Mateus 9
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs BKJ
1 Nosonkahtxownà hatà, Txesus komo, kanawa yaka. Tuna ymo wetotxownà hatà. Towto kom hona harha nahatakatxownà hatà.
1 E, entrando no barco, passou para o outro lado, e chegou à sua cidade.
2 Txesusu hyaka nomohtxownà hatà, toto komo. Ekeh yohtxownà hatà, tahon hono rma hatà, amusnaxaho rma hatà. Rohona xaxa nenyatxow hamà, kekon hatà, Txesusu, tàhnawo. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, amusnaxaho wya. Kàrà y, kekon hatà. Teryehorye harha exko. Koseryewhokan hampànà, ayanhànàthàrà hoko. Towsah me harha naha, ayanhànàthàrà, kekon hatà.
2 E eis que lhe trouxeram um homem paralítico, deitado em um leito; e Jesus, vendo a fé deles, disse ao paralítico: Filho, tem bom ânimo, teus pecados são perdoados.
3 Àto nehxatxkon hatà, àyweronàhyamano ynye ro komo. Tàwyanye Txesusu yonytxatxhe rma, onà wyaro nketxkon hatà, ukukur komo, tàhnawonye. Khoryenkomo wàràhyaken hamà, mosonà, ketxkon hatà. Khoryenkomo wyaro kanhànàthàyamo yownye me nehutwen hamà, ketxkon hatà, tàhnawonye.
3 E eis que, alguns dos escribas disseram consigo: Este homem blasfema.
4 Ehutwatxho komo rma hutwekon hatà, Txesusu, tàhnawo. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, àwyanye. Àsok tawro atxke mehutwetxow haryhe, ohnawonye, kekon hatà.
4 Mas Jesus, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que pensais mal em vossos corações?
5 Rowya, towsah me harha naha, ayanhànàthàrà, katxho ryhe, tkahoryehra nay hamà, owyanye. Asanàmko, àtok ha, katxho haxa ryhe, tkahorye rma haxa nay hamà, owyanye, kekon hatà.
5 Pois, o que é mais fácil, dizer: Os teus pecados são perdoados; ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Towsah me harha naha, ayanhànàthàrà, kany me mak wehxaha, Toto me Enusah kaxe. Tano rma yukryeka ho rma ryehtoko, àro wyaro kany me wehxaha, Khoryenkom yano me mak ha, kekon hatà. Àro wyaro kany me hak kehutwamohsosà, owyanye. Moson yeheryanàtho wowyaha hampànà, Khoryenkom yano me ryehutwamohsonàr horà, kekon hatà. Onà wyaro àkehe, owya, kekon hatà, amusnaxaho wya. Asanàmko, ayahon anàmko ha, omàn yaka àtok ha, kekon hatà, Txesusu, àwya.
6 Mas, para que saibais que o Filho do homem tem poder sobre a terra para perdoar pecados (ele disse então ao paralítico): Levanta-te, toma o teu leito, e vai para tua casa.
7 Sax, nasanàmye hatà, amusnaxahotho. Toy hatà, bàn yaka.
7 E ele levantando-se, foi para sua casa.
8 Nenytxownà hatà, toto komo, thenyenohnà komo. Àro ke noseryehoketxkon hatà. Ohxe xaxa nay hamà, Khoryenkomo, ketxkon hatà. Noro yano me ehonomnà me rma haxa nay hamà, mosonà, toto rma, ketxkon hatà.
8 Mas a multidão, vendo isso, maravilhava-se, e glorificaram a Deus, que dera tal poder aos homens.
9 Àsnye ro toy hatà, Txesusu. Tàtonàr me rma, toto yonyey hatà. Matewsà rma noro ha. Nàmno yawo nehxakon hatà. Txenyeru yahohtoho yawo rma nehxakon hatà, eryewtaxaho, tkayaryet komo txenyerun yahosnye ro kaxe. Noro wya rma, onà wyaro nkekon hatà, Txesusu. Rakoro omok ha, kekon hatà. Sax, nasanàmye hatà, Matewsà. Txesus yakoro harha toy hatà.
