Gênesis 44
Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARIB
1 Ya ndono; Jósẹfu asụ onye ejeru iya ozi l'ụlo: “T'o yejishiaru ndu ono nri l'ẹda ẹphe; yetabe l'iya phụ ẹge ẹphe e-gudeghe.”
1 Depois José deu ordem ao despenseiro de sua casa, dizendo: Enche de mantimento os sacos dos homens, quanto puderem levar, e põe o dinheiro de cada um na boca do seu saco.
2 Wo iya: “T'o wota okoro mkpọla-ọcha kẹ yẹbe Jósẹfu ye l'ọnu ẹda onye kẹ nwata; mẹkwaphu okpoga, o gude bya ọkpata nri.” Yọ bya emee ya ẹge ono, Jósẹfu kfuru iya ono.
2 E a minha taça de prata porás na boca do saco do mais novo, com o dinheiro do seu trigo. Assim fez ele conforme a palavra que José havia dito.
3 Yo be l'ọnma-ẹwa ụtsu echile iya; a bya edube ndu ono; ẹphe alashia; ẹphe lẹ nkakfụ-ịgara ẹphe.
3 Logo que veio a luz da manhã, foram despedidos os homens, eles com os seus jumentos.
4 Ẹphe eshilephu lẹ mkpụkpu ono tụgbua; ọle ẹ to nwedua ẹge ẹphe jeberu; Jósẹfu asụ nwozi iya ono: “Tsopyabe ndu ono nta-a nta-a. Teke i gbakfuru ẹphe; nggu ajị ẹphe: ‘?Ẹge ọ dụ bẹ ẹphe gbe gude ẹjo iphe kfụa ụgwo ọhuma, e meru ẹphe?
4 Havendo eles saído da cidade, mas não se tendo distanciado muito, disse José ao seu despenseiro: Levanta-te e segue os homens; e, alcançando-os, dize-lhes: Por que tornastes o mal pelo bem?
5 ?Tọ bụdu okoro, nnajiufu iya angụje mini ndọ-ọ; mbụ okoro oogudeje aphụ ẹnya-labụ? Iphe ono, unu meru ono bụkwa ishi iphe, dụ ẹji b'ọ bụ!’ ”
5 Não é esta a taça por que bebe meu senhor, e de que se serve para adivinhar? Fizestes mal no que fizestes.
6 Onye ozi ono abya agbakfu ẹphe; bya ewotalephu iphe ono, Jósẹfu ziru iya ono kfuaru ẹphe.
6 Então ele, tendo-os alcançado, lhes falou essas mesmas palavras.
7 Ẹphe asụ iya: “Onye nwe mu nụ; ?nanụ ẹge ọ dụ bẹ iikfu ẹge ono? Tẹ njọ gbakwa ẹgbudu; l'ọo ẹphebedua, bụ ndu ozi ngu e-je ome egbe iphe onanu!
7 Responderam-lhe eles: Por que falo meu senhor tais palavras? Longe estejam teus servos de fazerem semelhante coisa.
8 Mkpọla-ọcha, ẹphe phụtsuaru l'ẹda ẹphe l'iche l'iche bẹ ẹphe shiru lẹ Kénanu wolataru unu. ?Nanụ ẹge ẹphe e-gbe bya eshi l'ụlo nnajiufu ngu zita mkpọla-ododo iya; m'ọ kwanụ mkpọla-ọcha iya?
8 Eis que o dinheiro, que achamos nas bocas dos nossos sacos, to tornamos a trazer desde a terra de Canaã; como, pois, furtaríamos da casa do teu senhor prata ou ouro?
9 Ọ -bụru l'a chọru iphe ono; yo nweru ẹphebe ndu ozi ngu-a onye, a chọ-vuru iya l'ẹka; t'ishi onye ọbu lakwaa ya; ẹphebe ndu ọphu l'ẹphe ha aghọo ohu nggụbe onye nwe mu nụ.”
9 Aquele dos teus servos com quem a taça for encontrada, morra; e ainda nós seremos escravos do meu senhor.
10 Yọ sụ ẹphe: “L'ọ dụ mma; t'ọ dụ ẹge ono, ẹphe kfuru iya ono. Ọlobu l'ọo onye a phụru, gude iya nụ bẹ a-bụru iya ohu; unu bẹ ndu ọphu l'unu ha ta dụdu iphe eeme unu.”
10 Ao que disse ele: Seja conforme as vossas palavras; aquele com quem a taça for encontrada será meu escravo; mas vós sereis inocentes.
11 Onyenọnu abya apazitawaphu ẹda iya ẹgwegwa ono; tọhaa ya.
11 Então eles se apressaram cada um a pôr em terra o seu saco, e cada um a abri-lo.
12 Onye ozi ono abya awata iya achọcho. Yo shi l'ẹda k'onye ọphu kakọta ọbu ọgurenya chọo ya jeye l'ẹda k'onye ọphu kakọta ọ bụ nwata. Yo rua l'ẹda kẹ Bénjaminu; je aphụa okoro ono l'ẹke ono.
