Mateus 14
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs NTLH
1 Karyeryeya yamtar ho rma hak Txesusu yehtoko, noro yokaytà yonytxay hatà, Eroknesà, àton komo kayaryetà ymo. Ehonomnà me rma haxa nay hamà, tàwya eryehokano ynyàr ke, katxho rma yonytxay hatà, Txesus hoko.
1 Naquele tempo Herodes, o governador da Galileia, ouviu falar a respeito de Jesus.
2 Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, tanoto komo wya. Xowaw heno mok hamà, kekon hatà. Aymomno ynye ro heno rma mok hamà. Àwayehxemo kom waye nasanàmyak hamà. Àro hoye ro eryehokano yeryan hamà, kekon hatà, Eroknesà.
2 Então ele disse aos seus funcionários: — Esse homem é João Batista, que foi ressuscitado. Por isso esse homem tem poder para fazer milagres.
3 Noro rma, Xowaw heno yahohsonyenhàr me nehxakon hatà. Nasohtohoy xarha tà. Nahryempoy xarha tà, watxa ymo yaka, àwya toynyàr ke mak hatà. Àsok tawro hana. Towtà hetxenho yahosnyenhàr me nehxakon hatà, Eroknesà. Erokneyasà noro hatà, wos yosotà, Feryepe hetxenho rma hatà. Noro rma yahosày hatà, Eroknesà, thetx me harha.
3 Pois Herodes tinha mandado prender João, amarrar as suas mãos e jogá-lo na cadeia. Ele havia feito isso por causa de Herodias, esposa do seu irmão Filipe.
4 Àro ke neyey hatà, Xowaw heno. Atxke manaha, kekon heno hatà, Eroknesà wya. Atxke manaha. Tahohsoryehra ro mak naha ha, owya, oyowtà hetxe kaxe, kekon hatà, Xowaw heno. Àro hoye ro nahryempoy hatà, Eroknesà, watxa ymo yaka.
4 Pois João Batista tinha dito muitas vezes a Herodes: “Pela nossa Lei você é proibido de casar com Herodias!”
5 Etahahonàr xe xarha nehxakon hatà. Etahahohra rma hak nehxakon hatà, toseryehrà ke hatà. Toto kom hona noseryehyakon hatà, onà wyaro kany me esnàr kom ke hatà. Khoryenkomo rwonà yokarymanye ro noro hamà, kany me nehxatxkon hatà, Xowaw heno hoko.
5 Herodes queria matá-lo, mas tinha medo do povo, pois eles achavam que João era profeta .
6 Tonuruthurunhuru yawasàn ho haxa noro heno yotahahoy hatà, Eroknesà. Àro rma ho ehonomnà komo yahxemtoy hatà. Àhyakanye nomokye hatà, omaso, Erokneyasà yomsàrà. Manhoy hatà, Eroknes komo nenyàr me hatà. Eroknesà yeryehotanàhye hatà, banhonàr ke.
6 No dia do aniversário de Herodes, a filha de Herodias dançou diante de todos, e ele gostou tanto,
7 Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, noro, omaso wya. Eten xe manaye, kekon hatà. Eten xe manaye. Àro rma wàmyaha, àx oyehtxoho rma. Tàmpàra rma ryehtoko, romtatkano rma hak Khoryenkomo, kekon hatà, Eroknesà.
7 que prometeu à moça: — Juro que darei tudo o que você me pedir!
8 Tàyon yano me, onà wyaro haxa nkekon hatà, omaso, Erokneyasà yano me rma hatà. Xowaw heno àhàmkotohoko, ayanoto komo wya, kekon hatà. Aymomno ynye ro heno rma àhàmkotohoko, àwyanye. Uyhuthuthuru mekhehe ha, rohyaka, àwyanye. Wetxe yaw hak nehtxowà, kekon hatà, omaso.
