2 Crônicas 6
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVI
1 Tọ dụ iya bụ; Sólomọnu asụ: “Lẹ Ojejoje bẹ sụru l'ọo l'urukpu, gbaru ọchi bẹ ya e-buru.
1 E Salomão exclamou: "O Senhor disse que habitaria numa nuvem escura!
2 Ya kpụwaru ngu eze-ụlo, dụ egvu; ẹke ii-buru gbururu jeye lẹ gbururu.”
2 Na realidade construí para ti um templo magnífico, um lugar para nele habitares para sempre! "
3 Ndu Ízurẹlu ono, dzukoru nụ ono evudo l'ẹke ono; Sólomọnu aghachiru ẹphe ifu; bya agọoru ẹphe ọnu;
3 Depois o rei virou-se e abençoou toda a assembléia de Israel, que estava ali de pé.
4 sụ: “T'ajaja bụru kẹ Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; mbụ onye ono, gudewa ẹke iya medzua ụkwa ono, o kweru nna iya, bụ Dévidi ono; mbụ ụkwa ono, o gude ọnu iya kwe iya lẹ teke ono, ọ sụru:
4 E disse: "Bendito seja o Senhor, o Deus de Israel, que por suas mãos cumpriu o que prometeu com sua própria boca a meu pai Davi, quando lhe disse:
5 ‘Lẹ keshinu mbọku ono, ya dufutaru ndu nk'iya lẹ Íjiputu b'ẹ tọ dụdu edukfu, nọ l'ikfu Ízurẹlu kpamukpamu, ya fọtaru t'ọ bụru ẹke aa-kpụru iya tẹ ẹpha iya nọdukwanu l'ẹke ono; ọphu ọ dụdu onye ya fọtaru t'ọ bụru onye ishi ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.
5 ‘Desde o dia em que tirei meu povo do Egito, não escolhi nenhuma cidade das tribos de Israel para nela construir um templo em honra do meu nome, nem escolhi ninguém para ser o líder do meu povo Israel.
6 Ọle nta-a bẹ ya fọtawaru Jerúsalemu t'ọ bụru ẹke ẹpha iya a-nọdu; bya afọta Dévidi t'ọ chịje ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.’
6 Mas, agora, escolhi Jerusalém para o meu nome ali estar e escolhi Davi para governar Israel, o meu povo’.
7 “Nna iya; mbụ Dévidi b'o shi nọdu l'obu t'ọ kpụaru Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ízurẹlu ụlo.
7 "Meu pai Davi tinha no coração o propósito de construir um templo em honra do nome do Senhor, o Deus de Israel.
8 Obenu lẹ Ojejoje bẹ sụru nna iya; mbụ Dévidi: ‘Keshinu ọphu i shi vuru iya l'obu t'ị kpụaru iya eze-ụlo b'ọ dụkwaa mma l'o shi nọdu ngu l'obu.
8 Mas o Senhor lhe disse: ‘Você fez bem em ter no coração o plano de construir um templo em honra do meu nome;
9 Obenu l'ẹ tọ bụdu nggụbedua a-kpụ ụlo ono. Onye a-kpụ iya nụ bụ nwatibe ngu kẹ nwoke, bụ mee ngu gẹdegede. Ọ bụ onye onanu a-kpụru iya eze-ụlo ono.’
9 no entanto, não será você que o construirá, mas o seu filho, que procederá de você; ele construirá o templo em honra do meu nome’.
10 “Nta-a bẹ Ojejoje medzuwaru ụkwa ono, o kweru ono; kẹle ya lụfutawaru bya anọ-chia ẹnya nna iya; mbụ Dévidi; nọduwa l'aba-eze ndu Ízurẹlu ẹge ono, Ojejoje kweru ụkwa iya ono; ya abyawa bya akpụa eze-ụlo Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ízurẹlu ono.
10 "E o Senhor cumpriu a sua promessa. Sou o sucessor de meu pai Davi, e agora ocupo o trono de Israel, como o Senhor tinha prometido, e construí o templo em honra do nome do Senhor, o Deus de Israel.
11 Yọ bụru l'ẹke ono bẹ ya doberu Okpoko Ọgba-ndzụ; mbụ okpoko ono, e yeru ọgba-ndzụ ono, Ojejoje yẹle ndu Ízurẹlu gbaru ono.”
