Marcos 6
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs AAI
1 Karyeryeya kuthonà ymo yohoye ro toy hatà, Txesusu. Towtothàr hona harha toy hatà, Nasarye hona harha hatà. Ànhananàhrà ro komo xarha, akoro totxownà hatà.
1 Jesu efan nati ihamiy matabir maiye ana bai’ufununayah hitur bairi hina ana bar ana merar hitit.
2 Àton komo hananàhyakon hatà, Txesusu, hokano ytxoho yawasàn ho hatà. Nàmno ymo yawo hananàhyatxkon hatà, ohsamnohtoho kom yawo. Koo, noseryehoketxkon hatà, nyamoro, enytxany komo rma, thenyenohnà komo rma. Àsok nay haryhe, mosonà, ketxkon hatà, tàwyanye rma. Àsok nay haryhe. Tàywero rma haxa nay hamà. Eryehokano ynye ro me xarha nay hamà. Tahoxetà rma yonyhen hamà, kàwyanye. Onok hoye ro ryhe ehonomnà me naye, ketxkon hatà, tàwyanye rma.
2 Baiyarir ana veya Kou’ay Baremaim busuruf sabuw i’obaibiyih, naatu sabuw moumurih ana tur hinonowar i hifofofor naatu hio, “Iti orot menamaim kirum so’ob? Naatu not rerekab yait itin ina’inanen fokarih esisinaf?
3 Noro ywero tehxatxow hamà. Wewe yonyhoryenye ro mehra kat naye, ketxkon hatà. Maryeya mryerà mehra kat naye. Txaku yowtà mehra kat naye, ketxkon hatà. Xose yowtà mehra kat naye. Xuknas yowtà mehra kat naye. Semaw yowtà mehra kat naye, ketxkon hatà. Noro wosàn mehra kat natxowà, mokyamo, kwawon komo rma. Noro ywero tehxatxow hamà. Noro rma, ehonomnà me mak naha. Àsok nay haryhe, ketxkon hatà, tàwyanye rma. Khoryenkom yano me ehonomnà me nay hamà, kahra mak nehxatxkon hatà. Àro ke noro xehra nehxatxkon hatà.
3 Iti orot i bar wowabayan. Mary natun taitin James, Joseph, Judas naatu Simon, ruburubun baibitar iti’imaim bairit tama’am?” Iti na’atube hio naatu hikwahir.
4 Onà wyaro haxa nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Khoryenkomo yokarymanye ro komo yonytxetxow hamà, toto komo, kekon hatà. Ewto hon kom haxa ryhe, enytxahranye ro mak natxow hamà. Ukukur komo ryhe, enytxahranye ro mak natxow hamà, kekon hatà, Txesusu, towto hon komo wya.
4 Naatu Jesu hai tur eowen bar merar afa’amaim dinab orot i tekakakafiy, baise orot taiyuwin ana bar merar, ana sabuw, ana rara men tekakakafiy.
5 Towtothàr ho tehtoko, tahoxetà yonyhohra nehxakon hatà, àwyanye. Nenyhoye rma haryhe tà. Yakenohnà komo rma yonyhoryey hatà. Ekeh kom hona tamorà yeryey hatà, tàwya enyhoryetxho menye. Yakehra mak nenyhoryetxownà hatà, àto.
5 Naatu ana bar meraramaim ina’inan men ta sinaf, sawusawuwih bai’abamo biyah botobonen hiyawas.
6 Noseryehokekonà rma haxa mak hatà, àhokonye, thona xenyhera esnàr kom ke hatà. Anaro rha owto hona toy hatà, Nasarye màhton hona rma hatà. Àton komo hananàhyakon hatà.
6 Sabuw men hibitumatum isan Jesu ifofofor men kafai ta.
7 12 komo yanyekye hatà, Txesusu, tàhyaka. Asako rye nànyahtxownà hatà, asako rma rha, asako rma rha. Àro wyaro asako rye nànyahtxownà hatà, omeroro. Àtotxok ha, kekon hatà. Àtotxok ha. Rano me ryhe ehonomnà me manatxhe ha, owyanye worokyamo yowtoho me, kekon hatà, àwyanye.
