Lucas 21
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs NVT
1 Khoryenkom màn yawo rma nehxakon hatà, Txesusu. Nosompotày hatà. Àto nehxatxkon hatà, tàtxenyerunkem komo. Tkatxhonkemà rma haxa mokyam nehxatxkon hatà. Tàtxenyerun kom hoye nenkahyatxkon hatà, txenyeru yonkahtoho ro yaka, Khoryenkom màn yonye ro komo txenyerun yon yaka rma. Nenyatxkon hatà, Txesusu.
1 Estando Jesus no templo, observava os ricos depositarem suas contribuições na caixa de ofertas.
2 Àto nehxakon xarha tà, wosà. Enyonkaxaho rma mok nehxakon hatà, àtxenyerumnu ro mak hatà. Àro yaka rma rha nenkahye hatà, noro xarha. Asak marma txko nenkahye hatà. Ehetàhpenyenohnà rma haxa yonkahye hatà. Noro yonyey hatà, Txesusu.
2 Então uma viúva pobre veio e colocou duas moedas pequenas.
3 Onà wyaro nkekon hatà, tànhananàhrà ro komo wya. Onà wyaro yaworo xaxa àkehe, owyanye, kekon hatà. Moson wosà, enyonkaxaho, àtxenyerumnu rma. Noro nàmàtho, anar komo nàmàtho yoho rma haxa tehetàhke naha, Khoryenkomo wya. Omeroron komo yoho rma haxa nenkahno ha, kekon hatà.
3 Jesus disse: “Eu lhes digo a verdade: esta viúva pobre deu mais que todos os outros.
4 Nyamoro nàmtxowà rma haryhe, tàtxenyerun kom hoy mak ha, thenyenohnà ymo hoy mak ha. Moson haxa ryhe nàmtàhkano, omeroro mak ha, kekon hatà. Àtxenyerumra tesnàr yoho ro rma nàmtàhkano. Tànyahrà yehekahtoho kenyehra nàmtàhkano, wosà, kekon hatà, Txesusu.
4 Eles deram uma parte do que lhes sobrava, mas ela, em sua pobreza, deu tudo que tinha”.
5 Taa. Khoryenkom màn hoko nosonytxetxkon hatà, Txesusu nhananàhrà ro kukur komo. Poo, ohxe tonyxem me rma haxa wenyaha, moro ymo, ketxkon hatà. Ohxe tonyxem me wenyaha, tohu ymo, enyhoryexaho ymo. Àmkawon yonyhoryexah xarha, toto komo nàmàtho rma, ohxe tonyxem me rma rha wenyaha, ketxkon hatà, tàwyanye rma.
5 Alguns de seus discípulos começaram a falar das pedras magníficas e das dádivas que adornavam o templo. Jesus, porém, disse:
6 Onà wyaro haxa nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Amnye nosomkawononkatxehkehe hampànà, àro ymo heno, onenyetxhàyamotho ymo, kekon hatà. Osomkawono ymo heno natarymatxehkehe hampànà, othenyekhenà ro me mak ha, kekon hatà, Txesusu.
6 “Virá o dia em que estas coisas serão completamente demolidas. Não restará pedra sobre pedra!”.
7 Khananàhnye y, ketxkon hatà, àwya. Àsokentoko ryhe nosomtatkatxehkeno, Khoryenkom mànà ymo heno. Àhahnoke rma haxa ehtoko, eten komo tenyatxowà, uhutwamohsotho, ketxkon hatà.
7 Então eles perguntaram: “Mestre, quando isso tudo acontecerá? Que sinal indicará que essas coisas estão prestes a se cumprir?”.
8 Onà wyaro neyuhtxownà hatà, Txesusu. Anar komo wya oyonkuhtonàr kom hona mpànà xenytxoko, kekon hatà, àwyanye. Nomokyatxhe hampànà, onkuhtono ynye komo, anaro rha komo, thenyehra. Kryestu uro ha ketxhe rma haryhe, kekon hatà. Kryestu nomokyaha katxhàràtho nenmahno haxa ha, ketxhe rma haryhe, nyamoro ha. Àtohra mpànà ehtxoko, akoronye, kekon hatà, Txesusu.
8 Ele respondeu: “Não deixem que ninguém os engane, pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo’ e afirmando: ‘Chegou a hora!’, mas não acreditem neles.
