1 Crônicas 21

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọ dụ iya bụ; Sétanu egbeshi tẹ ya mebata ndu Ízurẹlu; bya akpalia Dévidi t'ọ gụa ndu Ízurẹlu ọgu.
1 Satanás quis criar problemas para o povo de Israel e por isso levou Davi a fazer uma contagem do povo.
2 Dévidi asụ Jóabu mẹ ndu ishi ndu sọja: “Unu je agụa ndu Ízurẹlu ọgu; tsube lẹ Besheba je akpaa lẹ Dánu. Teke unu gụtsuaru iya; unu abya akarụ iya; k'ọphu ya a-maru ẹge ẹphe ha.”
2 Davi deu a Joabe e aos outros oficiais a seguinte ordem: — Vão por toda a terra de Israel, desde o Norte até o Sul, e façam a contagem do povo. Eu quero saber quantos somos.
3 Jóabu asụ iya: “Tẹ Ojejoje mekwaa tẹ ndibe iya ka l'igwe ugbo ụkporo ise; karia ẹge ẹphe ha nta-a. Nggụbe eze, bụ onye nwe mu nụ; ?ndu-a ta bụdunua ndu ozi ngu? ?Nanụ ẹge e meru bẹ onye nwe mu nụ achọ t'o mee ẹge-a? ?Bụ ngụnu meru iphe ọ bụ yẹbedua bẹ gbe l'emeta iphe, ikpe a-nma ndu Ízurẹlu?”
3 Mas Joabe respondeu: — Que o
4 Okfu eze adagbunua kẹ Jóabu. Jóabu alụfu je atụko Ízurẹlu l'ọ ha jegbakota; bya alaphuta azụ lẹ Jerúsalemu.
4 Mas o rei fez com que Joabe obedecesse à sua ordem. Então Joabe saiu, viajou por toda a terra de Israel e depois voltou para Jerusalém.
5 Jóabu abya akọoru Dévidi ẹge ndu ono, ọ gụru ọgu ono hakọta. Ndu kẹ Ízurẹlu l'ẹphe ha dụ ụkporo ụnu unwoke ugbo ishingu l'unwoke iri l'ẹsaa l'ụnu iri, bụ ndu adụje ike paa ogu-mbeke. Ndu kẹ Júda dụ ụkporo ụnu unwoke ugbo labụ l'unwoke iri l'ẹsato l'ụnu iri l'ise, bụkwaphu ndu adụje ike paa ogu-mbeke.
5 Ele informou ao rei Davi que o total de homens capazes para o serviço militar era o seguinte: um milhão e cem mil em Israel e quatrocentos e setenta mil em Judá.
6 Ọbule ẹ tọ gụkobekwa ndu ikfu Lívayi; mẹ ndu ikfu Bénjaminu; kẹ l'iphe ono, eze kfuru ono ta dụdu iya mma.
6 Mas Joabe desaprovava a ordem do rei e por isso não fez a contagem nas tribos de Levi e Benjamim.
7 Iphe ono, ọ sụru t'e mee ono abụru iphe, dụ Nchileke ẹji; yo gude iya nụa ndu Ízurẹlu aphụ.
7 O que foi feito desagradou a Deus, e por isso ele castigou o povo de Israel.
8 Dévidi abya asụ Nchileke: “Lẹ ya mewaru iphe, dụ ẹji, ha nshinu shita l'iphe-a, ya meru-wa. Ọle ya arọ ngu t'i wofunu iphe, dụ ẹji ono, nwozi ngu meru ono; kẹ l'ọ bụ eswe bẹ yẹle iya meru.”
8 Então Davi disse: — Ó Deus, eu cometi um pecado terrível quando mandei contar o povo. Por favor, perdoa-me! O que fiz foi uma loucura.
9 Ojejoje ekfuru yeru Gádu, bụ onye aphụjeru Dévidi àphụ̀; sụ iya:
9 Então o Senhor Deus disse a Gade, o profeta de Davi:
10 “T'o je asụ Dévidi lẹ Ojejoje sụru: ‘Lẹ ya kpọberu iya ụzo iphe ẹto. T'ọ hata ọphu ya e-me iya.’ ”
10 — Vá e diga a Davi que eu dou a ele o direito de escolher uma de três coisas; aquilo que ele escolher eu farei. — Você pode escolher uma destas três coisas: três anos de fome, três meses fugindo dos exércitos dos seus inimigos ou três dias nos quais o
