João 6
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs NVT
1 Taa. Karyeryeya kuthon mon hona toy hatà, Txesusu. Txekmeryeyaknes kuthonà rma àro hatà, esot yowtà. Àro mon hona toy hatà.
1 Depois disso, Jesus atravessou o mar da Galileia, conhecido também como mar de Tiberíades.
2 Akoro totxownà hatà, toto komo, thenyenohnà komo, noro yahoxetà yonyenhàyamo kax hatà, àwya ekehàtho komo yonyhoryetxho yonyenhàyamo kax hatà.
2 Uma grande multidão o seguia por toda parte, pois tinham visto os sinais que ele havia realizado ao curar os enfermos.
3 Àh yawnukye hatà, Txesusu. Àh yawxawo rma neryewtay hatà. Akoro rma nehxatxkon hatà, ànhananàhrà ro komo.
3 Então Jesus subiu a um monte e sentou-se com seus discípulos.
4 Àro wyaro nehxatxkon hatà, Txesus komo, Xuknewyana komo yasahxemtotho hahnoke ehtok hatà, thoryen heno komo yohokoko àtothàrànhàrà hutwatxho rma hahnoke ehtok hatà.
4 Era quase tempo da festa judaica da Páscoa.
5 Nosompotày hatà, Txesusu. Tàhyaka toto komo yomoknàrà yonyey hatà. Thenyenohnà komo rma nyamoro hatà. Tàwya xenyetxhenye rma, onà wyaro nkekon hatà, Feryepe wya. Toto komo tànyahmetxow hamà, kekon hatà, àwya. Toto komo tànyahmetxow hamà. Henta ya tàtetxowà, ekeyu yehekahso, kekon hatà. Henta ya tàtetxowà, ekeyu yehekahso.
5 Jesus logo viu uma grande multidão que vinha a seu encontro. Voltando-se para Filipe, perguntou: “Onde podemos comprar pão para alimentar toda essa gente?”.
6 Àro wyaro tàwya tatoko rma, Feryepe kukmekon hatà. Rahoxet hona xenyhera kat naye, kekonà rma hatà, tàwya rma. Àhok tehtxoho rma hutwekon hatà, noro.
6 Disse isso para pôr Filipe à prova, pois já sabia o que ia fazer.
7 Onà wyaro ryhe neyukye hatà, Feryepe. 1000 kruseyrusu ryhe, moxam yuru yehekahtoho wararohra naha, kekon hatà. Àro wyaro thenyenohnà rma, àhoyenotho txko yonahtoho wararohra naha, àwyanye, kekon hatà, Feryepe.
7 Filipe respondeu: “Mesmo que trabalhássemos vários meses, não teríamos dinheiro suficiente para dar alimento a todos!”.
8 Antrye ryhe, anaro ànhananàhrà ro rma, Semaw Petru yowtà rma, onà wyaro nkekon hatà, Txesusu wya.
8 Então um de seus discípulos, André, irmão de Simão Pedro, falou:
9 Tan naha, bàryekomo, kekon hatà. Tànyahke nay hatà. 5 me nay hatà, ekeyu, sefakna yayxaho rma, àhyawo, kekon hatà. Kana xarha, 2 me nay hatà, àhyawo. Esnakanye rma haxa nay hamà, thenyehra rma haxa esnàr komo ke, kekon hatà, Antrye.
9 “Aqui está um rapaz com cinco pães de cevada e dois peixes. Mas que adianta isso para tanta gente?”.
10 Toto komo eryewtanàhtxoko, kekon hatà, Txesusu. Txufu ryhe, enyhoru rma, thenyehra nehxakon hatà, àto. Àro waka neryewtatxownà hatà, toto komo. 5000 me hana nehxatxkon ha, kàrkomo komo yakenonà.
10 Jesus respondeu: “Digam ao povo que se sente”. Todos se sentaram na grama que cobria o monte. Só os homens eram cerca de cinco mil.