8 Seguindo o conselho da sua mãe, ela pediu: — Quero a cabeça de João Batista num prato, agora mesmo!
9 Àro wyaro tàwya enytxatxhe rma, nekhokay hatà, Eroknesà. Àhàmkotohonàr xehra nehxakon hatà. Onà wyaro kanyenhàr me mak nehxakon hatà. Tàmpàra rma ryehtoko, romtatkano rma hak Khoryenkomo, kanyenhàr me mak nehxakon hatà, àton komo nenytxanàr me hatà, omeroron komo nenytxanàr me hatà. Àro ke hàmkotohoy hatà. Onà wyaro nkekon hatà, tanoto komo wya. Àhàmkototatxko ha, kekon hatà. Àhàmkototatxko ha. Uyhuthuthuru mekyatxhe ha, wetxe yawo, kekon hatà, Eroknesà, tanoto komo wya.
9 O rei Herodes ficou triste, mas, por causa do juramento que havia feito na frente dos convidados, ordenou que o pedido da moça fosse atendido.
10 Watxa ymo yaka totxownà hatà, nyamoro. Xowaw heno hàmkototxownà hatà.
10 E mandou que cortassem a cabeça de João Batista, na cadeia.
11 Uyhuthuthuru yohtxownà hatà, wetxe yawo. Nàmtxownà hatà, omaso wya. Noro rma narày hatà, tàyonà hyaka.
11 Aí trouxeram a cabeça num prato, entregaram para a moça, e ela a levou para a sua mãe.
12 Watxa ymo yaka totxownà hatà, Xowawu nhananàhrà rotho komo. Ekehàthàrà yatxownà hatà. Nenamtxownà hatà. Tàwyanye enamàtxhe rma, ekarymaxe totxownà hatà, Txesusu hyaka.
12 Então os discípulos de João vieram, levaram o corpo dele e o sepultaram. Depois foram contar isso a Jesus.
13 Xowaw heno yokaytà yonytxay hatà, Txesusu. Tàwya enytxatxhe rma, meya toy hatà. Nosonkahye hatà, kanawa yaka. Ahehnaka tàtonàr xe rma nehxakon haryhe tà, totohnaka hatà. Àtonàrà yonytxatxownà mak hatà, toto komo. Àro ke totxownà hatà, nyamoro xarha, thenyenohnà komo. Anaro rha owto hoye omohxemo komo rma nyamoro hatà. Àwararo totxownà hatà. Txesusu yohoso totxownà hatà. Nyamoro htxero nahatakatxownà hatà.
13 Ao saber o que havia acontecido, Jesus saiu dali num barco e foi sozinho para um lugar deserto. Mas as multidões souberam onde ele estava, vieram dos seus povoados e o seguiram por terra.
14 Txeey, Txesus komo xarha nahatakatxownà hatà. Tasanàmnàtoko, toto komo yonyey hatà, Txesusu. Thenyehra rma haxa nehxatxkon hatà. Àhnàn kom yawo rma haxa nehxakon hatà, Txesusu. Ekehàtho komo yonyhoryey hatà.
14 Quando Jesus saiu do barco e viu aquela grande multidão, ficou com muita pena deles e curou os doentes que estavam ali.
15 Àro rma kokmamrà ro, Txesusu hyaka haxa totxownà hatà, ànhananàhrà ro komo. Ehxera ro mak naha, owto, tano, ketxkon hatà, àwya. Tkokmamtxow ha. Àro ke, toto komo ànyahtxoko, ketxkon hatà. Ànyahtxoko, anaro rha owto hona. Tànyahrà komo yehekahso ànyahtxoko, ketxkon hatà, ànhananàhrà ro komo.
15 De tardinha, os discípulos chegaram perto de Jesus e disseram: — Já é tarde, e este lugar é deserto. Mande essa gente embora, a fim de que vão aos povoados e comprem alguma coisa para comer.