12 E o despenseiro buscou, começando pelo maior, e acabando pelo mais novo; e achou-se a taça no saco de Benjamim.
13 Ya ndono; ẹphe eworu uwe ẹphe lajashịa; bya apaa ivu ẹphe tukobetsua nkakfụ-ịgara ẹphe l'okpurukpu-azụ; yọ bụru ẹphe ọla azụ lẹ mkpụkpu ono.
13 Então rasgaram os seus vestidos e, tendo cada um carregado o seu jumento, voltaram à cidade.
14 Teke Júda yẹle unwunne iya rutaru bẹ Jósẹfu nọdukwadua l'ụlo. Ẹphe abya adashịa ya kpurumu kpurumu l'ifu.
14 E veio Judá com seus irmãos à casa de José, pois ele ainda estava ali; e prostraram-se em terra diante dele.
15 Jósẹfu ajị ẹphe ẹge ọ dụ bẹ ẹphe meru egbe iphe onanu? Wo ẹphe: “?Unu ta amadụ lẹ nwoke, dụ l'ọ bụ yẹbedua aphụje ẹnya labụ tọo.”
15 Logo lhes perguntou José: Que ação é esta que praticastes? não sabeis vós que um homem como eu pode, muito bem, adivinhar?
16 Júda asụ: “?Onye nwe mu nụ; ?bụ ngụnu bẹ ẹphe makwadụru, ẹphe e-kfuru ngu nta-a? ?Bụkwadu ngụnu bẹ ẹphe e-kfu? Nanụkwadu ẹge ẹphe e-shi dofu onwẹphe? Nchileke meekwaru t'iphe, dụ ẹji, ndu ozi ngu meru vọo. Nta-a bẹ ẹphe bụakwa ohu nggụbe onye ishi; ẹphebedua; mẹ onye a phụru okoro ono l'ẹka iya.”
16 Respondeu Judá: Que diremos a meu senhor? que falaremos? e como nos justificaremos? Descobriu Deus a iniqüidade de teus servos; eis que somos escravos de meu senhor, tanto nós como aquele em cuja mão foi achada a taça.
17 Jósẹfu asụ ẹphe: “Tụswekwa! Lẹ ya te emekwa iya ẹge ono. L'ọ kwa onye ono, a phụru okoro ono l'ẹka ono a-bụru iya ohu. Unubẹ ndu ọphu; unu lakfu nna unu lẹ chịriru lẹ werere.”
17 Disse José: Longe esteja eu de fazer isto; o homem em cuja mão a taça foi achada, aquele será meu servo; porém, quanto a vós, subi em paz para vosso pai.
18 Ya ndono; Júda ejekfube Jósẹfu je asụ iya: “Onye nwe mu nụ; byiko; tẹ yẹbe nwozi ngu kfunuru yeru ngu. Ọ bụ oswi-okfu lẹ nggu lẹ Fero ha. Ọlobu; byiko; t'ẹhu be eghukwa ngu eghughu l'ẹke ya nọ.
18 Então Judá se chegou a ele, e disse: Ai! senhor meu, deixa, peço-te, o teu servo dizer uma palavra aos ouvidos de meu senhor; e não se acenda a tua ira contra o teu servo; porque tu és como Faraó.
19 Onye nwe mu nụ: ‘Ọ bụ nggụbedua bẹ jịru ayịbe ndu ozi ngu; ?mẹ ayi nweru nna; m'ọ bụ nwunne nwoke?’
19 Meu senhor perguntou a seus servos, dizendo: Tendes vós pai, ou irmão?
20 Ayi asụ ngu lẹ nna ayi nọkwa-a; ọle ọ bụwa nwoke ọgurenya; l'o nweru nwata nwoke, a mụru iya lẹ nka. Nwunne nwata ono bẹ nwụhuwarunu; yọ bụwarua yẹbedua nkịnyi iya bẹ phọduru nụ lẹ ndu ọphu shi l'ẹpho nne iya; nna iya eyekwanuru iya obu nshinu.
20 E respondemos a meu senhor: Temos pai, já velho, e há um filho da sua velhice, um menino pequeno; o irmão deste é morto, e ele ficou o único de sua mãe; e seu pai o ama.
21 “Tọ dụ iya bụ; nggu abya asụ ayịbe ndu ozi ngu t'ayi dutaru ngu nwata ono l'ẹke-a t'ị phụ.
21 Então tu disseste a teus servos: Trazei-mo, para que eu ponha os olhos sobre ele.
22 Ayi asụ nggụbe onye nwe mu nụ lẹ nwata ono te egbeshijekwa egbeshi l'ẹke nna iya nọ; l'o -gbeshi bẹ nna iya a-hakwa ishi.
