Atos 20
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Utsu ono adazitalephu; Pọlu abya ekukobe ndu kẹ Kuráyisutu; bya adụa ẹphe ike t'ẹphe ba atsụkwa egvu. Yo kelebebe ẹphe; yọ bụru iya oje Masedóniya.
1 Passado o tumulto, Paulo mandou chamar os discípulos e os encorajou. Então se despediu e partiu para a Macedônia.
2 Yọ tụko ẹke ono l'ọ ha jekota; kfushiaru ẹphe iphe dụ l'igweligwe; gude dụa ẹphe ike. E meebe; yo jeshia Girísu.
2 Enquanto estava lá, encorajou os discípulos em todas as cidades por onde passou. Em seguida, desceu à Grécia,
3 Yọ nọo l'ẹke ono ọnwa ẹto. A nọnyaa; yọ kwakọta jeshia t'ọ bahụ l'ụgbo; jeshia alị Siríya. Obenu lẹ keshinu ndu Ju chịru idzu l'ẹphe l'iya e-me l'ụzo bẹ yẹbedua chịtakwaruphu lẹ ya a-laphu azụ je je eshia Masedóniya; lashia.
3 onde ficou por três meses. Quando se preparava para navegar de volta à Síria, descobriu que alguns judeus conspiravam contra sua vida e decidiu voltar pela Macedônia.
4 Ndu, ẹphe l'iya yị l'ije ono bụ Sopéta, bụ nwatibe Pírọsu onye Beríya; Arisutákọsu; mẹ Sekụ́ndosu. Ndu onanu bụ ndu Tesalonáyika. Ndu ọdo bụ Gáyọsu onye Dẹ́be; Tíkikọsu mẹ Tirọ́fimosu. Ndu onanu bụ ndu Éshiya. Onye ọdo bụ Tímoti.
4 Alguns homens viajavam com ele: Sópatro, filho de Pirro, de Bereia; Aristarco e Secundo, de Tessalônica; Gaio, de Derbe; Timóteo; e Tíquico e Trófimo, da província da Ásia.
5 Ndu ono evuru ụzo je anọdu lẹ Túrowasu l'eche iya.
5 Eles foram adiante e esperaram por nós em Trôade.
6 A gbaẹbe Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko; ayi abahụ l'ụgbo lẹ Fílipayi; tụgbua. A nọlephu abalị ise; ayi abyakfuta ẹphe lẹ Túrowasu. E rua ẹke ono; ayi abya anọo abalị ẹsaa l'ẹke ono.
6 Terminada a Festa dos Pães sem Fermento, embarcamos num navio em Filipos e, cinco dias depois, nos reencontramos em Trôade, onde ficamos uma semana.
7 Yo be lẹ mbọku mbụ l'idzu; ayi edzukobe t'ayi ria Nri-ẹnyashi Nnajiufu. Pọlu awataru ẹphe okfuru okfu; kẹ l'ọokwakokwanu k'ọla echile iya. Yo kfulephu okfu ẹge ono-o jeye echi-abalị ekee ẹbo.
7 No primeiro dia da semana, nos reunimos com os irmãos de lá para o partir do pão. Paulo começou a falar ao povo e, como pretendia embarcar no dia seguinte, continuou até a meia-noite.
8 Urọku hakwa l'igwe l'ime ụlo k'eli eli ẹke ayi dzuru.
8 A sala no andar superior onde estávamos reunidos era iluminada por muitas lamparinas.
9 Nwata okoro lanụ, aza Yútikọsu adụgaru adụgaru l'ọnu windo. Pọlu ekfunyalephu okfu ono; mgbẹnya erolahaa Yútikọsu. A nọnyaa; mgbẹnya ono atsụ iya ọgbodo atsụtsu. Yo shi lẹ mkpọ-kfu ụlo-eli ono lẹ k'ẹto ya ono ngabuhu; bya awaa onwiya l'alị. E jeshia ya apali; yọ nwụhuwa.
