2 Samuel 14
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVI
1 Ya ndono; Jóabu Zeruya abya amaru l'obu Abusolomu bẹ emeshi eze ike.
1 Joabe, filho de Zeruia, percebeu que o rei estava com saudade de Absalão,
2 Yọ bya eye madzụ t'o je Tékowa je ekuaru iya nwanyi mmamiphe l'ẹke ono; sụ iya: T'o meje l'ọ bụ onye nọ l'aphụ. T'o yee uwe onye nọ l'aphụ; haa ọji manụ mbeleke. T'oo mejelephu l'ọ bụ nwanyi, shi teke teru ẹnya nọduta l'aphụ onye nwụhuru anwụhu.
2 então mandou buscar uma mulher astuta em Tecoa, e lhe disse: "Finja que está de luto: Vista-se de preto e não se perfume. Aja como uma mulher que há algum tempo está de luto.
3 T'o jekfu eze je ekfuaru iya ẹge ono. Tọ dụ iya; Jóabu abya eworu okfu ye iya l'ọnu.
3 Vá dizer ao rei estas palavras", e a instruiu sobre o que ela deveria dizer.
4 Nwanyi Tékowa ono abya ejekfu eze tẹ ya kfuru yeru iya; rua bya ebyishi ikpere; kpube ifu l'alị gude kwabẹ iya ugvu; bya asụ eze: “Nggụbe eze; byiko yenuru iya ẹka!”
4 Quando a mulher apresentou-se ao rei, prostrou-se, rosto em terra, em sinal de respeito, e lhe disse: "Ajuda-me, ó rei! "
5 Eze ajị iya: “?Nanụ ẹge ọ dụ?”
5 "Qual é o seu problema? ", perguntou-lhe o rei, e ela respondeu: "Sou viúva, meu marido morreu
6 Yọ bụru ụnwegirima unwoke labụ bẹ yẹbe nwozi ngu nwanyi mụtaru. Yo be ujiku lanụ; ẹphe ẹbo awata ọgu l'ẹgbudu; to nwe onye nọ l'ẹke ono; k'ọphu ee-gbo ẹphe. Onye lanụ echitsua ibe iya; woru iya chigbua.
6 deixando-me com dois filhos. Eles brigaram no campo e, não havendo ninguém para separá-los, um acabou matando o outro.
7 Ya ndono; ndibe ayi l'ẹphe ha awụ-lihu ripyabe yẹbe nwozi ngu nwanyi; sụ tẹ ya kpụfutafuaru ẹphe onye ọphu chigburu nwunne iya kẹ nwoke phụ t'ẹphe gbua gude gwata ụgwo ọchi iya; shi ẹge ono nafụ iya òkè, gbaru iya nụ l'iphe nna iya. Ẹphe eme t'ẹphe menyia nwa akpụru icheku-ọku lanụ ono, ya tọgboru ono; shi ẹge ono mee t'ẹpha nji iya; mẹ awa iya chịhu.”
7 Agora, todo o clã levantou-se contra a tua serva, exigindo: ‘Entregue o assassino, para que o matemos pela vida do irmão, e nos livremos também do herdeiro’. Assim eles querem apagar a última centelha que me restou, deixando meu marido sem nome nem descendência na face da terra".
8 Eze asụ nwanyi ono: “Tụgbua lashia; tẹ ya bya atụru ekemu nụ ẹphe l'okfu ẹhu ngu.”
8 O rei disse à mulher: "Vá para casa. Eu mandarei que cuidem do seu caso".
9 Nwanyi Tékowa ono asụ iya: “Nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ; t'iphe, dụ ẹji, a-lụfuta iya nụ tukokwaru iya l'ishi; mẹ l'ishi ọnu-ụlo nna iya. Tẹ ikpe ba anmakwa eze yẹle aba-eze iya.”
