João 7
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVI
1 Cho'ōo tanducuéⁿ'ē chuū, Jesús cachiicá yā na yáⁿ'āa Galilea. Nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā cuchiicá yā na yáⁿ'āa Judea caati saⁿ'ā Israel s'eeⁿ canéé ngiinu sa chí 'caaⁿ'núⁿ sa Jesús.
1 Depois disso Jesus percorreu a Galiléia, mantendo-se deliberadamente longe da Judéia, porque ali os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 Ní 'āā chinee niiⁿnuúⁿ nguuvi 'viicu yeⁿ'ē va'āī chi 'neeⁿ n'daí yā arco yeⁿ'ē testamento yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ.
2 Mas, ao se aproximar a festa judaica dos tabernáculos,
3 Tuu'mí ní ngaⁿ'a 'díínu yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ: Nan'dáa di 'múúⁿ ní cueⁿ'e di na yáⁿ'āa Judea caati discípulos yeⁿ'ē di cuuví snaaⁿ yā dendu'ū ntiiⁿnyuⁿ chí idiiⁿ di.
3 os irmãos de Jesus lhe disseram: "Você deve sair daqui e ir para a Judéia, para que os seus discípulos possam ver as obras que você faz.
4 Caati ndii 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā 'áámá chi canúúⁿ n'de'ei. Níícú maáⁿ yā ní neⁿ'é yā chi 'iiⁿ'yāⁿ n'diichí yā 'yā. Ndúúti chí dii chí diiⁿ di cosa chi 'tíícā tuu'mi ní 'cuuⁿ'miⁿ di maāⁿ di nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
4 Ninguém que deseja ser reconhecido publicamente age em segredo. Visto que você está fazendo estas coisas, mostre-se ao mundo".
5 Ní mar 'áámá 'díínu yā nguɛ́ɛ́ chi'teenú yā 'iiⁿ'yāⁿ.
5 Pois nem os seus irmãos criam nele.
6 Tuu'mí ngaⁿ'a Jesús ngii yā saⁿ'ā: 'Aa ntɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ chi 'aacu hora yeⁿ'é, caati tiempo yeⁿ'é nī 'āā canéé.
6 Então Jesus lhes disse: "Para mim ainda não chegou o tempo certo; para vocês qualquer tempo é certo.
7 'Iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē iⁿ'yéeⁿdī cuuvi n'diichí yā ndis'tiī. Nguɛ́ɛ́ cuuvi n'diichí yā 'úú caati 'úú ní ngaⁿ'á cuaacú chɛɛ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yééⁿdi 'cūū.
7 O mundo não pode odiá-los, mas a mim odeia porque dou testemunho de que o que ele faz é mau.
8 Ndís'tiī caⁿ'a nī 'viicú 'cūū. 'Úú ní nguɛɛ caⁿ'á maaⁿnguuvi, caati 'āā cuɛ́ɛ́ cunuūⁿ ca'a hora yeⁿ'é.
8 Vão vocês à festa; eu ainda não subirei a esta festa, porque para mim ainda não chegou o tempo apropriado".
9 Taachi ch'iinu caⁿ'a yā chii yā nduudú 'cūū 'díínu yā, tuu'mi Jesús canée ca yā yáⁿ'āa Galilea.
9 Tendo dito isso, permaneceu na Galiléia.
10 Taachi cueⁿ'é saⁿ'a 'díínu yā 'viicu, 'tiicá ntúūⁿ miiⁿ ní cueⁿ'é Jesús cuayiivi. Nguɛ́ɛ́ ch'iⁿ'í yā chi Jesús miiⁿ. Cheⁿ'e n'de'ei núuⁿ yā.
10 Contudo, depois que os seus irmãos subiram para a festa, ele também subiu, não abertamente, mas em segredo.
11 Tuu'mi ní saⁿ'a Israel s'eeⁿ ní in'nuuⁿ sa 'iiⁿ'yāⁿ na 'viicu miiⁿ. Ní ngaⁿ'a sa: ¿Tíí cánéé 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ?