9 O discurso de Paulo se estendeu por horas, e um jovem chamado Êutico, que estava sentado no parapeito da janela, ficou muito sonolento. Por fim, adormeceu profundamente, caiu de uma altura de três andares e morreu.
10 Pọlu abya enyizita; bya adakobe iya; nmapyabẹ iya onwiya; gbakụa ya ẹka; sụ: “Unu ba aragbushihe onwunu; l'ọ nọwa ndzụ.”
10 Paulo desceu, inclinou-se sobre o jovem e o abraçou. “Não se desesperem”, disse ele. “O rapaz está vivo!”
11 Yọ tụgbua laphu azụ; je awajaa buredi ono kee; ẹphe ataa. Yo kfulahaaru ẹphe okfu ọdo; kfua ya jeye nchi abọhu; yọ bụru iya alala.
11 Então todos subiram novamente, partiram o pão e comeram juntos. Paulo continuou a lhes falar até o amanhecer e depois partiu.
12 Ẹphe eduta nwokorọbya ono lẹ ndzụ. Yọ bụru iphe e gude dụa ẹphe ike tẹ ọkpoma shihu ẹphe ike.
12 Enquanto isso, o jovem foi levado para casa vivo, e todos sentiram grande alívio.
13 Ayi atụgbua bya abahụ l'ụgbo-mini; kpọru jeshia Ásọsu t'ayi kpọta Pọlu l'ẹke ono; l'ẹke ọ sụkwanuru t'ayi gude ụgbo-mini byakfuta iya; lẹ ya e-gudewaru ọkpa lụfuta ẹke ono.
13 Paulo foi por terra até Assôs, onde havia definido que devíamos esperar por ele, enquanto nós fomos de navio.
14 Yọ byakfuta ayi lẹ Ásọsu; ayi akpọta iya l'ụgbo tụgbua jeye ayi erua Mitilíni.
14 Encontrou-se conosco em Assôs e navegamos juntos até Mitilene.
15 Ayi eshi ẹke ono tụgbua; yo be lẹ nchi-ta-abọhu iya; ayi eshi l'ẹke ono gude ụgbo swee mgboro Kíyọsu. Yo be echile iya; ayi akpọ-rua Sámọsu. Nchi abya abọhu tsobe echile iya ono; ayi akpọ-rua Milétusu;
15 No dia seguinte, passamos em frente à ilha de Quios. No outro dia, atravessamos para a ilha de Samos e, um dia depois, chegamos a Mileto.
16 okfu lẹ Pọlu kfuhawaru lẹ ya e-swe Éfesọsu esweswe tẹ ya be eje ọkpo ụkfu lẹ Éshiya. Yọ dụ iya ọkoku; l'ẹke oome tẹ ya kebe ẹhu jerua Jerúsalemu tẹmanu yo rua mbọku Péntikọsutu.
16 Paulo havia decidido não aportar em Éfeso, pois não queria passar mais tempo na província da Ásia. Tinha pressa de chegar a Jerusalém, se possível, para a Festa de Pentecostes.
17 Pọlu anọdu lẹ Milétusu zia nzi t'e je ezia ndu e meru ọgurenya lẹ chọchi Éfesọsu t'ẹphe bya t'ẹphe l'iya phụ.
17 Por isso, em Mileto, mandou chamar os presbíteros da igreja de Éfeso.
18 Ẹphe erua; Pọlu asụ ẹphe: “L'unubẹdua l'onwunu marua ẹge ya shi emeje teke ono, unu l'iya nọ ono; keshinu ya byaru alị Éshiya.
18 Quando chegaram, ele lhes disse: “Vocês sabem que, desde o dia em que pisei na província da Ásia até agora,
19 Ya wozitaru onwiya alị ejeru Nnajiufu ozi. Ya gude ẹnya-mini; gude iphe-ẹhuka, byakfutakotaru iya nụ, shiebe l'ẹjo idzu, ndu Ju achịru iya eje ozi ono.