9 E passando Jesus dali, viu assentado na coletoria um homem, chamado Mateus, e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
10 Taa. Bàn yaka Txesus yarày hatà, Matewsà. Emtakmantokonye, nomokyatxkon hatà, toto komo, thenyenohnà komo. Tkayaryet komo txenyerun yahosnye ro komo rma mokyam nehxatxon hatà, atxke natxhe moxamo katxho komo xarha hatà. Nyamoro rma nemtakmatxownà hatà, Txesus kom yakoro, ànhananàhrà ro kom yakoro xarha.
10 E aconteceu que, estando Jesus em casa sentado à mesa, eis que, chegaram muitos publicanos e pecadores, e sentaram-se juntamente com Jesus e seus discípulos.
11 Nenyatxkon hatà, Farysew kukur komo. Àro ke, onà wyaro nketxkon hatà, Txesusu nhananàhrà ro komo wya. Àsok tawro mokyam yakoro nemtakmeno, ahananàhnye komo, ketxkon hatà. Atxke natxow hamà, mokyamo, txenyeru yahosnye ro komo rma, atxke natxhe moxamo katxho komo xarha. Àsok tawro nemtakmeno, anhà kom yakoro, ketxkon hatà, Farysew komo.
11 E os fariseus, vendo isso, perguntaram aos seus discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Nenytxatxownà hatà, Txesusu. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, àwyanye. Àsok hana natxow ha, eheryamnà kom ha, kekon hatà. Ohtxemano ynye ro komo hyaka àtohra natxow hamà, enyhoru kom kaxe. Teheryankem kom marma ryhe, àhyakanye tetxhe, kekon hatà.
12 Jesus, porém, ouvindo isso, disse-lhes: Os sãos não têm necessidade de médico, mas sim os que estão enfermos.
13 Àro wyaro rma rha, rohyaka omokhàra natxhe, ohxe natxhe moxamo katxho komo. Atxke natxhe moxamo katxho kom haxa ryhe, rohyaka nomokyatxhe. Àwyanye rma, rakoro omohtxoko kanye uro komokye, kekon hatà. Àro ke, àmenhosahonhàrà uhutwatxok harha. Onà wyaro rma nkehe.
13 Ide, pois, e aprendei o que significa isto: Eu quero misericórdia, e não sacrifício; porque eu não vim para chamar os justos, mas os pecadores ao arrependimento.
14 Txesusu hyaka nomohtxownà hatà, Xowawu nhananàhrà ro komo, aymomno ynye nhananàhrà ro komo. Onà wyaro nketxkon hatà, àwya. Kàyweronàhyamatxho kom yawo ro amna natahyehnomehe yohà, ketxkon hatà. Àro yawo ro rma rha natahyehnometxhe yohà, Farysew komo xarha. Onhananàhrà ro kom haxa ryhe, atahyehnomahra natxhe haryhe. Àsok tawro atahyehnomahra natxowà, ketxkon hatà, Txesusu wya.
14 Então vieram ter com ele os discípulos de João, dizendo: Por que nós e os fariseus jejuamos com frequência, mas os teus discípulos não jejuam?
15 Onà wyaro neyuhtxownà hatà, Txesusu. Àsok hana natxow ha, ronhananàhrà ro kom ha, kekon hatà. Thetx yahosnye yakoron komo wyaro natxow hamà. Tàwya thetx yahosnàtoko, tkukur komo yanyekyan hamà, toto. Asahxemtoso nanyekyatxow hamà. Àro ke, tàhyawonye rma hak noro yehtoko, atahyehnomahra natxow hamà, kekon hatà. Amnye àhyayenye tehe, àhehtaxaho. Tàhyayenye àtotxhe rma, natahyehnometxhe hxak hakahpa harha, akoronotho komo, toseryehokanàr kom ke mak ha, kekon hatà. Àro wyaro rma rha natxhe, ronhananàhrà ro komo, kekon hatà, Txesusu.