11 Na festa os judeus o estavam esperando e perguntavam: "Onde está aquele homem? "
12 'Iiⁿ'yāⁿ yáāⁿ miiⁿ neené n'deēe ngaⁿ'a yā yeⁿ'é yā. N'duuví yā ngaⁿ'a yā: 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ n'dai taavi yā. Ta n'duuví yā ngaⁿ'a yā: Nguɛ́ɛ́, caati nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ.
12 Entre a multidão havia muitos boatos a respeito dele. Alguns diziam: "É um bom homem". Outros respondiam: "Não, ele está enganando o povo".
13 Mar 'áámá saⁿ'ā chí cheⁿ'e sa 'viicu nguɛ́ɛ́ caⁿ'a sa yeⁿ'é yā ti 'va'a sa 'iiⁿ'yāⁿ Israel.
13 Mas ninguém falava dele em público, por medo dos judeus.
14 Chí maⁿ'ā 'viicu, tuu'mi ní Jesús cuchɛɛ́ yā chɛɛti yáacū templo ní chi'cueeⁿ yā.
14 Quando a festa estava na metade, Jesus subiu ao templo e começou a ensinar.
15 Níícú saⁿ'a Israel ngeⁿ'e yiinu sa ní ngaⁿ'ā sa: ¿Táácā déénu sáⁿ'a 'cūū letras caati sáⁿ'a 'cūū nguɛɛ 'néeⁿ sa?
15 Os judeus ficaram admirados e perguntaram: "Como foi que este homem adquiriu tanta instrução, sem ter estudado? "
16 N'guɛɛcútaⁿ'a Jesús ní caⁿ'a yā: Chiiⁿ chí ngi'cueéⁿ chi deenú ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é, ti yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi dichó'o yā 'úú.
16 Jesus respondeu: "O meu ensino não é de mim mesmo. Vem daquele que me enviou.
17 Ndúuti chi 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'é yā diíⁿ yā voluntad yeⁿ'é Dendyuūs, tuu'mi ní deenú yā chi ngi'cueéⁿ nduuti chi yeⁿ'é Dendyuūs o nduuti chi 'úú ngaⁿ'á yeⁿ'ē maáⁿ.
17 Se alguém decidir fazer a vontade de Deus, descobrirá se o meu ensino vem de Deus ou se falo por mim mesmo.
18 'Iiⁿ'yāⁿ chí ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē maáⁿ yā in'nuúⁿ yā poder yeⁿ'ē maáⁿ yā. Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi in'nuúⁿ yā poder yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi dichó'o yā 'yā, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní cuaacú yā. Ní nguɛ́ɛ́ chi nguɛ́ɛ́ cuaacu nduucú yā.
18 Aquele que fala por si mesmo busca a sua própria glória, mas aquele que busca a glória de quem o enviou, este é verdadeiro; não há nada de falso a seu respeito.
19 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ ca'a Moisés ndís'tiī yeⁿ'ē ley? Ní mar áámá ndís'tiī nguɛ́ɛ́ idiíⁿ nī chi ngaⁿ'a ley miiⁿ. ¿Dɛ'ɛ̄ cáávā chí neⁿ'e 'caaⁿ'nuⁿ ndís'tiī 'úú?
19 Moisés não lhes deu a lei? No entanto, nenhum de vocês lhe obedece. Por que vocês procuram matar-me? "
20 N'guɛɛcutáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ní caⁿ'a yā Jesús: Yááⁿn'guiinūūⁿ canéé ndúúcū di. ¿Du'ū idiiⁿ núúⁿ yiinu chi neⁿ'é 'caaⁿ'nūⁿ dii?
20 "Você está endemoninhado", respondeu a multidão. "Quem está procurando matá-lo? "
21 Jesús ní n'guɛɛcutáⁿ'a yā ní ngaⁿ'a yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ: Diíⁿ 'áámá ntiiⁿnyuⁿ ní nducyaaca ndís'tiī ngeⁿ'e yiinu nī.
21 Jesus lhes disse: "Fiz um milagre, e vocês todos estão admirados.
22 Cuaacu chi Moisés miiⁿ tee sa ley yeⁿ'e circuncisión ndís'tiī. (Nguɛ́ɛ́ chííⁿ yeⁿ'ē Moisés miiⁿ chi yeⁿ'ē chiidá nī.) Ni sábado chi nguuvi chí 'iiⁿ'yāⁿ Israel ntaavi'tuunúúⁿ yā, ndís'tiī idiíⁿ nī circuncidar saⁿ'ā 'lííⁿ.
