Mateus 13
Jini wen bʌ tʼan (CTU76) vs NVI
1 Junyaj Jesús ti loq'ui majlel ti yotyot. Ti majli ti buchtyʌl ya' ti' ti' colem joyol bʌ ja'.
1 Naquele mesmo dia Jesus saiu de casa e assentou-se à beira-mar.
2 Ya' ti' much'quiyob i bʌ i yonlel quixtyañu. Che' jini ti ochi ti buchtyʌl Jesús ti mal jump'ej barco ya' ti ja'. Ya' ti lu' cʌyleyob ti' ti' ja' jini quixtyañu.
2 Reuniu-se ao seu redor uma multidão tão grande que ele teve que entrar num barco e assentar-se nele, enquanto todo o povo ficou na praia.
3 Che' jini Jesús ti' cʌntisʌyob ti cabʌl lajoñel tyac. Ti' subeyob: Ti loq'ui majlel juntiquil winic ti p'ujp'uya pac'.
3 Então lhes falou muitas coisas por parábolas, dizendo: "O semeador saiu a semear.
4 Che' ñac ti' p'ujp'u majlel jini pac' ti yajli ts'itya' ya' ti bij. Ti tyʌliyob xma'tye'mut. Ti lu' buc'u jini tsa' bʌ p'ajti ti bij.
4 Enquanto lançava a semente, parte dela caiu à beira do caminho, e as aves vieram e a comeram.
5 Ts'itya' yambʌ ti yajli ti pam xajolel ba' mach'an tyam i lumil. Saj ora jach ti pasi che' cu mach'an tyam i lumil.
5 Parte dela caiu em terreno pedregoso, onde não havia muita terra; e logo brotou, porque a terra não era profunda.
6 Che' ti pasi q'uin, ti puli ti q'uin. Cha'an ma'ix tyam ochem i wi' ti tyʌqui.
6 Mas quando saiu o sol, as plantas se queimaram e secaram, porque não tinham raiz.
7 Ts'itya' yambʌ ti p'ajti ti mal ch'ixol. Ti wen coli ch'ixol. Ti ye'bali jini pac.
7 Outra parte caiu entre espinhos, que cresceram e sufocaram as plantas.
8 Pero yambʌ pac' ti yajli ba' wen bʌ lum. Che' ñac ti coli ti yʌc'ʌ wen bʌ i wut. An tsa' bʌ yʌc'ʌ cien i wut, yambʌ sesenta, yambʌ treinta.
8 Outra ainda caiu em boa terra, deu boa colheita, a cem, sessenta e trinta por um.
9 Jini yom bʌ i ch'ʌmben isujm ili t'an, pensalin la.
9 Aquele que tem ouvidos para ouvir, ouça! "
10 Che' jini ajcʌnt'añob i cha'an Jesús ti' lʌc'ʌyob Jesús. Ti' c'ajtibeyob: ¿Chucoch chʌncol a pejcan quixtyañu ti lajoñel tyac? Che' ti yʌlʌyob.
10 Os discípulos aproximaram-se dele e perguntaram: "Por que falas ao povo por parábolas? "
11 Jesús ti' jac'ʌ: Dios ti yʌq'ueyetla la' ch'ʌm'en isujm jini max bʌ tyo ba'an tsictiyem ti yambʌ ora bajche' mi' cha'len yumʌl Dios. Pero jini yaño' bʌ mach ch'ujbi i ch'ʌmben isujm.
11 Ele respondeu: "A vocês foi dado o conhecimento dos mistérios do Reino dos céus, mas a eles não.
12 Jini mu' bʌ i ch'ʌmben i sujmlel i t'an Dios, mi quejel i yʌq'uentyel ti Dios i más ch'ʌmben isujm. Pero jini mach'ʌ yom yubin c t'an mi quejel i chilbentyel loq'uel ti' pusic'al jini ts'itya' tyac tsa' bʌ i cʌñʌ.
12 A quem tem será dado, e este terá em grande quantidade. De quem não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Jin cha'an mic pejcañob ti lajoñel tyac. Mi yilañob chʌ bʌ mic cha'len pero che' bajche' ma'ix mi c'otyelob i wut yubil mi' cha'len. Mi yubiñob c t'an pero ma'ix mi' ch'ʌmbeñob isujm, che' bajche' ma'ix chʌ bʌ ti yubiyob mi' cha'len.