11 Coloquei nele a arca, na qual estão as tábuas da aliança do Senhor, aliança que ele fez com os israelitas".
12 Tọ dụ iya bụ; Sólomọnu evudo l'ifu ẹnya-ngwẹja Ojejoje l'ifu edzudzu ọha ndu Ízurẹlu ono; chilia ẹka iya ẹphe ẹbo imeli.
12 Depois Salomão colocou-se diante do altar do Senhor, diante de toda a assembléia de Israel, e levantou as mãos para orar.
13 Sólomọnu gudewa ope meta eli ẹke, eevudoje, ogologo iya dụ ntụ-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi iya; ụsa iya adụ ntụ-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi iya; eli iya adụ ntụ-ọkpa ẹno lẹ mkpirikpi iya. Ẹke o doberu iya abụru l'echi ogbodufu ono. Yọ kfụ-koru l'eli iya; gbushi ikpere l'ifu edzudzu ọha Ízurẹlu ono; bya achị-lia ẹka imeli;
13 Ele havia mandado fazer uma plataforma de bronze com dois metros e vinte e cinco centímetros de comprimento e de largura, e um metro e trinta e cinco centímetros de altura, no centro do pátio externo. Ele ficou de pé na plataforma, depois ajoelhou-se diante de toda a assembléia de Israel, levantou as mãos para o céu,
14 kfulahaa; sụ: “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ízurẹlu; ẹ tọ dụdu Nchileke ọdo, nọnu, dụ l'ọ bụ nggụbedua l'imigwe mẹ l'eliphe; mbụ nggụbe onye edobeje ndzụ, nggu lẹ ndu ozi ngu gbaru; l'ekoshije l'i yeru ndu ozi ngu obu; mbụ ndu, gude obu ẹphe l'ọ ha l'etso ụzo ngu.
14 e orou: "Senhor, Deus de Israel, não há Deus como tu nos céus e na terra! Tu que guardas a tua aliança de amor com os teus servos que, de todo o coração, andam segundo a tua vontade.
15 Nggụbe onye ono, medzuru ụkwa, i kweru nwozi ngu ono, bụ nna iya Dévidi. I gude ọnu ngu kwee ya ụkwa; bya egude ẹka ngu medzua ya; ẹge-a, ọ dụ ntanụ-a.
15 Cumpriste a tua promessa a teu servo Davi, meu pai; com tua boca prometeste e com tua mão a cumpriste, conforme hoje se vê.
16 “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; nta-a bụkwa t'i medzufua ụkwa ono, i kweru nwozi ngu ono, bụ iya bụ nna iya; mbụ Dévidi; mbụ ụkwa ono, i kweru iya; sụ: ‘L'ẹ tọ dụdu iphe, e-me tẹ ụnwu iya nọ-buhu l'aba-eze ndu Ízurẹlu; m'ọ -bụru-a l'ẹphe a-kwabẹ ẹnya; me ekemu iya; ẹge ono, nggụbedua meru ono.’
16 "Agora, Senhor, Deus de Israel, cumpre a outra promessa que fizeste a teu servo Davi, meu pai, quando disseste: ‘Você nunca deixará de ter, diante de mim, um descendente que se assente no trono de Israel, se tão-somente os seus descendentes tiverem o cuidado de, em tudo, andarem segundo a minha lei, como você tem feito’.
17 Byiko; Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; tẹ ụkwa ono, i kweru nwozi ngu; mbụ Dévidi ono vụkotakwa.
17 Agora, ó Senhor, Deus de Israel, que se confirme a palavra que falaste a teu servo Davi.
18 “Ọ bụ; Nchileke yẹle madzụ mmanu; ?ẹphe e-bukotagherua lẹ mgboko-a? Igwe; mbụ igwe ọphu kakọta l'eli te dzudu ngu ebubu; ?bụ-chia ụlo ọwaa, ya kpụru-a e-dzu ngu ebubu?
18 "Mas será possível que Deus habite na terra com os homens? Os céus, mesmo os mais altos céus, não podem conter-te. Muito menos este templo que construí!
19 Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke; ngabẹnu nchị l'ekfukfu, nwozi ngu ekfu anụ ngu; mẹ arọro, ọoro ngu. Nụaru mkpu ono, nwozi ngu echi l'echiku ngu ono; waa ekfukfu ono, ọ nọ l'ifu ngu l'ekfu anụ ngu ono.