15 E disse-lhes Jesus: Podem os convidados do noivo estar de luto, enquanto o noivo está com eles? Mas dias virão, em que lhes será tirado o noivo, e então hão de jejuar.
16 Kuknonano me rma rha, onà wyaro nkekon xarha tà, àwyanye. Rowya ahananàhtoho komo ryhe, wom xenyeno wyaro naha, kekon hatà. Kwomunuthuyamo yenyemrà xe kehtokonye, wom xenyenohnà ke tenyemyatxow hamà. Xenyeno ke haxa kàwyanye enyemnyetoko, notowyan hamà, xenyenotho. Kàwyanye ahxeketxhe rma, notowyan hamà, kwomunuthuyam hoye, amnyehranotho hoye. Tamtak harha nay hamà, ewtarà, kekon hatà. Àro wyaro rma rha, oyweronàhyamatxhotho kom yawo ro rma haxa oyehtokonye, ronytxanàr xehra manatxow hamà, kekon hatà, Txesusu.
16 Nenhum homem põe remendo de pano novo em roupa velha, porque o remendo rompe a roupa, e faz-se pior a rotura.
17 Ufa xkunu wyaro xarha naha, rowya ahananàhtoho komo, kekon xarha tà. Àkawawantaxenyeno wyaro rma naha. Àkawawantaxenyen me ufa xkun yehtoko, arkahra tehxatxow hamà, enàthàrànhàr yaka, amnyehranotho yaka, okno hutxhothonhàr yaka, kekon hatà. Àrotho yaka kàwyanye arkantok haxa, enàthàrànhàrà rakehe. Notukwamyaha hxak ha, àkawawantaxenyenotho. Enàthàrànhàràtho xarha, natanàhnohyaha hxak ha, kekon hatà. Àkawawantaxenyeno rma, xenyeno yaka ryhe tarketxow hamà. Xenyeno yawo tehtoko, ohxe nay hamà, ufa xkunu. Ohxe rma rha naha, en xarha, kekon hatà. Àro wyaro rma rha, rowya ahananàhtoho kom yawo ro rma haxa oyehtokonye, oyweronàhyamatxhotho kom yawo rohra harha manatxow hamà, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
17 Nenhum homem coloca vinho novo em odres velhos; do contrário os odres se rompem, o vinho se derrama, e os odres se perdem; mas coloca-se vinho novo em odres novos, e assim ambos se conservam.
18 Àro wyaro Txesusu wya tatoko rma, àhyaka nomokye hatà, horykomo. Xuknewyana komo yohà rma mok nehxakon hatà. Tosoknar ho neryewtay hatà, Txesus yakrataka, ehonomnà me tàwya xenyàr ke. Onà wyaro nkekon hatà, àwya. Wayehno, romsàtho txko, kekon hatà. Omoko, romàn yaka. Norotho txko yahexe omoko, enyxentatho me harha, kekon hatà, horykomo.
18 Enquanto ele ainda lhes dizia essas coisas, eis que chegou um certo governante e o adorou, dizendo: Minha filha faleceu agora mesmo; mas venha e impõe tua mão sobre ela, e ela viverá.
19 Àro ke toy hatà, Txesusu, akoro. Totxownà xarha tà, ànhananàhrà ro komo, Txesus yakoro.
19 Levantando-se, pois, Jesus, o seguiu, e também foram os seus discípulos.
20 Àtontokonye rma, Txesusu mkaye nomokye hatà, wosà. Ekehà rma mok nehxakon hatà, tkamsukryemà roro rma hatà. Tkamsukrye roro 12 me txemnyehàntay hatà. Noro rma, Txesusu mkaye nomokye hatà. Àhonon yotxhàrà yahey hatà.
20 E eis que uma mulher que havia já doze anos, padecia de um fluxo de sangue, chegando-se por detrás dele, tocou na orla de sua veste.
21 Onà wyaro rma nkekon hatà, tàwya rma. Rowya àhononà yahenàr ke ryhe, ohxe harha wehxan hamà, kekon hatà. Àro ke nahey hatà.
