2 Crônicas 6
Bayịburu Ikwo (IQW) vs VC
1 Tọ dụ iya bụ; Sólomọnu asụ: “Lẹ Ojejoje bẹ sụru l'ọo l'urukpu, gbaru ọchi bẹ ya e-buru.
1 Então disse Salomão: O Senhor deseja habitar na escuridão.
2 Ya kpụwaru ngu eze-ụlo, dụ egvu; ẹke ii-buru gbururu jeye lẹ gbururu.”
2 Construí, portanto, uma casa que será vossa morada eterna.
3 Ndu Ízurẹlu ono, dzukoru nụ ono evudo l'ẹke ono; Sólomọnu aghachiru ẹphe ifu; bya agọoru ẹphe ọnu;
3 Voltou-se, em seguida, para a assembléia, que estava de pé e a abençoou.
4 sụ: “T'ajaja bụru kẹ Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; mbụ onye ono, gudewa ẹke iya medzua ụkwa ono, o kweru nna iya, bụ Dévidi ono; mbụ ụkwa ono, o gude ọnu iya kwe iya lẹ teke ono, ọ sụru:
4 Bendito seja, disse ele, o Senhor, Deus de Israel, que, pela sua própria boca falou a Davi, meu pai, e que, pela sua mão, realizou suas promessas. Ele tinha dito:
5 ‘Lẹ keshinu mbọku ono, ya dufutaru ndu nk'iya lẹ Íjiputu b'ẹ tọ dụdu edukfu, nọ l'ikfu Ízurẹlu kpamukpamu, ya fọtaru t'ọ bụru ẹke aa-kpụru iya tẹ ẹpha iya nọdukwanu l'ẹke ono; ọphu ọ dụdu onye ya fọtaru t'ọ bụru onye ishi ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.
5 Desde o dia em que fiz sair meu povo do Egito, não escolhi uma cidade dentre todas as tribos de Israel para nela construir um templo onde meu nome fosse invocado, e não escolhi um homem para que fosse chefe de meu povo de Israel;
6 Ọle nta-a bẹ ya fọtawaru Jerúsalemu t'ọ bụru ẹke ẹpha iya a-nọdu; bya afọta Dévidi t'ọ chịje ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.’
6 mas escolhi Jerusalém como lugar de residência para meu nome e Davi como rei de meu povo de Israel.
7 “Nna iya; mbụ Dévidi b'o shi nọdu l'obu t'ọ kpụaru Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ízurẹlu ụlo.
7 Ora, meu pai Davi desejava edificar um templo para a glória do Senhor, Deus de Israel,
8 Obenu lẹ Ojejoje bẹ sụru nna iya; mbụ Dévidi: ‘Keshinu ọphu i shi vuru iya l'obu t'ị kpụaru iya eze-ụlo b'ọ dụkwaa mma l'o shi nọdu ngu l'obu.
8 mas o Senhor lhe disse: Tiveste uma feliz inspiração de edificar um templo para a glória de meu nome.
9 Obenu l'ẹ tọ bụdu nggụbedua a-kpụ ụlo ono. Onye a-kpụ iya nụ bụ nwatibe ngu kẹ nwoke, bụ mee ngu gẹdegede. Ọ bụ onye onanu a-kpụru iya eze-ụlo ono.’
9 Somente, não és tu que me hás de construir, será teu filho, o filho procedente de tuas entranhas, que o fará.
10 “Nta-a bẹ Ojejoje medzuwaru ụkwa ono, o kweru ono; kẹle ya lụfutawaru bya anọ-chia ẹnya nna iya; mbụ Dévidi; nọduwa l'aba-eze ndu Ízurẹlu ẹge ono, Ojejoje kweru ụkwa iya ono; ya abyawa bya akpụa eze-ụlo Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ízurẹlu ono.
10 O Senhor realizou sua predição. Sucedi a meu pai Davi e ocupo o trono de Israel, como disse o Senhor, e construí este templo ao nome do Senhor, Deus de Israel.
11 Yọ bụru l'ẹke ono bẹ ya doberu Okpoko Ọgba-ndzụ; mbụ okpoko ono, e yeru ọgba-ndzụ ono, Ojejoje yẹle ndu Ízurẹlu gbaru ono.”
