2 Samuel 18

Bayịburu Ikwo (IQW) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Tọ dụ iya bụ; Dévidi abya achịkobe ndu ono yẹle iya yị ono; bya afọo ndu ishi sọja kẹ ndu ọphu dụ ụnu labụ l'ụkporo iri iri; bya afọo ndu ishi sọja kẹ ndu ọphu dụ ụkporo ise ise.
1 E Davi contou o povo que tinha consigo, e pôs sobre eles capitães de mil e capitães de cem.
2 Dévidi abya eye ndu sọja ono t'ẹphe tụgbua. Nkere-ẹto lẹ ndu sọja ono bẹ bụ Jóabu bụ onye ishi ẹphe; nkere-ẹto ọdo abụru Abishayi Zeruya; mbụ nwunne Jóabu, bụ onye ishi ẹphe; nkere-ẹto ọdo abụru Itayi onye Gatụ bụ onye ishi ẹphe. Eze asụ ndu ono: “Lẹ yẹbedua l'onwomu a-lụfutakwaphu bya etsoru unu jeshia.”
2 E Davi enviou o povo, um terço sob o mando de Joabe, e outro terço sob o mando de Abisai, filho de Zeruia, irmão de Joabe, e outro terço sob o mando de Itai, o giteu; e disse o rei ao povo: Eu também sairei convosco.
3 Obenu lẹ ndu ono sụru iya: “L'ẹ tii tsokwa ẹphe; kẹ l'ọ -bụru l'ọ dataru k'ọgba ọso bẹ ndu ono ta akpakwa ishi. Ọ -bụru lẹ nkere-ẹbo l'ẹge ẹphe ha nwụshihu; bẹ ẹphe ta akpakwaphu ishi. Obenu lẹ nggụbedua nwẹnkinyi ngu kakwa ẹphebedua ugbo ụkporo. Iphe gbe kakwa mma kwa t'ị nọdu lẹ mkpụkpu tụru ike yeru ẹphe.”
3 Porém o povo disse: Não sairás, porque, se formos obrigados a fugir, não se importarão conosco; e, ainda que metade de nós morra, não farão caso de nós, porque ainda, tais como nós somos, ajuntarás dez mil; melhor será, pois, que da cidade nos sirvas de socorro.
4 Eze asụ ẹphe: “L'ọ kwa ẹge unu rịtakpeleru iya phụ bụ ẹge ya e-me iya.” Ya ndono; eze abya evudo l'iku obu-edukfu mkpụkpu ono; ndu ono l'awụ l'eswe: ndu ọphu dụ ụkporo ise ise; mẹ ndu ọphu dụ ụnu labụ l'ụkporo iri iri.
4 Então disse-lhe Davi: O que bem parecer aos vossos olhos, farei. E o rei se pôs do lado da porta, e todo o povo saiu em centenas e em milhares.
5 Eze anmaaru Jóabu; mẹ Abishayi; mẹ Itayi ọkwa; sụ ẹphe: “Unu gudekwa okfu ẹka kẹ yẹbedua haa ome nwokorọbya ono; mbụ Abusolomu iphe-kpangangangu.” Ndu ono l'ẹphe ha anụkota l'eze nmaru ọkwa ẹhu Abusolomu ye ndu ishi ndu sọja ono l'ẹka.
5 E o rei deu ordem a Joabe, e a Abisai, e a Itai, dizendo: Brandamente tratai, por amor de mim, ao jovem Absalão. E todo o povo ouviu quando o rei deu ordem a todos os capitães acerca de Absalão.
6 Tọ dụ iya bụ; ndu ono awụru je etso ndu Ízurẹlu ọgu. Yọ bụru l'ọswa Ífuremu bẹ ẹphe nọ lụa ọgu ono.
6 Saiu, pois, o povo ao campo, a encontrar-se com Israel, e deu-se a batalha no bosque de Efraim.
7 Ndu kẹ Dévidi alụ-gbua ndu sọja ndu Ízurẹlu l'ẹke ono. Ndu e gburu egbugbu mbọku ono aha nshinu. Ẹphe dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo labụ l'ụnu madzụ iri.