19 fiz o trabalho do Senhor humildemente e com muitas lágrimas. Suportei as provações decorrentes das intrigas dos judeus
20 Unu marua l'ẹ to nwedu iphe bụ k'ụzo ono, Nchileke e-shi dzọo unu ono, ya ẹ-ta tọgboduru unu ẹba. Ẹ to nwekwa ẹke ya kfuchiru iya unu ekfuchi m'ọ bụ ẹkalanu. Ya raru iya unu arara; zia ya unu ezizi l'edzudzu ọha mẹ lẹ nk'unu l'ufu l'ufu.
20 e jamais deixei de dizer a vocês o que precisavam ouvir, seja publicamente, seja em seus lares.
21 Ya nmaru ndu Ju; mẹ ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju ọkwa; sụ t'ẹphe taa onwẹphe ụta iphe dụ ẹji, ẹphe meru; ghaa umere; lakfuta Nchileke bya ekweta l'ọo Jisọsu bụ Nnajiufu ẹphe.
21 Anunciei uma única mensagem tanto para judeus como para gregos: é necessário que se arrependam, se voltem para Deus e tenham fé em nosso Senhor Jesus.
22 Nta-a bẹ ya e-mekwa ẹge Ume-dụ-Nsọ ziru iya. Ya e-je Jerúsalemu; l'ẹ-bọ bụkwa lẹ ya maru iphe, e-me iya nụ l'ẹke ono.
22 “Agora, impelido pelo Espírito, vou a Jerusalém. Não sei o que me espera ali,
23 L'ọo l'iphe ya malẹruphu bụ lẹ Ume Nchileke emeje iya lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu; ya aphụa lẹ mkpọro; mẹ iphe-ẹhuka, ha nshinu nọ l'eche iya lẹ Jerúsalemu.
23 senão que o Espírito Santo me diz, em todas as cidades, que tenho pela frente prisão e sofrimento.
24 Obenu l'ẹ to nwekwanu iphe ya gụberu ndzụ iya. Ọ bụnu tẹ ya jefukpoonu ozi iya l'ishi; mbụ tẹ ya jefubebe ozi ono, Nnajiufu, bụ Jisọsu ziru iya tẹ ya jee ono, bụ iya bụ tẹ ya kfukashiaru ndiphe ozi-ọma lẹ Nchileke a-phụru ẹphe imiko.
24 Mas minha vida não vale coisa alguma para mim, a menos que eu a use para completar minha carreira e a missão que me foi confiada pelo Senhor Jesus: dar testemunho das boas-novas da graça de Deus.
25 “Nta-a bẹ ya mawaru l'unubẹ ndu ono, ya tsoru jephee; zia ozi-ọma l'ọo Nchileke bụ eze ono ta aphụbahekwaa ya ọdo.
25 “Agora sei que nenhum de vocês, a quem anunciei o reino, me verá outra vez.
26 Ọo ya kparu iphe ya ekfuru unu; sụ: o -nweru unu onye laru l'iyi bẹ ẹka yẹbe Pọlu ta dụhekwa iya.
26 Por isso, declaro hoje que, se alguém se perder, não será por minha culpa,
27 Lẹ ya tụkookwa iphemiphe ọbule, Nchileke tụberu tọgboru unu ẹba. Ẹ tọ dụkwa ọphu ya kpuchiru unu ekpuchi m'ọo nanụ.
27 pois não deixei de anunciar tudo que Deus quer que vocês saibam.
28 Unu letakwa onwunu ẹnya. Unu eletakwaphu ụnwu atụru ono, Ume-dụ-Nsọ yeru unu l'ẹka ono ẹnya. Unu bụru ndu, azụ ndu chọchi; mbụ chọchi, Nchileke gude mee, Nwatibe iya lọkaru l'oshi-osweru mee t'ọ bụru nk'iya.
28 “Portanto, cuidem de si mesmos e do rebanho sobre o qual o Espírito Santo os colocou como bispos, a fim de pastorearem sua igreja, comprada com seu próprio sangue.
29 Ya maru lẹ ya -tụgbutsulephu bẹ ndu ẹjo nzizi a-wụbata l'ọ bụ ẹjo agụ; bya achịkashia unu to nwekwa ẹge ee-me t'ẹphe be byi ẹka l'igwe atụru ono.