22 No entanto, porque Moisés lhes deu a circuncisão ( embora, na verdade, ela não tenha vindo de Moisés, mas dos patriarcas ), vocês circuncidam no sábado.
23 Ndúúti chi cuaáⁿ nī chi diíⁿ yā circuncidar saⁿ'ā 'lííⁿ nguuvi sábado caati ley yeⁿ'ē Moisés canéé chi diíⁿ nī cumplir, ¿dɛ'ɛ̄ induuvi táaⁿ nī nduucú caati sábado idiíⁿ chi nduūvā n'dáacā yeⁿ'e 'áámá saⁿ'ā?
23 Ora, se um menino pode ser circuncidado no sábado para que a lei de Moisés não seja quebrada, por que vocês ficam cheias de ira contra mim por ter curado completamente um homem no sábado?
24 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī juzgar tan'dúúcā chi nadacadíínuuⁿ nī naati diíⁿ nī juzgar chi cuaacu ndúúcū chi n'daí miiⁿ.
24 Não julguem apenas pela aparência, mas façam julgamentos justos".
25 Tuu'mí ngaⁿ'a n'duuví 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén: ¿'Áá nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū chí neⁿ'e 'caaⁿ'núⁿ yā?
25 Então alguns habitantes de Jerusalém começaram a perguntar: "Não é este o homem que estão procurando matar?
26 N'diichí nī. Jesús nguɛ́ɛ́ 'va'á yā ngaⁿ'a yā nanááⁿ nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'a yā ngii yā 'yā. ¿'Áá cuaacu nííⁿnyúⁿ chí 'iiⁿ'yāⁿ n'gɛɛtɛ chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ yā ní déénú yā chi 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi Cristo?
26 Aqui está ele, falando publicamente, e não lhe dizem uma palavra. Será que as autoridades chegaram à conclusão de que ele é realmente o Cristo?
27 'Iiⁿ'yāⁿ 'cúū deenu yú tií ndiicá yā naati taachi ndiicá Cristo miiⁿ, mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ deenú yā tií ndiicá yā.
27 Mas nós sabemos de onde é este homem; quando o Cristo vier, ninguém saberá de onde ele é".
28 Tuu'mi ní ngaⁿ'a yuudu Jesús taachí chi'cueeⁿ yā na yáacu templo ní ngaⁿ'a yā: Ndís'tiī, ní 'āā n'diichí nī 'úú. Ní 'āā deenú nī tiī yáāⁿ yeⁿ'é. Níícú 'úú ní nguɛ́ɛ́ cuchií yeⁿ'ē maáⁿ, naati 'iiⁿ'yāⁿ chi dichó'o yā 'úú ní cuaacú yā. Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ n'diichí nī 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
28 Enquanto ensinava no pátio do templo, Jesus exclamou: "Sim, vocês me conhecem e sabem de onde sou. Eu não estou aqui por mim mesmo, mas aquele que me enviou é verdadeiro. Vocês não o conhecem,
29 Naati 'úú ní n'diichí 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ caati 'úú ndiicá yeⁿ'é yā, ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ dichó'o yā 'úú.
29 mas eu o conheço porque venho da parte dele, e ele me enviou".
30 Tuu'mi ní idiiⁿ núuⁿ yiinu 'iiⁿ'yāⁿ chi cuta'á yā Jesús naati mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ che'ē ta'á yā Jesús, caati 'āā cuɛ́ɛ́ ndaa hora yeⁿ'é yā.
30 Então tentaram prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos, porque a sua hora ainda não havia chegado.
31 Níícú 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi snéē miiⁿ chi'téénu yā Jesús. Ní ngaⁿ'a yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Taachi ndaá Cristo miiⁿ, ¿'áá nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā más cā señales chi diiⁿ sáⁿ'a 'cūū?