13 Por essa razão eu lhes falo por parábolas: ‘Porque vendo, eles não vêem e, ouvindo, não ouvem nem entendem’.
14 Cha'an bajche' mi yajñelob quixtyañujob mi' ts'ʌctiyel i t'an tsa' bʌ wʌ alʌ Dios che' ñac ti' c'ʌmbe i ti' juntiquil tsa' bʌ xiq'ui yʌle' Dios ti ñoj oniyix Isaías bʌ i c'aba'. Ti yʌlʌ:
14 Neles se cumpre a profecia de Isaías: ‘Ainda que estejam sempre ouvindo, vocês nunca entenderão; ainda que estejam sempre vendo, jamais perceberão.
15 Che' bajche' tsʌtsob i pusic'al ili quixtyañu che' mach yom i ch'ʌmbeñob i sujmlel ili t'an.
15 Pois o coração deste povo se tornou insensível; de má vontade ouviram com os seus ouvidos, e fecharam os seus olhos. Se assim não fosse, poderiam ver com os olhos, ouvir com os ouvidos, entender com o coração e converter-se, e eu os curaria’.
16 Pero jatyetla, c'ajacña la' woj como tsa'ix la' ch'ʌmbe isujm jini chʌncol bʌ la' wilan, jini chʌncol bʌ la' wubin.
16 Mas, felizes são os olhos de vocês, porque vêem; e os ouvidos de vocês, porque ouvem.
17 Como mic subeñetla cabʌl jini tsa' bʌ i xiq'ui yʌle' Dios ti ñoj oniyix yic'ot cabʌlob wen bʌ quixtyañujob ti ñoj oniyix yomob i q'uelob jini chʌncol bʌ la' wilan. Pero mach'an ti yilʌyob. Yom i yubiñob jini chʌncol bʌ la' wubin, pero mach'an ti yubiyob. Che' ti yʌlʌ Jesús.
17 Pois eu lhes digo a verdade: Muitos profetas e justos desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram, e ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 Jesús ti' cha'le t'an. Ti yʌlʌ: Jiñʌch i sujmlel jini lajoñel cha'an pac'.
18 "Portanto, ouçam o que significa a parábola do semeador:
19 Jini mu' bʌ i yubin jini t'an bajche' mi quejel i cha'len yumʌl Dios, pero ma'ix mi yochel ti' pusic'al cha'an mi' ch'ʌmbeñob isujm, ti lajoñel, jiñobʌch bajche' jini pac' tsa' bʌ p'ajti ti bij. Mi tyʌlel xiba mi' loc'san jini t'an tsa' bʌ pʌjq'ui ti' pusic'alob yubil.
19 Quando alguém ouve a mensagem do Reino e não a entende, o Maligno vem e lhe arranca o que foi semeado em seu coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Ti lajoñel, jini pac' tsa' bʌ p'ajti ba'an xajolel tyac, jiñʌch quixtyañujob che' mi yubiñob i t'an Dios ñoj yomajax i ch'ujbiñob,
20 Quanto ao que foi semeado em terreno pedregoso, este é aquele que ouve a palavra e logo a recebe com alegria.
21 pero cha'an ma' tyam an i wi' ti i pusic'al yubil, che' mi yubin wocol o che' mi yʌl'entyel cha'an ti caj ti' ch'ujbi jini i t'an Dios yom i wa' cʌye'.
21 Todavia, visto que não tem raiz em si mesmo, permanece por pouco tempo. Quando surge alguma tribulação ou perseguição por causa da palavra, logo a abandona.
22 Jini pac' tsa' bʌ p'ajti ti mal ch'ixol jiñʌch che' bajche' jini mu' bʌ i yubin i t'an Dios pero mi' bej pensalin i cha'an jach bʌ mulawil. Bej yom yambʌ chʌ bʌ an i cha'an. Pejtyelel yambʌ i pensal mi' yebalin jini t'an yubil, cha'an ma' mi yʌc' i wut.
22 Quanto ao que foi semeado entre os espinhos, este é aquele que ouve a palavra, mas a preocupação desta vida e o engano das riquezas a sufocam, tornando-a infrutífera.
23 Pero jini pac' tsa' bʌ pʌjq'ui ti wen bʌ lum, ti lajoñel, jiñʌch quixtyañu mu' bʌ i wen ubin i t'an Dios, mu' bʌ i ch'ʌmben isujm, mu' bʌ i cabʌl cha'leñob bajche' yom i cha'leñob che' mi' wen ch'ujbiñob i t'an Dios. Mi' wen ac'ob i wut yubil. Mi yoc'an i wut ti cien, ti sesenta, ti treinta. Che' ti yʌlʌ Jesús.