19 Ainda assim, atende à oração do teu servo e ao seu pedido de misericórdia, ó Senhor, meu Deus. Ouve o clamor e a oração que teu servo faz hoje na tua presença.
20 Tẹ ẹnya ngu nọdujenu l'ụlo-wa: eswe l'ẹnyashi; mbụ l'ẹke-a, ị sụru l'ii-me tẹ ẹpha ngu nọdu-wa; k'ọphu ịi-nụje ekfukfu, nwozi ngu gharu ifu l'ẹke-a l'ekfu anụ ngu-wa.
20 Estejam os teus olhos voltados dia e noite para este templo, lugar do qual disseste que nele porias o teu nome, para que ouças a oração que o teu servo fizer voltado para este lugar.
21 Nụjenu arọro, nwozi ngu; mẹ ọphu ndibe ngu, bụ ndu Ízurẹlu arọ ngu teke ẹphe cheberu ifu l'ẹke-a l'ekfu anụ ngu. Shikwa l'imigwe, bụ ẹke i bu ebubu nụa ya. Nụa ya; nggu agụaru ẹphe nvụ l'iphe, dụ ẹji ẹphe.
21 Ouve as súplicas do teu servo e de Israel, teu povo, quando orarem voltados para este lugar. Ouve desde os céus, lugar da tua habitação, e quando ouvires, dá-lhes o teu perdão.
22 “Ọ -bụru l'o nweru onye mesweru ibe iya; a sụ iya t'ọ gụa ẹnwa; yọ bya l'ifu ẹnya-ngwẹja ngu l'ụlo-wa bya agụa ẹnwa ọbu;
22 "Quando um homem pecar contra seu próximo e tiver que fazer um juramento, e vier jurar diante do teu altar neste templo,
23 shikwa l'imigwe nụa ya; nggu emee iphe, gbaru ngu nụ. Kpee ndu ozi ngu ono ikpe l'onwongu. Onye ọphu ikpe nmaru; nggu anma iya ikpe; tukobe iya iphe, o meru l'ishi. Onye ọphu iswi dụ mma; nggu ahaaru iya enge; meeru iya iphe, gbaru iya nụ; kẹ l'ọ bụ onye doberu ẹka ndoo.
23 ouve dos céus e age. Julga os teus servos; retribui ao culpado, fazendo recair sobre a sua própria cabeça o resultado da sua conduta, e declara sem culpa o inocente, dando-lhe o que a sua inocência merece.
24 “Ọ -bụru lẹ ndu ọhogu lụ-gburu ndu nke ngu, bụ ndu Ízurẹlu l'ọgu; okfu l'ẹphe mesweru ngu; ọ -bụru l'ẹphe bya aghaa umere lakfuta ngu; bya ekulahaa ẹpha ngu; nọdu l'ụlo-wa kfuru nụ ngu; rọo ngu;
24 "Quando Israel, o teu povo, for derrotado por um inimigo por ter pecado contra ti, e voltar-se para ti e invocar o teu nome, orando e suplicando a ti neste templo,
25 shikwa l'imigwe nụa iya; nggu agụaru ndibe ngu ono, bụ ndu Ízurẹlu nvụ l'iphe, dụ ẹji ono, ẹphe meru ono. Nggu eduphuta ẹphe azụ l'alị ono, ị nụru ẹphe lẹ nna ẹphe ono.
25 ouve dos céus e perdoa o pecado de Israel, teu povo, e traze-o de volta à terra que deste a ele e aos seus antepassados.
26 “Ọ -bụ l'a kpọ-chiru igweli; mini ajịka achịchi; okfu l'ẹphe meru ngu iphe, dụ ẹji; ọ -bụru l'ẹphe gharu ifu l'ẹke-a; kfuru nụ ngu; kulahaa ẹpha ngu; bya agbakụta iphe, dụ ẹji ẹphe ono azụ; kẹ l'i mewaru t'ẹphe jee iphe-ẹhuka;
26 "Quando fechar-se o céu, e não houver chuva por haver o teu povo pecado contra ti, e, se o teu povo, voltado para este lugar, invocar o teu nome e afastar-se do seu pecado por o haveres castigado,
27 shikwa l'imigwe nụa iya; gụaru ndu ozi ngu, bụ iya bụ ndibe ngu ono, bụ ndu Ízurẹlu ono nvụ l'iphe, dụ ẹji ọbu. Nggu ezia ẹphe ụzo ọphu vudo nhamụnha, ẹphe a-nọdu etso. Nggu emee tẹ mini chịa l'alị ngu ono, bụ alị, ị nụru ndibe ngu t'ọ bụru òkè-iphe ẹphe ono.
