeka bẹ ee-gbukwa iya.
24 Aí Zedequias me recomendou: — Jeremias, não conte esta conversa a ninguém; se não, a sua vida correrá perigo.
25 Ndu ishi -nụa lẹ ya kfuru yeru ngu; bẹ ẹphe a-byakfutakwa ngu bya asụ t'i kfuaru ẹphe iphe i kfuru eze; mẹ ọphu eze kfuru ngu. Ẹphe a-sụkwa ngu t'ẹ bẹ i domikwaru iya ẹphe edomi; ọdumeka bẹ ẹphe e-gbukwa ngu!
25 Se as autoridades souberem que eu estive falando com você, vão lhe perguntar o que foi que conversamos. E vão prometer que não o matarão se você lhes contar tudo.
26 Iphe ii-kfuru ẹphe bụ l'ọ kwa arọro b'i shi arọ eze t'ẹ b'o duphukwa ngu azụ lẹ kẹ Jonátanu t'i je anọdu l'ẹke ono nwụhu.”
26 Se isso acontecer, diga que você veio me pedir que não o mandasse de volta à casa de Jônatas, pois ali você morreria.
27 E metsua; ndu ishi ono l'ẹphe ha atụko byakfuta Jeremáya bya ajịa ya. Yo wolekwaruphu iphe ono, eze sụru t'o kfuaru ẹphe ono kfua. Too nwehe iphe ọdo, ẹphe e-kfu; kẹ l'ẹ tọ dụdu onye nụru iphe ẹphe kfuru.
27 Então todos os oficiais vieram e me fizeram perguntas. E eu respondi como o rei havia ordenado. Eles me deixaram em paz porque não tinham ouvido nada da conversa.
28 Jeremáya anọdu l'ogbodufu ẹke ndu nche anọje l'ẹke ono gbururu jeye mbọku, a bya alụta Jerúsalemu l'ọgu.
28 E eu fiquei ali no pátio da guarda até o dia em que Jerusalém foi tomada.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jeremias 38, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.