João 5
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs AAI
1 Taa. Xuknewyana komo yasahxemtotho hahnok xarha nehxakon hatà. Àro ke toy xarha tà, Txesusu, Xerusaryen hona.
1 Veya bai’ab sawar ufunamaim, Jew hai hiyuw aa isan Jesu yen in Jerusalem.
2 Xerusaryen watxan hotarà màhto nay hatà, tuna, ukuthonà txko. Àhotarà yosotà rma, kahneru katxho me nay hatà. Tuna yosot haxa, Betesata katxho me nay hatà. Xuknewyana komo rwonà àro hatà. Tuna yohoye nay hatà, toh yexaho, thatawo, 5 me hatà, bamtotàhkaxe ro hatà. Bànke xarha nay hatà.
2 Jerusalem wanawanan efan wabin For Hirahir sisibinamaim i harew kukuf, naatu ana seboseb etei umatroun hiwowaben Aramek fanahimaim tisusu’ub Betsaida,
3 Àro yawo rma nehxatxkon hatà, ekeh komo, enhun komo rma hatà, àhrohnà komo xarha hatà, amusnaxaho komo xarha hatà, thenyenohnà komo rma hatà. Àro yakrotnawo rma nehxatxkon hatà, tàraho roro hatà. Tuna yatahtamanàr hona ro nehxatxkon hatà.
3 nati sebosebomaim sabuw sawusawuwih moumurin maiyow hiya hi’inu’in, matah fim, ah umah kafikafirih, naatu ah umah ririmih hima hikakaif harew tabi’etaw isan.
4 Àsok tawro hana. Khoryenkom yanoto ryhe, nahtamekon hatà, kahe yaye omohsaho rma hatà. Anatoko rhanye nomokyakon hatà, ahtamanye. Atahtamaxaho kwaka towomnàtoko, nosohtxemekon hatà, toto, teheryankemàtho. Wahoro htxero towomsomà ryhe, nosohtxemekon hatà. Àro ke, atahtamanàr hona ro nehxatxkon hatà, teheryankem komo, omeroro.
4 Anayabin veya ta ta Regah ana tounamatar boro nara’iy harew kukuf nabenei niyabat rarouw nayen. Naatu sabuw sawow ana yumat ta ta hibow hina ti’inu’in, yait wan nara’iy nakifukif i boro nayawas.
5 Àwawonye nehxakon hatà, toto, ekehà rma. Àhrohnà ro me nehxakon hatà. Àhrohra rma, 38 me txemnyehàntaxah me nehxakon hatà.
5 Orot ta sawow bai ma kwamur etei 38 i nati wanawanahimaim.
6 Noro yonyey hatà, Txesusu. Mexe rma haxa ekeh me ehtxoho hutwekon hatà. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, àwya. Oyonyhoryenàrà xehra manaye, kekon hatà. Oyonyhoryenàrà xehra manaye.
6 Jesu nuw orot nati’imaim inu’in itin, naatu so’ob orot sawow nati bai virurumin maiyow, imih orot ibatiy, “O kukokok inayawas?”
7 Rohà y, ranàmnye ehxera naha, kekon hatà, noro. Tuna yatahtamanàr hona ro rma wehxaha haryhe, àro kwaka rowomrà horà, rosohtxemanàr horà. Atahtamantoko rma, owompàra rma wehxaha, ranàmnye ehxera esnàr ke, kekon hatà. Owomso rotontoko rma, rowahrokotetxhe, anar komo, tosohtxemaxem komo, kekon hatà.
7 Orot iya’afut eo, “Regah, anamaramaim harew iyabat rarouw eyey, men yait ta boro nibaisu nabuwu anara’iy harew kukuf yan. Ayu misir ra’iyemih abiwa’an, sabuw afa i wan hira’iyeka.”
8 Onà wyaro haxa nkekon hatà, Txesusu, àwya. Asanàmko, kekon hatà. Ayahonà anàmko ha. Ataryeknohko ha, kekon hatà.
8 Naatu Jesu orot isan eo, “Kumisir! A ir kunu naatu kuremor kwen.”
9 Àtoko rma ohxe harha nehxakon hatà, àhrohnà rotho. Tahonà yanàmye hatà. Nataryeknohye hatà.
9 Mar ta’imon orot yawas; misir ana ir nu bat remor.
10 Àro ke, onà wyaro nketxkon hatà, Xuknewyana yoh kukuru komo, noro wya. Àsok manay haryhe, on ho, hokano ytxoho yawasàn ho, ketxkon hatà. Tanàmporyehra naha, ayahonà, on ho. Kàyweronàhyamatxho kom yawo rohra manay hamà, ketxkon hatà.