29 Sei que depois de minha partida surgirão em seu meio falsos mestres, lobos ferozes que não pouparão o rebanho.
30 O nweru teke aa-nọnyaa; ndu, shikwaa l'ime unu awata ọdzu ẹjo-ire. Ẹphe e-gude iya ẹge ono; melahaa t'ẹphe rata ndu kweru kẹ Kuráyisutu t'ẹphe tsoru ẹka ẹphe.
30 Até mesmo entre vocês se levantarão homens que distorcerão a verdade a fim de conquistar seguidores.
31 Ọo ya bụ; t'unu kwabẹkwa ẹnya. Unu nyatajẹkwa lẹ ya kfụbe ọswa gude ẹnya-mini; kebe ẹhu eme unu t'unu tsoru ụzo, vudo nhamụnha. Ya ziru iya unu l'ẹhu l'ẹhu: eswe l'ẹnyashi afa ẹto phuu.
31 Portanto, vigiem! Lembrem-se dos três anos que estive com vocês, de como dia e noite nunca deixei de aconselhar com lágrimas cada um de vocês.
32 “Nta-a bẹ ya eye unu l'ẹka Nchileke. Ya ziwaru unu ozi-ọma kẹ eze-iphe-ọma, Nchileke meru ndiphe. Ọ bụ ozi-ọma ono bẹ e-che unu; bụru iya a-dụ ike l'emetse unu emetse; bụkwaru iya phụ a-nọdu eme t'unu lẹ ndu ọdo, bụ ndu kẹ Nchileke gbaru mgba l'iphe ono, Nchileke doberu ndu nk'iya ono.
32 “E, agora, eu os entrego a Deus e à mensagem de sua graça que pode edificá-los e dar-lhes uma herança junto com todos que ele separou para si.
33 Ẹ to nwekwa onye yẹbe Pọlu sụjeru t'ọ nụ iya afụ; m'ọ bụ penu; m'ọ bụ uwe.
33 “Jamais cobicei a prata, o ouro ou as roupas de alguém.
34 Unu marua l'ọ bụ ẹka iya-wa ẹphe ẹbo bẹ ya gude seta iphe, bụ iphe mkpa iya dụru iya; mẹ iphe, bụ iphe mkpa iya dụru ndu yẹle iya yị.
34 Vocês sabem que estas minhas mãos trabalharam para prover as minhas necessidades e as dos que estavam comigo.
35 Ya gudewa ẹge ono koshi unu l'ayi a-nọduje ejeshi ozi ike; k'ọphu ayi e-gude ẹge ono yeru ndu ẹ-ta dụdu ẹge ẹphe maru iya onwẹphe ẹka. T'ayi nyatajẹkwa iphe ono, Jisọsu, bụ Nnajiufu kfuru l'onwiya ono; sụ: ‘L'ọnu ọphu a gọru nụ onye anụ anụnu kakwa k'onye ọphu anata anata.’ ”
35 Fui exemplo constante de como podemos, com trabalho árduo, ajudar os necessitados, lembrando as palavras do Senhor Jesus: ‘Há bênção maior em dar que em receber’”.
36 Pọlu ekfuebe iphe ono; byishi ikpere yẹle ndu ono l'ẹphe ha; kfuru nụ Nchileke.
36 Quando Paulo terminou de falar, ajoelhou-se e orou com eles.
37 Yọ byadẹ atụgbu; ẹphe atụko wata ẹkwa; je arụkota iya; mịchata iya ishi-ụga.
37 Todos choraram muito enquanto se despediam dele com abraços e beijos.
38 Yọ bụru iphe ono, o kfuru l'ẹphe ta aphụhedu iya ọdo ono bẹ katsụkpo ẹphe oru l'ẹhu. Ẹphe eduru iya jeshia l'ụgbo-mini.
38 O que mais os entristeceu foi ele ter dito que nunca mais o veriam. Então eles o acompanharam até o navio.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.