11 Pus a arca onde se encontra colocada a aliança feita entre o Senhor e os israelitas.
12 Tọ dụ iya bụ; Sólomọnu evudo l'ifu ẹnya-ngwẹja Ojejoje l'ifu edzudzu ọha ndu Ízurẹlu ono; chilia ẹka iya ẹphe ẹbo imeli.
12 Em seguida, Salomão postou-se diante do altar do Senhor, em presença de toda a assembléia de Israel e estendeu as mãos.
13 Sólomọnu gudewa ope meta eli ẹke, eevudoje, ogologo iya dụ ntụ-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi iya; ụsa iya adụ ntụ-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi iya; eli iya adụ ntụ-ọkpa ẹno lẹ mkpirikpi iya. Ẹke o doberu iya abụru l'echi ogbodufu ono. Yọ kfụ-koru l'eli iya; gbushi ikpere l'ifu edzudzu ọha Ízurẹlu ono; bya achị-lia ẹka imeli;
13 Com efeito, ele mandara construir uma tribuna de bronze, erguida no meio do átrio, de cinco côvados de comprimento, cinco de largura e três de altura. Nela subiu e, de joelhos, voltado para a multidão dos israelitas, com os braços levantados para o céu, disse:
14 kfulahaa; sụ: “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ízurẹlu; ẹ tọ dụdu Nchileke ọdo, nọnu, dụ l'ọ bụ nggụbedua l'imigwe mẹ l'eliphe; mbụ nggụbe onye edobeje ndzụ, nggu lẹ ndu ozi ngu gbaru; l'ekoshije l'i yeru ndu ozi ngu obu; mbụ ndu, gude obu ẹphe l'ọ ha l'etso ụzo ngu.
14 Senhor, Deus de Israel, não há nem nos céus nem na terra um deus que seja comparável a vós, que seja fiel à sua aliança com seus servos, e cheio de misericórdia para com os que vos servem de todo o coração.
15 Nggụbe onye ono, medzuru ụkwa, i kweru nwozi ngu ono, bụ nna iya Dévidi. I gude ọnu ngu kwee ya ụkwa; bya egude ẹka ngu medzua ya; ẹge-a, ọ dụ ntanụ-a.
15 Cumpristes a promessa que fizestes a meu pai Davi, vosso servo. Neste dia, vossa mão realizou o que vossa boca havia anunciado.
16 “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; nta-a bụkwa t'i medzufua ụkwa ono, i kweru nwozi ngu ono, bụ iya bụ nna iya; mbụ Dévidi; mbụ ụkwa ono, i kweru iya; sụ: ‘L'ẹ tọ dụdu iphe, e-me tẹ ụnwu iya nọ-buhu l'aba-eze ndu Ízurẹlu; m'ọ -bụru-a l'ẹphe a-kwabẹ ẹnya; me ekemu iya; ẹge ono, nggụbedua meru ono.’
16 Dignai-vos, portanto, agora, Senhor, Deus de Israel, cumprir também a promessa que fizestes a meu pai Davi, vosso servo, de que jamais lhe faltaria diante de vós um descendente que ocupasse o trono de Israel, contanto que seus filhos atendam ao seu procedimento e observem vossa lei como ele mesmo a observou.
17 Byiko; Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; tẹ ụkwa ono, i kweru nwozi ngu; mbụ Dévidi ono vụkotakwa.
17 Assim, pois, Senhor Deus de Israel, dignai-vos ratificar a promessa que fizestes a vosso servo Davi!
18 “Ọ bụ; Nchileke yẹle madzụ mmanu; ?ẹphe e-bukotagherua lẹ mgboko-a? Igwe; mbụ igwe ọphu kakọta l'eli te dzudu ngu ebubu; ?bụ-chia ụlo ọwaa, ya kpụru-a e-dzu ngu ebubu?
18 Mas, é verdade que Deus habita com os homens sobre a terra? Se o céu e os céus dos céus não vos podem conter, muito menos ainda esta casa que eu construí!
19 Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke; ngabẹnu nchị l'ekfukfu, nwozi ngu ekfu anụ ngu; mẹ arọro, ọoro ngu. Nụaru mkpu ono, nwozi ngu echi l'echiku ngu ono; waa ekfukfu ono, ọ nọ l'ifu ngu l'ekfu anụ ngu ono.