11 Ekeyu yanàmye hatà, Txesusu. Àhoko nàrwonàmye hatà, Khoryenkom yakoro. Apa y, ohxe onàmàthàrà onà kekon hatà, àwya. Nekampoy hatà, tànhananàhrà ro komo wya. Nàmtxownà hatà, toto komo wya, eryewtaxemo komo wya. Kana xarha yokampoy hatà, àwyanye. Tàxanomkahnohso ro nasahxemtotxownà hatà, toto komo, omeroro.
11 Então Jesus tomou os pães, agradeceu a Deus e os repartiu entre o povo. Em seguida, fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Àwahuramàtxhenye rma, onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya. Otàkràskatxhàràtho amuhtxok harha, atanàhnohpàra ehtxoho me, kekon hatà.
12 Depois que todos estavam satisfeitos, Jesus disse a seus discípulos: “Agora juntem os pedaços que sobraram, para que nada se desperdice”.
13 Àro ke namuhtxownà hatà. Nenàmatxownà hatà, wetxe ymo yaka. 12 me otàkràskatxhàràtho yonàmatxownà hatà. Enahpànàtho rma, 5 me ehxaho hpunutho rma yonàmatxownà hatà, 12 me hatà.
13 Eles juntaram o que restou e encheram doze cestos com as sobras.
14 Àro wyaro Txesusu yahoxetà yonytxownà hatà, toto komo. Tàwyanye xenyetxhe, onà wyaro nketxkon hatà. Khoryenkomo rwonà yokarymanye ro me xaxa mpànà naha ha, mosonà, ketxkon hatà. Tomohsom me nay hatà, noro, Moyses heno nekarymatxho rma. Noro moson hamà, ketxkon hatà, toto komo, tàwyanye noro yahoxetà yonyàr ke hatà.
14 Quando o povo viu Jesus fazer esse sinal, exclamou: “Sem dúvida ele é o profeta que haveria de vir ao mundo!”.
15 Tkayaryet kom me ryenyàr xe natxow hamà, moxamo, kekon hatà, Txesusu, tàwya rma. Rahosnàr xe natxow hamà, tkayaryet kom me ryetxoho me, kekon hatà, tàwya rma. Àro ke, àhyayenye toy hatà. Noro ro toy xarha tà, àh hona.
15 Jesus sabia que pretendiam obrigá-lo a ser rei deles, de modo que se retirou, sozinho, para o monte.
16 Awanaka haxa ehtoko, tuna ymo yohokoso totxownà hatà, Txesusu nhananàhrà ro komo.
16 Ao entardecer, os discípulos de Jesus desceram à praia,
17 Nosonkahtxownà hatà, kanawa yaka. On hona harha nomokyatxkon hatà, Kafahnaw hona harha. Tuna ymo wetetxkon hatà. Kohsaya harha nehxakon hatà. Omokhàra rma hak nehxakon hatà, Txesusu, àhyakanye.
17 entraram no barco e atravessaram o mar em direção a Cafarnaum. Quando escureceu, porém, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Tuna ymo nekahxemay harha tà, atxowowo ymo yomoknàr ke.
18 Logo, um vento forte veio sobre eles, e o mar ficou muito agitado.
19 Kway kway ketxkon hatà, moxe rma haxa mak hatà. Twahak hana nehxakon ha, àmoxenonà kuknomatxho, 5 kerometrus hana, 6 kerometrus hana. Àro wyaro mox tàtotxhenye, Txesusu yonytxownà hatà. Tuna ratokoko omoknàrà yonytxownà hatà. Tkanawar komo hahnohrà yonytxownà hatà. Àro ke noseryehyatxkon hatà.
19 Depois de remarem cinco ou seis quilômetros, de repente viram Jesus caminhando sobre o mar, em direção ao barco. Ficaram aterrorizados,
20 Onà wyaro nkekon mak hatà, Txesusu, àwyanye. Uro ryhe uro, oseryehpàra ehtxoko, kekon hatà.
20 mas ele lhes disse: “Sou eu! Não tenham medo”.
21 Àro ke teryehorye harha nehxatxkon hatà. Osonkahko ha, ketxkon hatà, teryehorye rma haxa mak hatà. Osonkahko ha. Àro ke nosonkahye hatà. Osonkahàtxhe rma, nahatakatxownà hatà, tàwyanye àsna àpa txowà katxhàr hona hatà.
