Romanos 7
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH
1 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi vɛ́ɛ́ ley yeⁿ'é nī, deenu nī chi 'iiⁿ'yāⁿ canéé chi 'caandiveéⁿ yā ley miiⁿ nuuⁿmáⁿ neⁿ'e chí canduuchí yā.
1 Meus irmãos, vocês todos podem compreender muito bem o que vou dizer. Vocês conhecem as leis e sabem que elas só têm poder sobre uma pessoa enquanto essa pessoa está viva.
2 Maaⁿ ní ca'á 'aama ejemplo. 'Áámá n'daataá chi n'giindivaacu tá ni vɛ́ɛ́ isaⁿ'ā yeⁿ'e tá, n'daataá miiⁿ ní n'daataá yeⁿ'e isaⁿ'ā tá tanducuéⁿ'ē tiempo chi canduuchi sa tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley. Ní taachi ch'iī isaⁿ'ā yeⁿ'e tá canee tá libre yeⁿ'e ley miiⁿ chi ngaⁿ'a yeⁿ'e isaⁿ'ā yeⁿ'ē tá.
2 Por exemplo, a mulher casada está ligada pela lei ao marido enquanto ele estiver vivo; mas, se ele morrer, ela estará livre da lei que a liga ao marido.
3 Naati taachi cánduuchi isaⁿ'ā yeⁿ'e tá ní caⁿ'a tá ndúúcū táámá saⁿ'ā, tuu'mi ní idinuūⁿndí ta. Ní nduuti chi ch'iī isaⁿ'ā yeⁿ'e tá, nguɛ́ɛ́ canee yā maaⁿ ley yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giindivaacú yā ní cuuvi 'caandavaacú yā ndúúcū táámá saⁿ'ā ní nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndi tá.
3 De modo que, se ela viver com outro homem enquanto o marido estiver vivo, ela será chamada de adúltera. Mas, se o marido morrer, ela estará legalmente livre e não cometerá adultério se casar com outro homem.
4 Ní 'tiicá ntúūⁿ ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi yeⁿ'e Cristo, ley miiⁿ tan'dúúcā esposo yeⁿ'e nī chi 'āā n'díí, ní 'āā n'diī ley miiⁿ cáávā ndís'tiī. Ní maaⁿ ní cuuvi yeⁿ'e táámá yā ndís'tiī ní yeⁿ'e Cristo ndís'tiī. 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní nducuéeⁿ yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā ní cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ dichii'vɛ yú Ndyuūs.
4 O mesmo acontece com vocês, meus irmãos. Do ponto de vista da lei, vocês também já morreram, pois são parte do corpo de Cristo. E agora pertencem a ele, que foi ressuscitado para que nós possamos viver uma vida útil no serviço de Deus.
5 Ní tiempo chi chó'ōo taachi diiⁿ yú tan'dúúcā chi neⁿ'e maaⁿ cuerpo yeⁿ'e yú tuumicádíínuuⁿ yú chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yú cáávā chi ngaⁿ'a ley miiⁿ chi diiⁿ yú 'tíícā. Ní nuuⁿndi chi diiⁿ yú diiⁿ chi 'cuūvi yú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
5 Pois, quando vivíamos de acordo com a nossa natureza humana, os maus desejos despertados pela lei agiam em todo o nosso ser e nos levavam para a morte.
6 Naati maaⁿ ní diiⁿ yú cuenta chi n'diī yú yeⁿ'e ley miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ canee yú maaⁿ poder yeⁿ'ē ley miiⁿ. Maaⁿ ní libre canee yú chi dichii'vɛ yú Ndyuūs ndúúcū vida yeⁿ'e yú chi ngai. Ní vida yeⁿ'e yú ní yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Ní nguɛ́ɛ́ canee yú maaⁿ poder yeⁿ'e ley ndiicúū chi canéé nguūⁿ.
6 Porém agora estamos livres da lei porque já morremos para aquilo que nos mantinha prisioneiros. Por isso somos livres para servir a Deus não da maneira antiga, obedecendo à lei escrita, mas da maneira nova, obedecendo ao Espírito de Deus.