23 E, finalmente, o que foi semeado em boa terra: este é aquele que ouve a palavra e a entende, e dá uma colheita de cem, sessenta e trinta por um".
24 Jesús ti' subeyob yambʌ lajoñel. Ti yʌlʌ: Ch'ujbi lac laje' i yumintyel Dios che' bajche' juntiquil winic tsa' bʌ p'ujp'u wen bʌ pac' ya' ti lum.
24 Jesus lhes contou outra parábola, dizendo: "O Reino dos céus é como um homem que semeou boa semente em seu campo.
25 Pero che' lu' wʌyʌlob ti tyʌli juntiquil mu' bʌ i contrajin i yum jini lum. Ti' mucul pʌc'ʌ mach'ʌ wen bʌ pimel ya' ba'an wen bʌ pac'. Ti cha' majli.
25 Mas enquanto todos dormiam, veio o seu inimigo e semeou o joio no meio do trigo e se foi.
26 Ti pasi wen bʌ pac'. Ti queji i yʌc' i wut. Che' jini ti tsictiyi ya'an je'el cabʌl mach'ʌ wen bʌ pimel.
26 Quando o trigo brotou e formou espigas, o joio também apareceu.
27 Che' jini, jini ajtoñelob i cha'an bʌ i yum jini lum ti majliyob ya' ba'an i yum. Ti' subeyob: C yum, mi weñʌch jini pac' tsa' bʌ pʌjq'ui ya' ti a lum, ¿baqui tyʌlem jini mach'ʌ wen bʌ pimel? che'ob.
27 "Os servos do dono do campo dirigiram-se a ele e disseram: ‘O senhor não semeou boa semente em seu campo? Então, de onde veio o joio? ’
28 I yum ti' jac'ʌ: Jiñʌch i cha'libal juntiquil ajcontra, che'en. Che' jini, jini ajtroñelob ti' c'ajtibe: ¿A wom ba mi lojon c boque' loq'uel pejtyelel jini mach'ʌ wen bʌ pimel? che'ob.
28 " ‘Um inimigo fez isso’, respondeu ele. "Os servos lhe perguntaram: ‘O senhor quer que vamos tirá-lo? ’
29 Pero i yum jini lum ti yʌlʌ: Mach yom, che'en. Como mi ti la' boco loq'uel jini mach'ʌ wen bʌ pimel bʌbʌq'uen mi la' boque' loq'uel yic'ot jini wen bʌ je'el.
29 "Ele respondeu: ‘Não, porque, ao tirar o joio, vocês poderão arrancar com ele o trigo.
30 La' ajnic cha'an lajal mi colel jintyo i yorojlel c'ajbal. Che' jini, mux c xiq'ue' jini ajc'ajbalob cha'an mi' ñaxan tsepe mach'ʌ wen bʌ pimel, cha'an mi' set cʌche' cha'an mi' pule'. Che' mi yujtyel jini, mux i c'aje' wen bʌ cha'an mi yotsañob ti yotyotlel ba' mi lotye'. Che' ti yʌlʌ.
30 Deixem que cresçam juntos até à colheita. Então direi aos encarregados da colheita: Juntem primeiro o joio e amarrem-no em feixes para ser queimado; depois juntem o trigo e guardem-no no meu celeiro’ ".
31 Jesús ti' subeyob yambʌ lajoñel je'el. Ti yʌlʌ: Ch'ujbi lac laje' i yumintyel Dios yic'ot i bʌc' mostaza tsa' bʌ i p'ujp'u juntiquil winic ti i lum.
31 E contou-lhes outra parábola: "O Reino dos céus é como um grão de mostarda que um homem plantou em seu campo.
32 Jiñʌch yoque más i saj bʌ bʌc' che' bajche' pejtyelel chʌ bʌ tyac jach bʌ pac'. Pero che' mi colel, más colem mi majlel che' bajche' chʌ bʌ jach bʌ pimel. Colem mi colel jintyo chanix bajche' juntyejc tye' yubil. Ya' mi' mele' i c'u' xma'tye'mut ti i c'ʌb tyac. Che' ti yʌlʌ Jesús.
32 Embora seja a menor dentre todas as sementes, quando cresce torna-se a maior das hortaliças e se transforma numa árvore, de modo que as aves do céu vêm fazer os seus ninhos em seus ramos".