21 Eles o receberam no barco e, logo em seguida, chegaram a seu destino.
22 Sa, nenmahye hatà. Mon ho rma nehxatxkon hatà, toto komo, tuna ymo yohoye rma hatà. Txesusu nànyahmatxhàyamo mokyam nehxatxkon hatà. Àto rma oknomxemo mokyam nehxatxkon hatà. Enmahàtxhe, Txesusu yohoryatxkon hatà. Towenyxa we nehxak ha, kanawa, tano, ketxkon hatà. Àro yaka osonkahpàra nehxako, mokà. Ànhananàhrà ro kom marma nosonkahyatxoko. Nyamoro ro rma tetxoko, ketxkon hatà. Henta nay haryhe, mokà, ketxkon hatà.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar viu que os discípulos haviam pegado o único barco dali e que Jesus não fora com eles.
23 Àto rma nehxatxkon hatà, tàwyanye ekeyu yonahàthàràtho màhto rma hatà, Kohkomo wya, apa y, ohxe onàmàthàrà onà katxhàràtho màhto rma hatà. Àto rma ehtokonye, àsna rma nomohtxownà hatà, anar komo, tkanawarà ro kom yawo. Txekmeryeyaknes hoye omohxemo komo rma nyamoro hatà.
23 Alguns barcos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde o povo tinha comido os pães depois que o Senhor os abençoou.
24 Àro ke, nyamoro kanawar yaka nosonkahtxownà hatà, toto komo, oknomxemotho komo, Txesus yonyhera tesnàr komo ke, ànhananàhrà ro komo xarha yonyhera tesnàr komo ke. Nosonkahtxownà hatà. Kafahnaw hona totxownà hatà, Txesus horà rma hatà.
24 Quando a multidão viu que nem Jesus nem os discípulos estavam ali, todos entraram nos barcos e atravessaram para Cafarnaum, a fim de procurá-lo.
25 Tàwyanye tuna ymo wetotxhe, Txesusu yonytxownà harha tà, toto komo, on ho harha tehtokony hatà. Àro ke, onà wyaro nketxkon hatà, àwya. Khananàhnye y, àsokentoko ryhe momokno, xaro, ketxkon hatà, àwya. Àsokentoko ryhe momokno, xaro.
25 Encontraram-no do outro lado do mar e lhe perguntaram: “Rabi, quando o senhor chegou aqui?”.
26 Onà wyaro haxa neyuhtxownà hatà, noro. Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon hatà. Rahoxetà hutwamohsotho menyatxoko rma haryhe. Àro hoye rohra mak uro mehotxowà, kekon hatà. Owyanye ekeyu yonahàthàrà hoye ro haxa uro mehotxowà, awahuramàthàyam hoye ro mak ha, kekon hatà, Txesusu.
26 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: vocês querem estar comigo não porque entenderam os sinais, mas porque lhes dei alimento.
27 Tànyahke tehtxoho menye ryhe natamokyatxow hamà, toto komo, omeroro, kekon xarha tà. Tomyawon kom hoko rma natamokyatxhe, tànyahke tehtxoho menye. Tatanàhnohsom me mak naha, nyahà, kekon hatà. Oyomyawon kom hoko oyehtokonye rma, àrotho hokohra ehtxoko. Anaro haxa nyah hoko ehtxoko. Toto me Enusaho nàmrà hoko rma ehtxoko. Àro ryhe, atanàhnohpànà ro me naha, kekon hatà. Karyhe roro harha oynye kom me naha. Àx oyehtokonye, nàmyaha, owyanye, Toto me Enusaho. Tàyàm yano me tàmnye ro me naha. Tàmnye ro me noro hutwamohsoye, àyàmà, Khoryenkomo, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
27 Não se preocupem tanto com coisas que se estragam, como a comida, mas usem suas energias buscando o alimento que permanece para a vida eterna, o qual o Filho do Homem pode lhes dar. Pois Deus, o Pai, colocou em mim seu selo de aprovação”.
28 Àsok amna naye, Khoryenkom yomyawon hoko amna yehtxoho me, ketxkon hatà. Àsok amna naye.