7 Ana bai’ufununayah nah 12 eafih hina hitit afiy kakafih nunih isan fair itih naatu orot rouru’ab iyafarih hitit.
8 Akorohra rma àtotxoko, kekon xarha tà. Owru komo yarhàra ehtxoko. Ayamatan komo xarha yarhàra ehtxoko, kekon hatà. Otxenyerun komo xarha yarhàra ehtxoko. Atxok haryhe, ayahoso kom mak ha, kekon hatà, Txesusu.
8 Naatu iuwih, “Remor kwanabubusuruf a tu akisin kwanab, men sawar ta, men rafiy, men hafoy, naatu men kabay ta kwanab naiw a kikiramaim kwanarobere.
9 Tàhrowomke rma àtotxoko, kekon hatà. Asako owomun komo yarhàra mak ehtxoko, kekon hatà.
9 A baibiyon kwaniyoun, baise biya baibiyon men bairou’abin kwanab.”
10 Onok kom màn yaka hana oyowomàtxhenye, àto rye rma hak oyonmahyatxhe ha. Owto hoye otohra ronye rma haka, àro rye yawo rma oyonmahyatxhe ha, kekon hatà, Txesusu, àwyanye.
10 Naatu iuwih, “Bar merar menatan kwarur imaim kwanama kwanabow nanan a veya nab imaibo nati bar merar kwanihamiy.
11 Anaro rha owto hona àtotxoko. Oyonytxahranye owto hon komo yehtoko, onà wyaro ehtxoko, anhàn komo hutwamohsonàr horà, kekon hatà. Ewto kom hoye otontokonye, ehtahpunkatxoko, kekon hatà, Txesusu, 12 komo wya.
11 Naatu efan menamaim a merar men hinay hinabubuwi, o fana men hinanonowar kwana’orarafih kwanana’ufut tafaram kwanihamiy kwanan, nati i hai baimatnuwen!”
12 Àro ke totxownà hatà, 12 komo. Onà wyaro nekarymetxkon hatà. Anar me harha ayanhànàthàyamo xenytxoko, ketxkon hatà, toto komo wya.
12 Basit hitit hin bowabow kakafihine dogor baikitabiren isan hibinan.
13 Worokyamo komo yowyatxkon hatà, toto komo hyaye, thenyehra hatà. Ekeh komo karyetxkon hatà, àkat ke, thenyehra rma rha hatà. Àro wyaro nenyhoryetxkon hatà, Txesus yano me hatà.
13 Wagabur moumurih maiyow hinunih hitit naatu sawusawuwih moumurih na’in biyah raiy hirarouw etei hiyawas.
14 Txesusu nekaytay hatà, thenyehra hatà. Àro ke nenytxay hatà, Eroknesà. Karyeryeya yamtar hon komo kayaryetà rma mok nehxakon hatà, noro ha. Onà wyaro nketxkon hatà, toto komo, Txesus hoko. Xowaw heno mokro hamà, ketxkon hatà, anar komo. Àwayehxemo kom waye nasanàmyak hamà, Xowaw heno, aymomno ynye ro heno. Noro rma mokro hamà. Karyhe harha tehtxoho hoye ro eryehokano yeryan hamà, ketxkon hatà, Txesus hoko.
14 Jesu wabin ra’at aiwob orot Herod nowar, anayabin sabuw afa hio’o Iti i John Baptist morobone misir maiye, imih biyanamaim fair ma ina’inanen ta ta sinaf temamatar.
15 Onà wyaro nketxkon hatà, anar komo, noro hoko. Eryeyas heno mokro hamà, ketxkon hatà. Onà wyaro nketxkon hatà, anar komo. Khoryenkomo rwonà yokarymanye ro heno komo kukuru ryhe mokro hamà, ketxkon hatà. Àro wyaro anar me rha nketxkon hatà, toto komo, Txesus hoko.
15 Afa hio, “Iti i Elijah. Afa ibanak hio’o, ‘Iti i marasika dinab orot ta na tit.’”
16 Eroknesà ryhe, onà wyaro haxa nkekon hatà, tàwya Txesusu yokaytà yonytxatxhe. Xowaw heno mok hamà, kekon hatà. Ronhàmkotohothotho rma mok hamà. Àwayehxemo kom waye nasanàmyak hamà, kekon hatà, Eroknesà, Txesus hoko.
