Atos 26
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Agịrípa abya asụ Pọlu: “A haakwaru nta-a t'i doo nke ngu; ị -makwaru iphe ii-do; dokwaa ya.” Pọlu abya apalia ẹka; kele iya ekele; bya awata edodo; sụ:
1 Agripa disse a Paulo: — Você pode apresentar a sua defesa. Então Paulo estendeu a mão e fez a sua defesa, dizendo o seguinte:
2 “Eze, bụ Agịrípa; ẹhu atsọ iya ẹna l'i kweru tẹ ya vudo ngu l'ifu; kfua okfu; dofu onwiya ntanụ-a l'iphemiphe ọbule, ndu Ju sụru lẹ ya eme.
2 — Rei Agripa, eu me sinto muito feliz em poder estar hoje diante do senhor para me defender de tudo o que os judeus me acusam.
3 Iphe ẹhu atsọ iya ẹna bụ l'ị maru ome-l'alị ndu Ju ọhuma; bya amaru iphe ẹphe anọduje adzọkashi. Byiko; ngabẹkpelekwaphu nchị ọhuma l'iphe-a, ya abya ekfukfu-wa.
3 E especialmente feliz porque o senhor conhece muito bem todos os costumes e questões dos judeus. Portanto, peço que o senhor me escute com paciência.
4 “Iphe bụ ndu Ju mgburumgburu makọtaru ẹge ndzụ iya dụ shitakpoo teke ya bụ nwata; kẹle ya shilephu l'ọdungu buru l'alị iya mẹ lẹ Jerúsalemu.
4 — Todos os judeus sabem como tenho vivido no meio do meu povo e também em Jerusalém, desde a minha juventude até hoje.
5 Ẹphe makwaruphu; m'ọ -bụkpooru nụ l'ẹphe e-kweta gbaa ekebe iya; lẹ ya shilephu l'ọdungu gbaru l'ọgbo ono, katsụkpo ọtube nvọ l'ekemu Nchileke ayi ono, bụ iya bụ ọgbo kẹ ndu Fárisii.
5 Eles sempre souberam — e podem confirmar isso se quiserem — que desde o começo fui membro do partido dos fariseus , o mais rigoroso da nossa religião.
6 Nta-a bẹ ya vudo l'ẹke-a; eekpe iya ikpe; okfu lẹ ya ele ẹnya iphe ono, Nchileke kweru nna ayi oche phẹ ụkwa lẹ ya e-me ono.
6 E agora estou aqui sendo julgado porque tenho esperança na promessa que Deus fez aos nossos antepassados.
7 Ọo iphe ono, o kweru ụkwa iya ono bẹ ikfu iri l'ẹbo ndibe ayi phẹ elekpoo ẹnya iya; gude ẹhu-anmanma iya abaru Nchileke ẹja: eswe l'ẹnyashi. Nta-a Ọnyibe; bẹ ndu Ju sụru lẹ ya mesweeru; okfu lẹ ya ele ẹnya iphe lanụ ono.
7 Todas as tribos do nosso povo, que adoram a Deus dia e noite, também esperam ver o cumprimento dessa promessa. É por causa dessa esperança, ó rei, que estou sendo acusado pelos judeus.
8 ?Bụ ngụnu kparu iphe ọotsu unubẹ ndu Ju l'ẹhu okweta lẹ Nchileke e-me ndu, nwụhuru anwụhu t'ẹphe shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ?
8 Por que é que vocês, judeus, acham impossível crer que Deus ressuscita os mortos?
9 “Yẹbedua l'onwiya shikwaphu tubesu lẹ ndẹge o nweru iphe ya e-me; gude mebyia iphemiphe ọbule, lakpọoru lẹ kẹ ẹpha Jisọsu, bụ onye Názarẹtu mẹ ya emekwaa ya.
9 E Paulo disse ainda: — Eu mesmo pensava que devia fazer tudo o que pudesse contra a causa de Jesus de Nazaré.
10 Ono bụ iphe ya meru lẹ Jerúsalemu. Ya jeru je anata ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja ẹkwo, ekoshi l'ọo ẹphe ziru iya. Ya eje akpụtatsua igweligwe ndu kẹ Kuráyisutu; tụshia ẹphe mkpọro. Teke e kperu ẹphe nkfugbu; ya azụa mgbede l'ọ dụa mma t'a kfugbua ẹphe.
10 E foi o que fiz em Jerusalém. Recebi autorização dos chefes dos sacerdotes e prendi muitos seguidores de Jesus. Quando eram condenados à morte, eu também votava contra eles.
11 Ugbo olemole bẹ ya zitsuaru; e chia ẹphe iphe l'iphe bụ ụlo-ndzuko ndu Ju; ẹge ee-shi t'ẹphe sụ l'ẹphe te kwetahedu iphe ono, ẹphe kwetaru ono. Ẹphe shi dụ-tabe iya ẹji; k'ọphu bụ lẹ ya shi egbeshije jeshia alị ọdo je ẹphe egude.”
