Atos 10

Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 O nweru onye ishi ndu sọja, bu lẹ Sizaríya, ẹpha iya bụ Koníliyọsu. Kọníliyosu bụ onye ishi sọja ndu Rómu, achị ndu sọja ụkporo ise lẹ “Ọgbo-amị ndu Ị́tali.”
1 Morava em Cesareia um homem de nome Cornélio, centurião da coorte chamada Italiana,
2 Koníliyọsu ono bụ onye akwabẹje Nchileke ugvu. Yẹle ndibe iya l'ẹphe ha bẹ Nchileke dụru lẹ nsọ. Ndu Ju, ẹ-te nwedu ẹge ẹphe maru iya onwẹphe; bẹ ọonoduje anụ iphe nshinu. Ọ kwaphụ ẹge ono bẹ ọonoduje ekfu anụ Nchileke tekenteke.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa e que fazia muitas esmolas ao povo e, de contínuo, orava a Deus.
3 Yo be ujiku lanụ l'ẹnyanwu gbụfuwaru l'ishi; yọ phụa àphụ̀; elekpo ojozi-imigwe, shi l'ẹka Nchileke dachangu l'ẹke ọ bataru bya ekua ya: “Kọníliyosu!”
3 Esse homem observou claramente durante uma visão, cerca da hora nona do dia, um anjo de Deus que se aproximou dele e lhe disse:
4 Koníliyọsu egude ọtsu-egvu bya elee ojozi-imigwe ono ẹnya; za iya: “Owe-e! ?Bụkwa ole Nnajiufu?”
4 Cornélio! Este, fixando nele os olhos e possuído de temor, perguntou: Que é, Senhor? E o anjo lhe disse: As tuas orações e as tuas esmolas subiram para memória diante de Deus.
5 Ye madzụ t'ẹphe je Jọ́pa je ekua nwoke lanụ, aza Sáyịmonu, iphe eekuje iya bụ Pyita.
5 Agora, envia mensageiros a Jope e manda chamar Simão, que tem por sobrenome Pedro.
6 O shi eshishi bya; nọdu l'ụlo nwoke akanya akpọ-anụ, eeku Sáyịmonu. O buphu lẹ mgboro eze ẹnyimu.”
6 Ele está hospedado com Simão, curtidor, cuja residência está situada à beira-mar.
7 Ojozi-imigwe ono, shi ekfu anụ iya ono atụgbulephu; Koníliyọsu ekua ndu ejeru iya ozi ụmadzu ẹbo bya eyeru ẹphe onye sọja lanụ. Onye sọja ono bụkwaphu onye Nchileke dụru lẹ nsọ. Ọ yị lẹ ndu katsụa ọnokube Koníliyọsu ntse ejeru iya ozi.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, chamou dois dos seus domésticos e um soldado piedoso dos que estavam a seu serviço
8 Koníliyọsu abya akọeberu ẹphe iphe meru nụ; bya ezifu ẹphe t'ẹphe jeshia Jọ́pa. Ẹphe atụgbua jeshia.
8 e, havendo-lhes contado tudo, enviou-os a Jope.
9 Yo rua nchi-ta-abọhu iya teke ndu ozi ono abyawa oru Jọ́pa; Pyita enyihu eli okpotsu ụlo ono l'echi oke-eswe; jeshia okfuru nụ Nchileke.
9 No dia seguinte, indo eles de caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado, por volta da hora sexta, a fim de orar.
10 A nọnyaa; ẹgu agụlahaa ya. Yọ dụ iya t'a sụ lẹ ya riwaru nri. Nri eshikwaduru l'ọku. Ya ndono; yọ dụ iya l'ọ bụ mgbẹnya jịpyaberu iya ẹnya.
10 Estando com fome, quis comer; mas, enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase;
11 Yọ phụa ẹge imigwe gheru ọnu; phụa iphe, shi l'igwe ala l'alị; mbụ iphe dụ l'ọ bụ ẹ́kwà, ha nshinu, e gude l'ishishi iya phẹ ẹno ewozita l'alị.
11 então, viu o céu aberto e descendo um objeto como se fosse um grande lençol, o qual era baixado à terra pelas quatro pontas,
12 L'ime ẹ́kwà ono b'ẹ to nwedu egbe anụ, nweru ọkpa ẹno, nọ lẹ mgboko-a, ẹ-ta nọru iya nụ; to nwe anụ, akpụ l'alị, ẹ-ta nọru iya nụ; to nwe egbe nwẹnu, ephe l'eli, ẹ-ta nọru iya nụ.
12 contendo toda sorte de quadrúpedes, répteis da terra e aves do céu.