22 E quando respondemos a meu senhor: O menino não pode deixar o seu pai; pois se ele deixasse o seu pai, este morreria;
23 Obenu l'ị sụru ayịbe ndu ozi ngu: ‘L'ọ -bụru lẹ nwanna ayi kẹ nwata ono te etsodu ayi bya bẹ ayi ta aphụhekwa ngu ọdo.’
23 replicaste a teus servos: A menos que desça convosco vosso irmão mais novo, nunca mais vereis a minha face.
24 L'ayi ruru ufu bẹ ayi jeru je ekfuaru nwozi ngu, bụ iya bụ nna ayi ẹge nggụbe onye nwe mu nụ kfuru.
24 Então subimos a teu servo, meu pai, e lhe contamos as palavras de meu senhor.
25 “Onye ozi ngu ono, bụ iya bụ nna ayi asụ ayi: ‘T'ayi tụgbua je azụtafua nri ọdo!’
25 Depois disse nosso pai: Tornai, comprai-nos um pouco de mantimento;
26 Ayi asụ iya l'ayi te ejekwa; a gụfukwa lẹ nwanna ayi kẹ nwata ono tso ayi; kẹ l'ayi ta adụdu ike ọphu nwoke ono; l'ẹbe abụ lẹ nwanna ayi kẹ nwata ono tso ayi.
26 e lhe respondemos: Não podemos descer; mas, se nosso irmão menor for conosco, desceremos; pois não podemos ver a face do homem, se nosso irmão menor não estiver conosco.
27 “Onye ozi ngu ono, bụ iya bụ nna ayi asụ ayi: ‘L'ayi marua lẹ nyee ya mụtaru iya ụnwegirima unwoke labụ.
27 Então nos disse teu servo, meu pai: Vós sabeis que minha mulher me deu dois filhos;
28 Onye lanụ bẹ ya ta phụhedu; ya asụ lẹ ya mawaru l'ọ bụ anụ-ẹgu-ẹgbudu bẹ fọ-gburu iya nụ. Keshinu teke ono bẹ ya ta phụkwa iya.
28 um saiu de minha casa e eu disse: certamente foi despedaçado, e não o tenho visto mais;
29 Wo ayi: L'ọ -bụru l'ayi dutafuaru onye ọwaa tụgbua; o -nweru iphe meru iya nụ bụnu iya bụ l'unu mewaru tẹ ya gude ishi ẹwo; gụa aphụ laa.’
29 se também me tirardes a este, e lhe acontecer algum desastre, fareis descer as minhas cãs com tristeza ao Seol.
30 “Ọo ya bụ; ọ -bụru lẹ nwata ono te etsodu ayi laa; lakfu nwozi ngu ono, bụ iya bụ nna ayi ono; mbụ; ọ -bụru lẹ nna ayi ono, ndzụ iya yẹle kẹ nwata ono bụwa iphe lanụ ono;
30 Agora, pois, se eu for ter com o teu servo, meu pai, e o menino não estiver conosco, como a sua alma está ligada com a alma dele,
31 -phụ ayi; ayi lẹ nwata ono ta yị lata; bẹ ọo-hakwa ishi. Iphe ọ bụ abụru l'ọo ayịbedua bẹ meru t'o gude nggụmaphu laa lẹ nka.
31 acontecerá que, vendo ele que o menino ali não está, morrerá; e teus servos farão descer as cãs de teu servo, nosso pai com tristeza ao Seol.
32 Mubẹ nwozi ngu, bụ Júda bẹ kwekwaru nna mu ụkwa l'ẹ tọ dụdu iphe e-me nwata-a. Mu sụru iya: ‘L'ọ -bụru lẹ mu te edulataduru iya ẹya; t'ọ taa mu ụta iya gbururu jeye lẹ gbururu.’
32 Porque teu servo se deu como fiador pelo menino para com meu pai, dizendo: Se eu to não trouxer de volta, serei culpado, para com meu pai para sempre.
33 “Ọo ya bụ; byiko tẹ mụbe nwozi ngu nọdunu l'ẹke-a bụru ngu ohu l'ọzori nwata ono; tẹ nwata ono tsoruru ụnwunna mu ndu ọphu la.
33 Agora, pois, fique teu servo em lugar do menino como escravo de meu senhor, e que suba o menino com seus irmãos.
34 ?Nanụkpoo ẹge mu e-me lakfu nna mu; lẹ mu lẹ nwata ono ẹbe ayị? Byiko be emekwa tẹ mu phụ egbe aphụ ọwaa a-byakfuta nna mu ẹge-a!”
34 Porque, como subirei eu a meu pai, se o menino não for comigo? para que não veja eu o mal que sobrevirá a meu pai.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 44, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.