28 “Nós também queremos realizar as obras de Deus”, disseram eles. “O que devemos fazer?”
29 Onà wyaro ehtxoko, noro yomyawon hoko oyehtxoho menye, kekon hatà. Noro nànyaketxho hona xenytxoko. Owyanye àhona xenyetoko rma, Khoryenkom yomyawon hoko rma manatxhe, kekon hatà, Txesusu.
29 Jesus lhes disse: “Esta é a única obra que Deus quer de vocês: creiam naquele que ele enviou”.
30 Àro ke, onà wyaro nketxkon hatà, àwya. Omoro rma, noro nànyaketxho me osonyhoko, amna wya, ketxkon hatà. Noro yahoxetà xenyhoko. Amna nenyehtorà rotho txeryko, amna nenyàr me. Amna wya xenyetxhe, noro mok hamà kehe amna, ohoko, ketxkon hatà.
30 Eles responderam: “Se deseja que creiamos no senhor, mostre-nos um sinal. O que o senhor pode fazer?
31 Ehonomnà mehra kat manaye. Moyses heno wyarohra kat manaye. Noro heno ryhe, khoryen heno komo nyahmekon hatà, mana ke hatà, ketxkon hatà. Ahehnawo tehtokonye, nenahyatxkon hatà. Àro hoko rma, onà wyaro nkehe, àmenhosahonhàrà.
31 Afinal, nossos antepassados comeram maná no deserto! As Escrituras dizem: ‘Moisés lhes deu de comer pão do céu’”.
32 Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon hatà, Txesusu, àwyanye. Moyses henohnà nàmyakonà, nyamoro heno wya. Royàm haxa, uyur komo yàmyakonà, kekon hatà. Kahe yaye omohsaho rma yàmyakonà, àwyanye. Noro rma, anaro yàmyaha, owyanye. Ànàmrà rma, mana wyaro kahe yaye omohsah me rma rha naha, kekon hatà. Àrotho yoho rma haxa yaworon me xaxa mak naha ha, owru komo yoho xarha.
32 Jesus disse: “Eu lhes digo a verdade: não foi Moisés quem lhes deu pão do céu. É meu Pai quem dá o verdadeiro pão do céu a vocês.
33 Àsok tawro hana. Khoryenkomo nàmrà ryhe, kahe yaye omohsaho rma, karyhe roro harha toto komo yeryaha hampànà, kekon hatà, Txesusu.
33 O verdadeiro pão de Deus é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo”.
34 Amna yohà y, ketxkon hatà, àwya. Àro ryhe tàmko, amna wya. Emahona ro tàmko, àro ha, amna yuru, ketxkon hatà.
34 “Senhor, dê-nos desse pão todos os dias”, disseram eles.
35 Owru komo yohono rma haxa uro, karyhe roro harha oynye komo rma, kekon hatà, Txesusu, àwyanye. Rohyaka oyomoknàtokonye, teryehorye roro rma haxa manatxhe hampànà, ahyehpànà wyaro mak ha, kekon hatà. Rohona owyanye xenyetoko rma, teryehorye roro rma haxa manatxhe hampànà, àwohtxakomnà wyaro mak ha, kekon hatà.
35 Jesus respondeu: “Eu sou o pão da vida. Quem vem a mim nunca mais terá fome. Quem crê em mim nunca mais terá sede.
36 Onà wyaro haxa we àkan ha, owyanye. Uro menyatxoko rma haryhe, àkan haxa hawe. Ronyenhàrà rma, rohona xenyhera rma manatxhe, àkan haxa hawe, owyanye, kekon hatà, Txesusu.
36 Mas vocês não creram em mim, embora me tenham visto.
37 Onà wyaro kany me naha, royàmà. Omryenonà ryhe mosonà kany me naha, rowya, anaro rha toto hoko. Noro wya omryenonà mosonà katxho komo rma, nomokyatxhe hampànà, rohyaka, omeroro mak ha, kekon hatà. Àwyanye rma, romryenonàhnà xak omoro kahra ro mak wehxaha, kekon hatà.