13 Yọ nụa olu, sụru iya: “Pyita; ngwa; gbeshi gbua; ria!”
13 E ouviu-se uma voz que se dirigia a ele: Levanta-te, Pedro! Mata e come.
14 Pyita asụ iya: “Nnajiufu; wawakwa; kẹ lẹ ya te ribukwaa iphe ẹ-ta gbadụ k'eriri; m'ọ bụkwanu iphe, aasọ nsọ.”
14 Mas Pedro replicou: De modo nenhum, Senhor! Porque jamais comi coisa alguma comum e imunda.
15 Olu ono asụkwa iya phụ: “Ba adụkwa teke ịi-sụ l'iphe Nchileke sụru t'ẹ b'a sọshi nsọ bẹ aasọ nsọ.”
15 Segunda vez, a voz lhe falou: Ao que Deus purificou não consideres comum.
16 Iphe ono emelephu ẹge ono ugbo ẹto. E meebe; e wolia ya woba l'imigwe.
16 Sucedeu isto por três vezes, e, logo, aquele objeto foi recolhido ao céu.
17 Pyita arịlahaa iphe àphụ̀ ono, ọ phụru ono bụ. Yọ gbachia ya ẹnya. Yọ bụru teke ono bẹ ndu ono, Kọníliyosu ziru ono chọ-vuru ẹke ọphu bụ ụlo Sáyịmonu; vudowa l'ọnu-ụzo.
17 Enquanto Pedro estava perplexo sobre qual seria o significado da visão, eis que os homens enviados da parte de Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam junto à porta;
18 Ẹphe ekua oku; jị mẹ Sáyịmonu ọphu eekuje Pyita nọ ẹke ono.
18 e, chamando, indagavam se estava ali hospedado Simão, por sobrenome Pedro.
19 Pyita anọdukwadua l'arị iphe àphụ̀ phụ bụ; Ume Nchileke asụ iya: “L'o nwekwaru ụmadzu ẹto, achọ ngu nụ.
19 Enquanto meditava Pedro acerca da visão, disse-lhe o Espírito: Estão aí dois homens que te procuram;
20 Gbeshilekwaphu nyizita; je tsoru ẹphe. Be ejekwa ọbo obu ẹbo; l'ọ kwa yẹbedua ziru t'ẹphe bya.”
20 levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu os enviei.
21 Pyita enyifuta je asụ ẹphe: “L'ọ kwa yẹbedua bẹ unu achọ ọbu: ?Unu byaru ngụnu?”
21 E, descendo Pedro para junto dos homens, disse: Aqui me tendes; sou eu a quem buscais? A que viestes?
22 Ẹphe asụ iya: “L'ọ kwa Kọníliyosu, bụ onye ishi sọja ndu Rómu, achị ụkporo ndu sọja ise bẹ ziru ẹphe t'ẹphe bya. Ọ bụ onye obu-ọma; bụru onye akwabẹje Nchileke ugvu. Ọ bụ onye ndu Ju eyeru ugvu nshinu nshinu. Ojozi-imigwe sụru iya t'o zia t'ị bya l'ụlo iya; k'ọphu ọo-nụ okfu, ii-kfu.”
22 Então, disseram: O centurião Cornélio, homem reto e temente a Deus e tendo bom testemunho de toda a nação judaica, foi instruído por um santo anjo para chamar-te a sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 Pyita abya eduta ẹphe; ẹphe eje aradụ aradụ.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, hospedou-os. No dia seguinte, levantou-se e partiu com eles; também alguns irmãos dos que habitavam em Jope foram em sua companhia.
24 Yo be mbọku ọphu tso iya nụ; yo rua Sizaríya, bụ ẹke Kọníliyosu yẹ l'abụbu iya l'ẹphe ha; mẹ ndu ọ̀nyà iya, o ziru t'ẹphe bya nọ echeru Pyita.
24 No dia imediato, entrou em Cesareia. Cornélio estava esperando por eles, tendo reunido seus parentes e amigos íntimos.