33 Jesús ti' subeyob yambʌ lajoñel. Ti yʌlʌ: Ch'ujbi lac laje' i yumintyel Dios bajche' levadura mu' bʌ i yʌc' i wos i bʌ caxlan waj mu' bʌ i xʌc'tyun juntiquil x'ixic ti uxp'is harina mu' bʌ i c'ʌñob i mel caxlan waj. Jini mi yʌc' i lu' sijt'el caxlan waj, che'en.
33 E contou-lhes ainda outra parábola: "O Reino dos céus é como o fermento que uma mulher tomou e misturou com uma grande quantidade de farinha, e toda a massa ficou fermentada".
34 Puro ti lajoñel jach ti' cʌntisʌ quixtyañujob Jesús.
34 Jesus falou todas estas coisas à multidão por parábolas. Nada lhes dizia sem usar alguma parábola,
35 Chʌ'ʌch ti ujti cha'an mi ts'ʌctiyel tsa' bʌ wʌ alʌ Dios ti ñoj oniyix che' ñac ti' c'ʌmbe i ti' juntiquil tsa' bʌ i xiq'ui yʌle' Dios. Ti yʌlʌ:
35 cumprindo-se, assim, o que fora dito pelo profeta: "Abrirei minha boca em parábolas, Proclamarei coisas ocultas Desde a criação do mundo".
36 Che' jini, Jesús ti ujti i pejcan quixtyañujob. Ti ochi ti otyot. Che' jini, ti tyʌli ajcʌnt'añob i cha'an. Ti yʌlʌyob: Subeñon lojon i sujmlel jini lajoñel cha'an jini mach'ʌ wen bʌ pimel tsa' bʌ pʌjq'ui ya' ba'an jini wen bʌ, che'ob.
36 Então ele deixou a multidão e foi para casa. Seus discípulos aproximaram-se dele e disseram: "Explica-nos a parábola do joio no campo".
37 Jesús ti' subeyob: Ti lajoñel jini tsa' bʌ i pʌc'ʌ wen bʌ pac' jiñʌch Joñon i Pi'ʌlon bʌ Quixtyañujob, che'en.
37 Ele respondeu: "Aquele que semeou a boa semente é o Filho do homem.
38 Jini lum ba' ti pʌjq'ui, jiñʌch mulawil. Ti lajoñel jini wen bʌ pac' jiñʌch jini mu' bʌ i yumin Dios, jini mach'ʌ wen bʌ pimel jiñʌch jini añob bʌ ti i p'ʌtyʌlel xiba.
38 O campo é o mundo, e a boa semente são os filhos do Reino. O joio são os filhos do Maligno,
39 Ti lajoñel jini tsa' bʌ i pʌc'ʌ mach'ʌ wen bʌ pimel, jiñʌch xiba i bajñel. Ti lajoñel jini i yorojlel c'ajbal jiñʌch che' i yorojlel mi quejel i jilel mulawil. Ti lajoñel jini tsa' bʌ i cha'leyob c'ajbal jiñʌch jini ajtoñelob i cha'an Dios ch'oyolo' bʌ ti panchan.
39 e o inimigo que o semeia é o diabo. A colheita é o fim desta era, e os encarregados da colheita são anjos.
40 Che' bajche' ti' much'quiyob mach'ʌ wen bʌ pimel cha'an i pule' chʌ'ʌch mi quejel i yujtyel je'el cha'an mach'ʌ wen bʌ quixtyañu che' ti yorojlel mi quejel i jilel mulawil.
40 "Assim como o joio é colhido e queimado no fogo, assim também acontecerá no fim desta era.
41 Joñon i Pi'ʌlon bʌ Quixtyañujob mi quejel c xiq'ue' majlel ajtoñelob i cha'an Dios ch'oyolo' bʌ ti panchan cha'an mi' c'aje' i wentyʌlel ti pejtyelel quixtyañujob tsa' bʌ yʌq'ue i yotsañob i mul i pi'ʌlob yic'ot mu' bʌ i cha'len mach'ʌ wen.
41 O Filho do homem enviará os seus anjos, e eles tirarão do seu Reino tudo o que faz tropeçar e todos os que praticam o mal.
