1 Reis 18
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 A nọokwaru ọphu baru ishi; l'afa k'ẹto k'ọphu ẹjo mkpọ-anwụ ono byaru; Ojejoje abya ekfuru yeru Elayija; sụ iya: “Je eworu onwongu koshi Éhabu; ya e-me tẹ mini chia lẹ mgboko.”
1 Algum tempo depois, no terceiro ano da seca, o S enhor disse a Elias: “Vá apresentar-se ao rei Acabe. Diga-lhe que enviarei chuva”.
2 Ya ndono; Elayija ejeshia je eworu onwiya koshi Éhabu.
2 Elias foi apresentar-se a Acabe. A fome era severa em Samaria.
3 Éhabu abya ekua Obedáya, bụ onye ishi, eletaru iya ufu-eze ẹnya. Obedáya bụ onye Ojejoje dụru lẹ nsọ nshinu;
3 Acabe mandou chamar Obadias, o administrador do palácio. (Obadias temia profundamente o S enhor .
4 kẹle teke Jézebẹlu shi egbushi ndu nkfuchiru Ojejoje bẹ Obedáya chịtaru ẹphe ụkporo madzụ ise je edomishia l'ọgba. O doru ẹphe ụkporo madzụ labụ l'ụmadzu iri iri l'ọgba lanụ; l'anụ ẹphe nri; mẹ mini angụngu.
4 Certa vez, quando Jezabel havia tentado matar todos os profetas do S enhor , Obadias escondeu cem deles em duas cavernas. Colocou cinquenta em cada caverna e forneceu alimento e água para eles.)
5 Éhabu asụ Obedáya: “T'ayi jegbakota alị-a l'ẹke nwogvu; mẹ nsụda nsụda nọtsua; kẹ l'o nweru ẹge ọo-dụ; ayi aphụa ẹke iru-ẹswa nọ; shi ẹge ono dzọta ịnya ayi; mẹ ịnya-mulu ayi ndzụ; t'ẹku ayi ba agvụ l'ọ ha.”
5 Acabe disse a Obadias: “Precisamos ir a todas as fontes e vales na terra. Quem sabe encontraremos pasto suficiente para salvar pelo menos alguns de meus cavalos e mulas!”.
6 Ẹphe abya ekee alị ono ẹge ẹphe e-shi jegbakota iya. Éhabu eshia ẹkalanua; Obedáya eshia ẹka iya ọphu.
6 Então dividiram o território entre si. Acabe foi para um lado, e Obadias, para o outro.
7 Obedáya ejenyaa; yẹle Elayija abya edzuda. Obedáya ahụbelekwa iya phụ ama; byishi ikpere; sụ iya: “Onye nwe mu nụ, bụ Elayija! ?Bụ nggu ndọ-ọ?”
7 Enquanto Obadias caminhava, viu de repente Elias vindo em sua direção. Ao reconhecê-lo, Obadias curvou-se diante dele com o rosto no chão. “É o senhor mesmo, meu senhor Elias?”, perguntou.
8 Elayija asụ iya: “L'ọ kwa iya. Tụgbua je ekfuru onye nwe-ngu nụ lẹ Elayija nọkwa l'ẹke-a.”
8 “Sim, sou eu”, respondeu Elias. “Agora vá e diga ao rei: ‘Elias está aqui’.”
9 Obedáya asụ iya: “?Bụ egbe ẹjo iphe ngụnu bẹ ya meru; meru iphe iime t'i nwuru yẹbe nwozi ngu ye Éhabu l'ẹka; t'o gbua?
9 Obadias, porém, protestou: “Que mal lhe fiz para que me envie para morrer nas mãos de Acabe?
10 Ojejoje, bụ Nchileke ngu, nọkwa ndzụ; bụru onye ekebe iya l'ẹ to nwekwa mba; mẹ ali-eze, nnajiufu iya te eziada t'e je ngu achọcho. Mba; m'ọ bụ alị-eze ọphu sụru l'ẹ tị nọdu lẹ nk'ẹphe; yọ nụa ẹphe nte t'ẹphe ria l'ẹphe ta phụdu ngu.
