Lucas 22

Lëk yam (DIKNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nawën la tɛ̈ bï Yan Ayum cïn yic luɔu looi thiɔ̈k.
1 Estava próxima a Festa dos Pães sem Fermento, chamada Páscoa.
2 Ke kɔcdït käk Nhialic ku kɔc piööc lööŋ wïc dhël path bï kek Jethu nɔ̈k, rin riɔ̈ɔ̈c kek ciɛ̈t la aliäm bï rot looi.
2 Os principais sacerdotes e os escribas procuravam uma forma de matar Jesus; porque temiam o povo.
3 Ku raan tök kam kɔc ye buɔɔth kathiäär ku rou cɔl Juda Ithkariöt, ëcï bɛ̈ny jɔŋrac la yepuɔ̈u.
3 Ora, Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze.
4 Go la tënë kɔcdït käk Nhialic ku bäny apuruuk luaŋ Nhialic tiit, bï tɛ̈ bï yen ke kuɔny thïn, bïk Jethu dɔm la guëëk yic.
4 Judas foi entender-se com os principais sacerdotes e os capitães sobre como lhes entregaria Jesus.
5 Gokë puɔ̈th miɛt wën piŋ kek ye lɔn bï yen ke kony, ku thɔnkë lɔn bï kek ye riɔp.
5 Eles se alegraram e combinaram em lhe dar dinheiro.
6 Go gam, ku wïc tɛ̈pɛth bï yen Jethu dɔm thïn ke cïn kɔc ŋic ye.
6 Judas concordou e buscava uma boa ocasião para lhes entregar Jesus, longe da multidão.
7 Aköl bï Yan Ayum cïn yic luɔu looi ëcï bɛ̈n, aköl ye amɛ̈l nɔ̈k rin yai.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento, em que era necessário fazer o sacrifício do cordeiro pascal.
8 Go Jethu Pïtɛr ku Joon tooc ku lëk ke, “Lak bäk miëth yai la guiir tënë ɣo.”
8 Então Jesus enviou Pedro e João, dizendo:
9 Gokë thiëëc, “Ye tɛ̈nɛn wïc yïn ɣo buk miëth yai la guiir thïn?”
9 Eles lhe perguntaram: — Onde o senhor quer que a preparemos?
10 Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Tɛ̈ le wek geeu Jeruthalem, ke wek aabï rɔ̈m kek mony ɣɛ̈ɛ̈c töny ë pïu. Biaathkë pan le yen thïn.
10 Jesus lhes explicou:
11 Ku lɛ̈kkë raan la baai, aye Raan piööc lueel, ‘Ye ɣön nɛn bï ɣɛn miëth yai cam thïn ɣok kɔckiɛ̈n ɣa buɔɔth?’
11 e digam ao dono da casa: “O Mestre pergunta: ‘Onde fica o aposento no qual comerei a Páscoa com os meus discípulos?’”
12 Ku abï we nyuɔ̈th ɣön nhial lääu yic cï guiir yic. Guiɛrkë miëth ë tɛ̈ɛ̈n.”
12 Ele lhes mostrará um espaçoso cenáculo mobiliado; ali façam os preparativos.
13 Gokë la ku yökkë këriëëc ëbën cït tɛ̈wën cï Jethu ye lɛ̈k ke thïn. Ku jɔlkë miëth yai guiir.
13 E, indo, acharam tudo como Jesus lhes tinha dito e prepararam a Páscoa.
14 Tɛ̈wën bï kek jäl mïth ke Jethu nyuc tɛ̈de ku nyuc atuɔ̈ɔ̈cke aya,
14 Chegada a hora, Jesus se pôs à mesa, e os apóstolos estavam com ele.
15 ku lëk ke, “Aca wïc apɛi ba miëth Yan Ayum cïn yic luɔu kënë cam kek we ku ba jäl gum.
