Atos 9
Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARA
1 Sọlu anọdukwaduru l'eyeshi ndu etso ụzo Jisọsu egvu ike; l'eseshikwa iya phụ ike tẹ ya gbushia ẹphe. Yọ tụgbua jekfu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja;
1 Saulo, respirando ainda ameaças e morte contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 je asụ iya t'o deru ẹkwo nụ iya, ya e-koshije l'ụlo-ndzuko ndu Ju teke ya ruru Damásukọsu; k'ọphu bụ; ya -phụa onye etsoje Ụzo Nnajiufu l'ẹke ono; ya akpụta iya kpụru bya Jerúsalemu: m'ọ bụ nwoke m'ọ bụ nwanyi.
2 e lhe pediu cartas para as sinagogas de Damasco, a fim de que, caso achasse alguns que eram do Caminho, assim homens como mulheres, os levasse presos para Jerusalém.
3 Yọ tụgbua; byadẹlephu oru Damásukọsu; iphoro, shi l'imigwe achalẹphu vịi; chaphee ya mgburumgburu.
3 Seguindo ele estrada fora, ao aproximar-se de Damasco, subitamente uma luz do céu brilhou ao seu redor,
4 Yọ daa l'alị mbụ Sọlu; bya anụa olu, sụru iya: “Sọlu! Sọlu! ?Bụ ngụnu meru iphe ịikpa iya ẹhu?”
4 e, caindo por terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Sọlu ajị iya: “?Bụ onye b'ị bụ; Nnajiufu?”
5 Ele perguntou: Quem és tu, Senhor? E a resposta foi: Eu sou Jesus, a quem tu persegues;
6 Gbeshi; bahụ lẹ mkpụkpu ono; aa-karu ngu-a iphe ii-me.”
6 mas levanta-te e entra na cidade, onde te dirão o que te convém fazer.
7 Yọ kpọkpoo ndu ẹphe lẹ Sọlu yị okfu; kẹ l'ẹphe anụ olu ono; ẹphe ẹ-ba phụhunu onye ekfu iya nụ.
7 Os seus companheiros de viagem pararam emudecidos, ouvindo a voz, não vendo, contudo, ninguém.
8 Sọlu egbeshi bya amụsaa ẹnya; ọphu ọophuhedu ụzo. Ẹphe egude iya ẹka; duru iya duba lẹ Damásukọsu.
8 Então, se levantou Saulo da terra e, abrindo os olhos, nada podia ver. E, guiando-o pela mão, levaram-no para Damasco.
9 Yọ nọkota abalị ẹto phuu; tọ phụ ụzo; to ri nri; to nwe iphe-angụngu, shiru iya ọnu.
9 Esteve três dias sem ver, durante os quais nada comeu, nem bebeu.
10 Yo nweru onye etsoje ụzo Jisọsu, bu lẹ Damásukọsu, aza Ananáyasu. Yọ phụa àphụ̀; Nnajiufu abyakfuta iya; bya asụ iya: “Ananáyasu!”
10 Ora, havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. Disse-lhe o Senhor numa visão: Ananias! Ao que respondeu: Eis-me aqui, Senhor!
11 Yọ sụ iya: “Kwakọbe jeshia l'ụzo ono, eekuje Ụzo-Vudo-Ntụmu ono. I -rua l'ụlo Júdasu; nggu ajịa ajị onye Tásọsu, eeku Sọlu. Ọ nọ l'ẹke ono ekfu anụ Nchileke;
11 Então, o Senhor lhe ordenou: Dispõe-te, e vai à rua que se chama Direita, e, na casa de Judas, procura por Saulo, apelidado de Tarso; pois ele está orando
12 bya aphụa àphụ̀; phụa nwoke, eeku Ananáyasu ẹke ọ byaru bya ebyibe iya ẹka l'ishi; k'ọphu ọo-wata ọphu ụzo.”
12 e viu entrar um homem, chamado Ananias, e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Ananáyasu asụ iya: “Nnajiufu; a dụwa l'igwe kfuaru iya okfu nwoke ono; kfukotaru iya ẹjo iphe, o meru ndu nke ngu lẹ Jerúsalemu.