10 Pois, tão certo como vive o S enhor , seu Deus, o rei o procurou em todas as nações e reinos da terra, de uma extremidade à outra. E cada vez que lhe diziam: ‘Elias não está aqui’, o rei Acabe fazia o rei daquela nação jurar que tinha falado a verdade.
11 Yọ bụru iya b'ị byaru nta-a bya asụ tẹ ya je ekfuru onye nwe mu nụ lẹ nggụbe Elayija nọ l'ẹke-a.
11 E agora o senhor diz: ‘Vá e diga ao rei: Elias está aqui’.
12 ?Ya maru ẹke Ume Ojejoje a-paru ngu je edobe teke ya haru ngu l'ẹke-a tụgbua. Ya -jelephu je ekfuaru iya Éhabu; yo rua; tọ phụhe ngu bẹ oo-gbukwa iya. Lẹ yẹbe nwozi ngu, Ojejoje shi keshinu ya bụ nwokoro dụtaru lẹ nsọ.
12 Mas, assim que eu o deixar, o Espírito do S enhor o levará embora, sabe-se lá para onde, e quando Acabe chegar e não o encontrar, ele me matará. E, no entanto, tenho servido fielmente ao S enhor toda a minha vida.
13 Onye nwe mu nụ ?tị nụbunua iphe, ya meru teke ono, Jézebẹlu shi egbushi ndu nkfuchiru Ojejoje ono; mbụ ẹge ya domiru ụkporo ndu nkfuchiru Ojejoje ise l'ọgba? Ya domishiru ẹphe ụkporo madzụ labụ l'ụmadzu iri iri l'ọgba lanụ; l'anụ ẹphe nri; mẹ mini.
13 Ninguém lhe falou da ocasião em que Jezabel tentou matar os profetas do S enhor ? Escondi cem deles em duas cavernas e lhes forneci alimento e água.
14 Yọ bụru nta-a b'ị bya asụ tẹ ya tụgbua je ekfuru onye nwe mu nụ lẹ Elayija nọ l'ẹke-a. Oo-gbukwa iya!”
14 E agora o senhor diz: ‘Vá e diga ao rei: Elias está aqui’. Se eu fizer isso, certamente Acabe me matará!”.
15 Elayija asụ iya: “Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike nọdu-a ndzụ ẹge ọ nọ iya-a; mbụ onye ono, ya ejeru ozi ono; bẹ ya koshifutaje Éhabu onwiya ntanụ.”
15 Mas Elias disse: “Tão certo como vive o S enhor dos Exércitos, em cuja presença estou, hoje mesmo me apresentarei ao rei Acabe”.
16 Ya ndono; Obedáya atụgbua jekfushia Éhabu je ezia ya ẹya. Éhabu ejekfushia Elayija.
16 Então Obadias foi dizer a Acabe que Elias tinha vindo, e Acabe saiu para encontrar-se com Elias.
17 Éhabu aphụlephu Elayija; sụ iya: “?Bụ nggu ndọ-ọ; nggụbe onye ono, akpa ndu Ízurẹlu ẹhu-a?”
17 Quando Acabe o viu, disse: “É você mesmo, perturbador de Israel?”.
18 Elayija asụ iya: “L'ẹ to bụkwa yẹbedua akpa ndu Ízurẹlu ẹhu. Ọ bụchikwaa nggụbedua; nggu lẹ ndibe nna ngu phẹ; kẹ l'unu haru ome ekemu Ojejoje; tsolahaa Bálụ.”
18 “Não causei problema algum a Israel”, respondeu Elias. “O senhor e sua família é que são os perturbadores, pois se recusaram a obedecer aos mandamentos do S enhor e, em vez disso, adoraram imagens de Baal.
19 “Ngwaa; zia t'e je ekua ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha t'ẹphe byakfuta iya lẹ Ugvu Kamẹlu. Chịta ụnu madzụ l'ụkporo madzụ labụ l'ụmadzu iri ono, bụ ndu nkfuchiru Bálụ; mẹ ụnu madzụ ọphu, bụ ndu nkfuchiru Ashera ono; mbụ ndu ono, Jézebẹlu anụ nri ono t'ẹphe bya.”