9 Wahoro htxero, waha yosohtahanàr komo yokaytà menytxetxhe hampànà, kekon hatà. Tkayaryet heno komo yarymany komo yokaytà xarha menytxetxhe hampànà. Àro wyaro owyanye enytxantoko, oseryehpàra rma ehtxoko. Àro wyaro htxero haka mpànà natxhe ha, toto komo. Osomtatkatxehkahra rma hak naha, yukryeka, kekon hatà, Txesusu.
9 E, quando ouvirem falar de guerras e rebeliões, não entrem em pânico. Sim, é necessário que essas coisas aconteçam primeiro, mas ainda não será o fim”.
10 Anaro rha yana heno komo nosohtahetxhe hampànà, kekon xarha tà, àwyanye. Anaro rha owto hon heno komo nosohtahetxhe hampànà, kekon hatà.
10 E continuou: “Uma nação guerreará contra a outra, e um reino contra o outro.
11 Anato rha nosowuhsaha hampànà, yukryeka, thenyehra. Ehxera ro mak naha hampànà, nyahà, kekon hatà. Thenyehra rma haxa naha hampànà, eherya xarha, anato rha. Anar me naha hampànà, kahe hokono. Tàwyanye àro yonyetoko, noseryehoketxhe hampànà, toto komo. Àro hona noseryehyatxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu.
11 Haverá grandes terremotos, fome e peste em vários lugares, e acontecimentos terríveis e grandes sinais no céu.
12 Àro wyarohra rma hak ehtoko, àro ywaho ro rma ayahohsatxhe hampànà, axanhàn komo. Oyeryewhamnohyatxhe hampànà, kekon hatà. Xuknewyana komo ayaryatxhe hampànà, tohsamnohtoho kom yaka, toh komo wya oyonytxanàr kom horà. Watxa ymo yaka xarha ayahryemyatxhe hampànà, kekon hatà. Anaro rha tkayaryet komo hyaka ayaryatxhe hampànà, anaro rha kofehnakno komo hyaka xarha. Àwyanye ayanàhnohrà kom horà ayaryatxhe hampànà, romryenon me oyesnàr komo ke mak ha, kekon hatà, Txesusu.
12 “Antes de tudo isso, porém, haverá um tempo de perseguição. Vocês serão arrastados para sinagogas e prisões e, por minha causa, serão julgados diante de reis e governadores.
13 Àro wyaro rma oyehtokonye, uro mekarymetxhe ha, àwyanye, kekon hatà.
13 Essa, contudo, será sua oportunidade de lhes falar sobre mim.
14 Àro ke, ohxe mpànà ehutwatxoko, oseryehokahra oyehtxoho menye. Àsoke ryhe weyukyatxowà, roxanhàn komo, amnye ha, kahra ehtxoko, kekon hatà. Àsoke ryhe koskarymeno, àwyanye, kahra ro mak ehtxoko, ohnawonye, kekon hatà, Txesusu.
14 Mais uma vez lhes digo que não se preocupem com o modo como responderão às acusações contra vocês,
15 Uro ryhe kàrwonàhyametxhe, tàyweron me oyehtxoho menye. Ayameryekahranye natxhe, axanhàn komo, kekon hatà. Yaworohra màketxhe kahra natxhe, owyanye, kekon hatà, Txesusu.
15 pois eu lhes darei as palavras certas e tanta sabedoria que seus adversários não serão capazes de responder nem contradizer.
16 Oyàm komo xarha ayahohsetxhe hampànà, axanhàn komo wya, kekon hatà. Oyon komo xarha, oyowtà komo xarha, ayanan komo xarha, ayakoronotho komo xarha, nyamoro rma ayahohsetxhe hampànà, axanhàn komo wya. Okukuthuyamo yotahetxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu.
16 Até mesmo seus pais, irmãos, parentes e amigos os trairão, e até matarão alguns de vocês.
17 Oxehranye rma haxa natxhe hampànà, toto komo, omeroro, romryenon me oyesnàr komo ke mak ha, kekon hatà.
17 Todos os odiarão por minha causa.
18 Tkurunhosom me mak manatxhe hampànà, ohpotx komo osomtatkahra rma tehxe ro mak ha, kekon hatà.
18 Mas nem um fio de cabelo de sua cabeça se perderá!
19 Enàmtxok mak hampànà. Owyanye enàmtoho hoye ro, karyhe roro harha manatxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
19 É pela perseverança que obterão a vida.