27 ouve dos céus e perdoa o pecado dos teus servos, do teu povo Israel. Ensina-lhes o caminho certo e envia chuva sobre a tua terra, que deste por herança ao teu povo.
28 “Ọ -bụru l'ọo ẹjo-ẹgu byaru l'alị-a; m'ọ bụ ẹjo o-me-l'ẹhu; m'ọ bụ iphe, emebyishije nri, a kọru l'okfu; m'ọ bụ ọphu emeje t'ọ tsụa evu; m'ọ bụ igube; m'ọ bụ ntaka, atakashịje iphe bẹ byaru nụ; m'ọ bụ l'ọo ọhogu ẹphe; bẹ byaru bya ekepheta ẹphe lẹ mkpụkpu, nọ l'alị ẹphe; mbụ m'o -ruhuru; ọ -bụru egbe iphe-ẹhuka, dụ ịdagha; m'ọ bụ iphe-ememe, dụ ịdagha bẹ byaru nụ;
28 "Quando houver fome ou praga no país, ferrugem e mofo, gafanhotos peregrinos e gafanhotos devastadores, ou quando inimigos sitiarem suas cidades, quando, em meio a qualquer praga ou epidemia,
29 o -nwekpooru onye machịru ẹka l'ụzo ụlo-wa kfuru nụ ngu; m'ọ bụ l'ọo ndibe ngu, bụ ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha bẹ kfuru nụ ngu; bya arọo ngu; kẹ l'ọo onyenọnu maru ẹge oomeberu iya; mẹ ẹge ọotsu-beru iya l'ẹhu;
29 uma oração ou uma súplica por misericórdia for feita por um israelita ou por todo o teu povo Israel, cada um sentindo as suas próprias aflições e dores, estendendo as mãos na direção deste templo,
30 shikwa l'imigwe, bụ ẹke ono, i bu ebubu ono nụa ya. Gụaru ẹphe nvụ; nggu emeeru onyenọnu l'ẹge iphe, oome gbarụ; keshinu ị maru obu onyemonye ọbule; kẹ l'ọo nggụbedua nwẹnkinyi ngu bẹ maru obu ụnwu eliphe l'ẹphe ha;
30 ouve dos céus, o lugar da tua habitação. Perdoa e trata cada um de acordo com o que merece, visto que conheces o seu coração. Sim, só tu conheces o coração do homem.
31 k'ọphu ẹphe a-nọdu atsụ ngu egvu; l'etso ụzo ngu mbọku-mbọku jeye ẹge ẹphe a-nọ-bebe l'alị ono, ị nụru nna ayi phẹ ono.
31 Assim eles te temerão, e andarão segundo a tua vontade durante todo o tempo em que viverem na terra que deste aos nossos antepassados.
32 “A bya l'onye bụ onye mba ọdo; mbụ onye ta bụdu onye Ízurẹlu, bụ ndibe ngu; mbụ onye shi l'ẹke teru ẹnya gude k'ẹpha ngu ono, paru ẹka apaa ono bya; mẹ k'ike ngu ono; mẹ k'iphe ono, dụ biribiri, iimegbaa ono; teke onye ono byaru bya aghaa ifu l'ụlo-wa kfuru nụ ngu;
32 "Quanto ao estrangeiro, que não pertence a teu povo Israel, e que veio de uma terra distante por causa do teu grande nome, da tua mão poderosa e do teu braço forte; quando ele vier e orar voltado para este templo,
33 shikwa l'imigwe, bụ ẹke ono, i bu ebubu ono nụa ya; nggu emeeru onye mba ọdo ono iphemiphe ọbule, ọ rakuru ngu t'i meeru iya; k'ọphu ndu mgboko l'ẹphe ha a-maru ẹpha ngu; shi ẹge ono tsụlahaa ngu egvu ẹge ndibe ngu, bụ ndu Ízurẹlu atsụ ngu; mbụ ẹphe a-makwarụphu l'ụlo-wa, ya kpụru-wa bẹ vu ẹpha ngu.
33 ouve dos céus, lugar da tua habitação, e atende o pedido do estrangeiro, a fim de que todos os povos da terra conheçam o teu nome e te temam, como faz Israel, teu povo, e saibam que este templo que construí traz o teu nome.