9 Mas a mulher de Tecoa lhe disse: "Ó rei, meu senhor, é sobre mim e sobre a família de meu pai que pesará a iniqüidade; não pesa culpa sobre o rei e sobre o seu trono".
10 Eze asụ iya: “O -nwekpooru onye jeru ngu ekfuru; duta iya byakfuta iya; onye ọbu aparu ngu haa.”
10 O rei respondeu: "Se alguém ameaçá-la, traga-o a mim, e ele não mais a incomodará".
11 Nwanyi ono asụ iya: “Byiko; tẹ nggụbe eze kpọ-kunua Ojejoje, bụ Nchileke ngu; k'ọphu onye ọ nọ l'ẹka; mbụ ọgwata ụgwo ọchi ono a-ha ogbu nwatibe iya kẹ nwoke ono.”
11 Ela acrescentou: "Peço então ao rei que, em nome do Senhor, o seu Deus, não permita que o vingador da vítima cause maior destruição, matando meu outro filho". E disse ele: "Eu juro pelo nome do Senhor, que nem um só fio de cabelo da cabeça de seu filho cairá".
12 Nwanyi ono asụ iya: “Tẹ yẹbe nwozi ngu nwanyi kfufunua akpụru okfu lanụ yeru nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ.”
12 Disse-lhe ainda a mulher: "Permite que a tua serva fale mais uma coisa ao rei meu senhor". "Fale", respondeu ele.
13 Nwanyi ono asụ iya: “?Bụ ngụnu meru iphe nggụbe eze pataru egbe iphe ọwaa kpube ndibe Nchileke? ?T'ọ bụdu ikpe bẹ nggụbe eze anma onwongu l'iphe ono, iikfu nta-a ono; kẹle nwatibe ngu phụ, a chịfuru achịfu phụ bẹ nggụbe eze te kwedu t'ọ lata.
13 Disse então a mulher: "Por que terá o rei agido contra o povo de Deus? O rei está se condenando com o que acaba de dizer, pois não permitiu a volta do que foi banido.
14 Ayi l'ayi ha nwụhufutaje anwụhu. Ayi dụ l'ọ bụ mini, wụshihuru l'alị, ẹ-te nwehedu ẹge ee-shi kukobe iya l'iphe ọdo. Ẹ to nwekwa onye Nchileke gụfuru t'ẹ b'ọ nwụhushi. Iphe, oomejechia bụ l'ọochoje ụzo, ee-shi t'onye a chịfuru achịfu laphuta azụ lakfuta iya.
14 Que teremos que morrer um dia, é tão certo como não se pode recolher a água que se espalhou pela terra. Mas Deus não tira a vida; pelo contrário, cria meios para que o banido não permaneça afastado dele.
15 Ya byawaru tẹ ya kfuaru iya nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ; kẹ lẹ ndiphe mewaru egvu ye iya l'ẹhu. Yẹbe nwozi ngu nwanyi arịa lẹ ya e-kfuru yeru nggụbe eze; kẹ l'o nweru ẹge ọo-dụ; nggu emee iphe, nwozi ngu arọ ngu t'i mee.
15 "E eu vim falar sobre isso ao rei, meu senhor, porque o povo me ameaçou. Tua serva pensou que se falasse com o rei, talvez ele atendesse o seu pedido,
16 Mbụ lẹ nggụbe eze a-nụa okfu iya; nafụta yẹbe nwozi ngu l'ẹka nwoke ono, achọ ụzo, oo-shi gbua yẹle nwa iya; nafụ ayi òkè-iphe ono, Nchileke nụru ẹphe ono.
16 e concordasse em livrar a sua serva das mãos do homem que está tentando eliminar tanto a mim como a meu filho da herança que Deus nos deu.