13 Ananias, porém, respondeu: Senhor, de muitos tenho ouvido a respeito desse homem, quantos males tem feito aos teus santos em Jerusalém;
14 A sụru lẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja ziru iya t'ọ bya bya akpụta iphe, bụ onye sụru l'ọo nggu bụ Nnajiufu iya.”
14 e para aqui trouxe autorização dos principais sacerdotes para prender a todos os que invocam o teu nome.
15 Nnajiufu asụ iya: “T'o jeru; l'ọo yẹbedua fọtaru Sọlu t'o jeeru iya ozi; mee tẹ ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju; mẹ iphe bụ ndu bụ eze; mẹkpo ndu Ízurẹlu maru onye ya bụ.
15 Mas o Senhor lhe disse: Vai, porque este é para mim um instrumento escolhido para levar o meu nome perante os gentios e reis, bem como perante os filhos de Israel;
16 Lẹ ya e-koshi iya iphe-ẹhuka, oo-jekota l'okfu ẹka iya.”
16 pois eu lhe mostrarei quanto lhe importa sofrer pelo meu nome.
17 Tọ dụ iya bụ; Ananáyasu atụgbua bya erua; bya abahụ l'ụlo ọbu; bya ebyibe Sọlu ẹka; sụ iya: “Nwunne iya Sọlu; l'ọ kwa Nnajiufu, bụ Jisọsu bẹ sụru tẹ ya bya. Ọ bụ Jisọsu ono bụ onye koshiru ngu onwiya l'ụzo teke i shi abya ẹke-a. Ọ sụru tẹ ya bya emee t'ị phụlahaa ụzo ọdo; mẹ t'ị nata Ume-dụ-Nsọ.”
17 Então, Ananias foi e, entrando na casa, impôs sobre ele as mãos, dizendo: Saulo, irmão, o Senhor me enviou, a saber, o próprio Jesus que te apareceu no caminho por onde vinhas, para que recuperes a vista e fiques cheio do Espírito Santo.
18 Teke ono teke onophu; iphe dụ l'ọ bụ ẹkiri eshi Sọlu l'ẹnya phẹ ẹbo daa; yọ wata ọphu ụzo. Yo gbeshi; e mee ya baputizimu.
18 Imediatamente, lhe caíram dos olhos como que umas escamas, e tornou a ver. A seguir, levantou-se e foi batizado.
19 Yọ bya eria nri; ike adụ iya.
19 E, depois de ter-se alimentado, sentiu-se fortalecido. Então, permaneceu em Damasco alguns dias com os discípulos.
20 Yọ wata ojephe l'ụlo-ndzuko ndu Ju; l'ekfuru ẹphe l'ọo Jisọsu bụ Nwatibe Nchileke ono.
20 E logo pregava, nas sinagogas, a Jesus, afirmando que este é o Filho de Deus.
21 Yọ dụ ndu nụru iya nụ biribiri. Ẹphe asụ: “?Tọ bụdunua nwoke-wa bẹ shi egbushi ndu sụru l'ọo Jisọsu bụ Nnajiufu ẹphe-wa lẹ Jerúsalemu? Iphe o gude bya ẹke-a kwa tẹ ya bya akpụtatsua ẹphe kpụ-jeru ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja.”
21 Ora, todos os que o ouviam estavam atônitos e diziam: Não é este o que exterminava em Jerusalém os que invocavam o nome de Jesus e para aqui veio precisamente com o fim de os levar amarrados aos principais sacerdotes?
22 Sọlu ekfulee okfu Nchileke ekfushi iya ike atụgbu. Yoo koshi l'ọo Jisọsu bụ Onye Ndzọta ono, Nchileke kweru ụkwa iya ono; l'eyetsuaru iya ẹphe l'ẹnya iya l'ẹnya iya iphe kparu iphe ọ dụ ẹge ono; k'ọphu ndu Ju, nọ lẹ Damásukọsu te nwehedu ọnu-okfu.
22 Saulo, porém, mais e mais se fortalecia e confundia os judeus que moravam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 A nọkpowaru-o; jeye ndu Ju abya achịa idzu kẹ ogbu Sọlu.
23 Decorridos muitos dias, os judeus deliberaram entre si tirar-lhe a vida;
24 Ẹphe awata oche nche: eswe l'ẹnyashi l'obu-edukfu mkpụkpu ono ẹge ee-shi phụa Sọlu; gbua. Obenu l'ama bya agbaaru iya.