10 Naatu Jew sabuw orot yayawas isan hi’o, “Iti boun i Baiyarir ana veya, ata ofafar men ebibasit o a ir ina’abar.”
11 Onà wyaro haxa neyuhtxownà hatà, noro. Ronyhoryenyenhàrà ryhe, ayahonà anàmko ha kano, rowya, kekon hatà. Ataryeknohko ha kano, rowya, kekon hatà.
11 Baise iya’afutih eo, “Orot yait ayu biyawasu iuwu, ‘Kumisir a ir kunu naatu kubat kuremor.’”
12 Onokà ymo mok haryhe, ketxkon hatà, nyamoro. Onokà ymo, ayahonà anàmko ha, ataryeknohko ha, kano, owya, ketxkon hatà.
12 Imih hibatiy, “Nati orot i yait uwi a ir inu i’abar ibat kureremor?”
13 Txesus me noro hutwahra mak nehxakon hatà, enyhoryexaho. Tàwya enyhoryetxhe rma, àtosah me nehxakon hatà. Xenyhen me harha nehxakon hatà. Àsok tawro hana, thenyehra rma haxa toto komo yesnàr ke hatà.
13 Orot nati yayawas i men kafa’imo so’ob orot i yait, anayabin sabuw moumurin maiyow nati’imaim hibatabat Jesu sorabon in kasiy.
14 Taa. Amnye nenyey xarha tà, Txesusu. Tànenyhoryetxhàrà rma yonyey hatà. Khoryenkom màn yawo ehtoko, nenyey hatà. Ohxe harha manay hamà, kekon hatà, àwya. Àro ke, ayanhàn hokohra harha exko, tanàhnohsom me oyesnàr hona, amnyehra oyexetxhàràtho yoho atxke oyesnàr hona, kekon hatà, Txesusu, àwya.
14 Nati ufunamaim Jesu Tafaror Bar wanawanan tita’ur naatu iu, “Kwi’itin, o iyawas. Bowabow kakafih inihamiyen o sawar kakafin anababatun boro biyamaim namatar.”
15 Toy hatà, noro. Ekarymaxe toy hatà, Xuknewyana yoh komo hyaka. Txesusu ryhe ronyhoryeno, kekon hatà, àwyanye.
15 Orot nati’imaim tit in, Jew sabuw hai tur eowen i Jesu iyawas.
16 Àro hoye ro, Txesusu xanomkahnohtxownà harha tà, nyamoro. Noro yeryewhamnohtxownà harha tà. Àsok tawro hana, hokano ytxoho yawasàn ho àwya enyhoryenàr ke hatà.
16 Imih hibusuruf Jesu isan turamaim hi’u hi’a’a’afiy, anayabin i Baiyarir ana veya sawar iti na’atube sinaf isan.
17 Onà wyaro haxa nkekon hatà, Txesusu, àwyanye. Tomyawon hoko roro rma naha, royàmà, kekon hatà. Noro wyaro rma rha romyawon hoko roro rma wehxaha, uro xarha, kekon hatà, àwyanye, Xuknewyana yoh komo wya.
17 Jesu isah eo, “Ayu Tamai i mar etei ebowabow, imih ayu auman boro anabow.”
18 Àro ke, noro yotahanàr xe rma haxa nehxatxkon hatà, nyamoro. Àsok tawro hana, hokano ytxoho yawasàn ho tàyweronàhyamatxho komo yawo rohra esnàr ke hatà. Àro marma hoye rohra, royàm noro katxho hoye ro xarha, etahanàr xe nehxatxkon hatà. Tàwya royàm noro tatoko rma, noro rye me amna naha, Khoryenkom yakoro, kany me rma nehxakon hatà, àwyanye. Àro ke, etahanàr xe rma haxa nehxatxkon hatà.
18 Ana’an iti isan Jew hisinaftobon ef hinuwet Jesu asabunin isan; men Baiyarir ana ofafar ea’eastu’ub akisin, baise God isan Tamah rouw eo’omaim, iwa’an taiyuwin bai yen in God hairi anafofonin matar.
19 Onà wyaro nkekon xarha tà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya. Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon hatà, àwyanye. Khoryenkom muru ryhe, tano me rohra tomyawon hokon me naha. Tàyàmà ryhe yonyaha. Tomyawon hoko noro yehtxoho rma yonyaha. Àro hoko rma rha naha, umuru xarha, kekon hatà.