37 Contudo, aqueles que o Pai me dá virão a mim, e eu jamais os rejeitarei.
38 Àsok tawro hana. Noro yoyuknye ro me komokye, kahe yaye, ronyaknyenhàrà yoyuknye ro me mak ha, kekon hatà. Ryehutwatxho yawo rohra ehxe, noro yehutwatxho yawo ro haxa ehxe, komokye, kekon hatà.
38 Pois desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou, e não minha própria vontade.
39 Noro yehutwatxho ryhe, onà wyaro naha. Osomtatkahnà ro me natxhe hampànà, omryenon komo, rowya omryenonà mosonà katxho komo rma, kany me naha. Wahanonkano ytxoho ro ho haxa nyamoro manàmyaha hampànà, omeroro mak ha, kany me naha, ronyaknyenhàrà. Noro yehutwatxho rma àro ha, kekon hatà, Txesusu.
39 E esta é a vontade de Deus: que eu não perca um sequer de todos que ele me deu, mas que ressuscite todos no último dia.
40 On xarha, noro yehutwatxho me naha. Romuru hona xenyenhàyamo ryhe, karyhe roro harha natxhe hampànà, kany me naha. Khoryenkom muru noro hamà kanyenhàyamo rma, karyhe roro harha natxhe hampànà, omeroro mak ha, kany me naha. Nyamoro rma wanàmyaha, wahanonkano ytxoho ro ho haxa, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
40 Pois é a vontade de meu Pai que todo aquele que olhar para o Filho e nele crer tenha a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia”.
41 Noro hoko nàrwonatxkon harha tà, nyamoro, Xuknewyana komo rma, àwya owru kom yohono rma haxa uro, tawro ke hatà, kahe yaye omohsaho rma uro tawro ke hatà.
41 Então os judeus começaram a criticá-lo, pois ele havia afirmado: “Eu sou o pão que desceu do céu”.
42 Onà wyaro nketxkon hatà, tàwyanye rma. Txesus mehra kat naye, mosonà, ketxkon hatà. Xose heno murunho mehra kat naye. Àyanan komo ywero tehxatxow hamà, àyàm peno rma, àyon xarha, ketxkon hatà. Àsok tawro, kahe yaye omohsaho uro kan harha. Àro wyaro tkahoryehra naha, àwya, ketxkon hatà.
42 Diziam: “Este não é Jesus, filho de José? Conhecemos seu pai e sua mãe. Como ele pode dizer: ‘Desci do céu?’”.
43 Àrwomra ehtxoko, rohoko, omnyamo ro rye rma, kekon hatà, Txesusu, àwyanye.
43 Jesus, porém, respondeu: “Parem de me criticar.
44 Royàmà ryhe, ronyaknyenhàrà rma, rohona xenyhony me naha, toto komo wya. Nyamoro rma wanàmyaha, wahanononkano ytxoho ro ho haxa. Tàwyanye rohona xenyhohra haxa noro yehtoko, rohona xenyhera rma natxhe hampànà, toto komo, kekon hatà.
44 Pois ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer a mim; e no último dia eu o ressuscitarei.
45 Àro hoko rma, onà wyaro nmenhoy hatà, Khoryenkomo rwonà yokarymanye ro heno.
45 Como dizem as Escrituras: ‘Todos eles serão ensinados por Deus’. Todo aquele que ouve o Pai e aprende dele vem a mim.
46 Royàm yonyenhàr me natxhe kahra mak wehxaha, toto kom hoko. Noro yonyenhàyamo ehxera ro mak naha, kekon hatà. Towenyxano ryhe, noro yonyenhàr me naha, noro hyaye omohsaho rma. Anaro ehxera naha, Khoryenkomo yonyenhàrà, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
46 Não que alguém tenha visto o Pai; somente eu, que fui enviado por Deus, o vi.
47 Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon xarha tà. Rohona xeny komo ryhe, karyhe roro harha natxhe hampànà.
47 “Eu lhes digo a verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Owru komo yohono rma haxa uro, karyhe roro harha oynye komo rma, kekon hatà.