17 Nta-a bẹ yẹbe nwozi ngu nwanyi ekfu; sụ: ‘Byiko; tẹ okfu nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ mekwaa tẹ meji nmakfuru iya anmakfuru; kẹle nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ dụ l'ọ bụ ojozi Nchileke, amajẹru iphe, dụ mma mẹ iphe, dụ ẹji. Tẹ Ojejoje, bụ Nchileke ngu swikwaru ngu eswiru.’ ”
17 "E agora a tua serva diz: Traga-me descanso a decisão do rei, o meu senhor, pois o rei, meu senhor, é como um anjo de Deus, capaz de discernir entre o bem e o mal. Que o Senhor teu Deus esteja contigo! "
18 Ya ndono; eze abya ajị nwanyi ono; sụ iya: “Be ed omikwaru iya iphe-a, ya eme tẹ ya jịa ngu-a edomi.”
18 Então o rei disse à mulher: "Não me esconda nada do que vou lhe perguntar". "Fale o rei, meu senhor", disse a mulher.
19 Eze abya ajị iya: “Ẹka Jóabu; ?ọ dụ l'iphemiphe ọbule-a, iikfu-a tọo?”
19 O rei perguntou: "Não é Joabe que está por trás de tudo isso? " A mulher respondeu: "Juro por tua vida, ó rei, ninguém é capaz de desviar-se para a direita ou para a esquerda do que tu dizes. Sim, foi o teu servo Joabe quem me mandou aqui para dizer tudo isso.
20 Ọ bụ nwozi ngu, bụ Jóabu bẹ meru iphemiphe ọbule ono; k'ọphu ọo-gbanwe iphe-a, l'eme nta-wa. Nggụbe onye nwe mu nụ bẹ manụru mmamiphe l'ọbu ojozi Nchileke; k'ọphu bụ l'ị makọtaru iphe, bụ iphe, eme lẹ mgboko-a.”
20 O teu servo Joabe agiu assim para mudar essa situação. Mas o meu senhor é sábio como um anjo de Deus, e nada lhe escapa de tudo o que acontece em seu país".
21 Ya ndono; eze asụ Jóabu: “Ọ dụ mma. Ya e-me-e iphe ono. Tụgbua je edulata nwokorọbya ono; mbụ Abusolomu.”
21 Depois o rei disse a Joabe: "Muito bem, atenderei esse pedido. Vá e traga de volta o jovem Absalão".
22 Jóabu ebyishi ikpere; kpube ifu l'alị gude kwabẹ iya ugvu; bya etua eze ẹpha. Yọ sụ: “Ntanụ-a bẹ yẹbe nwozi ngu maretaru lẹ ya nọ nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ l'obu; kẹ l'i meru iya iphe, ya rọru ngu t'i meeru iya.”
22 Joabe prostrou-se, rosto em terra, abençoou o rei e disse: "Hoje o teu servo ficou sabendo que o vês com bons olhos, pois o rei atendeu o pedido de seu servo".
23 Tọ dụ iya bụ; Jóabu atụgbua jeshia Geshu je eduphuta Abusolomu azụ lẹ Jerúsalemu.
23 Então Joabe foi a Gesur e trouxe Absalão de volta para Jerusalém.
24 Obenu l'eze sụkwanuru t'o jelekwaphu je eburu l'ụlo nk'iya; t'ẹ b'o gudehekwa ẹnya iya phụ iya ọdo. Ya ndono; Abusolomu eje eburu l'ụlo nk'iya; too gudejehe ẹnya iya phụ eze.
24 Mas o rei disse: "Ele irá para a casa dele; não virá à minha presença". Assim, Absalão foi para a sua casa e não compareceu mais à presença do rei.
25 L'alị Ízurẹlu gbaa mgburumgburu b'ẹ to nwedu nwoke ọdo, a jaberu ajaja kẹ mma iya l'ọ bụ Abusolomu. Tsube l'ishi jeye l'ọbechere-ọkpa iya; b'ẹ to nwedu ẹke o nweru ntụpo.
25 Em todo o Israel não havia homem tão elogiado por sua beleza como Absalão. Da cabeça aos pés não havia nele nenhum defeito.