19 Jesu iyafutih eo. “Turobe a tur ao’owen, Orot Natun akisin ana kok men karam nasinaf; baise Tamah abistan sinaf i i’itinimaim boro nasinaf, anayabin Tamah abistan isisinaf na’atube Natun isisinaf.
20 Buru xe rma haxa naha, àyàmà. Àro ke, tomyawon hoko tehtxoho yonyhehe, àwya. Ekehàtho komo yonyhoryetxho hoko tehtxoho rma, anaro rha tomyawon hoko tehtxoho xarha yonyhehe, àwya, omeroro mak ha, kekon hatà. Mosonà àhrohnà rotho yonyhoryetxho yohono ryhe yonyhehe, buru wya, àhoko ehtxoho me. Àro hoye ro moseryehoketxhe hampànà, omnyamo, kekon hatà. Àsok tawro ehonomnà me nay haryhe, mosonà, kany me manatxhe hampànà, rohoko, kekon hatà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya.
20 Anayabin Tamah i Natun iyabuw sawar etei esisinaf na’atube Natun i’obaiy imaim esisinaf. Turobe, kwa a baifofofor isan, i boro sawar gagamihika ni’obaiy nasinaf men boun iti na’atube.
21 Àsok tawro hana, kekon xarha tà, àwyanye. Àwayehxemotho komo yanàmnye me naha, Khoryenkomo, kekon hatà. Karyhe roro harha txeny kom me naha. Tàyàmà wyaro rma rha, toto komo yeryaha, karyhe roro harha, umuru xarha, kekon hatà. Tànwahanonkanàr komo rma yeryaha, karyhe roro harha.
21 Tamah murumurubih imisiruwih yawas ebitih na’atube, nati ef ta’imon Natun ekok yait yawas baitinamih boro nitin.
22 Wahanonkano ynye ro mehra mak naha, Khoryenkomo. Umuru haxa ryhe, wahanonkano ynye ro me naha, tàyàm yano me ro mak ha, kekon hatà.
22 I na’atube Tamah men yait ta ebibatiy, baise baibabatiyen ana fair tutufin etei Natun itin.
23 Àro wyaro buru yeryeye, wahanonkano ynye ro me, toyuhsomà ro me noro yehtxoho me. Toyuhsomà ro me nay hamà, Khoryenkomo, kany me natxow hamà, toto komo, omeroro, kekon hatà. Àro wyaro rma rha tawro xe naha, noro, buru hoko. Toyuhsomà ro me nay hamà, mosonà, tawro xe naha, toto komo wya, omeroron komo wya, kekon hatà. Toyuhsomà ro me ronyhera oyehtokonye, royàm yonyhera xarha manatxow hamà. Ronyaknyenhàrà rma yonyhera manatxow hamà, toyuhsomà ro me, kekon hatà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya.
23 Saise sabuw etei Tamah tirurusagiy na’atube, Natun boro hinarusagiy. Imih o yait Natun men kururusagiy, Tamah, i ana baiyonenayan auman men kururusagiy.
24 Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon xarha tà, àwyanye. Àsoken kom hana karyhe roro harha natxow ha. Rorwonà yonytxanye komo, ronyaknyenhàr hona xeny komo rma, karyhe roro harha natxhe hampànà, kekon hatà. Nyamoro rma, tanàhnohsom me manatxhe hampànà katxho mehra natxhe. Twayehsom mehra harha natxhe. Karyhe roro harha natxhe, kekon hatà.
24 “Turobe a tur ao’owen, o yait ayu au tur inowar naatu menatan ayu iyafaru anan kubitumitum, o i yawas ma’ama wanatowan ibaika, naatu o boro men baibatebat inab, anayabin morobone irabon yawas wanawanan irun.
25 Onà wyaro yaworo xaxa mpànà àkehe ha, owyanye, kekon xarha tà. Twayehsomàtho komo ryhe, Khoryenkom muru rwonà yonytxetxhe hampànà, amnye ha. Amnye rma nenytxetxhe rma. Tàwyanye enytxatxhe rma, karyhe roro harha natxhe, tàhnawonye, kekon hatà.
25 Turobe a tur ao’owen, veya i enan naatu i na titaka, nati ana veya murumurubih boro God Natun fanan hinanowar naatu iyab fanan hinanonowar boro yawas hinab hinama.
26 Àsok tawro hana. Karyhe roro rma haxa nay hamà, Khoryenkomo, tano me ro mak ha. Karyheno rma, toto komo yeny me xarha naha, karyhe roro harha. Tàwyaro rma rha buru yeryeye, kekon hatà. Noro xarha, karyhe roro rma rha naha, tano me ro rma rha. Toto komo yeny me rma rha naha, karyhe roro harha, kekon hatà.