11 Gádu abya ejekfu Dévidi je asụ iya: “Ọwaa iphe, Ojejoje ekfu: ‘T'ọ hata nanụ.
11 — ausente —
12 ?Ọ hataru ẹjo-ẹgu, a-nọ afa ẹto? ?Tọo tẹ ndu ọhogu iya phẹ gude ọnwa ẹto; mee ẹphe ụmuruku; gude ogu-mbeke gbushia ẹphe? ?T'ọ hataru ogu-mbeke kẹ Ojejoje abalị ẹto, bụ iya bụ oge ẹjo mgbọnwu a-bya l'alị-a; ojozi Ojejoje atụko alị Ízurẹlu l'ọ ha mebyishia? Nta-a; bụkwa t'o kpebua iphe, ya e-je ekfuaru onye ziru iya nụ.’ ”
12 — ausente —
13 Dévidi asụ Gádu: “Ọ kwa oke iphe-ẹhuka byakfutaru iya ẹge-a. Tẹ ya dabachikwaa l'ẹka Ojejoje; kẹ l'obu-imiko iya parụ ẹka. Tẹ ya ba adabakwa l'ẹka madzụ.”
13 Davi respondeu: — Estou desesperado; porém não quero ser castigado por homens. Que o próprio
14 Tọ dụ iya bụ; Ojejoje alọru mgbọnwu nụ ndu Ízurẹlu. Ndu nwụshihuru nụ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsato l'ụnu iri l'ise.
14 Então Deus mandou que uma peste caísse sobre o povo de Israel, e morreram setenta mil israelitas.
15 Ojejoje ezia ojozi ono t'o je emebyishia Jerúsalemu. Ojozi ono awatalẹphu ome iphe e ziru iya; yo rua Ojejoje l'obu; yọ sụ ojozi ono: “L'o dzuwaru! Sephu ẹka ngu azụ.” Teke ono bẹ ojozi Ojejoje ono nọwa l'ẹke Ọnanu, bụ onye Jebusu anọduje etsu balị iya.
15 Depois mandou um anjo para destruir a cidade de Jerusalém, mas mudou de ideia e disse ao anjo: — Pare! Já chega! O anjo do
16 Dévidi abya apalia ẹnya; phụ ojozi Ojejoje ono l'ẹke oovudo lẹ mgbaku igwe yẹle alị; mịfuta ogu-mbeke mabẹ lẹ Jerúsalemu. Teke ono bẹ Dévidi yẹle ndu bụ ọgurenya tụko yegbaa uwe-aphụ; ẹphe adashịa kpube ifu l'alị.
16 Davi olhou e viu o anjo no ar, segurando a sua espada, pronto para destruir Jerusalém. Então Davi e os líderes do povo, todos eles vestindo roupas feitas de pano grosseiro, ajoelharam-se e encostaram o rosto no chão.
17 Dévidi asụ Nchileke: “L'ọ kwa yẹbedua bẹ tụru ekemu t'a gụa ndu-a ọgu. Mbụ l'ọo yẹbedua bẹ meru iphe, dụ ẹji. Ya mewaru iphe, ẹ-ta dụdu mma. ?Ụnwu atụru-wa mehunuru ole? Byiko; Ojejoje, bụ Nchileke iya; iphe, ya arọ ngu bụ; t'ọ bụru yẹbedua yẹle ụnwunna iya; bẹ ịi-dabẹ ẹka l'ẹhu. Be ekweshinu tẹ mkpakẹhu-wa nọduru ndibe ngu.”
17 Aí Davi orou assim: — Ó Deus, fui eu que errei. Fui eu quem mandou fazer o recenseamento. O que foi que essa pobre gente fez? Ó
18 Tọ dụ iya bụ; ojozi Ojejoje ono asụ Gádu t'o je ekfuru Dévidi t'o je emeeru Ojejoje ẹnya-ngwẹja l'ẹke ono, Ọnanu, bụ onye Jebusu etsuje balị ono.
18 Então o anjo do Senhor disse a Gade que mandasse Davi construir um altar para Deus no terreiro de malhar cereais que pertencia a Araúna.
19 Tọ dụ iya bụ; Dévidi atụgbua jeshia ẹge ono, Gádu gude ẹpha Ojejoje kfuaru iya ẹya ono.
19 Davi obedeceu à ordem do Senhor e foi, como Gade lhe tinha dito.
20 Teke ono bẹ Ọnanu etsu witu. Yọ ghakọbe bya aphụ ojozi ono; ụnwegirima iya; ẹphe ẹno, ẹphe l'iya tụko nọdu l'ẹke ono eworu onwẹphe domishia.