15 Então Jesus lhes disse:
16 Alɛ̈k we lɔn acä bï bɛn cam ɣet tɛ̈ bï wɛ̈t tɔ̈ yeyic yök bääny Nhialic yic.”
16 Pois eu lhes digo que nunca mais a comerei, até que ela se cumpra no Reino de Deus.
17 Ku lööm aduŋ cï thiäŋ muɔ̈n abiëc, ku leec Nhialic ku lueel, “Lɔ̈mkë kënë ku tɛkkë ë kamkun.
17 E, pegando um cálice, depois de ter dado graças, disse:
18 Alɛ̈k we lɔn ɣɛn acïn muɔ̈n abiëc dɛ̈t ba bɛn dek ɣet aköl bï bääny Nhialic bɛ̈n.”
18 Pois eu digo a vocês que, de agora em diante, não mais beberei do fruto da videira, até que venha o Reino de Deus.
19 Nawën ke löm ayup ku leec Nhialic, ku bɛny yic ku gɛ̈m ke ku lueel, “Kënë ë guäpdiɛ̈ cï juaar riɛnkun. Yakë looi këlä bäk ɣa ya tak.”
19 E, pegando um pão, tendo dado graças, o partiu e lhes deu, dizendo:
20 Nawën miëth cök ke ben aduŋ la yic muɔ̈n abiëc lööm aya ku lueel, “Kënë ë dɔ̈ɔ̈r yam ke Nhialic cï thany ë riɛmdiɛ̈ bï kuër ë riɛnkun.”
20 Do mesmo modo, depois da ceia, pegou o cálice, dizendo:
21 “Ku yen kïn, raan bä luɔm arɛ̈ɛ̈r tɛ̈n, ku amïth kek ɣa!
21 — Mas eis que a mão do traidor está comigo à mesa.
22 Ku ë tɛ̈de, Manh Raan adhil thou cït tɛ̈ cï Nhialic guiër ye. Ku raan bä luɔm abï gum apɛi!”
22 Pois o Filho do Homem vai segundo o que está determinado, mas ai daquele por quem ele está sendo traído!
23 Gokë röt thiëëc tök, tök, yeŋa kamkua lëu bï ya yen loi kënë.
23 Então começaram a perguntar entre si qual deles seria o que estava para fazer isso.
24 Kaam wën aya ke kɔc ye buɔɔth teer wɛ̈t lɔn nadë, “Yeŋa kamken yen bï ya raan dït apɛi.”
24 Houve também entre eles uma discussão sobre qual deles parecia ser o maior.
25 Go Jethu lɛ̈k ke, “Pinynhom tɛ̈n bäny kɔc cie kɔc Itharel aa la riɛl tënë kɔcken mɛckë, ku kɔc mac baai aa röt cɔɔl, ‘Kɔc määth ke kɔc baai.’
25 Mas Jesus lhes disse:
26 Ku acie tɛ̈de tënë we, rin raandït kamkun adhil rot dhuɔ̈k piny bï ciɛ̈t raan koor. Ku raan tɔ̈ tueŋ adhil rot dhuɔ̈k ciëën bï luui tënë kɔc kɔ̈k.”
26 Mas vocês não são assim; pelo contrário, o maior entre vocês seja como o menor; e aquele que dirige seja como o que serve.
27 Ku thiëëc ke, “Yeŋa yen dït, ye raan ye luɔ̈ɔ̈i aye raan ë luui? Cie raan ye luɔ̈ɔ̈i? Ku ɣɛn kamkun ɣɛn acït raan ë luui.
27 Pois qual é maior: aquele que está à mesa ou aquele que serve? Não é verdade que é aquele que está à mesa? Pois, no meio de vocês, eu sou como quem serve.
28 “Wek aacï kɔ̈ɔ̈c ke ɣa käril cä yök yiic,
28 Vocês são os que têm permanecido comigo nas minhas tentações.
29 ku cït mënë cï Wä ɣa looi ba ya bɛ̈ny, wek aba yiëk ë bääny kënë aya.
29 E eu confio a vocês um reino, assim como o meu Pai confiou a mim,
30 Wek aabï mïth ku dɛ̈kkë kek ɣa bäänydiɛ̈ yic, ku nyuɔ̈ɔ̈ckë thöc nhïïm bäk luŋ thän Itharel yic thiäär ku rou looi.”
30 para que comam e bebam à minha mesa no meu Reino; e vocês se assentarão em tronos para julgar as doze tribos de Israel.