19 Contudo, Senhor, meu Deus, atendei à prece suplicante de vosso servo, acolhei o clamor e os votos que ele vos dirige.
20 Tẹ ẹnya ngu nọdujenu l'ụlo-wa: eswe l'ẹnyashi; mbụ l'ẹke-a, ị sụru l'ii-me tẹ ẹpha ngu nọdu-wa; k'ọphu ịi-nụje ekfukfu, nwozi ngu gharu ifu l'ẹke-a l'ekfu anụ ngu-wa.
20 Que de dia e de noite vossos olhos estejam abertos para esta casa, para este lugar em que prometestes fazer a residência de vosso nome. Escutai o pedido que vosso servo vos apresenta.
21 Nụjenu arọro, nwozi ngu; mẹ ọphu ndibe ngu, bụ ndu Ízurẹlu arọ ngu teke ẹphe cheberu ifu l'ẹke-a l'ekfu anụ ngu. Shikwa l'imigwe, bụ ẹke i bu ebubu nụa ya. Nụa ya; nggu agụaru ẹphe nvụ l'iphe, dụ ẹji ẹphe.
21 Escutai a súplica de vosso servo e de vosso povo de Israel, quando vierem orar neste lugar. Escutai-os de vossa morada celeste, escutai e perdoai!
22 “Ọ -bụru l'o nweru onye mesweru ibe iya; a sụ iya t'ọ gụa ẹnwa; yọ bya l'ifu ẹnya-ngwẹja ngu l'ụlo-wa bya agụa ẹnwa ọbu;
22 Se um homem pecar contra seu próximo, e lhe for exigido juramento, se ele vier jurar diante de vosso altar, neste templo,
23 shikwa l'imigwe nụa ya; nggu emee iphe, gbaru ngu nụ. Kpee ndu ozi ngu ono ikpe l'onwongu. Onye ọphu ikpe nmaru; nggu anma iya ikpe; tukobe iya iphe, o meru l'ishi. Onye ọphu iswi dụ mma; nggu ahaaru iya enge; meeru iya iphe, gbaru iya nụ; kẹ l'ọ bụ onye doberu ẹka ndoo.
23 escutai-o do alto dos céus, agi e julgai vossos servos de modo a condenar o culpado, fazendo recair sobre ele o peso de sua falta, e de modo a justificar o inocente tratando-o de acordo com sua inocência.
24 “Ọ -bụru lẹ ndu ọhogu lụ-gburu ndu nke ngu, bụ ndu Ízurẹlu l'ọgu; okfu l'ẹphe mesweru ngu; ọ -bụru l'ẹphe bya aghaa umere lakfuta ngu; bya ekulahaa ẹpha ngu; nọdu l'ụlo-wa kfuru nụ ngu; rọo ngu;
24 Quando vosso povo de Israel, por ter pecado contra vós, for subjugado pelo inimigo, se ele retornar a vós, render glória ao vosso nome, entrar neste templo para dirigir-vos preces e súplicas,
25 shikwa l'imigwe nụa iya; nggu agụaru ndibe ngu ono, bụ ndu Ízurẹlu nvụ l'iphe, dụ ẹji ono, ẹphe meru ono. Nggu eduphuta ẹphe azụ l'alị ono, ị nụru ẹphe lẹ nna ẹphe ono.
25 escutai-o do alto dos céus, e perdoai o pecado de vosso povo de Israel, reconduzindo-o à terra que lhe destes a ele e a seus pais.
26 “Ọ -bụ l'a kpọ-chiru igweli; mini ajịka achịchi; okfu l'ẹphe meru ngu iphe, dụ ẹji; ọ -bụru l'ẹphe gharu ifu l'ẹke-a; kfuru nụ ngu; kulahaa ẹpha ngu; bya agbakụta iphe, dụ ẹji ẹphe ono azụ; kẹ l'i mewaru t'ẹphe jee iphe-ẹhuka;
26 Se o céu vier a se fechar e não chover mais, por terem eles pecado contra vós, e vierem a orar neste lugar, rendendo glória ao vosso nome e arrependendo-se de seu pecado por causa de vosso castigo,
27 shikwa l'imigwe nụa iya; gụaru ndu ozi ngu, bụ iya bụ ndibe ngu ono, bụ ndu Ízurẹlu ono nvụ l'iphe, dụ ẹji ọbu. Nggu ezia ẹphe ụzo ọphu vudo nhamụnha, ẹphe a-nọdu etso. Nggu emee tẹ mini chịa l'alị ngu ono, bụ alị, ị nụru ndibe ngu t'ọ bụru òkè-iphe ẹphe ono.