7 Maaⁿ ní ¿dɛ'ɛ̄ caaⁿ'maⁿ yú? ¿'Áá ley miiⁿ chi nuuⁿndi? Nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē mar 'áámá naaⁿ. 'Úú ní nguɛ́ɛ́ n'diichí nuuⁿndi nduuti chi nguɛ́ɛ́ cáávā ley miiⁿ. Ní 'tiicá ntúūⁿ, 'úú ní nguɛ́ɛ́ deenú chi nuuⁿndi 'úú nduuti chi neⁿ'é dendu'ū chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ nduuti chi ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ 'tíícā ngaⁿ'a: Nguɛ́ɛ́ dinéⁿ'e nī dendu'ū chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ.
7 O que vamos dizer então? Que a própria lei é pecado? É claro que não! Mas foi a lei que me fez saber o que é pecado. Pois eu não saberia o que é a cobiça se a lei não tivesse dito: “Não cobice.”
8 Ní cáávā ley miiⁿ tuumicadiinúúⁿ nuūⁿndi miiⁿ chi cuuvi neⁿ'é diíⁿ tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi nuuⁿndi. Ní ndúúti chi nguɛ́ɛ́ cáávā ley miiⁿ, nuuⁿndī miiⁿ canéé tan'dúúcā chi n'diī. Ní nguɛ́ɛ́ deenú yeⁿ'ē.
8 Porém o pecado se aproveitou dessa lei para despertar em mim todo tipo de cobiça. Porque, se não existe a lei, o pecado é uma coisa morta.
9 Tiempo chi chó'ōo 'úú ní nadacadíínuúⁿ chi n'daacā canéé nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley miiⁿ naati taachi n'diichí ley miiⁿ, tuu'mi n'diichí nuuⁿndi, ní 'úú ní caneé tan'dúúcā chi ch'īí.
9 Pois houve um tempo em que eu não conhecia a lei e estava vivo. Mas, quando fiquei conhecendo o mandamento, o pecado começou a viver,
10 Ni 'tíícā ley miiⁿ ch'iⁿ'i 'iiⁿ'yāⁿ táácā cuuvi cunduuchí yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ, naati cucáávā 'úú n'giⁿ'i chi idiíⁿ nuuⁿndi tuu'mi ní cuuvi 'cuūví cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
10 e eu morri. E o próprio mandamento que me devia trazer a vida me trouxe a morte.
11 Ní cáávā ley miiⁿ deenú chi nuuⁿndí chi diíⁿ chííⁿ chí chinnche'ei 'úú ti nguɛ́ɛ́ diíⁿ tan'dúúcā chi ch'iindiveéⁿ ley miiⁿ. Naati cáávā ley miiⁿ, deenú nuuⁿndī chi diíⁿ ní diiⁿ chi ch'īi cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
11 Porque o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, me enganou e, por meio do mandamento, me matou.
12 Ní ley miiⁿ ní dɛɛvɛ ní yeⁿ'e Ndyuūs. Ní mandamiento yeⁿ'e ley miiⁿ 'tiicá ntúūⁿ ní dɛɛvɛ ní cuaacu ní n'dáácā.
12 Assim a lei vem de Deus; e o mandamento também vem de Deus, diz o que é certo e é bom.
13 Tuu'mi ní ley ¿'áá cucáávā chi n'daacā diiiⁿ chi 'úú 'cuūví cueⁿ'e daāⁿmaⁿ? Nguɛ́ɛ́ 'túúcā. Nuūⁿndī chi diíⁿ, diiiⁿ chi 'úú 'cuūvi. Ní 'tíícā cuuvi deenú nuuⁿndi ti nuuⁿndi miiⁿ ch'iⁿ'i chi cuáácú chí nuuⁿndi cáávā ley miiⁿ chi cosa chi n'daacā. Ní cosa chi n'daacā miiⁿ ní mandamiento chi ch'iⁿ'i chi nguɛɛ n'daacā chí nuūⁿndī miiⁿ.
13 Então será que o que é bom me levou à morte? É claro que não! Foi o pecado que fez isso. Pois o pecado, usando o que é bom, me trouxe a morte para que ficasse bem claro aquilo que o pecado realmente é. E assim, por meio do mandamento, o pecado se mostrou mais terrível ainda.
14 Deenu yú chi ley miiⁿ ní yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Naati 'úú ní saⁿ'ā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. 'Úú chi dinuuⁿndí ni caneé maaⁿ poder yeⁿ'e nuuⁿndi chi idiíⁿ nuuⁿndi.