19 Agora, convoque todo o Israel para encontrar-se comigo no monte Carmelo, além dos 450 profetas de Baal e os 400 profetas de Aserá que comem à mesa de Jezabel.”
20 Tọ dụ iya bụ; Éhabu abya ezia; e je ekua ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha; mẹ ndu nkfuchiru Bálụ; ẹphe edzua lẹ Ugvu Kamẹlu.
20 Acabe convocou todo o povo de Israel e os profetas para se reunirem no monte Carmelo.
21 Elayija abya evudo ndu Ízurẹlu ono l'ẹphe ha l'ifu; sụ: “?Bụ jeye teke ole bẹ obu a-bọ-beru unu ẹbo ẹge-a? Ọ -bụru l'ọ bụ Ojejoje bụ Nchileke; unu tsonuru iya. Teke bụ l'ọo Bálụ bụ iya; unu etsonuru iya.”
21 Elias se colocou diante do povo e disse: “Até quando ficarão oscilando de um lado para o outro? Se o S enhor é Deus, sigam-no! Mas, se Baal é Deus, então sigam Baal!”. O povo, contudo, ficou em silêncio.
22 Elayija asụ ndu ono: “L'ọ bụ yẹbedua kpụu bẹ phọduru nụ lẹ ndu nkfuchiru kẹ Ojejoje. Obenu lẹ ndu nkfuchiru kẹ Bálụ bẹ dụ ụnu madzụ l'ụkporo madzụ labụ lẹ madzụ iri.
22 Então Elias lhes disse: “Sou o único que resta dos profetas do S enhor , mas Baal tem 450 profetas.
23 T'a kpụtaru ayi oke-eswi labụ. T'ẹphebedua hata oke-eswi lanụ; gbua; bọkashia ya; doo l'eli nkụ. Ọlobu t'ẹphe ba amụkwaru ọku ye iya. Yẹbedua e-gbua oke-eswi lanụ ọphu; bọkashia ya; doo l'eli nkụ; ya ta amụkwaru ọku ye iya.
23 Agora, tragam para cá dois novilhos. Que os profetas de Baal escolham um deles, cortem o animal em pedaços e o coloquem sobre a lenha do altar, mas não ponham fogo na lenha. Eu prepararei o outro novilho e o colocarei sobre a lenha no altar, mas não porei fogo na lenha.
24 Unu akpọ-ku agwa unu; tẹ yẹbedua kpọ-ku Ojejoje. Onye ọphu gude ọku za oku; a maru l'ọ bụ iya bụ Nchileke.”
24 Então invoquem o nome de seu deus, e eu invocarei o nome do S enhor . O deus que responder com fogo, esse é o Deus verdadeiro!”. E todo o povo concordou.
25 Elayija asụ ndu nkfuchiru Bálụ: “Unu vuru ụzo hata oke-eswi lanụ gbua; keshinu ọphu unu ha l'igwe. Unu akpọ-kua agwa unu; ọlobu; unu ba amụkwaru ọku ye iya.”
25 Então Elias disse aos profetas de Baal: “Comecem vocês, pois são muitos. Escolham um dos novilhos, preparem-no e invoquem o nome de seu deus. Mas não ponham fogo na lenha”.
26 Ẹphe abya akpụta oke-eswi lanụ l'oke-eswi, a nụru ẹphe; gbua.
26 Eles prepararam um dos novilhos e o colocaram sobre o altar. Invocaram o nome de Baal desde a manhã até o meio-dia e gritavam: “Ó Baal, responde-nos!”, mas não houve resposta alguma. E dançavam em volta do altar que haviam feito.
27 Yo be l'eswe; Elayija ajalahaa ẹphe ewena; sụ ẹphe: “Unu kushifua ya oku ike; kẹ l'ọ kwa agwa b'ọ bụ. ?A maru; ?m'ọ nọ l'oke ọriri; ?t'ọ bụ l'oome iphe; ?t'ọ bụ l'o jeru iphe. A maru; ?bụ mgbẹnya bẹ ooku; t'unu kutee ya.”