31 Ku ben Jethu lueel, “Thaimon, Thaimon piŋ wɛ̈tdiɛ̈në, bɛ̈ny jakrɛc acï thiëc bï gäm riɛl bï we them ëbën, bï kɔc path tek thook tënë kɔc rɛc, cïmën dhie ye rap kɔ̈ɔ̈m bï miël tek thok rap yiic.
31 — Simão, Simão, eis que Satanás pediu para peneirar vocês como trigo!
32 Ku ɣɛn acï röök riɛnku yïn Thaimon bï gamdu dhiɛl riɛl. Ku na ca jal dhuk tënë ɣa, ke yï kony wämäthakui kɔ̈k.”
32 Eu, porém, orei por você, para que a sua fé não desfaleça. E você, quando voltar para mim, fortaleça os seus irmãos.
33 Go Pïtɛr bɛ̈ɛ̈r, “Bɛ̈ny acïn kë bä gël bï ɣa cïï mɛc kek yï, ku thuɔɔu kek yï aya.”
33 Porém Pedro respondeu: — Estou pronto para ir com o Senhor, tanto para a prisão como para a morte.
34 Go Jethu lueel tënë ye, “Alɛ̈k yï Pïtɛr, nhiäk bɛ̈ɛ̈k piny ke thɔn ajïth këc kiu, yïn abä jai arak diäk lɔn kuc yïn ɣa.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Nawën ke Jethu thiëc kɔcken ye buɔɔth, “Tɛ̈ tooc ɣɛn we bäk Wɛ̈t Puɔth Yam la lɛ̈k kɔc, ku wek aacïn wëëu ku jɔkgɔɔ la keny ayï war, yakë yök lɔn le yen kë liu tënë we?” Gokë bɛ̈ɛ̈r, “Acïn këdäŋ.”
35 A seguir, Jesus perguntou aos discípulos: Eles responderam: — Não faltou nada!
36 Go Jethu lueel, “Ëmën, na la raan wëëu ke muk ke, ku muk jɔkgɔ aya. Ku na yïn acïn pal, ke yï ɣɔɔc alɛ̈th abɛ̈k wei ku ɣɔc.
36 Então Jesus lhes disse:
37 Luɔikë ë kënë rin aye wël cï gɔ̈t thɛɛr ë riɛnkiɛ̈ lueel, lɔn ye ɣɛn raan tök kam kɔc kärɛc looi. Ku wɛ̈t kënë abï yenhom tiɛɛŋ ëmën.”
37 Pois eu lhes digo que é preciso que se cumpra em mim o que está escrito: “Ele foi contado com os malfeitores.” Pois o que a mim se refere está sendo cumprido.
38 Go kɔc ye buɔɔth lueel, “Bɛ̈ny, paal karou aa kïk.” Go bɛ̈ɛ̈r, “Aa juëc.”
38 Então lhe disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas! Jesus lhes respondeu:
39 Nawën ke Jethu jiël ku ruɛc kɔcken ye buɔɔth, ku ler gɔn Olip nhom cïmënden yen ye looi akölaköl.
39 E, saindo, Jesus foi, como de costume, para o monte das Oliveiras; e os discípulos o acompanharam.
40 Nawën lek ɣet tɛ̈den adhie, ke lëk ke, “Rɔ̈ɔ̈kkë Nhialic bï we cïï them jakrɛc.”
40 Chegando ao lugar escolhido, Jesus lhes disse:
41 Ku nyiëëŋke piny ku le tueŋ tɛ̈thin-nyɔɔt, ku gut yenhiɔl piny ku röök,
41 Ele, por sua vez, se afastou um pouco, e, de joelhos, orava,
42 ku lueel, “Wä, na lëu rot ke kërɛɛc tit ɣa acïï bɔ̈. Ku acie wɛ̈tdiɛ̈ ë wɛ̈tdu.”
42 dizendo:
43 Go atuny nhial rot nyuɔ̈th ye ku deet puɔ̈u,
43 Então lhe apareceu um anjo do céu que o confortava.
44 rin ë dhiau apɛi yepuɔ̈u. Ku ben röök apɛi abï tuc kuër yeguɔ̈p cïmën riɛm.