24 porém o plano deles chegou ao conhecimento de Saulo. Dia e noite guardavam também as portas, para o matarem.
25 Yo be l'ẹnyashi; ndu ọnya Sọlu eworu iya ye lẹ nkata, a tụru eri; pyoo ya l'ẹnu ụzo, e buru l'ụpho-mkpuma mkpụkpu ono; e shi ẹke ono pazita iya.
25 Mas os seus discípulos tomaram-no de noite e, colocando-o num cesto, desceram-no pela muralha.
26 Sọlu atụgbua bya erua Jerúsalemu; jeshia tẹ ya jekfube ndu etsoje ụzo Jisọsu. Ẹphe atụko tsụhu Sọlu egvu; kẹ l'ẹphe te kwedu l'ọ bụwa onye etsoje ụzo Jisọsu.
26 Tendo chegado a Jerusalém, procurou juntar-se com os discípulos; todos, porém, o temiam, não acreditando que ele fosse discípulo.
27 Ya ndono; Bánabasu abya eyeta ẹka; duru iya jekfushia ndu ishi; bya akọoru ẹphe ẹge Sọlu shi phụa Nnajiufu l'esu-ụzo; kọkwaaruphu ẹphe ẹge Nnajiufu l'onwiya shi kfuru yeru Sọlu. Yọ bya atụaru ẹphe ọnu ẹge Sọlu gude wata okfushi okfu ike lẹ Damásukọsu lẹ kẹ Jisọsu.
27 Mas Barnabé, tomando-o consigo, levou-o aos apóstolos; e contou-lhes como ele vira o Senhor no caminho, e que este lhe falara, e como em Damasco pregara ousadamente em nome de Jesus.
28 Tọ dụ iya bụ; ndu ishi-ozi ono ekweta t'o jeje ẹge dụ iya mma lẹ Jerúsalemu. Yo gude ẹpha Nnajiufu l'ekfukashi okfu Nchileke; yọ da kpaa kpaa.
28 Estava com eles em Jerusalém, entrando e saindo, pregando ousadamente em nome do Senhor.
29 Yẹle ndu Ju, atsụ Giríku elijeru lẹ ntụtego. A nọnyaa; ẹphe eselahaa t'ẹphe gbua ya.
29 Falava e discutia com os helenistas; mas eles procuravam tirar-lhe a vida.
30 Ndu kẹ chọchi abya anụa ya; duta Sọlu dufu Sizaríya; bya eyeru iya ẹka; yo jeshia Tásọsu.
30 Tendo, porém, isto chegado ao conhecimento dos irmãos, levaram-no até Cesareia e dali o enviaram para Tarso.
31 Yọ bụru iya bụ lẹ nchị adụ chọchi ndoo; kẹ nwa teke ono; bụ iya bụ ndu ọphu nọkota lẹ Judíya; mẹ Gálili; mẹ Samériya. Chọchi l'evu; l'aka oshihu ike eje. Ẹphe emekpelephu uche-obu Nchileke. Ume-dụ-Nsọ l'eyekwaru ẹphe madzụ; obu l'aka ẹphe oshihu ike.
31 A igreja, na verdade, tinha paz por toda a Judeia, Galileia e Samaria, edificando-se e caminhando no temor do Senhor, e, no conforto do Espírito Santo, crescia em número.
32 Pyita etsoru ẹkemeke ọbule l'eje. Yo be ujiku lanụ; yo jeshia tẹ yẹle ndu kẹ Nchileke, bu lẹ Lída jịa.
32 Passando Pedro por toda parte, desceu também aos santos que habitavam em Lida.
33 Yo rua ẹke ono; bya aphụa nwoke, eeku Eníyasu, iphe lọnwuru ibe-ẹhu lanụ; k'ọphu ọ tụru iya ye l'ụlo; yọ nọwa afa ẹsato; to gbeshibua egbeshi.