11 Durante muito tempo eu os castiguei em todas as sinagogas e os forcei a negar a sua fé. Tinha tanto ódio deles, que até fui a outras cidades para persegui-los.
12 “Yọ bụru iphe ono meru iphe ya tụgburu jeshia Damásukọsu. Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja ekwe tẹ ya je; yọ bụru ẹphe bẹ ya gbabẹru ọkpa je.
12 E Paulo continuou: — Foi por isso que viajei para a cidade de Damasco, levando autorização e ordens dos chefes dos sacerdotes.
13 Ya ndono; Ọnyibe; yọ bụru l'echi oke-eswe lẹ ya nọ l'ụzo bẹ ya phụru iphoro, ka ẹnyanwu, nọ l'akpamigwe ogbu nwịinwii. Yọ nọ-phee yẹle ndu yẹ l'iya yị mgburumgburu.
13 Mas aconteceu, ó rei, que na estrada, ao meio-dia, veio do céu uma luz mais brilhante do que o sol, a qual brilhou em volta de mim e dos homens que estavam viajando comigo.
14 Ayi adakọta gbaragadangụ gbaragadangụ l'alị. Ya anụa olu, e gude okfu Araméyiku eku iya: ‘Sọlu! Sọlu! ?Bụ ngụnu meru iphe ịikpa iya ẹhu? Ọ kwa onwongu bẹ iimebata. Ishi iya abụru l'ọ dụlekwaphu l'ọ bụ eswi, emeka onwiya iphe; l'ẹke ọogba achị lẹ mkpirikpi-oshi, onye nwe iya nụ gude achị iya.’
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz me dizer em hebraico : “Saulo, Saulo! Por que você me persegue? Não adianta você se revoltar contra mim.”
15 Ya ajị iya: ‘?Bụ onye b'ị bụ; Nnajiufu?’ Nnajiufu asụ iya: ‘L'ọo ya bụ Jisọsu, onye ya akpa ẹhu.’
15 — Então eu perguntei: “Quem é o senhor?” — E o Senhor respondeu:
16 Wo mu: ‘Tẹ mu gbeshi vudo evudo. Iphe kparu iphe ya abyakfuta mu bụ tẹ ya gụa mu lẹ ndu ejeru iya ozi. Sụ tẹ mu je ekfukashiaru ndu ọdo iphe-a, mu phụru lẹ kẹ nk'iya ntanụ-a; ọdo bụ iphe ya e-koshi mu l'ụzo ifu.
16 Mas levante-se e fique de pé. Eu apareci a você para o escolher como meu
17 Ya a-dzọfuta mu l'ẹka ndu Ízurẹlu; mẹ l'ẹka ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju, bụ iya bụ ndu ya ezi mu tẹ mu je alị ẹphe.
17 Vou livrar você dos judeus e também dos não judeus, a quem vou enviá-lo.
18 Mu e-je emee t'ẹphe mụsaa ẹnya; k'ọphu ẹphe e-shi l'ọchi lụfuta bata l'iphoro; mẹ k'ọphu ẹphe e-shi l'ẹka Sétanu lụfuta byakfuta Nchileke. Ọo ya bụ; ẹphe -kwelephu l'ọo ya bụ Nnajiufu ẹphe; Nchileke agụaru ẹphe nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meru; gụru ẹphe yekobe lẹ ndu ọphu ọ fọtaru t'ẹphe bụru ndibe iya.’ ”
18 Você vai abrir os olhos deles a fim de que eles saiam da escuridão para a luz e do poder de Satanás para Deus. Então, por meio da fé em mim, eles serão perdoados dos seus pecados e passarão a ser parte do povo escolhido de Deus.”
19 “Ya ndono; nggụbe Eze, bụ Agịrípa; ya ta jịkakwa ome iphe ono, ya nụru ono teke ono, ya phụru àphụ̀ ono, shi l'imigwe ono.
19 E Paulo terminou, dizendo: — Portanto, ó rei Agripa, eu não desobedeci à visão que veio do céu.
20 Ya vu ụzo jee Damásukọsu; bẹ ya jederu Jerúsalemu; mẹ alị Judíya mgburumgburu bẹ ya bya adzọbe jeshia alị kẹ ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju. Ishi iya abụru tẹ ya karu ẹphe t'ẹphe taa onwẹphe ụta iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru; ghaa umere lakfuta Nchileke. Sụ ẹphe t'ẹphe meje iphe, e-koshi l'ẹphe mewaru ẹge ono l'oswiya.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco e depois em Jerusalém, em toda a região da Judeia e entre os não judeus. Eu dizia a todos que eles precisavam abandonar os seus pecados, voltar para Deus e fazer coisas que mostrassem que estavam, de fato, arrependidos.
21 Ọ kwa iya kparu iphe ndu Ju guderu iya l'ẹke ya nọ l'eze-ụlo Nchileke; ese t'ẹphe gbua ya.