20 Onà wyaro nkekon xarha tà, àwyanye. Xerusaryen heno mamtotàhketxhe hampànà, waha komo, kekon hatà. Bamtotàhkaxe ro owyanye xenyetoko, onà wyaro katxoko. Owto ymo heno yosomtatkatxehkatxho hahnoke nay hamà, katxoko, kekon hatà, Txesusu.
20 “E, quando virem Jerusalém cercada de exércitos, saberão que chegou a hora de sua destruição.
21 Àtoko rma, onà wyaro hak nahtxoko, àton komo. Àhà ymo hona hak nekahtàmtxowà, Xukneya yamtar hon komo, kekon hatà. Xerusaryen hoy hak totxowà, àhonotho komo. Àmàhton komo xarha, Xerusaryen hona àtohra hak nahtxoko, kekon hatà.
21 Então, quem estiver na Judeia, fuja para os montes. Quem estiver na cidade, saia. E quem estiver no campo, não volte para a cidade.
22 Àro wyaro rma nohsànàhyaha hampànà, Khoryenkomo, kekon hatà. Xuknewyana heno komo yanàhnohyaha hampànà, tàrwonàmàthàr yawo ro tehtxoho me, àmenhosahonhàr yawo ro rma tehtxoho me, kekon hatà, Txesusu.
22 Pois aqueles serão os dias da vingança, e as palavras proféticas das Escrituras se cumprirão.
23 Oko txko, mokyamo txko ha, yuhna heno komo, tonarkem heno komo xarha. Xukneya yamtar hon heno komo rma, teryewhamnohsom me rma haxa natxhe hampànà, kekon hatà. Ewakhàra Khoryenkomo yehtxoho hoye ro, tanàhnohsom me rma haxa natxhe hampànà, Xuknewyana heno komo, kekon hatà, Txesusu.
23 Que dias terríveis serão aqueles para as grávidas e para as mães que estiverem amamentando! Pois haverá calamidade na terra e grande ira contra este povo.
24 Katxefara wyaron ke totahaxem me natxhe hampànà, anar komo. Anaro rha yana kom waka tasom me natxhe hampànà, anaro komo, asohtosah me, kekon hatà. Xuknewyanahnà komo nanàhnohrà me naha hampànà, Xerusaryen heno. Ehonomnà me roro rma hak nyamoro yehtoko, tanàhnohso roro rma naha hampànà, kekon hatà, Txesusu.
24 Serão mortos pela espada ou levados como prisioneiros para todas as nações do mundo. E Jerusalém será pisoteada pelos gentios até que o tempo deles chegue ao fim.
25 Onà wyaro nkekon xarha tà. Amnye anar me harha naha hampànà, kamàmà. Nuno xarha, xeryko xarha, anar me harha naha hampànà. Eryehokano ynye rma àro ha, kekon hatà. Tuna ymo xarha neyorwaha rma haxa mak hampànà, tekahxemanàr ke mak ha. Àro hoye ro noseryehoketxhe rma haxa hampànà, yukryeka hon komo, anaro rha yana komo, omeroro, kekon hatà, Txesusu.
25 “Haverá sinais no sol, na lua e nas estrelas. E, na terra, as nações ficarão angustiadas, perplexas com o rugir dos mares e a agitação das ondas.
26 Kahe hokonotho xarha nosowuhsaha hampànà. Eten komo kohotàhketxow ha, ketxhe hampànà, toto komo. Àro ke noseryehyatxhe hampànà, thenyehra mak ha. Nenyerymamyatxhe hampànà, oseryehrà komo, kekon hatà, Txesusu.
26 As pessoas ficarão aterrorizadas diante do que estará prestes a acontecer na terra, pois os poderes dos céus serão abalados.
27 Àro tàhto rma Toto me Enusaho yomoknàrà yonyatxhe hampànà, kekon hatà. Kahrutun wawo nomokyaha, noro ha. Ehonomnà me xaxa nomokyaha. Ohxe xaxa tonyxem me rma nomokyaha, Toto me Enusaho, kekon hatà, Txesusu.