44 E, estando em agonia, orava mais intensamente. E aconteceu que o suor dele se tornou como gotas de sangue caindo sobre a terra.
45 Ku jɔt rot tɛ̈wën röök yen thïn ku dhuk tënë kɔc ye buɔɔth, ku yök ke ke nin rin cï riääk ë puɔ̈u ke cɔl agök.
45 Levantando-se da oração, Jesus foi até onde os discípulos estavam, e os encontrou dormindo de tristeza.
46 Go lueel tënë ke, “Yeŋö niin wek? Jatkë röt ku rɔ̈ɔ̈kkë bï we cïï them jakrɛc.”
46 E disse:
47 Jethu ë ŋot jam tɛ̈wën bïï kɔc juëc ke wɛt Juda nhïïm, raan tök kam kɔc ye buɔɔth kathiäär ku rou. Ku ler tënë Jethu ku muɔ̈ɔ̈th ke ciim.
47 Enquanto Jesus ainda falava, eis que chegou uma multidão. E um dos doze, que se chamava Judas, vinha à frente deles e se aproximou de Jesus para o beijar.
48 Go Jethu lueel, “Juda ca ɣa ciim ba Manh Raan nyuɔ̈th kɔc dɔm ye?”
48 Jesus, porém, lhe disse:
49 Nawën tïŋ kɔc ye buɔɔth ke rɛ̈ɛ̈r kek ye kë bï rot looi, ke luelkë, “Bɛ̈ny, cuk thär? Ɣok aa muk paalkua.”
49 Os que estavam ao redor de Jesus, vendo o que estava por acontecer, perguntaram: — Senhor, devemos atacar com as espadas?
50 Go raan tök kamken palde miëët bei, ku tök alony lui pan raandït käk Nhialic ku teem yïnyden cuëc wei.
50 Um deles golpeou o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha direita.
51 Go Jethu lueel, “Acie këya.” Ku gɔɔt mony awën yïc tɛ̈wën cï tök pal, ku kony bï dɛm.
51 Mas Jesus interveio, dizendo: E, tocando na orelha do homem, o curou.
52 Ku jɔl Jethu jam tënë raandït käk Nhialic ku bäny apuruuk luaŋ Nhialic tiit, ku kɔcdït baai cï bɛ̈n bïk ye dɔm, ku lueel, “Cäk bɛ̈n we muk paal ku atuel ciɛ̈t ɣa ye raan kɔc rum?
52 Então Jesus disse aos principais sacerdotes, capitães do templo e anciãos que vieram prendê-lo:
53 Ɣɛn ë rëër kek we luaŋ Nhialic akölaköl, ku akɛ̈ckë kaŋ them bäk ɣa dɔm. Ku ëmën wek aacï puɔ̈l bäk kë tɔ̈ wepuɔ̈th looi. Ku tɛ̈në jɔŋrac abï la riɛl bï kërɛɛc wïc looi.”
53 Todos os dias, estando eu com vocês no templo, vocês não tentaram me prender. Esta, porém, é a hora de vocês e a hora do poder das trevas.
54 Gokë Jethu dɔm ku ɣɛ̈thkë pan raandït käk Nhialic. Ku Pïtɛr ë biöth ke mec kɔc cök ciëën.
54 Então, prendendo Jesus, levaram-no e o introduziram na casa do sumo sacerdote. Pedro seguia de longe.
55 Ku apuruuk aake cï many ɣɔ̈ckë took kal yic. Go Pïtɛr rot mät ke ku nyuuc bï ɣɔ̈c.
55 Quando acenderam um fogo no meio do pátio e se assentaram juntos, Pedro tomou lugar entre eles.
56 Nawën tïŋ nyan lui pan bɛ̈ny Pïtɛr ke nyuc mac lɔ̈ɔ̈m, ke döt apɛi ku lueel, “Mony kënë ë ye rëër kek Jethu aya.”
56 Uma empregada, vendo-o sentado perto do fogo, fixou os olhos nele e disse: — Este também estava com ele.
57 Go Pïtɛr jai ku lueel, “Mony kënë acä cɔk ŋic yïn nyɛnë!”
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, não o conheço.