25 Pyita erutalephu l'ụlo ono; Kọníliyosu agbakfu iya; bụru iya pẹe l'ifu; kele iya ekele.
25 Aconteceu que, indo Pedro a entrar, lhe saiu Cornélio ao encontro e, prostrando-se-lhe aos pés, o adorou.
26 Pyita akpụ-lia ya; sụ iya t'o gbeshi egbeshi; lẹ ya bụa madzụ ẹge ọ bụ.
26 Mas Pedro o levantou, dizendo: Ergue-te, que eu também sou homem.
27 Pyita egudewaru okfu ekfuru Koníliyọsu; ẹphe abahụ l'ime ụlo Koníliyọsu, bụ ẹke Pyita phụru igwe ọha, dọru iya nụ.
27 Falando com ele, entrou, encontrando muitos reunidos ali,
28 Yọ sụ ẹphe: “L'unubẹdua marua l'onwunu l'ọ dụ lẹ nsọ l'ome-l'alị ẹphebe ndu Ju; t'onye Ju kpakfu onye ẹ-ta bụdu onye Ju; m'ọ kwanu t'o nweru iphe yẹle onye ẹ-ta bụdu onye Ju a-nọdu emegba. Obenu lẹ Nchileke koshiwaru iya t'ẹ b'o nwekwa onye ya a-sọje nsọ; ọphu too nwe onye ya a-sụje l'ẹ t'ọ gbadụ kẹ tẹ ya denyi iya ẹka.
28 a quem se dirigiu, dizendo: Vós bem sabeis que é proibido a um judeu ajuntar-se ou mesmo aproximar-se a alguém de outra raça; mas Deus me demonstrou que a nenhum homem considerasse comum ou imundo;
29 Ọ kwa iya meru iphe ya te jekpodua ọkpa ishi iphe, eekuru iya; ya egbeshilekwaphu tsoru ndu, unu ziru t'ẹphe bya iya ekuku. Iphe ya ajị nta-a abụru: ?Bụ ngụnu bẹ unu ekuru iya?”
29 por isso, uma vez chamado, vim sem vacilar. Pergunto, pois: por que razão me mandastes chamar?
30 Kọníliyosu asụ iya: “L'ọ bu egbe nta-a nwaraswaphụ-a; l'oke-eswe urẹnyashi nọlephu l'ifu bẹ ya nọ l'ụlo iya; ekfu anụ Nchileke. Ya bya ele ẹnya; onye yeru uwe, chakọtaru pemu-pemu evudowa iya l'ifu.
30 Respondeu-lhe Cornélio: Faz, hoje, quatro dias que, por volta desta hora, estava eu observando em minha casa a hora nona de oração, e eis que se apresentou diante de mim um varão de vestes resplandecentes
31 Yo ku iya: ‘Kọníliyosu!’ Ya aza iya. Yọ sụ iya: ‘Lẹ Nchileke nụakwaru iphe mu anọduje ekfu anụ iya. L'ọ nyatawaru iphe-ọma, mu emeje.
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas, lembradas na presença de Deus.
32 Wo tẹ mu ye madzụ t'e je ekua Sáyịmonu ọphu eekuje Pyita t'ọ bya. O shi eshishi bya; nọdu l'ụlo Sáyịmonu onye akanya akpọ-anụ, bu l'iku eze ẹnyimu.’
32 Manda, pois, alguém a Jope a chamar Simão, por sobrenome Pedro; acha-se este hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 Tọ dụ iya bụ; ya eyelekwaphu madzụ teke onophu t'a bya ekua ngu. Nggu emekwaa ọhuma ẹge-a, ị byaru-wa. Nta-a bẹ ẹphe nọkotaakwa l'ifu Nchileke; ngabẹ nchị t'ẹphe nụa iphe Nchileke sụru t'i kfuru ẹphe.”
33 Portanto, sem demora, mandei chamar-te, e fizeste bem em vir. Agora, pois, estamos todos aqui, na presença de Deus, prontos para ouvir tudo o que te foi ordenado da parte do Senhor.
34 Ya ndono; Pyita awata oye ọnu; sụ: “Lẹ nta-a b'o dowaru iya ẹnya lẹ Nchileke ta akpọdu mkpọcha l'ẹke madzụ nọ.
34 Então, falou Pedro, dizendo: Reconheço, por verdade, que Deus não faz acepção de pessoas;
35 Ẹ too kfudu lẹ madzụ shi l'alị ọwaa; ọ dụdu bụru alị ọphu. Iphe bụ onye atsụ iya egvu; l'emeje iphe-ọma bẹ dụ-wa iya mma. Onye ono b'ọ natawaru.
35 pelo contrário, em qualquer nação, aquele que o teme e faz o que é justo lhe é aceitável.
36 Nchileke ziru ndu Ízurẹlu ozi; bya eshi l'ẹka Jisọsu Kuráyisutu zia ẹphe ozi-ọma k'ẹhu-agu. Ọ bụ Kuráyisutu ono bụ iya bụ Nnajiufu onyemonye ọbule.
36 Esta é a palavra que Deus enviou aos filhos de Israel, anunciando-lhes o evangelho da paz, por meio de Jesus Cristo. Este é o Senhor de todos.