16 Baise Herod nonowar ana maramaim eo, “John sikan abuburu’um i morobone misir maiye?”
17 — ausente —
17 Anayabin Herod taiyuwin iuwih John hifatum hibai hin dibur baremaim hiyaru’uy. Iti sisinaf ana’an i Herod tain Philip aawan bi’awan isan.
18 — ausente —
18 Anayabin Herod tain aawan bi’aawan isan John gam tur fokarin maiyow eo, “O i ofafar iastu’ub yawas kakafin kusisinaf.”
19 Newakàhkahye hatà, wosà, Erokneyasà. Newakàhkahye hatà, Xowaw heno hoko. Noro yotahahonàr xe rma haxa nehxakon hatà, Eroknesà wya. Etahahohra rma hak nehxakon hatà, noro wya.
19 Imih Herodias yan so’ar kok kwanekwan boro John ta’asabun, baise ef men ta ma boro tasinaf.
20 Àsok tawro hana. Eroknesà ryhe, newankaranakon hatà, Xowaw hona. Ohxe roro rma haxa nay hamà, mokà. Enyhoru ro me rma haxa nay hamà, kekon hatà, Xowaw hoko. Àro ke, noro hona newankaranakon hatà. Noro kurunhekon hatà. Noro yonytxekonà rma haryhe tà, Eroknesà. Tàwya enytxantoko rma, uhutwahra rma nehxakon hatà. Enytxanàr xe mak nehxakon hatà.
20 Baise Herod i John isan birubir anayabin i so’ob John i orot kakafiyin, ana yawas mutufurin imih tatafafar, John binan Herod nonowar ana not i’afiy baise Herod ana kok i John tabinan i tanowar.
21 Taa. Eroknesà yonuruthurunhuru yawasànà ryhe, nenmahye haxa hatà. Àro rma ho Xowaw heno yotahahoy haxa hatà, wosà, Erokneyasà. Onà wyaro nehxakon hatà, Eroknesà. Ehonomnà komo yahxemtoy hatà, tonuruthurunhuru yawasàn ho hatà. Asahxemtoso totxownà hatà, ehonomnà komo, Eroknes yanoto yoh komo rma, waha yoh komo xarha, horykomo komo xarha. Karyeryeya hon komo rma nyamoro hatà, horykomo komo. Nyamoro rma yahxemtoy hatà, Eroknesà.
21 Basit veya gewasin ta Herod tutufuw ana veya baiyasisir isan hiyuw bogaigiwas, ana sabuw nukwanukwarih, baiyowayah nukwanukwarih, naatu Galilee wanawanan sabuw gagamih etei e’af ayuwih.
22 Àto rye ehtokonye rma, nowomye hatà, omaso, Erokneyasà yomsàrà. Manhoy hatà, Eroknes komo nenyàr me hatà. Neryehotanàhtxownà hatà, banhonàr ke. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, Eroknesà, àwya, omaso wya. Eten xe manaye, kekon hatà, àwya. Eten xe manaye. Àro rma wàmyaha, àx oyehtxoho rma, kekon hatà.
22 Nati’imaim Herodias natun babitai na run benaben Herod ana nanawan sabuw hiru’ay hima’am etei hiyasisir men kikimin ta.
23 Àx oyehtoko, rowto hoye wàmyaha, owya. Àrakayotho wararo wàmyaha, àx oyehtoko, kekon hatà. Àro ke, àx oyehtxoho ekarymako, rowya. Tàmpàra rma ryehtoko, romtatkano rma hak Khoryenkomo, kekon hatà, Eroknesà, omaso wya.
23 Naatu babitai isan eobaifaro eo, “Abisa isan inifefeyan au aiwob turin auman boro anit.”
24 Àro ke toy hatà, omaso, tàyonà hyaka, Erokneyasà hyaka. Eme y, kekon hatà. Eten kom hoko ryhe, àx wehxaha, àkeno, àwya, kekon hatà, tàyonà wya. Onà wyaro haxa neyukye hatà, àyonà. Xowaw heno àhàmkotohoko, kasko, àwya, kekon hatà. Noro heno yhuthotho sokhoko, rohyaka, kasko, àwya, kekon hatà, Erokneyasà, tomsàrà wya.