26 Anayabin Tamah taiyuwin i yawas an, imih nati yawas ta’imon Natun itin yawas an matar.
27 Wahanonkano ynye ro me xarha noro yeryeye, àyàmà. Àsok tawro hana, Toto me Enusah me esnàr ke, kekon hatà.
27 Naatu i baibabatiyen ana fair Natun itin, anayabin i, i Orot Natun.
28 Àro wyaro katxho hoko oseryehokahra ehtxoko. Àsok tawro harha kahra rma ehtxoko, kekon hatà. Amnye, noro rwonà yonytxetxhe hampànà, àwayehxemotho komo, enamxemotho komo, onamno ytxoho ro yawo ehxahotho komo.
28 “Tur iti ao isan men kwana’ororsa’ir; veya i nati namamataramaim enan, murumurubih etei boro fanan hinanowar,
29 Tàwyanye enytxatxhe rma, nahataketxhe hampànà, àro yaye, kekon hatà. Anar komo, karyhe roro harha tehtxoho menye tanàmsom me natxhe hampànà, ohxe ehxemotho komo kaxe. Anar komo, tanàhnohsom me manatxhe hampànà katxho me haxa ryhe tanàmsom me natxhe hampànà, atxke ehxemotho komo kaxe, kekon hatà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya.
29 hai rahane hinatit, naatu iyab gewasin hisisinaf boro hinamisir yawas hinab, iyab kakafih hinasisinaf boro hinakusairih.”
30 Onà wyaro nkekon xarha tà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya. Anaro rha romyawon hoko ryehtoko, rano me rohra àhok wehxaha, kekon hatà. Ryehutwatxho hoye rohra, ronyaknyenhàrà yehutwatxho hoye ro haxa, wahanonkano weryaha, rowya noro rwonà yonytxanàr ke mak ha. Noro yehutwatxho yawo ro ryesnàr xe wehxaha, ryehutwatxho yawo rohra mak ha. Àro ke, yaworo xaxa wahanonkano weryan hamà, kekon hatà, Txesusu.
30 “Ayu men karam akisu au kok ana sinaf, baise abisa God iu’uwu’umaim sabuw abibabatiyih, imih ayu au baibatiyen i mutufor, anayabin men ayu au kokomaim asisinaf, baise orot yait ayu iyunu anan i anakok asisinaf.
31 Rohoko rma roskarymantoko, anatoko onà wyaro màketxow hana. Yaworohra mak màkehe, màketxow hana, rohoko rma roskarymanàr ke, kekon hatà.
31 Ayu taiyuwu au sinaf isan ana’o’orereb na’at, au tur i men turobe’emih.
32 Anaro haxa rokarymany me naha. Yaworo xaxa rokarymehe, noro, kekon hatà.
32 Baise orot ta ayu isou eo’orereb, i a tur ao’owen i ana orereb ayu isou i turobe.
33 Xowaw xarha rokarymaye, owyanye. Noro hyaka okukur komo mànyahtxownà. Noro ryhe, yaworo xaxa rokarymaye, kekon hatà.
33 Kwaso’ob gewasomih kob abarayah John isan kwaiyafarih hinan John i turobe kwa a tur eowen.
34 Toto wya rokarymanàr xehra mak wehxaha. Yaworo xaxa rokarymaye, Xowawu, àkano rma, owyanye, noro rwonà hutwahkahpàra oyesnàr kom horà, tonyhoryexem me harha oyesnàr kom horà, kekon hatà.
34 Iti i men kwa orot maiyow isou kwataorereb, baise iti ao saise mi’itube kwa yawas kwatab isan.
35 Àsok hana nehxakon ha, Xowawu. Weyu wya kawasmentokono wyaro, yaworon xaxa hutwamohsony me nehxakon hamà. Mexe nyhe txko oyeryehotetxkon hamà, noro hoko, yaworon xaxa hutwamohsony hoko, kekon hatà.
35 John i hinow na’atube to’ab marakaw kwa it, naatu mar kikimin kwa ana marakaw isan kwaiyasisir.
36 Noro wya rokarymatxho yoho nyhe, tokarymaxem me wehxaha. Àsok tawro hana, royàm yano me romyawon hoko ryesnàr ke hamà. Romyawono rma, rokarymanye me naha, yaworo xaxa mak ha, kekon hatà. Àro rma, royàmà nànyaketxho me rohutwamohsehe, noro yahoxet yano me àhok ryesnàr ke, kekon hatà.