14 Sabemos que a lei é divina; mas eu sou humano e fraco e fui vendido ao pecado para ser seu escravo.
15 'Úú nguɛ́ɛ́ deenú dɛ'ɛ cáávā chi diíⁿ chiiⁿ chi diíⁿ. 'Úú nguɛ́ɛ́ diíⁿ chi neⁿ'é diíⁿ naati diíⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é diíⁿ ti nguɛ́ɛ́ neⁿ'é diíⁿ.
15 Eu não entendo o que faço, pois não faço o que gostaria de fazer. Pelo contrário, faço justamente aquilo que odeio.
16 Ní nduuti chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é diíⁿ ní chííⁿ chí diíⁿ, tuu'mi ní deenú chi ley miiⁿ ní n'dai.
16 Se faço o que não quero, isso prova que reconheço que a lei diz o que é certo.
17 'Tíícā nguɛ́ɛ́ 'úú chi diíⁿ, naati nuuⁿndi chi canéé nduucú chííⁿ diiiⁿ chi dinuuⁿndí.
17 E isso mostra que, de fato, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
18 Caati deenú chi maaⁿ 'úú chi cuerpo yeⁿ'é nguɛɛ vɛɛ mar 'áámá dendu'ū chi n'daacā. Cuaacu chi 'úú neⁿ'é diíⁿ chi n'daācā naati nguɛ́ɛ́ deenú táácā cuuvi diíⁿ chi n'daācā.
18 Pois eu sei que aquilo que é bom não vive em mim, isto é, na minha natureza humana. Porque, mesmo tendo dentro de mim a vontade de fazer o bem, eu não consigo fazê-lo.
19 Dendu'ū chi n'dai chi neⁿ'é diíⁿ, nguɛ́ɛ́ diíⁿ naati chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é diíⁿ, chííⁿ chí diíⁿ.
19 Pois não faço o bem que quero, mas justamente o mal que não quero fazer é que eu faço.
20 Maaⁿ ní nduuti chi diíⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é diíⁿ, tuu'mi nguɛ́ɛ́ 'úú chi diíⁿ naati nuuⁿndi ndúúcū poder yeⁿ'ē chi canéé nduucú chííⁿ diiiⁿ chi dinuuⁿndí.
20 Mas, se faço o que não quero, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
21 Ní 'tíícā canee nduucú. Taachi neⁿ'é diíⁿ chi n'daacā miiⁿ, dámaāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā canee nduucú.
21 Assim eu sei que o que acontece comigo é isto: quando quero fazer o que é bom, só consigo fazer o que é mau.
22 Cuáácú chi neⁿ'é diíⁿ chiiⁿ chi ngaⁿ'ā ley yeⁿ'é Ndyuūs.
22 Dentro de mim eu sei que gosto da lei de Deus.
23 Naati deenú chi vɛ́ɛ́ táámá cosa na cuerpo yeⁿ'é chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é chi 'úú idiíⁿ cosa chi n'daacā tan'dúúcā chi nadacadiinúúⁿ chi diíⁿ. Chuū ní ley yeⁿ'e nuūⁿndī chi vɛ́ɛ́ na cuerpo yeⁿ'é. Ní 'úú caneé tan'dúúcā preso yeⁿ'e ley yeⁿ'e nuuⁿndi. 'Tíícā 'úú.
23 Mas vejo uma lei diferente agindo naquilo que faço, uma lei que luta contra aquela que a minha mente aprova. Ela me torna prisioneiro da lei do pecado que age no meu corpo.
24 Dɛ́'ɛ chúúcā nndaachií yeⁿ'é maaⁿ. ¿Du'ú cuuvi nadanguáⁿ'ai 'úú yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'é chí diiⁿ chi 'cuūví cueⁿ'e daāⁿmaⁿ?
24 Como sou infeliz! Quem me livrará deste corpo que me leva para a morte?
25 Maaⁿ ní 'úú ní ncā'a gracias Ndyuūs chi dámaaⁿ Ndyuūs cuuvi nadinguáⁿ'ai yā 'úú cáávā Jesucristo Señor yeⁿ'e yú. 'Úú ní dichíí'vɛ̄ 'úú ley yeⁿ'e Ndyuūs ndúúcū núúⁿmáⁿ staāvā yeⁿ'é naati cuerpo yeⁿ'é ní neⁿ'e dinuuⁿndi cáávā ley yeⁿ'e nuuⁿndi chi canéé nduucú.
25 Que Deus seja louvado, pois ele fará isso por meio do nosso Senhor Jesus Cristo! Portanto, esta é a minha situação: no meu pensamento eu sirvo à lei de Deus, mas na prática sirvo à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.