58 Ku kaam thiin awën ke mony dɛ̈t tïŋ Pïtɛr ku lueel, “Yïn ë raanden aya.” Go Pïtɛr bɛ̈ɛ̈r, “Acie ɣɛn mäthdiɛ̈.”
58 Pouco depois, outro homem, ao ver Pedro, disse: — Você também é um deles. Mas Pedro disse: — Homem, eu não sou um deles.
59 Ku kaam awën, ke wɛ̈t yen raan Jethu, ben mony dɛ̈t muɔ̈k yeguɔ̈p apɛi ku lueel, “Acïn diu lɔn ye mony kënë rëër kek Jethu, rin ë raan Galilia.”
59 E, tendo passado cerca de uma hora, outro afirmou, dizendo: — Com certeza este também estava com ele, porque também é galileu.
60 Go Pïtɛr bɛ̈ɛ̈r! “Mäthdiɛ̈, kë ye lueel acä cak deet yic.” Ku kaam wën ŋot jiɛɛm yen ke thɔn ajïth kiu.
60 Mas Pedro insistiu: — Homem, não sei do que você está falando. E logo, enquanto Pedro ainda falava, o galo cantou.
61 Go Jethu yenhom wel ku döt Pïtɛr. Go Pïtɛr këwäär cï Bɛ̈ny Jethu lɛ̈k ye ëlä, “Tueŋ ke thɔn ajïth këc kiu ya aköl, aba lueel arak diäk lɔn kuc yïn ɣa.”
61 Então, o Senhor voltou-se e fixou os olhos em Pedro. E Pedro se lembrou da palavra do Senhor, como lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você me negará três vezes.”
62 Ku ler aɣeer ke cï guɔ̈p yär ku dhiɛɛu apɛi.
62 E Pedro, saindo dali, chorou amargamente.
63 Tɛ̈n awën ke kɔc ke tit Jethu, ee yekë bui ku thatkë,
63 Os homens que detinham Jesus zombavam dele, davam-lhe pancadas e,
64 ku derkë nyin ku guutkë kecin ku yöökkë, “Mɛɛkë! Yeŋa yï gut?”
64 colocando uma venda sobre os olhos dele, diziam: — Profetize! Quem foi que bateu em você?
65 Ku lueelkë kärɛc apɛi yeguɔ̈p.
65 E muitas outras coisas diziam contra ele, blasfemando.
66 Nawën bak piny, ke kɔcdït Itharel ku kɔcdït käk Nhialic, ku kɔc piööc lööŋ mat kenhïïm. Ku bïï Jethu luɔ̈ŋden yic.
66 Logo que amanheceu, reuniu-se a assembleia dos anciãos do povo, tanto os principais sacerdotes como os escribas, e o conduziram ao Sinédrio, onde lhe disseram:
67 Ku lëkkë ye, “Na ye Raan cï lɔc ku dɔc, ke lɛ̈k ɣo.” Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Na lɛ̈k we ke wek aacïï wɛ̈tdiɛ̈ bï gam,
67 — Se você é o Cristo, diga-nos. Então Jesus lhes respondeu:
68 ku na thiëëc we, ka cäk bï bɛ̈ɛ̈r.
68 E, se eu perguntar, vocês não me darão resposta.
69 Ku ëmën ler tueŋ, Manh Raan abï nyuc lɔŋ cuëc Nhialic Madhɔl.”
69 Desde agora, o Filho do Homem estará sentado à direita do Deus Todo-Poderoso.
70 Gokë rek yic ëbën, “Na ye këya, ye Wën Nhialic?” Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Ee ɣɛn, cït tɛ̈ cäk luɛ̈l ye.”
70 Todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Gokë lueel, “Acïn dɛ̈t wïcku kɔc kɔ̈k bï bɛ̈n jam käk cï looi. Ɣok aacï wël cï lueel ë thuɔŋde piŋ.”
71 Eles disseram: — Que necessidade ainda temos de testemunho? Porque nós mesmos ouvimos o que ele falou.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.