27 escutai-os do alto dos céus, perdoai o pecado de vossos servos e de vosso povo de Israel. Mostrai-lhes o reto caminho que devem seguir, e concedei chuva à terra que destes como herança a vosso povo.
28 “Ọ -bụru l'ọo ẹjo-ẹgu byaru l'alị-a; m'ọ bụ ẹjo o-me-l'ẹhu; m'ọ bụ iphe, emebyishije nri, a kọru l'okfu; m'ọ bụ ọphu emeje t'ọ tsụa evu; m'ọ bụ igube; m'ọ bụ ntaka, atakashịje iphe bẹ byaru nụ; m'ọ bụ l'ọo ọhogu ẹphe; bẹ byaru bya ekepheta ẹphe lẹ mkpụkpu, nọ l'alị ẹphe; mbụ m'o -ruhuru; ọ -bụru egbe iphe-ẹhuka, dụ ịdagha; m'ọ bụ iphe-ememe, dụ ịdagha bẹ byaru nụ;
28 Quando a terra for assolada pela fome, peste, ferrugem, mangra, gafanhoto, pulgão, quando os inimigos cercarem as cidades da terra de Israel, ou se houver uma calamidade ou uma epidemia qualquer,
29 o -nwekpooru onye machịru ẹka l'ụzo ụlo-wa kfuru nụ ngu; m'ọ bụ l'ọo ndibe ngu, bụ ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha bẹ kfuru nụ ngu; bya arọo ngu; kẹ l'ọo onyenọnu maru ẹge oomeberu iya; mẹ ẹge ọotsu-beru iya l'ẹhu;
29 e um homem, ou todo o povo de Israel, vos dirigir uma prece suplicante, e cada qual, reconhecendo sua chaga dolorosa, estender as mãos para este templo,
30 shikwa l'imigwe, bụ ẹke ono, i bu ebubu ono nụa ya. Gụaru ẹphe nvụ; nggu emeeru onyenọnu l'ẹge iphe, oome gbarụ; keshinu ị maru obu onyemonye ọbule; kẹ l'ọo nggụbedua nwẹnkinyi ngu bẹ maru obu ụnwu eliphe l'ẹphe ha;
30 escutai-o do alto dos céus, de vossa morada, e perdoai, concedendo a cada um o que merece, vós que conheceis seu coração, pois só vós conheceis o coração do homem.
31 k'ọphu ẹphe a-nọdu atsụ ngu egvu; l'etso ụzo ngu mbọku-mbọku jeye ẹge ẹphe a-nọ-bebe l'alị ono, ị nụru nna ayi phẹ ono.
31 É assim que eles vos temerão e andarão em vossos caminhos durante toda a sua vida na terra que destes a seus pais.
32 “A bya l'onye bụ onye mba ọdo; mbụ onye ta bụdu onye Ízurẹlu, bụ ndibe ngu; mbụ onye shi l'ẹke teru ẹnya gude k'ẹpha ngu ono, paru ẹka apaa ono bya; mẹ k'ike ngu ono; mẹ k'iphe ono, dụ biribiri, iimegbaa ono; teke onye ono byaru bya aghaa ifu l'ụlo-wa kfuru nụ ngu;
32 Quando o estrangeiro, o que não é do vosso povo de Israel, vier de uma terra longínqua, atraído pela fama de vosso nome e do poder de vosso braço, para rezar neste templo,
33 shikwa l'imigwe, bụ ẹke ono, i bu ebubu ono nụa ya; nggu emeeru onye mba ọdo ono iphemiphe ọbule, ọ rakuru ngu t'i meeru iya; k'ọphu ndu mgboko l'ẹphe ha a-maru ẹpha ngu; shi ẹge ono tsụlahaa ngu egvu ẹge ndibe ngu, bụ ndu Ízurẹlu atsụ ngu; mbụ ẹphe a-makwarụphu l'ụlo-wa, ya kpụru-wa bẹ vu ẹpha ngu.
33 escutai-o do alto dos céus, lá donde habitais, e concedei a esse estrangeiro tudo o que vos pedir. Todos os povos da terra conhecerão assim vosso nome e vos temerão como vosso povo de Israel, cientes de que vosso nome é invocado sob este templo que vos construí.