20 Ali, no terreiro, Araúna e os seus quatro filhos estavam malhando trigo. Quando viram o anjo, os filhos fugiram e se esconderam.
21 Dévidi abya ejekfushia Ọnanu. Ọnanu elee ẹnya; bya aphụ Dévidi l'ẹke ooje abya; shi l'ẹke ọono l'etsu witu ono lụfuta; je ebuaru iya ifu l'alị.
21 Ao ver Davi chegando, Araúna saiu do terreiro, ajoelhou-se e encostou o rosto no chão.
22 Dévidi asụ Ọnanu: “Nụnu iya alị-a, bụ ẹke iitsuje witu tẹ ya meeru Ojejoje ẹnya-ngwẹja; k'ọphu mkpakẹhu ono e-buhu l'ẹke ndu-a nọ. Ree ya ẹya tẹ ya kfụ-dzua ngu ụgwo iya.”
22 Então Davi lhe disse: — Quero que você me venda o seu terreiro de malhar cereais a fim de que eu construa nele um altar para Deus, o
23 Ọnanu asụ Dévidi: “T'o wota iya rụ. Tẹ yẹbe eze, bụ onye nwe mu nụ melekwaphu iphe, dụ iya mma. Ya a-nụ eswi, ee-gude gwoo ngwẹja-ukfuru; bya anụ iphe, eegudeje etsu witu; nụ witu t'e gude gwoo ngwẹja nri. Iphe ono l'ọ ha bẹ ya a-nụkota.”
23 Araúna disse: — Fique com o terreiro e faça com ele o que quiser. Aqui estão estes bois para serem queimados em
24 Eze, bụ Dévidi asụ Ọnanu: “Wawakwa. Ya a-kfụ-dzu ngu ụgwo iya akfụ-dzu. Ya te ewotakwa iphe, bụ iphe ngu nụ Ojejoje; ya te 'ewota iphe, ẹ-te nwedu iphe, o phuru iya gwoo ngwẹja-ukfuru.”
24 Mas Davi respondeu: — Isso não! Eu pagarei o preço justo. Não vou dar como oferta ao
25 Tọ dụ iya bụ; Dévidi akfụa Ọnanu ụnu shẹkelu mkpọla-ododo l'ụkporo shẹkelu iri t'ọ bụru ụgwo alị ono.
25 E pagou a Araúna quase sete quilos de ouro pelo terreiro.
26 Dévidi abya akpụaru Ojejoje ẹnya-ngwẹja l'ẹke ono; bya eworu ngwẹja-ukfuru; mẹ ngwẹja ẹhu-agu gwoo; bya akpoku Ojejoje; Ojejoje eshi l'imigwe gude ọku bya aza iya oku l'ẹnya-ngwẹja-ukfuru ono.
26 Então construiu ali um altar para Deus e ofereceu sacrifícios que foram completamente queimados e ofertas de paz. Ele orou, e Deus respondeu, mandando fogo do céu para queimar os sacrifícios que estavam no altar.
27 Tọ dụ iya bụ; Ojejoje asụ ojozi ono; yọ mị-phu ogu-mbeke ono azụ l'ọbo iya.
27 O Senhor Deus mandou que o anjo colocasse a sua espada na bainha, e ele obedeceu.
28 Teke Dévidi phụru lẹ Ojejoje bẹ zarụ iya oku l'ẹke ono, Ọnanu, bụ onye Jebusu etsuje witu ono; b'ọ bya anọdu l'ẹke ono gwoshia ngwẹja.
28 Naquele instante Davi entendeu que Deus havia respondido à sua oração e por isso ofereceu sacrifícios no altar do terreiro de malhar cereais.
29 Ishi iya abụru lẹ teke ono bẹ ụlo-m̀kpù Ojejoje phụ, Mósisu meru l'echi-ẹgu phụ yẹle ẹnya-ngwẹja-ukfuru phụ bẹ nọkota-wa l'ẹke eegwoje ẹja lẹ Gíbiyọnu.
29 Naquele tempo a Tenda da Presença de Deus , que Moisés havia feito no deserto, e o altar onde os sacrifícios eram queimados ainda estavam no lugar de adoração que ficava em Gibeão.
30 Ọle Dévidi ta kwadụ tẹ ya jeodu njịta l'ifu Nchileke l'ẹke ono; kẹ l'ọotsu ogu-mbeke ojozi Ojejoje ono egvu.
30 Mas Davi não podia ir até lá para adorar a Deus porque estava com medo da espada do anjo do Senhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Crônicas 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.