31 Assim mesmo, muitos dentre a multidão creram nele e diziam: "Quando o Cristo vier, fará mais sinais miraculosos do que este homem fez? "
32 Tuu'mi ní saⁿ'ā fariseos ch'iindiveeⁿ sa yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi neené n'deee ngaⁿ'a yā 'túúcā yeⁿ'é Jesús miiⁿ. Chiiduú n'gɛɛtɛ́ ndúúcū saⁿ'ā fariseos dicho'ó yā policías chi cuta'a sa Jesús.
32 Os fariseus ouviram a multidão falando essas coisas a respeito dele. Então os chefes dos sacerdotes e os fariseus enviaram guardas do templo para o prenderem.
33 Tuu'mi ní Jesús ngaⁿ'a yā ngiī yā saⁿ'ā s'eeⁿ: 'Āā ntɛɛ 'nááⁿ cuneé ndúúcū ndis'tíī ní naⁿ'á n'diichí 'iiⁿ'yāⁿ chi dichó'o yā 'úú.
33 Disse-lhes Jesus: "Estou com vocês apenas por pouco tempo e logo irei para aquele que me enviou.
34 In'nuúⁿ nī 'úú ní 'āā ntɛ́ɛ́ ndaacá nī 'úú. Ní naachi 'úú caneé, ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa nī.
34 Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão; onde eu estou, vocês não podem vir".
35 Tuu'mi ní ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ Israel nguaaⁿ maáⁿ yā: ¿Tií cáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū chi nguɛ́ɛ́ nindaaca yú 'iiⁿ'yāⁿ? ¿'Áá caⁿ'á yā n'diichi 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi cueⁿ'é yā 'muuⁿ cueⁿ'é yā miiⁿyā nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛɛ yeⁿ'e ndaata Israel ní ca'cueéⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ?
35 Os judeus disseram uns aos outros: "Aonde pretende ir este homem, que não o possamos encontrar? Para onde vive o nosso povo, espalhado entre os gregos, a fim de ensiná-lo?
36 ¿Dɛ'ɛ̄ chi ntúūⁿ ngaⁿ'ā Jesús: In'nuúⁿ nī 'úú ní nguɛ́ɛ́ nindaāca nī 'úú; ní naachi 'úú caneé, nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaā ndís'tiī?
36 O que ele quis dizer quando falou: ‘Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão’ e ‘onde eu estou, vocês não podem vir’? "
37 Ngúúví chí ch'iīnū 'viicu ch'ɛɛtɛ miiⁿ, Jesús cheendii yā caⁿ'ā diitú yā: Du'u chí yaaca chiī nanaáⁿ ní 'úú ca'á chi cu'u yā.
37 No último e mais importante dia da festa, Jesus levantou-se e disse em alta voz: "Se alguém tem sede, venha a mim e beba.
38 Du'ū chi i'teenu 'uú, vɛ́ɛ́ vida yeⁿ'é yā. Ní vida canéé tan'dúúcā 'áámá yíícú nuūⁿnīⁿ chi ca'a vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ. Chuū canee nguūⁿ na libro yeⁿ'e Dendyuūs.
38 Quem crer em mim, como diz a Escritura, do seu interior fluirão rios de água viva".
39 Ní chuū ngaⁿ'á yā yeⁿ'ē Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs. 'Iiⁿ'yāⁿ chi cu'téénu yā Jesús canéé chi cuta'á yā Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs. Ní Dendyuūs nguɛ́ɛ́ ca'a yā Espíritu N'dai yeⁿ'e yā ti Jesús miiⁿ ní 'āā cuɛ́ɛ́ cheⁿ'é yā na va'ai chɛɛti nguuvi.
39 Ele estava se referindo ao Espírito, que mais tarde receberiam os que nele cressem. Até então o Espírito ainda não tinha sido dado, pois Jesus ainda não fora glorificado.
40 Tuu'mí ní neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ taachí ch'iindiveéⁿ yā chuū ngaⁿ'a yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū chi profeta.
40 Ouvindo as suas palavras, alguns dentre o povo disseram: "Certamente este homem é o Profeta".
41 Ta n'duuví yā ngaⁿ'a yā: 'Iiⁿ'yāⁿ 'cúū chi Cristo. Naati n'duuví yā ngaⁿ'a yā: ¿'Áá yeⁿ'ē yáⁿ'āa Galilea chí cánéé chí ndaa Cristo?