48 Sim, eu sou o pão da vida!
49 Ahehnawo tehtokonye, mana yonahyatxkon hatà, ohoryen heno komo. Mana yonahnyenhàrà rma, wayehtxownà hatà.
49 Seus antepassados comeram maná no deserto, mas morreram;
50 Omnyam haxa ryhe, owyanye owru komo yohono yonahàtxhe rma, àwayehpànà ro me harha manatxhe, kekon hatà.
50 quem comer o pão do céu, no entanto, jamais morrerá.
51 Owru komo yohono rma uro, karyhe roro harha oynye komo rma, kahe yaye omohsaho rma, kekon hatà. Owyanye ronahàtxhe rma, karyhe roro harha manatxhe hampànà, owyanye rohona xenyetxhe rma. Rohunutho ryhe, owru komo yohon me naha. Àrotho rma wàmyaha, karyhe roro harha toto komo yehtxoho me, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá para sempre; e este pão, que eu oferecerei para que o mundo viva, é a minha carne”.
52 Nosonytxetxkon harha tà, nyamoro rye rma, Xuknewyana komo rma. Àsoke ryhe thunuthuru yàmyano, mosonà, kàwyanye, ketxkon hatà, tàwyanye rma. Àsoke ryhe àrotho tenahyatxowà, ketxkon hatà.
52 Então os judeus começaram a discutir entre si a respeito do que ele queria dizer. “Como pode esse homem nos dar sua carne para comer?”, perguntavam.
53 Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon hatà. Toto me Enusaho uro. Rohunutho yonahpàra oyehtokonye, twayehso rma manatxhe, ohnawonye. Rokamsukutho yonhàra rma oyehtokonye, twayehso rma manatxhe, ohnawonye, kekon hatà.
53 Então Jesus disse novamente: “Eu lhes digo a verdade: se vocês não comerem a carne do Filho do Homem e não beberem o seu sangue, não terão a vida em si mesmos.
54 Rohunutho yonahnyenhàyam haxa ryhe, karyhe roro harha natxhe, tàhnawonye. Rokamsukutho yonyenhàyamo rma, karyhe roro harha natxhe. Nyamoro rma wanàmyaha, wahanonkano ytxoho ro ho haxa, kekon hatà.
54 Mas quem come minha carne e bebe meu sangue terá a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Àsok tawro hana. Rohunutho rma, oyeryehotanàhnye ro kom me xaxa naha, owru komo yoho rma haxa mak ha. Rokamsukutho xarha, oyeryehotanàhnye ro kom me rma rha naha, owokru komo yoho rma haxa mak ha, kekon hatà.
55 Pois minha carne é a verdadeira comida, e meu sangue é a verdadeira bebida.
56 Rohunutho yonahnyenhàyamo ryhe, roh me roro natxhe. Rokamsukutho yonyenhàyamo rma, roh me roro natxhe. Uro xarha, àhnawonye roro wehxaha, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
56 Quem come minha carne e bebe meu sangue permanece em mim, e eu nele.
57 Karyhe roro naha, royàmà, tano me ro rma. Noro rma ronyakye, kekon xarha tà. Noro yano me, karyhe roro rma rha wehxaha. Àro wyaro rma rha, karyhe roro natxhe, ronahnye komo xarha, rano me, kekon hatà.
57 Eu vivo por causa do Pai, que vive e me enviou; da mesma forma, quem se alimenta de mim viverá por minha causa.
58 Àro wyaro naha, owru komo yohono, kahe yaye omohsaho. Mana wyarohra mak naha, kekon hatà. Àrotho yonahyatxkon hatà, khoryen heno komo. Enahnyenhàrà rma, wayehtxownà hatà. Owru komo yohono yonahnyenhàyam haxa ryhe, karyhe roro harha natxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
58 Eu sou o verdadeiro pão que desceu do céu. Seus antepassados comeram maná e morreram; quem comer este pão não morrerá, mas viverá para sempre”.