7 E ali foi ferido o povo de Israel, diante dos servos de Davi; e naquele mesmo dia houve ali uma grande derrota de vinte mil.
8 Ọgu ono aghalihu dzuru alị ono l'ọ ha. Ndu ọphu nwụshihuru nụ l'ọswa ono mbọku ono kakwa ndu ọphu e gude ogu-mbeke gbushia.
8 Porque ali se derramou a batalha sobre a face de toda aquela terra; e foram mais os do povo que o bosque consumiu do que os que a espada consumiu naquele dia.
9 Teke ono, aalụ ọgu ono bẹ Abusolomu yẹle ndu sọja kẹ Dévidi byaru bya ahadzu. Abusolomu l'agbakwa nụ ịnya-mulu iya. Ịnya-mulu ono agbaa je agbaba lẹ mkpuli eze achị. Achị ono ekota Abusolomu l'ishi; yo koru lẹ nphakata ẹkali achị ono l'akụ eregede. Ịnya-mulu ono agbachịa.
9 E Absalão se encontrou com os servos de Davi; e Absalão ia montado num mulo; e, entrando o mulo debaixo dos espessos ramos de um grande carvalho, pegou-se-lhe a cabeça no carvalho, e ficou pendurado entre o céu e a terra; e o mulo, que estava debaixo dele, passou adiante.
10 Nwoke lanụ aphụa ya; je edooru iya Jóabu; sụ iya: “T'o lenu; lẹ ya phụkwaru Abusolomu; yo koru l'eli achị l'akụ eregede.”
10 O que vendo um homem, fez saber a Joabe, e disse: Eis que vi a Absalão pendurado num carvalho.
11 Jóabu ajị nwoke ono, kfuru iya iphe ono: “?Ị sụ l'ọo ngụnu? ?L'i gude ẹnya ngu phụ iya? ?Bụ ngụnu meru iphe ẹ ti chitadụ iya tọgbo l'alị l'ẹke ono. Teke ono; ya anụ ngu shẹkelu mkpọla-ọcha iri; mẹ akpọ, eekebutaje l'ukfu.”
11 Então disse Joabe ao homem que lho fizera saber: Pois que o viste, por que o não feriste logo ali em terra? E forçoso seria o eu dar-te dez moedas de prata e um cinto.
12 Nwoke ono asụ Jóabu: “M'o ruhuru a parụ shẹkelu mkpọla-ọcha, dụ ụnu labụ l'ụkporo iri nụ iya; bẹ ya ta ga ahalikwa ẹka denyi nwatibe eze; l'ẹke ayi nụkwaru-a ọkwa, eze nmaru ye nggu lẹ Abishayi; mẹ Itayi l'ẹka; sụ: ‘T'unu gudekwa okfu ẹka yẹbe eze gbochita nwokorọbya ono; mbụ Abusolomu.’
12 Disse, porém, aquele homem a Joabe: Ainda que eu pudesse pesar nas minhas mãos mil moedas de prata, não estenderia a minha mão contra o filho do rei, pois bem ouvimos que o rei te deu ordem a ti, e a Abisai, e a Itai, dizendo: Guardai-vos, cada um de vós, de tocar no jovem Absalão.
13 Ọ -bụru lẹ ya je etsebe onwiya l'ẹnya-mgbashị; woru Abusolomu gbua; bẹ eze ga amanụa; unu ezeeru onwunu; yẹbedua evuru iya.”
13 Ainda que cometesse mentira a risco da minha vida, nem por isso coisa nenhuma se esconderia ao rei; e tu mesmo te oporias.
14 Tọ dụ iya bụ; Jóabu asụ: “Ya ta anọduhekwa t'i gbu iya oge ẹge-a.” Yọ chịta arwa ẹto l'ẹka je anmaa Abusolomu l'ọkpoma teke ọ nọkwadu ndzụ l'eli achị ono.
14 Então disse Joabe: Não me demorarei assim contigo aqui. E tomou três dardos, e traspassou com eles o coração de Absalão, estando ele ainda vivo no meio do carvalho.
15 Ụnwu-okorọbya iri, bụ ndu achịjeru Jóabu ngwa-ọgu anọ-phee Abusolomu mgburumgburu; woru iya gbugbua.