24 Babitai in hinah ibatiy, “Ayu boro abisa isan anifefeyan?” Hinah iya’afut iu, “John Baptist ukwarin!”
25 Amamehra rma haxa toy harha tà, omaso, Eroknesà hyaka. Tàyon yano me onà wyaro nkekon hatà, àwya. Xowaw heno àhàmkotohoko, kekon hatà. Aymomno ynye ro heno rma àhàmkotohoko. Noro heno yhuthotho sokhoko, rohyaka. Wetxe yaw hak nehtxowà, ayanoto komo, kekon hatà. Àro rma xe wehxaha, kekon hatà, omaso, Eroknesà wya.
25 Babitai matan kabiy in aiwob biyan tit ifefeyan eo, “Ayu akokok John Baptist ukwarin tew yan inayai iti boun inab inan initu.”
26 Àro wyaro tàwya enytxatxhe rma, nekhokay hatà, Eroknesà, thenyehra rma haxa mak hatà. Àhàmkotohonàr xehra nehxakon hatà. Onà wyaro kanyenhàr me mak nehxakon hatà. Tàmpàra rma ryehtoko, romtatkano rma hak Khoryenkomo, kanyenhàr me nehxakon hatà, àton komo nenytxanàr me hatà, omeroron komo nenytxanàr me hatà. Àro ke omaso yoyukye hatà. Àhàmkotohohra wehxaha kahra nehxakon hatà.
26 Aiwob orot yababan gagamin bai, baise men karam sabuw matahamaim babitai isan eo’obaifaro ta’astu’ub.
27 Àtoko rma tanoto nyakye hatà. Otahano ynye ro rma nyakye hatà. Àhàmkototaha, uyhuthuthuru mekyaha ha, kekon hatà, Eroknesà, àwya. Àro ke watxa ymo yaka toy hatà, anoto. Xowaw heno hàmkotoy hatà, àto.
27 Mar ta’imonamo tur iyafar sika afu’afuw orot iyun in John dibur baremaim ma’am sikan buru’um.
28 Uyhuthuthuru yokye hatà, wetxe yawo. Nàmye hatà, omaso wya. Noro rma narày hatà, tàyonà hyaka.
28 Naatu ukwarin tew yan iwan bai na babitai itin imaibo bai in hinah itin.
29 Taa. Tàwyanye enytxatxhe, totxownà hatà, Xowawu nhananàhrà rotho komo. Ekehàthàrà yatxownà hatà. Nenamtxownà hatà, toh yowtar yaka. Àro wyaro noro heno yetxownà hatà, ànhananàhrà rotho komo.
29 John ana bai’ufununayah tur hinonowar ana veya hina biyan hibai hin rahamaim hiyai.
30 Taa. Txesusu hyaka nomohtxownà harha tà, 12 komo, ànànyaketxhàyamotho rma. Àhyaka nohsamnohtàkatxownà harha tà. Noskarymatxehkatxownà hatà, àwya. Àsok hana nenyhoryetxownà ha. Àsok hana hananàhtxownà ha. Noskarymatxehkatxownà hatà, Txesusu wya, omeroro hatà.
30 Tur Abarayah himatabir hina Jesu biyan hitit mi’itube hibowabow naatu sabuw hibi’obaiyih ana tur hi’owen.
31 Onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Omohtxoko, kekon hatà. Ahehnaka omohtxoko, tàtotxe, kàwyamo ro rye, kekon hatà. Mexe nyhe txko àhokaxe tàtotxe, kekon hatà. Àro wyaro nkekon hatà, thenyehra rma haxa toto komo yesnàr ke hatà. Ososathànanye nomokyatxkon hatà, toto komo, Txesusu hyaka. Àro ke, emtakmahra nehxatxkon hatà, Txesus komo, àhoko rma haxa tesnàr kom ke hatà.