34 “Ọ -bụru lẹ ndibe ngu jeru je etso ndu ọhogu ẹphe ọgu l'iphe bụ ẹke, i ziru ẹphe; ẹphe -ghawa ifu lẹ mkpụkpu-wa, ị fọtaru-a; mẹ l'ụlo-ọ, ya kpụru ngu-wa;
34 "Quando o teu povo for à guerra contra os seus inimigos, por onde quer que tu o enviares, e orar a ti, voltado para a cidade que escolheste e para o templo que construí em honra do teu nome,
35 shikwa l'imigwe nụa ekfukfu, ẹphe kfuru nụ ngu; mẹ l'arọro, ẹphe rọru ngu; gbaaru ẹphe ọdzori.
35 então ouve dos céus a sua oração e a sua súplica, e defende a sua causa.
36 “Teke ọ bụ l'ọo iphe, dụ ẹji bẹ ẹphe meru ngu; kẹ l'ẹ tọ dụdu onye ẹ-te emejedu iphe, dụ ẹji; ẹhu -wata ngu oghu eghughu l'ẹke ẹphe nọ; nggu eworu ẹphe ye ọhogu l'ẹka; k'ọphu bụ l'aakpụ ẹphe lẹ ndzụ laa alị, teru ẹnya; m'ọ bụ ẹke dụ ntse;
36 "Quando pecarem contra ti, pois não há ninguém que não peque, e ficares irado com eles e os entregares ao inimigo, que os leve prisioneiros para uma terra distante ou próxima;
37 ẹphe -nọdu l'alị ono, a kpụru ẹphe lẹ ndzụ laa ono; egomunggo alaa ẹphe azụ; izimana ala ẹphe azụ; ẹphe anọdu l'alị ndu ono, kpụru ẹphe lẹ ndzụ ono rọo ngu; sụ: ‘L'ẹphe mewaru iphe, dụ ẹji; bya emewa iphe, ẹ-te vudodu nhamụnha; mewa akpamara;’
37 se eles caírem em si, na terra para a qual foram deportados, e se arrependerem e lá orarem: ‘Pecamos, praticamos o mal e fomos rebeldes’;
38 ọ -bụru l'ẹphe nọ l'alị ono, a kpụru ẹphe lẹ ndzụ laa ono; gude obu ẹphe l'ọ ha; mẹ ndzụ ẹphe l'ọ ha lakfuta ngu ọdo; bya aghaa ifu l'alị-a, bụ alị, ị nụru nna ẹphe-a; mbụ lẹ mkpụkpu-wa, ị fọtaru; mẹ l'ụlo-wa, ya kpụru ngu-a; kfuru nụ ngu;
38 e se lá eles se voltarem para ti de todo o coração e de toda a sua alma, na terra de seu cativeiro para onde foram levados, e orarem voltados para a terra que deste aos seus antepassados, para a cidade que escolheste e para o templo que construí em honra do teu nome,
39 shikwa l'imigwe l'ẹke ono, i bu ebubu ono nụa ekfukfu, ẹphe kfuru nụ ngu; mẹ l'arọro ono, ẹphe rọru ngu ono; nggu agbaaru ẹphe ọdzori. Nggu agụaru ndibe ngu ono, mesweru ngu nụ ono nvụ.
39 então, dos céus, lugar da tua habitação, ouve a sua oração e a sua súplica, e defende a sua causa. Perdoa o teu povo, que pecou contra ti.
40 “Byiko Nchileke iya; tẹ ẹnya ngu nọduje rụ l'ekfukfu, a nọ l'ẹke-a l'ekfu anụ ngu; nggu angabẹjekwa iya phụ nchị.
40 "Assim, meu Deus, que os teus olhos estejam abertos e teus ouvidos atentos às orações feitas neste lugar.
41 “Nta-a bụkwa t'i gbeshi nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke; jeshia l'ọkpoku ngu.
41 "Agora, levanta-te, ó Senhor, ó Deus, e vem para o teu lugar de descanso, tu e a arca do teu poder. Estejam os teus sacerdotes vestidos de salvação, ó Senhor, ó Deus; que os teus santos se regozijem em tua bondade.
42 Byiko Ojejoje, bụ Nchileke;
42 Ó Senhor, ó Deus, não rejeites o teu ungido. Lembra-te da fidelidade prometida a teu servo Davi".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.