21 Pois ela dizia consigo: Se eu tão somente tocar a sua veste, eu ficarei sã.
22 Neramay hatà, Txesusu. Wos yonyey hatà. Wosà y, kekon hatà, àwya. Teryehorye harha exko. Ohxe harha manaha, rohona owya xenyàr ke mak ha, kekon hatà, àwya. Àtoko rma ohxe harha nehxakon hatà, wosà.
22 Mas Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo filha, a tua fé te curou! E naquela mesma hora a mulher ficou sã.
23 Horykomo màn yaka totxownà hatà, Txesus komo. Àto rma nehxatxkon hatà, toto komo, thenyehra hatà. Natmeryketxkon mak hatà, omsamtxemo heno hnànà. Noro heno hnànà rma rha, weryeke txemekyatxkon xarha tà, ukukur komo. Nenytxownà hatà, Txesusu.
23 E Jesus, chegando à casa do governante, e vendo os flautistas e as pessoas em alvoroço,
24 Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, àwyanye. Àtotxoko, kekon hatà, àwyanye. Àtotxoko. Àwayehpàra naha, omsamtxemo. Ànàknàrà rma onà. Àro ke àtotxoko, kekon hatà, àwyanye. Newnohtxownà mak hatà, toto komo. Àna make ryhe mpe, ketxkon hatà.
24 disse-lhes: Retirai-vos, pois a menina não está morta, mas dorme. E riram dele para o escarnecer.
25 Nahatakatxownà mak hatà, horykomo màn yaye. Ahatakatxhenye rma, nowomye hatà, Txesusu. Omsamtxemo yahosày hatà, amor hoko. Sax, nasanàmye hatà.
25 Mas quando as pessoas foram colocadas para fora, ele entrou, a tomou pela sua mão, e a menina se levantou.
26 Tàwya ekehàtho yanàmtoho hoye ro nekaytay hatà, Txesusu. Noro yokaytà yonytxetxkon hatà, omeroron komo, àton komo rma, àhorye ron komo xarha.
26 E sua fama acerca disto foi por toda aquela terra.
27 Àsnye ro toy hatà, Txesusu. Àtontoko, akoro totxownà hatà, toto, asak hatà. Enhunu ro rma mokyam nehxatxkon hatà. Onà wyaro nketxkon hatà, teryewrye ro hatà. Dafe heno yohamàtho omoro hatà, ketxkon hatà. Amna hnàn yawo exko, ketxkon hatà.
27 E, partindo Jesus dali, seguiram-no dois homens cegos, clamando e dizendo: Filho de Davi, tem misericórdia de nós.
28 Tekonà rma hatà, Txesusu. Bàn yaka nowomye hatà. Àhyaka haxa totxownà hatà, enhunu ro komo. Onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Àsok wehxano, owyanye, kekon hatà. Oyontanàhnye kom me kat wehxano. Oyontanàhnyehnà kom me kat wehxano. Àsok wehxano, owyanye, kekon hatà, Txesusu, àwyanye. Amna yohà y, ketxkon hatà. Amna yontanàhnye omoro ha, amna wya, ketxkon hatà, enhunu ro komo.
28 E, quando ele chegou à casa, os homens cegos se aproximaram dele; e Jesus perguntou-lhes: Credes vós que eu possa fazer isto? Disseram-lhe: Sim, Senhor.
29 Enur komo yahey hatà, Txesusu. Kontanàhtxow hampànà, kekon hatà, àwyanye. Owyanye amna yontanàhnye omoro ha katxho yawo ro rma oyontetxhe harha, rohona owyanye xenyàr ke mak ha, kekon hatà.
29 Então ele tocou nos seus olhos, dizendo: conforme a vossa fé vos seja feito.
30 Àtoko rma tonke harha nehxatxkon hatà, enhunu rotho komo.
30 E seus olhos foram abertos; e Jesus rigorosamente lhes advertiu, dizendo: Vede para que nenhum homem saiba isto.
31 Nekarymatxownà mak hatà, nyamoro ha. Txesusu hyaye tàtotxhenye, nekarymatxownà hatà, àton komo wya, omeroron komo wya. Ehonomnà me rma haxa nay hamà, mokà, ketxkon hatà, toto komo wya.