27 Por volta do meio-dia, Elias começou a zombar deles: “Vocês precisam gritar mais alto”, dizia ele. “Sem dúvida ele é um deus! Talvez esteja meditando ou ocupado em outro lugar. Ou talvez esteja viajando, ou dormindo, e precise ser acordado!”
28 Ẹphe awata iya ọrashi ike; gude mma; mẹ arwa l'egvujashị onwẹphe l'ẹge ome-l'alị ẹphe dụ; jeye mee awụshilahaa ẹphe l'ẹhu.
28 Então gritaram mais alto e, como era seu costume, cortaram-se com facas e espadas, até sangrarem.
29 Ẹphe echia mkpu ono jeye ẹnyanwu abya eswee l'echi ishi; chia ya jeye teke aachịje ẹja urẹnyashi; to nwe ọphu meru nụ; to nwe onye yeru ẹphe ọnu; ọphu o nwekwanu onye geberu ẹphe nchị.
29 Agitaram-se em transe desde o meio-dia até a hora do sacrifício da tarde, mas não houve sequer um som, nem resposta ou reação alguma.
30 Tọ dụ iya bụ; Elayija asụ ndu ono l'ẹphe ha: “Unu kpịrita iya ntse.” Ẹphe akpịrita; jekfube iya. Elayija abya edozia ẹnya-ngwẹja Ojejoje, e shi nwutsushia enwutsushi;
30 Então Elias disse ao povo: “Venham aqui!”. Todos se reuniram em volta dele enquanto ele consertava o altar do S enhor que havia sido derrubado.
31 bya apata mkpuma iri l'ẹbo. Mkpuma iri l'ẹbo ono nọ-chiru ẹnya ikfu iri l'ẹbo ụnwu Jékọpu; mbụ onye ono, Ojejoje kfujeru: “L'ẹpha iya a-bụru Ízurẹlu ono.”
31 Pegou doze pedras, uma para cada tribo dos filhos de Jacó, a quem o S enhor disse: “Teu nome será Israel”,
32 Yo gude mkpuma ono kpụtaru Ojejoje ẹnya-ngwẹja. Yọ bya egvua nsụ, ha ụsa gvuphee ẹke ono mgburumgburu.
32 e com elas reconstruiu o altar em nome do S enhor . Depois, cavou ao redor do altar uma valeta com capacidade suficiente para doze litros de água.
33 Yọ bya edoo nkụ ẹge ọo-dụ; bya egbua oke-eswi ono bọkashia; doo l'eli nkụ ono; sụ: “Unu je ekujishia mini l'ite-mini ẹno; bya awụa l'eli ngwẹja-ukfuru-a; mẹ lẹ nkụ-wa.”
33 Empilhou lenha sobre o altar, cortou o novilho em pedaços e colocou os pedaços sobre a lenha.
34 Yọ sụ ẹphe: “Unu je ekutafua ya k'ugbo ẹbo” Ẹphe eje ekutafua k'ugbo labụ.
34 Depois que fizeram isso, disse: “Façam a mesma coisa novamente”. Quando terminaram, ele disse: “Agora façam o mesmo pela terceira vez”. Eles seguiram sua instrução,
35 Mini ono eshi l'eli ẹnya-ngwẹja ono; bya eji nsụ ono, e bupheru mgburumgburu ono ejiji.
35 e a água corria ao redor do altar e encheu a valeta.
36 Oge teke eegwoje ngwẹja urẹnyashi erulephu; Elayija, bụ onye nkfuchiru Ojejoje abya akpụrita ntse; sụ: “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke kẹ Ébirihamu; kẹ Áyizaku; mẹ kẹ Ízurẹlu; menua t'a maru ntanụ l'ọ bụ nggu bụ Nchileke lẹ Ízurẹlu; mẹ t'a maru lẹ ya bụ nwozi ngu; mẹ l'iphe-a, ya meru-wa bẹ bụ iphe, ị sụru tẹ ya mee.
36 Na hora costumeira de oferecer o sacrifício da tarde, o profeta Elias se aproximou do altar e orou: “Ó S enhor , Deus de Abraão, Isaque e Jacó, prova hoje que és Deus em Israel e que sou teu servo. Prova que fiz tudo isso por ordem tua.