16 Àtohra hak nahtxoko, kekon mak hatà, Txesusu, àwyanye. Àtohra hak nahtxoko. Omnyamo rma ànyahmatxoko, kekon hatà, àwyanye.
16 Mas Jesus respondeu:
17 Ehxera naha, ànyahrà komo, amna hyawo, ketxkon mak hatà, àwya. 5 me marma naha, ekeyu, amna hyawo. Kana xarha, 2 me marma naha, ketxkon hatà.
17 Eles disseram: — Só temos aqui cinco pães e dois peixes.
18 Àrotho rma sohtxoko, rohyaka, kekon hatà, Txesusu.
18 — Pois tragam para mim! — disse Jesus.
19 Toto komo yeryewtanàhye hatà, txufu txko waka. Ekeyu yanàmye hatà. 5 me rma nanàmye hatà. Kana xarha yanàmye hatà, 2 me rma. Kakoso nosompotày hatà. Khoryenkom yakoro nàrwonàmye hatà, ekeyu hoko, kana hoko xarha. Nowye hatà. Nàmye hatà, tànhananàhrà ro komo wya. Nyamoro rma nàmtxownà hatà, toto komo wya.
19 Então mandou o povo sentar-se na grama. Depois pegou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e deu graças a Deus. Partiu os pães, entregou-os aos discípulos, e estes distribuíram ao povo.
20 Omeroro rma nenahtàkatxownà hatà. Wahuramtàhkatxownà hatà. Otàkràskatxhàràtho yonàmatxownà hatà, wetxe ymo yaka. 12 me rma nenàmatxownà hatà.
20 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos ainda recolheram doze cestos cheios dos pedaços que sobraram.
21 Twahak hana nehxatxkon ha, àyakenon kom ha. Kàrkomo komo ryhe, 5000 me hana nehxatxkon ha. Nenahtxownà xarha tà, woràskomo komo, àhokyamo xarha.
21 Os que comeram foram mais ou menos cinco mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
22 Tàwya toto komo nyahmatxhe rma, tànhananàhrà ro komo nyakye hatà, Txesusu. Kanawa yaka osonkahtxoko, kekon hatà, àwyanye. Roywaho àtotxoko, mon hona. Uro ryhe toto komo ànyakyaha, kekon hatà, àwyanye.
22 Logo depois, Jesus ordenou aos discípulos que subissem no barco e fossem na frente para o lado oeste do lago, enquanto ele mandava o povo embora.
23 Àro ke nànyahtxownà hatà. Tàwya ànyaketxhenye rma, toy hatà, àh hona. Noro ro toy hatà, Khoryenkom yakoro àrwonàmso. Kohsaya rma àhà ymo ho nehxakon hatà, noro ro mak hatà.
23 Depois de mandar o povo embora, Jesus subiu um monte a fim de orar sozinho. Quando chegou a noite, ele estava ali, sozinho.
24 Ànhananàhrà ro kom haxa ryhe, kanawa yawo rma nehxatxkon hatà. Tuna ymo rakatawo rma nehxatxkon hatà. Moxe rma haxa mak nehxakon hatà, yukryeka. Empatayenye nomokyakon hatà, atxowowo ymo. Dyow dyow dyow kekon hatà, kanawa heno hoko.
24 Naquele momento o barco já estava no meio do lago. E as ondas batiam com força no barco porque o vento soprava contra ele.
25 Enmahpaya ehtoko, nomokye hatà, Txesusu, àhyakanye. Tuna ymo ratokoko nomokyakon hatà.
25 Já de madrugada, entre as três e as seis horas, Jesus foi até lá, andando em cima da água.
26 Tuna ymo ratokoko omoknàrà rma yonytxownà hatà, ànhananàhrà ro komo. Noskatokatxownà mak hatà. Mokro ymo ha okatonho, ketxkon hatà. Kowontetxkon hatà, oseryehrà komo.