31 Naatu Jesu iuwih eo, “Tarabon tan efan sira’utubinamaim mar kafai taniyarir. Anayabin sabuw moumurih Jesu isan hirun hititit, ana bai’ufununayah bay men karam boro hitaa.
32 Àro ke totxownà hatà, kanawa yawo. Meya totxownà hatà, ahehnaka, totohnaka hatà.
32 Imih akisihimo wa afe’en hisra’at hin efan ana sira’utubinamaim hitit.
33 Àtonàr komo yonytxownà mak hatà, toto komo. Mokyam hamà, ketxkon hatà. Mokyam ha tetxhe, ketxkon hatà. Àro ke totxownà hatà, nyamoro xarha, thenyenohnà komo. Anaro rha owto hoye omohxemo komo rma nyamoro hatà. Karyhe rye rma haxa totxownà hatà. Mahorye totxownà hatà, àwararo rma hatà. Tur tur tur tur tur tur, kràk, katxownà hatà. Nyamoro htxero, Txesus komo wahrokototxownà hatà.
33 Baise hinan sabuw moumurih na’in hi’itih hi’inanih, naatu hai bar hai merar hihamiyen aunah hi’iyon hina hima isan hikakaif na run,
34 Txeey, Txesus komo xarha nahatakatxownà hatà. Tasanàmnàtoko, toto komo yonyey hatà, Txesusu. Thenyehra rma haxa nehxatxkon hatà. Àhnàn kom yawo rma haxa nehxakon hatà, Txesusu. Àsok tawro hana. Kahneru wyaro nehxatxkon hatà, àwya. Esompànà wyaro rma nehxatxkon hatà, àwya, àhananàhpànàtho me tesnàr kom ke hatà. Àro ke hananàhyatxkon hatà. Anaro rha ke hananàhyatxkon hatà, thenyehra hatà.
34 wa’ane bisure auman sabuw kou’ay gagamin hima’am itih iyababan, anayabin iti sabuw i sheep na’atube aurih nabatanenayan en, naatu busuruf sawar moumurih na’in i’obaibiyih.
35 Àro rma kokmamrà ro, Txesusu hyaka haxa totxownà hatà, ànhananàhrà ro komo. Onà wyaro nketxkon hatà, àwya. Ehxera ro mak naha, owto, tano, ketxkon hatà, àwya. Tkokmamtxow ha.
35 Veya ra’iy birabirab auman, ana bai’ufununayah hina biyan hitit hio, “Iti efan i yok na’in naatu veya i sawar,
36 Àro ke, toto komo ànyahtxoko, ketxkon hatà. Ànyahtxoko. Anaro rha owto hona hak totxowà, ketxkon hatà. Màhton hona hak totxowà, tànyahrà komo yehekahso, ketxkon hatà, ànhananàhrà ro komo, àwya.
36 sabuw kwiyafarih ten bar merar afa iti yubinamaim naatu masaw baremaim bay hinatobon hinaa.”
37 Onà wyaro haxa neyuhtxownà hatà, Txesusu. Omnyamo rma ànyahmatxoko, kekon hatà, àwyanye. Àna matà, ketxkon hatà. Amna tonàr xe manaye. Moxam nyahrà yehekahso amna tonàr xe manaye, ketxkon hatà. Uyur komo yehetho ryhe, 1000 kruseyrus yoho nyhe nay hamà. Àro rma yàmrà xe manaye, amna wya, ànyahmanàr kom horà, ketxkon hatà, ànhananàhrà ro komo.
37 Baise Jesu iyafutih eo, “Kwa a efanamaim abisa ema’am i kwaitih te’aan.” Naatu hiya’afut hio, “Bay nati na’atube i boro sumar etei eight orot ta’imon ana baiyan ana fofonin tanatobon sabuw tanituwih.”
38 Twahak naye, ekeyu, ohyawonye, kekon hatà, Txesusu, àwyanye. Twahak naye, ekeyu. Xenytxatxko, kekon hatà. Tàwyanye xenyetxhe, nomohtxownà harha tà. 5 me manaye, ketxkon hatà. Kana xarha, 2 me manaye, ketxkon hatà.
38 Jesu ibatiyih, “Kwa rafiy fafar bai’ab isa tema’am? Kwan kwa’itin.” Hin hiso’ob hina ana tur hi’owen rafiy fafar etei five naatu siy rou’ab.