34 “Ọ -bụru lẹ ndibe ngu jeru je etso ndu ọhogu ẹphe ọgu l'iphe bụ ẹke, i ziru ẹphe; ẹphe -ghawa ifu lẹ mkpụkpu-wa, ị fọtaru-a; mẹ l'ụlo-ọ, ya kpụru ngu-wa;
34 Quando vosso povo fizer guerra contra seus inimigos em qualquer direção à qual vós o enviardes, e eles vos invocarem, voltando-se para esta cidade de vossa escolha e para este templo que construí à glória de vosso nome,
35 shikwa l'imigwe nụa ekfukfu, ẹphe kfuru nụ ngu; mẹ l'arọro, ẹphe rọru ngu; gbaaru ẹphe ọdzori.
35 escutai do alto dos céus suas preces suplicantes e fazei-lhes justiça.
36 “Teke ọ bụ l'ọo iphe, dụ ẹji bẹ ẹphe meru ngu; kẹ l'ẹ tọ dụdu onye ẹ-te emejedu iphe, dụ ẹji; ẹhu -wata ngu oghu eghughu l'ẹke ẹphe nọ; nggu eworu ẹphe ye ọhogu l'ẹka; k'ọphu bụ l'aakpụ ẹphe lẹ ndzụ laa alị, teru ẹnya; m'ọ bụ ẹke dụ ntse;
36 Quando tiverem pecado contra vós, - pois não há homem algum sem pecado -, quando em vossa ira os entregardes ao inimigo e o vencedor os deportar para uma terra estrangeira, longínqua ou próxima,
37 ẹphe -nọdu l'alị ono, a kpụru ẹphe lẹ ndzụ laa ono; egomunggo alaa ẹphe azụ; izimana ala ẹphe azụ; ẹphe anọdu l'alị ndu ono, kpụru ẹphe lẹ ndzụ ono rọo ngu; sụ: ‘L'ẹphe mewaru iphe, dụ ẹji; bya emewa iphe, ẹ-te vudodu nhamụnha; mewa akpamara;’
37 e lá, na terra de seu exílio, entrarem em si e retornarem a vós, dizendo-vos em tom de súplica: Pecamos, cometemos a iniqüidade, fizemos o mal -,
38 ọ -bụru l'ẹphe nọ l'alị ono, a kpụru ẹphe lẹ ndzụ laa ono; gude obu ẹphe l'ọ ha; mẹ ndzụ ẹphe l'ọ ha lakfuta ngu ọdo; bya aghaa ifu l'alị-a, bụ alị, ị nụru nna ẹphe-a; mbụ lẹ mkpụkpu-wa, ị fọtaru; mẹ l'ụlo-wa, ya kpụru ngu-a; kfuru nụ ngu;
38 se eles retornarem a vós de todo o seu coração e de toda a sua alma, na terra do exílio ou onde estiverem deportados, e vos dirigirem sua oração, voltando-se para a pátria que destes a seus pais, para a cidade de vossa predileção e para este templo que construí à glória de vosso nome,
39 shikwa l'imigwe l'ẹke ono, i bu ebubu ono nụa ekfukfu, ẹphe kfuru nụ ngu; mẹ l'arọro ono, ẹphe rọru ngu ono; nggu agbaaru ẹphe ọdzori. Nggu agụaru ndibe ngu ono, mesweru ngu nụ ono nvụ.
39 escutai do alto dos céus, lá onde habitais, suas preces súplices, fazei-lhes justiça e perdoai a vosso povo os pecados cometidos contra vós.
40 “Byiko Nchileke iya; tẹ ẹnya ngu nọduje rụ l'ekfukfu, a nọ l'ẹke-a l'ekfu anụ ngu; nggu angabẹjekwa iya phụ nchị.
40 Por conseguinte, doravante, ó meu Deus, que vossos olhos estejam abertos e vossos ouvidos atentos a {toda} prece feita neste lugar!
41 “Nta-a bụkwa t'i gbeshi nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke; jeshia l'ọkpoku ngu.
41 Senhor, Deus, vinde, pois, habitar nesta moradia, vós e a arca onde reside vosso poder. Senhor Deus, que vossos sacerdotes estejam revestidos de força salutar e que vossos devotos desfrutem de sua felicidade!
42 Byiko Ojejoje, bụ Nchileke;
42 Senhor Deus, não repilais a prece daquele que vos é consagrado, em memória dos favores que concedestes a vosso servo Davi.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.