33 Encontrou ali certo homem, chamado Eneias, que havia oito anos jazia de cama, pois era paralítico.
34 Pyita eku iya: “Eníyasu! Gbeshi; lẹ Jisọsu mewaru t'ị ka mma. Shi l'ẹke ono, ịize ono lụfuta.” Iníyasu egbeshiwaphu.
34 Disse-lhe Pedro: Eneias, Jesus Cristo te cura! Levanta-te e arruma o teu leito. Ele, imediatamente, se levantou.
35 Iphe bụ ndu bu lẹ Lída; mẹ lẹ Shẹ́ronu aphụa lẹ Iníyasu bẹ dụwa mma; l'ejephe; ẹphe ekweta l'ọo Jisọsu bụ Nnajiufu ẹphe.
35 Viram-no todos os habitantes de Lida e Sarona, os quais se converteram ao Senhor.
36 Lẹ Jọ́pa b'o nweru nwanyi, bụ onye kẹ Kuráyisutu. Mkpụru-mkpụru bẹ ọonoduje eme ọhuma; l'eyekwaruphu ndu e-te nwedu ẹge ẹphe maru iya onwẹphe ẹka. Ẹpha nwanyi ono bụ Tabyíta, bụ iya bụ “Dọ́kasu” l'okfu Giríku; m'ọ bụ umoro.
36 Havia em Jope uma discípula por nome Tabita, nome este que, traduzido, quer dizer Dorcas; era ela notável pelas boas obras e esmolas que fazia.
37 A nọnyaa l'ogege ono; iphe awata iya ememe. Yọ nwụhu. A bya aghụebe iya ẹhu; je enyobe iya l'ime ụlo k'eli eli.
37 Ora, aconteceu, naqueles dias, que ela adoeceu e veio a morrer; e, depois de a lavarem, puseram-na no cenáculo.
38 Ya ndono; ndu etsoje ụzo Jisọsu, bu lẹ Jọ́pa anụa lẹ Pyita bẹ nọ lẹ Lída, dụkwaa ntse lẹ Jọ́pa ono. Tọ dụ iya bụ; ẹphe ezi ụmadzu labụ t'ẹphe je ekua Pyita ẹgwegwa.
38 Como Lida era perto de Jope, ouvindo os discípulos que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens que lhe pedissem: Não demores em vir ter conosco.
39 Pyita akwakọbewaphu; tsoru ẹphe. Yo rua; e duru iya nyihu ime ụlo k'eli eli. Ụnwanyi, nji ẹphe ẹ-ta nọhedu adọ-phee Pyita mgburumgburu; tụko ara ẹkwa; l'ekoshitsua ya uwe, nwanyi ono kwashịru teke ọ nọ ndzụ.
39 Pedro atendeu e foi com eles. Tendo chegado, conduziram-no para o cenáculo; e todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe túnicas e vestidos que Dorcas fizera enquanto estava com elas.
40 Pyita achịkashia ẹphe l'ẹke ono; bya ebyishi ikpere; kfuru nụ Nchileke. Yọ bya aghaa ẹnya lee odzu ono; bya asụ: “Tabyíta; gbeshi!” Yọ mụsaa ẹnya; phụlephu Pyita; gbeshi dụgaru adụgaru.
40 Mas Pedro, tendo feito sair a todos, pondo-se de joelhos, orou; e, voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te! Ela abriu os olhos e, vendo a Pedro, sentou-se.
41 Pyita abya alọta iya l'ẹka; yeru iya ẹka; yo vudo evudo. Pyita abya ekua ndu chọchi l'ẹphe ha; mẹ ụnwanyi ono, nji ẹphe ẹ-ta nọhedu ono; bya eduru Tabyíta nụ ẹphe lẹ ndzụ.
41 Ele, dando-lhe a mão, levantou-a; e, chamando os santos, especialmente as viúvas, apresentou-a viva.
42 E kfugbaru iphe ono, meru nụ ono lẹ Jọ́pa mgburumgburu. A dụ igwe kweta l'ọo Jisọsu bẹ bụ Nnajiufu.
42 Isto se tornou conhecido por toda Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Pyita eburu l'ụlo Sáyịmonu; nọo anọno lẹ Jọ́pa. Sáyịmonu ono bụkwanu onye emekwaje akpọ-anụ t'ọ dụ k'ọphu ee-gude iya eme nka.
43 Pedro ficou em Jope muitos dias, em casa de um curtidor chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.