26 Quando os discípulos viram Jesus andando em cima da água, ficaram apavorados e exclamaram: — É um fantasma! E gritaram de medo.
27 Amamehra mak nàrwonàmye hatà, Txesusu. Oseryehpàra ehtxoko, kekon hatà, àwyanye. Uro ryhe uro. Towankaryhe ehtxoko, kekon hatà, àwyanye.
27 Nesse instante Jesus disse:
28 Neyukye hatà, Petru. Rohà y, kekon hatà. Txesus me oyehtoko, uro anyehko. Amna yoh me rma oyehtoko, uro anyehko, ohyaka, kekon hatà. Tuna ymo ratokoko omoko, kasko, rowya. Tuna ymo ratokok hak komohsà, ohyaka, ayano me, kekon hatà, Petru.
28 Então Pedro disse: — Se é o senhor mesmo, mande que eu vá andando em cima da água até onde o senhor está.
29 Omoko, kekon hatà, Txesusu, àwya. Omoko. Àro ke nàhtoy hatà, Petru, kanawa yaye. Tuna ymo ratokoso rma nàhtoy hatà. Tuna ymo ratokoko toy hatà, Txesusu hyaka.
29 — Venha! — respondeu Jesus. Pedro saiu do barco e começou a andar em cima da água, em direção a Jesus.
30 Atxowowo ymo yonyey hatà. Àro ke noseryehyakon harha tà. Nowomyakon hatà, tuna ymo kwaka. Rohà y, uro ukurunhoko, rowomrà hona, kekon hatà, teryewrye ro. Uro ukurunhoko, rowomrà hona.
30 Porém, quando sentiu a força do vento, ficou com medo e começou a afundar. Então gritou: — Socorro, Senhor!
31 Àro wyaro àwya katxhe rma, natahoyotkay hatà, Txesusu. Nahosày hatà. Rohona xenyhera harha mahko hamà, kekon hatà, àwya. Rahoxet hona xenyhera harha mahko hamà. Kowomyan hana, kwayehyan hana, màkan hamà, rohona xenyhera harha oyesnàr ke, kekon hatà, Txesusu.
31 Imediatamente Jesus estendeu a mão, segurou Pedro e disse:
32 Nosonkahtxownà hatà, Txesus komo, Petru xarha, kanawa yaka. Osonkahàtxhenye rma, natàknay hatà, atxowowo ymo.
32 Então os dois subiram no barco, e o vento se acalmou.
33 Ehonomnà me xaxa Txesusu yonyatxkon hatà, kanawa yawon komo. Khoryenkom muru me xaxa manay hamà, omoro, ketxkon hatà, àwya.
33 E os discípulos adoraram Jesus, dizendo: — De fato, o senhor é o Filho de Deus!
34 Wetotxownà haxa hatà, Txesus komo. Txeey katxownà hatà, Xenesarye yamtar hona. Nasanàmtxownà hatà, mahona.
34 Jesus e os discípulos atravessaram o lago e chegaram à região de Genesaré.
35 Mokro ha Txesusu, ketxkon hatà, toto komo, àton komo. Àro ke, ekeh komo yanyehxe totxownà hatà. Xenesarye yamtar horye totxownà hatà, anaro rha owto hona. Ekeh komo yokyatxkon hatà, omeroro hatà.
35 Ali o povo reconheceu Jesus e avisou todos os doentes das regiões vizinhas. Então muitas pessoas levaram doentes a ele,
36 Ohononà ahehoko, amna wya, ketxkon hatà, ekeh komo, Txesusu wya. Ohononà yotxhàrà rma ahehoko, amna wya, ketxkon hatà. Àro ke nahetxownà hatà. Ahenyenhàyamo rma, ohxe harha nehxatxkon hatà, omeroro hatà.
36 pedindo que deixasse que os doentes pelo menos tocassem na barra da sua roupa. E todos os que tocavam nela ficavam curados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.