15 E o cercavam dez moços, que levaram as armas de Joabe. E feriram a Absalão, e o mataram.
16 Ya ndono; Jóabu abya egude ụpyoku sephuta ẹphe azụ. Ẹphe ahaa ọchi ndu Ízurẹlu ono; kẹle Jóabu sụwaru t'ẹphe haa k'ọgu.
16 Então tocou Joabe a buzina, e voltou o povo de perseguir a Israel, porque Joabe deteve o povo.
17 Ẹphe abya apata odzu Abusolomu chee l'eze iduma, nọ l'ọswa l'ẹke ono; kpaa ikpo mkpuma kụbe iya. Ndu Ízurẹlu etsukahu; onyenọnu alashia nk'iya.
17 E tomaram a Absalão, e o lançaram no bosque, numa grande cova, e levantaram sobre ele um mui grande montão de pedras; e todo o Israel fugiu, cada um para a sua tenda.
18 Teke Abusolomu nọ ndzụ b'ọ pataru itso je egvube lẹ Nsụda Eze t'ọ bụru iphe, ee-gudeje anyata iya; kẹ l'ọ sụru: “Lẹ ya te nwedu nwata nwoke, ee-gudeje anyata iya.” Yo woru itso ono gụa onwiya. E shiwaru ẹge ono l'eku iya alaru Abusolomu byeye ntanụ.
18 Ora, Absalão, quando ainda vivia, tinha tomado e levantado para si uma coluna, que está no vale do rei, porque dizia: Filho nenhum tenho para conservar a memória do meu nome. E chamou aquela coluna pelo seu próprio nome; por isso até ao dia de hoje se chama o Pilar de Absalão.
19 Ya ndono; Ahimazu Zadọku asụ: “Tẹ ya gbagbụa je ezia eze lẹ Ojejoje nafụtaakwaru iya l'ẹka ndu ọhogu iya.”
19 Então disse Aimaás, filho de Zadoque: Deixa-me correr, e denunciarei ao rei que já o Senhor o vingou da mão de seus inimigos.
20 Jóabu asụ iya: “L'ẹ tọ kwa nggụbedua b'ọ gbarụ oje ozi ozi-a ntanụ. Teke o beru mbọku ọdo; nggu eje. Ọ -bụru kẹ ntanụ b'ẹ tọ gbakwa ngu l'ejeje; kẹle nwatibe eze; bẹ nwụhukwaru nụ.”
20 Mas Joabe lhe disse: Tu não serás hoje o portador de novas, porém outro dia as levarás; mas hoje não darás a nova, porque é morto o filho do rei.
21 Ya ndono; Jóabu ezi nwoke Kúshi ono t'o je akọoru eze iphe, ọ phụru. Onye Kúshi ono abya ebuaru Jóabu ifu l'alị; gbagbụa; yọ bụru iya ejeje.
21 E disse Joabe a Cusi: Vai tu, e dize ao rei o que viste. E Cusi se inclinou a Joabe, e correu.
22 Ahimazu Zadọku abya ekfuaru Jóabu ọdo; sụ iya: “T'ọ haaru tẹ ya gbatsoru onye Kúshi ono; ọphu e-me nụ; t'o mee.”
22 E prosseguiu Aimaás, filho de Zadoque, e disse a Joabe: Seja o que for deixa-me também correr após Cusi. E disse Joabe: Para que agora correrias tu, meu filho, pois não tens mensagem conveniente?
23 Yọ sụ Jóabu: “Lẹ ya jefutaje; m'o -ruhuru ngụnu me.”
23 Seja o que for, disse Aimaás, correrei. E Joabe lhe disse: Corre. E Aimaás correu pelo caminho da planície, e passou a Cusi.
24 Teke ono bẹ Dévidi nọ lẹ mgbaku ẹke eeshije abata lẹ mkpụkpu ono; ọwaa ọnu ẹke ọphu eeshije aalụfu alụfu. Onye nche enyihu eli ụpho-mkpuma, e gude kpụa ọnu ẹke ono je evudo l'imeli imeli iya. Onye nche ono ejeshia ole ẹnya; phụa nwoke, agbakpẹlephu ọso nwẹnkinyi iya.