37 Zanụa ya oku nggụbe Ojejoje; zanụa ya oku; k'ọphu ndu-a a-maru l'ọ bụ nggụbe Ojejoje bụ Nchileke; bụru nggu bụ onye e-me tẹ egomunggo ẹphe laphuta azụ.”
37 Ó S enhor , responde-me! Que este povo saiba que tu, ó S enhor , és o verdadeiro Deus e estás buscando o povo de volta para ti!”.
38 Ọku eshiwaphu Ojejoje l'ẹka bya ekepyashia ngwẹja ono; kee nkụ ono; kee mkpuma ono; kee ẹja, nọ l'alị; mbụ kee kee mini ono, jiru nsụ ono.
38 No mesmo instante, fogo do S enhor desceu do céu e queimou o novilho, a madeira, as pedras e o chão, e secou até a água da valeta.
39 Ndu ono l'ẹphe ha aphụ iphe ono; dashịa kpurumu kpurumu; rashịa; sụ: “Ọ bụ Ojejoje bụ Nchileke-o! Ọ bụ Ojejoje bụ Nchileke!”
39 Quando o povo viu isso, todos se prostraram com o rosto no chão e gritaram: “O S enhor é Deus! Sim, o S enhor é Deus!”.
40 Elayija asụ ẹphe: “Unu nwụkoo ndu nkfuchiru Bálụ ono. Unu be ekwekwa t'o nweru ẹphe onye ọphu e-pyofu nụ!” Ẹphe anwụkoo ẹphe; Elayija achịta ẹphe jeshia lẹ nsụda Kishọnu je eworu ẹphe gbushia l'ẹke ono.
40 Então Elias ordenou: “Prendam todos os profetas de Baal. Não deixem nenhum escapar!”. O povo os prendeu, e Elias os levou para o riacho de Quisom e ali os matou.
41 Ya ndono; Elayija asụ Éhabu: “Tụgbua je eria nri; nggu angụa iphe; kẹ l'ẹphu oke mini aphụakwa.”
41 Em seguida, Elias disse a Acabe: “Vá comer e beber, pois ouço uma forte tempestade chegando”.
42 Éhabu atụgbua tẹ ya je eria; ngụa. Elayija eje enyihu eli eli Ugvu Kamẹlu; je efurita; kpupyabe ifu lẹ mgbaku ikpere iya.
42 Acabe foi comer e beber. Elias, porém, subiu ao topo do monte Carmelo, prostrou-se até o chão com o rosto entre os joelhos e orou.
43 Yọ sụ nwozi iya: “Tụgbua nta-a je eleedu ẹnya l'ụzo eze ẹnyimu.”
43 Depois, disse a seu servo: “Vá e olhe na direção do mar”. O servo foi e olhou, depois voltou e disse: “Não vi nada”. Sete vezes Elias mandou que ele fosse e olhasse.
44 Yo be lẹ k'ẹsaa ya; nwozi iya ono asụ iya: “Lenu; urukpu, habelephu l'ọbu ẹka madzụ bẹ shikwa l'eze ẹnyimu ono akpụ-lihu.”
44 Por fim, na sétima vez, o servo lhe disse: “Vi subir do mar uma pequena nuvem, do tamanho da mão de um homem”. Então Elias lhe disse: “Vá depressa dizer a Acabe: ‘Apronte seu carro e volte para casa. Se não se apressar, a chuva o impedirá!’”.
45 A nọtalephu nwanshị; igwe erua eruru; jihu uji; phẹrephere awata ephephe; oke mini awata achịchi. Éhabu agbaru lashia Jézerilu.
45 Em pouco tempo, o céu ficou escuro com nuvens. Um vento forte trouxe uma grande tempestade, e Acabe partiu em sua carruagem a toda velocidade para Jezreel.
46 Ike Ojejoje abya Elayija l'ẹhu; yọ chịta uwe iya; kee onwiya; gbagbụa je evuru Éhabu ụzo rua Jézerilu.
46 Então o S enhor concedeu força extraordinária a Elias. Ele prendeu a capa no cinto e correu à frente do carro de Acabe até a entrada de Jezreel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.