39 Eryewtatxoko, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya. Eryewtatxoko. Neryewtanàhtxownà hatà, txufu txko waka.
39 Imaibo Jesu eo, “Sabuw kwa’uwih matan, matan fotan gewasin yan timarir.”
40 Àro ke neryewtatxownà hatà, toto komo, asamtaha ro. 100 me rye neryewtatxownà hatà, anar komo. 50 me rye neryewtatxownà hatà, anar komo xarha. 100 me rma rha neryewtatxownà hatà, anar komo xarha. 50 me rma rha neryewtatxownà hatà, anar komo xarha. Àro wyaro nehxatxkon hatà, eryewtaxemo, thenyenohnà komo.
40 Naatu sabuw hi’uwih matan, matan fotan gewasin yan himarir, afa 100 na’atube afa 50 na’atube.
41 Ekeyu yanàmye hatà, Txesusu. 5 me rma nanàmye hatà. Kana xarha yanàmye hatà, 2 me rma. Kakoso nosompotày hatà. Nàrwonàmye hatà, Khoryenkom yakoro, ekeyu hoko, kana hok xarha. Nowye hatà. Nàmye hatà, tànhananàhrà ro komo wya. Ekamtxoko, kekon hatà, àwyanye. Kana xarha hanahtoy hatà, 2 me, et kom hatà.
41 Jesu rafiy five naatu siy rou’ab auman bow au mar nuw ra’at God ana merar yi imseseben ana bai’ufununayah itih hibow sabuw hifaramih.
42 Omeroro rma nenahtàkatxownà hatà. Wahuramtàhkatxownà hatà.
42 Sabuw etei nati bay hi’aa hai fofonin bai.
43 Otàkràskatxhàràtho yonàmatxownà hatà, wetxe ymo yaka. Kana hpunutho xarha yonàmatxownà hatà. 12 me rma nenàmatxownà hatà.
43 Ana bai’ufununayah rafiy rebarebah, naatu siy turih sabuw hi’aa hibow sakasak etei 12 hiwan foten.
44 Twahak hana nehxatxkon ha, toto komo, ekeyu yonahnyenhàyamo. Kàrkomo komo ryhe, 5000 me hana nehxatxkon ha. Nenahtxownà xarha tà, woràskomo komo, àhokyamo xarha.
44 Oro’orot bay hi’aa i etei 5,000.
45 Tàwya toto komo nyahmatxhe rma, tànhananàhrà ro komo nyakye hatà, Txesusu. Kanawa yaka osonkahtxoko, kekon hatà, àwyanye. Roywaho àtotxoko, mon hona, Betsayda hona, kekon hatà. Uro ryhe toto komo ànyakyaha, kekon hatà, àwyanye.
45 Mar ta’imonamo Jesu ana bai’ufununayah iuwih wa hisra’at au Bethsaida wan iyafarih hirabon naatu i baise ma sabuw itubabarih hai ubar hin.
46 Àro ke nànyahtxownà hatà. Tàwya ànyaketxhenye rma, toy hatà, àh hona. Noro ro toy hatà, Khoryenkom yakoro àrwonàmso.
46 Sabuw itubarih hinan ufunamaim yoyobanamih yen in oyaw wan tit.
47 Taa. Kokmamye hatà. Txesusu nhananàhrà ro komo ryhe, kanawa yawo rma nehxatxkon hatà. Tuna ymo rakatawo rma nehxatxkon hatà. Moxe rma haxa mak nehxakon hatà, yukryeka. Txesus haxa ryhe, yukryeka ho rma nehxakon hatà, noro ro mak hatà.
47 Birabirab auman wa re in kuyowen naatu Jesu akisinamo i me yanamaim ma.
48 Moxe ro nyamoro yonyey hatà. Kway kway ketxkon hatà, nyamoro, tahoxerye rma haxa hatà. Empatayenye nomokyakon hatà, atxowowo ymo. Àro wyaro nenytxownà hatà, Txesusu. Àro ke toy hatà, àhyakanye. Enmahpaya ehtoko, àhyakanye toy hatà. Tuna ymo ratokoko toy hatà, sàh sàh sàh sàh sàh sàh. Àwetotxahkenye nehxakon hatà.