26 Ẹgbushi, nọ iya l'ishi shi evuje; dụ ogologo; dụ jịkfujikfu. Yo shi akpụje iya ugbo lanụ l'afa teke okpoko-ẹgbushi iya hawa nshinu ẹge ono. Ọ -kpụ-gee ya; yo wota iya tụa; t'ọ maru ẹge ọonyita-be ẹra. Ẹra ẹgbushi iya shi eruje ụkporo shẹkelu iri m'e -gude iphe, eze egudeje atụ ẹra iphe tụa ya.
26 Sempre que o cabelo lhe ficava pesado demais, ele o cortava e o pesava: eram dois quilos e quatrocentos gramas, segundo o padrão do rei.
27 Iphe a mụtaru Abusolomu; bụ ụnwegirima unwoke ẹto; mẹ nwata nwanyi lanụ. Ẹpha nwata iya kẹ nwanyi ono bụ Táma. Táma ono amashi mma ike.
27 Ele teve três filhos e uma filha, chamada Tamar, que se tornou uma linda mulher.
28 Abusolomu ebua lẹ Jerúsalemu afa labụ; ọ bụ l'ẹ to gudebua ẹnya iya phụ eze ifu.
28 Absalão morou dois anos em Jerusalém sem ser recebido pelo rei.
29 Abusolomu ezia tẹ Jóabu bya tẹ ya zi iya kẹ eze. Jóabu te kwe abyabya. Yọ bya ezia ya k'ugbo ẹbo; yọ jịkakwaphu abyabya.
29 Então mandou chamar Joabe para enviá-lo ao rei, mas Joabe não quis ir. Mandou chamá-lo pela segunda vez, mas ele, novamente, não quis ir.
30 Yo kwe teke ono bya ezi ndu ozi iya; sụ ẹphe: “Unu lenu; l'ẹgu, Jóabu kọru balị bẹ nọ-nyabe nke iya. Unu je atụa ya ọku.” Ndu ozi iya atụgbua je eworu ọku tụa ya.
30 Então Absalão disse a seus servos: "Vejam, a propriedade de Joabe é vizinha da minha, e ele tem uma plantação de cevada. Tratem de incendiá-la". E os servos de Absalão puseram fogo na plantação.
31 Jóabu atụgbua jekfube Abusolomu lẹ nk'iya; je asụ iya: “?Nanụ ẹge ọ dụ b'i yeru ndu ozi ngu; ẹphe eje atụa ọku l'ẹgu iya?”
31 Então Joabe foi à casa de Absalão e lhe perguntou: "Porque os seus servos puseram fogo na minha propriedade? "
32 Abusolomu asụ Jóabu: “Lẹ ya ziru t'e zia ngu t'ị bya tẹ ya zia ngu t'i jekfu eze je ajị iya: ‘?Iphe, meru iphe, ya shi Geshu latashia? O gege akaru iya mma lẹ ya nọ-kwadu l'ẹke ono.’ Ọo ya bụ t'i mee tẹ ya phụ eze. Ọ -bụru l'o nweru iphe, dụ ẹji, ya meru; t'o gbua ya rụ egbugbu.”
32 Absalão respondeu: "Mandei chamá-lo para enviá-lo ao rei com a seguinte mensagem: ‘Por que voltei de Gesur? Melhor seria que eu lá permanecesse! ’ Quero ser recebido pelo rei; e, se eu for culpado de alguma coisa, que ele mande me matar".
33 Ya ndono; Jóabu atụgbua je ekfuru eze iphe ono. Eze abya ekua Abusolomu. Yọ byaruta; bya ebyishi ikpere; kpuberu eze ifu l'alị. Eze abya etsutsua Abusolomu ọnu.
33 Então Joabe foi contar tudo ao rei. Este mandou chamar Absalão, que entrou e prostrou-se, rosto em terra, perante o rei. E o rei saudou-o com um beijo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.