41 Outros disseram: "Ele é o Cristo". Ainda outros perguntaram: "Como pode o Cristo vir da Galiléia?
42 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'ā naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs chi Cristo ní cuchií yā yeⁿ'ē ndaata yeⁿ'ē rey David, ní yeⁿ'e yáāⁿ 'lííⁿ Belén, yáāⁿ chi chiica David miiⁿ?
42 A Escritura não diz que o Cristo virá da descendência de Davi, da cidade de Belém, onde viveu Davi? "
43 Tuu'mí neene vɛɛ división nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ cucáávā Jesús miiⁿ.
43 Assim o povo ficou dividido por causa de Jesus.
44 N'duuvi 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e yā cuta'á yā Jesús naati mar 'áámá saⁿ'ā miiⁿ nguɛ́ɛ́ tuu'vi sa 'iiⁿ'yāⁿ.
44 Alguns queriam prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos.
45 Policías ndaa sa nanááⁿ chiiduú n'gɛɛtɛ́ ndúúcū saⁿ'a fariseos. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ngaⁿ'a yā ngiī yā policías: ¿Dɛ'ɛ̄ cuuvi chi nguɛ́ɛ́ candɛɛ́ nī saⁿ'ā?
45 Finalmente, os guardas do templo voltaram aos chefes dos sacerdotes e aos fariseus, os quais lhes perguntaram: "Por que vocês não o trouxeram? "
46 Policías n'guɛɛcutáⁿ'a yā 'iiⁿ'yāⁿ: Mar 'áámá saⁿ'ā nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a sa tan'dúúcā chi ngaⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū.
46 "Ninguém jamais falou da maneira como esse homem fala", declararam os guardas.
47 Tuu'mí saⁿ'ā fariseos n'guɛɛcutaⁿ'a sa policías: ¿'Áá nginnche'éí yā ntúūⁿ ndis'tiī?
47 "Será que vocês também foram enganados? ", perguntaram os fariseus.
48 ¿'Áá i'teenu n'duuví 'iiⁿ'yāⁿ chi caⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ yā o saⁿ'ā fariseos nduudu Jesús miiⁿ?
48 "Por acaso alguém das autoridades ou dos fariseus creu nele?
49 'Iiⁿ'yāⁿ chí nguɛ́ɛ́ déénu yā chi cánéé nguūⁿ na ley, 'āā condenado 'iiⁿ'yāⁿ.
49 Não! Mas essa ralé que nada entende da lei é maldita".
50 Sáⁿ'ā miiⁿ nguuvi Nicodemo chi 'āā ndaa nanááⁿ Jesús n'gaaⁿ, saⁿ'ā miiⁿ canée sa ndúúcu yā. Tuu'mí ngaⁿ'a Nicodemo ngii sa 'iiⁿ'yāⁿ:
50 Nicodemos, um deles, que antes tinha procurando Jesus, perguntou-lhes:
51 ¿'Áá ley yeⁿ'ē yú cuuvi caaⁿ'maⁿ nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ, ndúúti chi nguɛ́ɛ́ n'diichi di 'iiⁿ'yāⁿ, ní 'caandiveeⁿ dí yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní túúmícádíínuuⁿ di chi diíⁿ yā?
51 "A nossa lei condena alguém, sem primeiro ouvi-lo para saber o que ele está fazendo? "
52 Nan'guɛɛcutáⁿ'a yā ní ngaⁿ'a yā ngii yā saⁿ'ā: ¿'Áá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galilea ntúūⁿ dii? In'núúⁿ dí níícú n'diichi di chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs caati yeⁿ'ē yáⁿ'āa Galilea mar 'áámá vmnéⁿ'ēe nguɛ́ɛ́ can'dáā 'áámá profeta.
52 Eles responderam: "Você também é da Galiléia? Verifique, e descobrirá que da Galiléia não surge profeta".
53 Ní cunaⁿ'a nducyaacá yā na vaacu yā.
53 Então cada um foi para a sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.