27 Então todos verão o Filho do Homem vindo numa nuvem com poder e grande glória.
28 Omokhàra rma hak noro yehtoko, eryehokano ytxoho menyatxhe hampànà. Owyanye xenyetoko rma, osompohtxoko, kekon hatà. Thona ro rma haxa ehtxoko. Oyonyhoryetxehkatxho komo hahnoke rma haxa naha, Khoryenkomo wya, kekon hatà, Txesusu.
28 Portanto, quando todas essas coisas começarem a acontecer, levantem-se e ergam a cabeça, pois a sua salvação estará próxima”.
29 — ausente —
29 Em seguida, deu-lhes esta ilustração: “Observem a figueira, e todas as outras árvores.
30 — ausente —
30 Quando as folhas aparecem, vocês sabem reconhecer, por conta própria, que o verão está próximo.
31 Àro wyaro rma rha amnye muhutwetxhe hampànà, kekon hatà. Àro wyaro owyanye ronekarymatxho yonyetoko, onà wyaro màketxhe hampànà. Mexehra rma haxa kàkayaryet komo nyakyan hamà, Khoryenkomo, màketxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu.
31 Da mesma forma, quando virem todas essas coisas acontecerem, saberão que o reino de Deus está próximo.
32 Onà wyaro yaworo xaxa àkehe, owyanye. Àwayehtàkahra natxhe hampànà, amnyeno rma kukur komo. Ehtokonye rma haka nehoryatxhe hampànà, ronekarymatxho, omeroro, kekon hatà.
32 Eu lhes digo a verdade: esta geração não passará até que todas essas coisas tenham acontecido.
33 Nosomtatkehe hampànà, kahe heno. Yukryeka heno xarha nosomtatkehe hampànà. Rorwon haxa ryhe, osomtatkahra ro mak naha ha, kekon hatà, Txesusu.
33 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras jamais desaparecerão.
34 Ohxe mpànà ehtxoko, kekon xarha tà. Ayasahxemtonàr kom hoko roro manatxow hana. Onyerhontanàr kom hoko roro manatxow hana. Oyomyawon kom hoko roro manatxow hana. Àro wyaro oyehtxoho kom hoko roro mehutwetxow hana, ohnawonye, kekon hatà. Àro wyaro anaro rha hoko oyehutwantokonye, nomokyan hana, Toto me Enusaho, onhutwahtor kom ho mak ha. Àro wyaro omoknàrà hona mpànà xenytxoko, kekon hatà, Txesusu.
34 “Tenham cuidado! Não deixem seu coração se entorpecer com farras e bebedeiras, nem com as preocupações desta vida. Não deixem que esse dia os pegue desprevenidos,
35 Noro yomoknàrà hona rohra mak natxhe hampànà, toto komo, yukryeka hon komo, omeroro. Thona rohra rma ehtokonye, nomokyaha hampànà, Toto me Enusaho, kekon hatà, Txesusu.
35 como uma armadilha. Pois esse dia virá sobre todos que vivem na terra.
36 Omnyam haxa ryhe, thona roro rma haxa mpànà ehtxok ha. Emahona ro orwonàmtxoko, Khoryenkom yakoro, kekon hatà. Onà wyaro katxoko, àwya. Apa y, owya toto komo yeryewhamnohnàtoko, towankaryhe amna txeryko, amna wya enàmtoho me, katxoko. Apa y, amna ukurunhoko, Toto me Enusaho hyaka amna totho me, noro hyawo amna yehtxoho me, katxok xarha, Khoryenkomo wya, kekon hatà, Txesusu.
36 Estejam sempre atentos e orem para serem considerados dignos de escapar dos horrores que sucederão e de estar em pé na presença do Filho do Homem”.
37 Awasnaw yohà hananàhno ryakon hatà, Txesusu, Khoryenkom màn yawo. Awanaka yohà tekon hatà, Oryefera yàhàn hona harha. Kohsaya àto nehxakon hatà.
37 Todos os dias, Jesus ia ao templo ensinar e, à tarde, voltava para passar a noite no monte das Oliveiras.
38 Enmahrà ro yohà, Khoryenkom màn yaka tetxkon hatà, toto komo, omeroro. Noro yonytxaxe àsna tetxkon hatà, enmahrà ro yoh hatà.
38 Pela manhã, o povo se reunia bem cedo no templo para ouvi-lo falar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.