24 E Davi estava assentado entre as duas portas; e a sentinela subiu ao terraço da porta junto ao muro; e levantou os olhos, e olhou, e eis que um homem corria só.
25 Onye nche ono ekua eze oku; kfuru iya ẹya. Eze asụ: “Ọ -bụru l'ọ yị nwẹnkinyi iya; bẹ bụ ozi, dụ mma bẹ ọobya ezizi.” Nwoke ono agbakwaphu abya.
25 Gritou, pois, a sentinela, e o disse ao rei: Se vem só, há novas em sua boca. E vinha andando e chegando.
26 Ya ndono; onye nche ono atụfu ẹnya phụa nwoke ọdo, agbakwaphu abya. Yo kua onye nche obu-edukfu mkpụkpu ono; sụ iya: “Tọ lenu; l'onye ọdo agbakwa abya; yẹbedua nwẹnkinyi!”
26 Então viu a sentinela outro homem que corria, e a sentinela gritou ao porteiro, e disse: Eis que lá vem outro homem correndo só. Então disse o rei: Também traz este novas.
27 Onye nche ono asụ: “Onye k'ọdungu phụ; bẹ ọso iya gbe dụ iya l'ọ bụ kẹ Ahimazu Zadọku.”
27 Disse mais a sentinela: Vejo o correr do primeiro, que parece ser o correr de Aimaás, filho de Zadoque. Então disse o rei: Este é homem de bem, e virá com boas novas.
28 Ya ndono; Ahimazu abya ekua eze; sụ iya: “L'iphe dụkwa-a mma!” Yo fuzita; buaru eze ifu l'alị; sụ iya: “T'ajaja bụru kẹ Ojejoje, bụ Nchileke ngu! O wofuwaru ndu ono, paliru ẹka t'ẹphe gbua nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ ono.”
28 Gritou, pois, Aimaás, e disse ao rei: Paz. E inclinou-se ao rei com o rosto em terra, e disse: Bendito seja o SENHOR, que entregou os homens que levantaram a mão contra o rei meu senhor.
29 Eze ajị iya: “?To nwedunu iphe, meru nwokorọbya ono; mbụ Abusolomu?”
29 Então disse o rei: Vai bem com o jovem, com Absalão? E disse Aimaás: Vi um grande alvoroço, quando Joabe mandou o servo do rei, e a mim teu servo; porém não sei o que era.
30 Eze asụ iya: “Ghachi; vudo l'ẹke-a.” Yọ bya aghachi; vudo l'ẹke ono.
30 E disse o rei: Vira-te, e põe-te aqui. E virou-se, e parou.
31 Onye Kúshi ono abyaruta bya asụ: “Nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ; ọkpobe-ozi abya-o! Ntanụ-a bẹ Ojejoje nafụtakotawaru ngu l'ẹka ndu ono, wụ-lihuru tso ngu okfu ono.”
31 E eis que vinha Cusi; e disse Cusi: Anunciar-se-á ao rei meu senhor que hoje o SENHOR te vingou da mão de todos os que se levantaram contra ti.
32 Eze ajị onye Kúshi ono: “?To nwedunu iphe, meru Abusolomu?”
32 Então disse o rei a Cusi: Vai bem com o jovem, com Absalão? E disse Cusi: Sejam como aquele jovem os inimigos do rei meu senhor, e todos os que se levantam contra ti para mal.
33 Iphe ono erua eze l'ẹhu nshinu; yọ tụgbua jeshia l'ụlo ọphu a kpụru l'eli ẹke, eeshije abata mkpụkpu ono je anọdu ralahaa ẹkwa. Teke ooje l'abya b'ọ sụru: “Nggụbe nwa mu Abusolomu; nwa mu-ee! Nwa mu Abusolomu! Ọ gẹga aka mu mma l'ọ bụ mu nwụhuru; tẹ nggụbedua nọdu. Nggụbe nwa mu Abusolomu! Nwa mu-ee; nwa mu-ee!”
33 Então o rei se perturbou, e subiu à sala que estava por cima da porta, e chorou; e andando, dizia assim: Meu filho Absalão, meu filho, meu filho, Absalão! Quem me dera que eu morrera por ti, Absalão, meu filho, meu filho!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.