36 Baise ayu au orererebayan orot i gagamin, men iti John eo’orereb na’atube. Ayu au orererebayan i abisa Tamai iyunu ana asisinaf i eo’orereb, naatu nati ebi’obaiyi ayu i Tamai iyafaru anasinaf isan, orot ta eo’orereb i John eo’orereb natabir, anayabin iti bowabow ayu Tamai bitu i anisawar, naatu iti bowabowamaim eo’orereb Ayu Tamai iyunu ana i ana bowabow anabow.
37 Royàm xarha, rokarymany me naha. Ronyaknyenhàrà rma rokarymehe. Noro yonytxanyehnà ro omnyam hamà, kekon hatà. Noro yonyehnà ro omnyam hamà. Onenytxahtorà ro komo rma, onenyehtorà ro komo rma, rokarymany me naha, kekon hatà.
37 Naatu Tamai iyunu anan i taiyuwin ayu isou eo’orereb. Kwa men kafa’imo fanan kwanowar naatu yumatan kwa’itin.
38 Noro rwonà yoyukhura mak manatxhe, rohona xenyhera oyesnàr komo ke, noro nànyaketxho hona rma xenyhera oyesnàr komo ke, kekon hatà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya.
38 Kwa ana tur men dogor wanawanan run, anayabin menatan ayu iyunu anan i men kwabitumitum.
39 Khoryenkom karyehtan xarha, àmenhosahonhàrà rma, rokarymany me naha, kekon xarha tà, àwyanye. Àro yonye ro me rma manatxhe haryhe, omnyamo. Onà wyaro màketxhe rma haryhe. Karyhe roro harha tehxatxow hamà, Khoryenkom karyehtan hokon kaxe, màketxhe rma haryhe.
39 Kwa Buk Atamaninamaim hikikirum kwaiyab kwabinotanot anayabin boro imaim yawas wanatowan kwanab. Nati tur i ayu isou eo,
40 Àro yonye ro rma, rohona xenyhera rma manatxhe. Karyhe roro harha ehxe omokhàra rma manatxhe, rohyaka, kekon hatà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya.
40 baise men kwakokok kwanan ayu biyau yawas kwanab.
41 Anatoko, ohxe xaxa manaha ketxow hana, toto komo, rowya, kekon xarha tà. Àro wyaro tawro yonytxahra mak wehxaha, toto wya.
41 “Ayu men orot babin bora’ara’ahu isan ao’omih.
42 — ausente —
42 baise kwa orot babin a yawas ayu aso’ob, kwa a yabow God isan dogoromaim i men ema’am.
43 — ausente —
43 Ayu Tamai wabinamaim anan kwa men kwabuwu au merar kwayi, baise orot babin ta i taiyuwin wabinamaim nanan boro kwanab ana merar kwanay.
44 — ausente —
44 Kwa taiyuw baifa’i isan a kok gagamin, baise God ta’imonamo ana baifa’en i men kwakokok, imih ayu abisa ao boro kwanitutumu?
45 Anatoko onà wyaro màketxow hana, ohnawonye, kekon xarha tà, àwyanye. Atxke kexetxhàyamotho yokarymen hana, mosonà, Khoryenkomo wya, màketxow hana. Àro wyaro ehutwahra ehtxoko, kekon hatà. Urohnà rma, Moyses heno haxa, atxke oyexetxhàyamotho yokarymehe hampànà. Onà wyaro màketxhe rma haryhe. Moyses heno nmenhotho yawo ro kehtxoho kom hoye ro, ohxe tehxatxhe, amnye, màketxhe rma haryhe, kekon hatà. Noro heno nmenhotho ryhe, atxke oyexetxhàyamotho yokarymehe hampànà, àro yawo rohra oyesnàr komo ke, eyukhura oyesnàr komo ke, kekon hatà.
45 Men kwananot ayu boro Tamai nanamaim ubar kwa bait kwanarouw en, baise Moses kwa a not tutufin imaim kwayai kwama’am boro ubar nabit kwana’itin.
46 Àro yoyuknye me oyehtokony haxa, uro xarha royuknurutho haryhe, owyanye. Àsok tawro hana, rohoko rma noro heno wya àmenhonàr ke, kekon hatà.
46 Moses kwatabitumitum na’at, ayu boro kwatitutumu, anayabin i ayu isou kirum.
47 Noro heno nmenhotho yoyukhura mak manatxhe. Àro ke, rorwon xarha yoyukhura manatxow hamà, kekon hatà, Txesusu, Xuknewyana yoh komo wya.
47 Baise Moses abistan kikirum kwa men kwanabitumatum na’at, boro mi’itube ayu ao kwanitumatum?”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.