31 Mas eles, saindo, espalharam a sua fama por toda aquela terra.
32 Enhunu rotho komo tontoko rma, Txesusu hyaka nomohtxownà hatà, anar komo. Toto yohtxownà hatà. Noro ryhe, worokyamo yoh me nehxakon hatà. Àrwomnà ro me rma nehxakon hatà, worokyamo yano me mak hatà.
32 Enquanto eles saíam, eis que lhe trouxeram um homem mudo possuído por um demônio.
33 Noro hyaye nowye hatà, Txesusu. Worokyamo yowye hatà. Nàrwonàmye harha tà, àrwomnà rotho. Noseryehoketxkon hatà, toto komo. Àro wyaro mosonà wya enyhoryetxho ryhe, denyehtorà rotho kom me nay hamà. Ehsayewyana komo nenyehtorà rotho me nay hamà, ketxkon hatà, toto komo, thenyenohnà komo rma.
33 E, o demônio sendo expulso, o mudo falou; e as multidões se maravilharam, dizendo: Nunca se viu algo assim em Israel.
34 Farysew kom haxa ryhe, onà wyaro haxa nketxkon hatà, Txesus hoko. Worokyamo yohà ymo yano me ryhe, worokyamo yownye me nay hamà, mosonà, ketxkonà rma haryhe tà, Farysew komo.
34 Os fariseus, porém, diziam: Ele expulsa os demônios pelo príncipe dos demônios.
35 Anaro rha owto ymo hona tekon hatà, Txesusu, anaro rha owto txko hona xarha hatà. Anaro rha ohsamnohno ytxoho ro yaka tekon hatà. Hananàhno ryakon hatà. Àrwo yonyhorunu yokarymekon hatà. Àsok hana kàkayaryet kom me nay ha, Khoryenkom ha. Àro rma yokarymekon hatà, toto komo wya. Teheryankemàtho komo yonyhoryekon xarha tà, omeroro hatà. Enyhoruhnutho komo rma yonyhoryekon hatà.
35 E Jesus foi por todas as cidades e aldeias, ensinando nas suas sinagogas, pregando o evangelho do reino, e curando todas as enfermidades e todas as doenças entre o povo.
36 Thenyehra rma haxa nomokyatxkon hatà, toto komo, àhyaka. Tàwya xenyetokonye rma, àhnàn kom yawo rma haxa nehxakon hatà, Txesusu. Àsok hana nay ha, kahneru ha. Esompàra tehtoko, toseryehokaxem me nay hamà, kahneru. Ahoxemra nay hamà. Àro wyaro rma rha ohxehra nehxatxkon hatà, toto komo, Khoryenkomo hutwahra tesnàr kom ke hatà. Àro ke, àhnàn kom yawo rma haxa nehxakon hatà, Txesusu.
36 E, ele vendo as multidões, moveu-se com compaixão delas, porque estavam exaustas e dispersas, como ovelhas que não têm pastor.
37 Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, tànhananàhrà ro komo wya. Nat yeher komo wyaro, thenyehra rma haxa natxhe, toto komo, Khoryenkomo hyaka tohsom komo, kekon hatà. Khoryenkomo hyaka soknye kom haxa ryhe, yakehra ro mak natxhe.
37 Então ele disse aos seus discípulos: A seara verdadeiramente é grande, mas poucos são os trabalhadores.
38 Àro ke, soknye komo nyaknyàr hoko orwonàmtxoko, Khoryenkom yakoro. Àsok tawro hana. Owto yohà wyaro nay hamà, noro ha, tànatkemà wyaro mak ha, kekon hatà. Noro yakoro rma orwonàmtxoko. Apa y, ayanoto komo ànyahtxoko, katxoko, àwya, kekon hatà. Apa y, ànyahtxoko, ohyaka àwyanye toto komo yohtoho me, katxoko, àwya, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
38 Orai, pois, ao Senhor da seara, que envie trabalhadores para a sua seara.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.