21 Foi por isso que alguns judeus me agarraram quando eu estava no pátio do Templo e quiseram me matar.
22 Obenu lẹ Nchileke eyekpelekwaru iya phụ ẹka byeye ntanụ-a. Ọ kwa iya kparu iphe ya bya evudo l'ẹke-a; l'agba ekebe t'onyemonye ọbule nụa ya: nwata mẹ ọgurenya; ya te ekfu iphe ọdo; gbahaa iphe ono, Mósisu mẹ ndu nkfuchiru Nchileke kfuru sụ l'oo-me ono.
22 Mas até hoje Deus tem me ajudado, e por isso estou aqui trazendo a sua mensagem a todos, tanto aos humildes como aos importantes. Pois eu digo a mesma coisa que os profetas e Moisés disseram que ia acontecer.
23 Ẹphe sụru lẹ Onye Ndzọta ono, Nchileke kweru ụkwa iya ono jefutaje iphe-ẹhuka. E -meebe; yọ bụru iya a-bụ onye Nchileke e-vuru ụzo mee t'o shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; bya ekfukashiaru ndu Ju mẹ ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju l'ọo ya bụ iphoro, Nchileke e-shi dzọta ẹphe.”
23 Eles afirmaram que o Messias precisava sofrer e ser o primeiro a ressuscitar, para anunciar a luz da salvação tanto aos judeus como aos não judeus.
24 Pọlu edonyalephu iphe ono; Fẹ́sutosu arangarahu; sụ iya: “Pọlu; ọ bụ ọgvu eme ngu! Ọ bụ oke ẹkwo, ị gụru agba ngu ishi gharaghara!”
24 Quando Paulo estava se defendendo assim, Festo gritou: — Paulo, você está louco! Estudou tanto, que acabou perdendo o juízo!
25 Pọlu asụ Fẹ́sutosu: “Onye-ukfu-l'ọha; ọgvu te emekwa iya. Iphe ya ekfu dokwaru iya ẹnya; bya abụkwaruphu oswi-okfu.
25 Paulo respondeu: — Eu não estou louco, Excelência; estou em perfeito juízo e digo a verdade.
26 ?Tọ bụdu Agịrípa ndọ-ọ! Iphe-a, ya ekfu-wa b'ọ makọtahaakwaru ọhuma. Ya ekfukwaru iya phụ unu hoo haa; kẹ l'o dokpooru yẹbe Pọlu ẹnya l'ẹ to nwedu iphe ono ọphu ẹ tọ nụhaadua; keshinu ẹ to nwedu ọphu e meru l'edomi.
26 Eu posso falar diante do rei Agripa com toda a coragem porque tenho a certeza de que ele conhece todas essas coisas muito bem, pois não aconteceram em nenhum lugar escondido.
27 Nggụbe Eze, bụ Agịrípa: ?I kwetaru iphe ndu nkfuchiru Nchileke kfuru? Ya makwaru-a l'i kwetaru!”
27 Então Paulo disse ao rei: — Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que crê!
28 Agịrípa asụ Pọlu: “?I tubesu l'ọ bụwaphu ẹge ono bẹ ii-kfutakebewa iya phụ tẹ ya bụru onye kẹ Kuráyisutu?”
28 Agripa respondeu: — Você pensa que assim, em tão pouco tempo, vai me tornar cristão?
29 Pọlu asụ iya: “M'ọ bụ nta-a-o; m'ọ bụ l'ọo nọ ọdu-o; iphe ya ekfu anụ Nchileke bụ tẹ nggu lẹ ndu-wa, nọkota l'ẹke-a, anụ iphe-a, ya ekfu ntanụ-a bụru iphe ya bụ; kpachikwa kẹ mkpakọbe-wa, a tụru iya-a.”
29 Paulo disse: — Pois eu pediria a Deus que, em pouco ou muito tempo, não somente o senhor, mas todos os que estão me ouvindo hoje chegassem a ser como eu, mas sem estas correntes.
30 Yo kfuebelephu ẹge ono; eze, bụ Agịrípa; gọvano; mẹ eze-nwanyi, bụ Baníisu atụko wụ-lihu wụfu.
30 Aí o rei Agripa, o Governador, Berenice e todos os que estavam com eles se levantaram
31 Ẹphe alụfulephu tụko kfulahaaru ibe ẹphe lẹ nwoke ono te metakwa iphe okfu k'oje mkpọro; ọphu ọ bụru kẹ akfugbu.
31 e saíram, comentando: — Este homem não fez nada para merecer a morte, nem para estar preso.
32 Agịrípa asụ Fẹ́sutosu: “Ndẹge nwoke-wa ta sụwaru tẹ ikpe iya laa l'ifu Síza; mẹ aa-ga ahakwa iya t'ọ la.”
32 Então Agripa disse a Festo: — Ele já podia estar solto se não tivesse pedido para ser julgado pelo Imperador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.