37 Unu mawaru iphe, wataru ememe lẹ Gálili jeye yo medzuru Judíya mgburumgburu lẹ Jọnu zitsuaru ozi kẹ baputizimu.
37 Vós conheceis a palavra que se divulgou por toda a Judeia, tendo começado desde a Galileia, depois do batismo que João pregou,
38 Unu nụwaru kẹ Jisọsu, bụ onye Názarẹtu: ẹge Nchileke meru: Ume-dụ-Nsọ eji iya ẹhu; bya emee; ike adụ iya; k'ọphu ọ tụkoru ẹkemeke ọbule jekota; l'eme iphe dụ mma; l'atọfuje iphe bụ onye Sétanu keru ẹgbu; mee ya; yọ dụ mma; okfu lẹ Nchileke nọ swiru iya.
38 como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder, o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do diabo, porque Deus era com ele;
39 Ẹphebedua gudekota ẹnya ẹphe phụ iphe Jisọsu meru lẹ Jerúsalemu; mẹ l'alị ndu Ju mgburumgburu. Ndu Ju akpụta iya kpọpyabe l'oshi-osweru; yọ nwụhu.
39 e nós somos testemunhas de tudo o que ele fez na terra dos judeus e em Jerusalém; ao qual também tiraram a vida, pendurando-o no madeiro.
40 Obenu lẹ Nchileke meru; yo shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ l'ọ nọtsuaru abalị ẹto l'ili. Yọ bya emee t'o koshi onwiya lẹ ya nọ ndzụ.
40 A este ressuscitou Deus no terceiro dia e concedeu que fosse manifesto,
41 Ẹ tọ bụkwa madzụ kpamukpamu b'o koshiru onwiya. Ọ bụlekwaphu ẹphebedua, l'atụ ọnu iya-a; mbụ ẹphebe ndu Nchileke fọtahawaru afọta b'o koshiru onwiya. Ẹphe l'iya nọkpooru ria nri; ngụa iphe-angụngu lẹ Nchileke metsuaru t'o shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono.
41 não a todo o povo, mas às testemunhas que foram anteriormente escolhidas por Deus, isto é, a nós que comemos e bebemos com ele, depois que ressurgiu dentre os mortos;
42 O ziru ẹphe t'ẹphe je ezia ozi-ọma ono t'o rudzuru onyemonye ọbule. Sụ t'ẹphe je araaru iya ndiphe arara; l'ọ bụ iya bẹ Nchileke meru onye e-kpe ndu, nọ ndzụ; mẹ ndu, nwụhuru anwụhu ikpe.
42 e nos mandou pregar ao povo e testificar que ele é quem foi constituído por Deus Juiz de vivos e de mortos.
43 Ndu nkfuchiru Nchileke l'ẹphe ha kfuru iya. Ẹphe sụru l'iphe bụ onye woru onwiya ye iya l'ẹka bẹ Nchileke e-gude k'ẹpha iya gụaru nvụ l'iphe dụ ẹji, onye ọbu meru.”
43 Dele todos os profetas dão testemunho de que, por meio de seu nome, todo aquele que nele crê recebe remissão de pecados.
44 Pyita akpụkwadurua okfu ono l'ọnu ekfu; Ume Nchileke abya ejikota iphe bụ ndu anụ okfu ono ẹhu.
44 Ainda Pedro falava estas coisas quando caiu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 Yọ kpọo ndu kẹ Kuráyisutu ono, ẹphe lẹ Pyita yị ono okfu; lẹ Nchileke nụkwaruphu ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju Ume-dụ-Nsọ.
45 E os fiéis que eram da circuncisão, que vieram com Pedro, admiraram-se, porque também sobre os gentios foi derramado o dom do Espírito Santo;
46 Kẹ l'ẹphe nụru ẹke ẹphe ghatsụaru okfu-alị ẹphe; gudetsua okfu, Ume-dụ-Nsọ ekoshi ẹphe ekfu okfu; aja Nchileke ajaja. Pyita asụ:
46 pois os ouviam falando em línguas e engrandecendo a Deus. Então, perguntou Pedro:
47 “Keshinu ndu-wa natawaru Ume Nchileke ẹge ẹphebedua nataru-a; ?bụhunu ngụnu a-kpọshi t'ẹ b'e me ẹphe baputizimu.”
47 Porventura, pode alguém recusar a água, para que não sejam batizados estes que, assim como nós, receberam o Espírito Santo?
48 Yọ sụ t'e gude ẹpha Jisọsu Kuráyisutu meshia ẹphe baputizimu. E meebe; ẹphe arọo ya t'ẹphe l'iya nọfua nwa abalị olemole.
48 E ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então, lhe pediram que permanecesse com eles por alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.