59 Ohsamnohno ytxoho ro yawo, àro wyaro nkekon hatà, àwyanye, Kafahnaw ho hatà. Àto hananàhyatxkon hatà.
59 Ele disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Tàwyanye Txesusu rwonà yonytxatxhe rma, onà wyaro nketxkon hatà, ànhananàhrà kukur komo, thenyenohnà komo rma. Krawame nay hamà, mosonà rwonà, ketxkon hatà. Àro wyaro àwya katxhàràtho rma, enytxahnà me nay hamà, ketxkon hatà.
60 Muitos de seus discípulos disseram: “Sua mensagem é dura. Quem é capaz de aceitá-la?”.
61 Àrwonàmtoho komo hutwekon mak hatà, Txesusu. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, àwyanye. Rorwonàtho màxanomkahnohyatxow hamà, kekon hatà.
61 Jesus, sabendo que seus discípulos reclamavam, disse: “Isso os ofende?
62 Amnye nasanàmyaha harha, Toto me Enusaho, towtothàr hona harha, kahe yaka harha. Anatoko noro yasanàmrà menyatxow hana, kekon hatà. Owyanye xenyetoko rma, àxanomkahnohnye me rma kat manatxowà, kekon hatà, Txesusu.
62 Então o que pensarão se virem o Filho do Homem subir ao céu, onde estava antes?
63 Tuhnye kehtxoho hoye rohra, ekato me kehtxoho hoye ro haxa ryhe, tonyxerye tehxan hamà. Rorwonà ryhe, ronekarymatxho rma, ekato me naha. Ekato me tehxemà rma, karyhe roro harha oynye kom me naha, kekon hatà.
63 Somente o Espírito dá vida. A natureza humana não realiza coisa alguma. E as palavras que eu lhes disse são espírito e vida.
64 Rohona xenyhera mak natxow hamà, okukur komo, kekon hatà.
64 Mas alguns de vocês não creem em mim”. Pois Jesus sabia, desde o princípio, quem não acreditava nele e quem iria traí-lo.
65 Onà wyaro nkekon xarha tà. Àro ke, onà wyaro àkano, owyanye, kekon hatà. Royàmà ryhe, rohona xenyhony me naha, toto komo wya, àkano. Tàwyanye rohona xenyhohra haxa noro yehtoko, rohona xenyhera rma natxhe hampànà, àkano, owyanye, kekon hatà, Txesusu.
65 E acrescentou: “Por isso eu disse que ninguém pode vir a mim a menos que o Pai o dê a mim”.
66 Àro wyaro tàwyanye enytxatxhe, Txesusu hnànkatxownà hatà, ànhananàhrà kukuthuyamo, thenyenohnà komo rma. Noro yakoro àtohra harha nehxatxkon hatà.
66 Nesse momento, muitos de seus discípulos se afastaram dele e o abandonaram.
67 Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, 12 komo wya. Omnyam xarha, rohnànkanàr xe manatxowà, kekon hatà. Rohnànkanàr xe manatxowà.
67 Então Jesus se voltou para os Doze e perguntou: “Vocês também vão embora?”.
68 Semaw Petru ryhe neyukye hatà. Amna yohà y, kekon hatà. Anar komo ehxera naha, amna hananàhnye. Omoro ryhe, yaworon xaxa mekarymehe, kekon hatà. Karyhe roro harha amna yehtxoho rma mekarymehe, omoro marma.
68 Simão Pedro respondeu: “Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna.
69 Ohona rma amna nenyaha. Khoryenkomo nànyaketxho me ohutwany me harha amna naha, kekon hatà. Enyhoru ro me ohutwany me harha amna naha, kekon hatà, Petru.
69 Nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo de Deus”.
70 Onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Awahanonkahrany kat wexeye, kekon hatà. Kwahanonkatxownà hamà, 12 me. Okukur komo rma, worokyamo yohà ymo me naha, kekon hatà.
70 Então Jesus disse: “Eu escolhi vocês doze, mas um de vocês é um diabo”.
71 Àro wyaro tàwya tatoko rma, Xuknas heno hoko nàrwonakon hatà. Noro heno rma, Semaw Eskaryotes muru me nehxakon hatà. Noro heno rma, 12 komo kukuru rma, Txesusu yahohsony me nehxakon hatà, anhà komo wya.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, um dos Doze, que mais tarde o trairia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.