48 Ana bai’ufununayah i’itih i hiboy hibi’akir, anayabin yourabad nahine bababin, mar tot auman Jesu tit riy yan bat remor in biyah tit tanatabirihimih.
49 Tuna ymo ratokoko omoknàrà rma yonytxownà hatà, kanawa yawon komo. Noskatokatxownà mak hatà. Mokro ymo ha okatonho, ketxkon hatà. Kowontetxkon hatà, oseryehrà komo.
49 Baise hinuw harew yan bat remor nan hi’itin ana veya wagabur mowan ta hirouw hitar koukuw.
50 Amamehra mak nàrwonàmye hatà, Txesusu, akoronye. Oseryehpàra ehtxoko, kekon hatà. Uro ryhe uro. Towankaryhe ehtxoko, kekon hatà, àwyanye.
50 Anayabin Jesu iti na’atube sinaf hi’itin i hibir men kikimin ta, baise Jesu matan kabiy iuwih eo, “Ya hinakwat! Men kwanabirumih! Ayu anan.”
51 Kanawa yaka nosonkahye hatà, àhyakanye. Dà, natàknay hatà, atxowowo ymo. Thenyehra rma haxa noseryehokatxehketxkon hatà, Txesus yakoron komo.
51 Naatu wa afe’en yen nuwarob eafuw ana bai’ufununayah hifofofor men kafaita.
52 Àsok tawro hana, Txesusu yahoxetà hutwahra rma hak tesnàr kom ke hatà. Noro wya toto komo nyahmanàrà yonyenhàr me nehxatxkon hatà. Noro yahoxetà hutwahra rma nehxatxkon hatà. Akàhpàra rma haxa nehxatxkon hatà, tàhnawonye.
52 Anayabin rafiy bimasib ana kirikirifot men hiso’ob, baise dogorohine i fokar.
53 Wetotxownà haxa hatà, Txesus komo. Txeey, katxownà hatà, Xenesarye yamtar hona. Tkanawar komo yowahtotxownà hatà.
53 Naatu harew hirabon tafaram Genesaret imaim hirun hai wa hirouw,
54 Kanawa yaye nasanàmtxownà hatà. Mokro ha Txesusu, ketxkon hatà, toto komo, àton komo.
54 wa’ane hitit hirara’iy ana veya sabuw Jesu hi’itin hi’inan.
55 Àro ke totxownà hatà. Karyhe totxownà hatà, ekeh kom horà. Anana rha totxownà hatà, anaro rha owto hona. Xenesarye yamtar horye rma totxownà hatà. Ekeh komo yokyatxkon hatà. Tahon hon komo rma yokyatxkon hatà. Henta ya hana nekyatxkon ha. Mono manaye, Txesusu, katxho na rma nekyatxkon hatà. Txesusu hyaka rma nekyatxkon hatà.
55 Naatu nati tafaram wanawanan sabuw himatkabikabiy hinunuw sawusawuwih emo’em hiwan hi’abar Jesu ana tur hinonowar imaim hi’abar hin.
56 Txesusu ryhe, anana rha tekon hatà, anaro rha owto txko hona hatà, anaro rha owto ymo hona xarha hatà, owto màhton hona xarha hatà. Henta kom ehtok hana, àhyaka nomohtxownà hatà, toto komo. Ekeh komo yohtxownà hatà. Yakentaka ryhe nenàhtotxownà hatà. Ohonon ahehoko, amna wya, ketxkon hatà, ekeh komo, Txesusu wya. Ohonon yotxhàrà rma ahehoko, amna wya, ketxkon hatà. Àro ke nahetxownà hatà. Ahenyenhàyamo rma, ohxe harha nehxatxkon hatà, omeroro hatà.
56 Bar merar kikimin o gagamin, naatu masaw bar imaim inan ana tur hinonowar, sawusawuwih hibow hitit ahar efanamaim hiya hifefeyan hai kok i mi’itube ana waifuw yomaninawat hitabutubun. Naatu sabuw etei Jesu hibubutubun iyawasih.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.