42 Mi quejel i chocob ochel ti yajnib c'ajc ba' mi quejel i cha'leñob uq'uel yic'ot tsʌts mi quejel i c'uxob i yej.
42 Eles os lançarão na fornalha ardente, onde haverá choro e ranger de dentes.
43 Pero jini mu' bʌ i cha'leñob bajche' mi' xiq'ue' Dios mi quejel i yajñel ba' mu' ti yumʌl Dios wʌ' ti mulawil. Mi quejel i ts'ʌjyel bajche' q'uin. Jini yom i yʌle' mi quejel i q'uejlel ti tyoj. Jini yom bʌ i ch'ʌmben isujm ili t'an, pensalin la. Che' ti yʌlʌ Jesús.
43 Então os justos brilharão como o sol no Reino do seu Pai. Aquele que tem ouvidos, ouça".
44 Jesús ti yʌlʌ: Ch'ujbi lac laje' i yumintyel Dios yic'ot yonlel tyaq'uin tsa' bʌ mujqui ti jamilol. Juntiquil winic ti' tyaja. Ya' ti cha' mucu ya' ba' ti' tyaja. Wen c'ajacña i yoj ti majli i choñe' ti pejtyelel chʌ bʌ an i cha'an cha'an i mʌñe' jini jamilol ba' mucul jini yonlel tyaq'uin. Jiñʌch yom i yʌle' che' mi lac yumin Dios, jini mu' bʌ i yʌq'ueñonla Dios más an i c'ʌjnibal bajche' pejtyelel am bʌ lac cha'an.
44 "O Reino dos céus é como um tesouro escondido num campo. Certo homem, tendo-o encontrado, escondeu-o de novo e, então, cheio de alegria, foi, vendeu tudo o que tinha e comprou aquele campo.
45 Jesús ti yʌlʌ: Ch'ujbi lac laje' i yumintyel Dios yic'ot juntiquil ajmʌn lets bʌ i tyojol bʌ tyun perla bʌ i c'aba'.
45 "O Reino dos céus também é como um negociante que procura pérolas preciosas.
46 Che' mi' tyaje' jump'ej ñoj lets bʌ i tyojol, mi majlel i choñe' pejtyelel chʌ bʌ an i cha'an cha'an i mʌñe' jini ñoj lets bʌ i tyojol bʌ tyun.
46 Encontrando uma pérola de grande valor, foi, vendeu tudo o que tinha e a comprou".
47 Ch'ujbi lac laje' i yumintyel Dios yic'ot jump'ej chimol chʌy tsa' bʌ chojqui ochel ti ja'. Ti ochi cabʌl chʌy ti chajp ti chajp.
47 "O Reino dos céus é ainda como uma rede que é lançada ao mar e apanha toda sorte de peixes.
48 Che' but'ul chimol chʌy, jini ajchuc chʌyob mi' tyujc'añob loq'uel ti ja'. Ya' mi buchtyʌlob ti' ti' ja'. Mi yajcan loq'uel chʌy. Mi yotsan wen bʌ chʌy ti chiquib. Mi' chocob mach'ʌ wen bʌ chʌy.
48 Quando está cheia, os pescadores a puxam para a praia. Então se assentam e juntam os peixes bons em cestos, mas jogam fora os ruins.
49 Chʌ'ʌch mi quejel i yujtyel che' ti yujtibal mulawil. Mi quejel i tyʌlelob ajtroñelob i cha'an Dios ch'oyolo' bʌ ti panchan. Partejʌch mi quejel i yajcan loq'uel simaron bʌ quixtyañujob ya' ba'an jini tyoj bʌ quixtyañujob.
49 Assim acontecerá no fim desta era. Os anjos virão, separarão os perversos dos justos
50 Mi quejel i chocob ochel simaron bʌ quixtyañujob ti c'ajc ba' mi quejel ti uq'uel yic'ot ba' mi quejel ti tsʌts c'uxob i yej.
50 e lançarão aqueles na fornalha ardente, onde haverá choro e ranger de dentes".
51 Che' jini, Jesús ti' c'ajtibeyob ajcʌnt'añob i cha'an: ¿Tsa'ix ba la' ch'ʌmbe isujm ti pejtyelel jini tsa' bʌ cʌlʌ? che'en. Ti' jac'ʌyob: Tsa'ix cu, c Yum, che'ob.
51 Então perguntou Jesus: "Vocês entenderam todas essas coisas? " "Sim", responderam eles.
52 Che' jini, Jesús ti' subeyob: Che' juntiquil ajcʌntisa cha'an i mandar israelob mi quejel i ch'ʌmben isujm jini c t'an cha'an bajche' mi quejel i cha'len yumʌl Dios lajalʌch bajche' juntiquil i yum otyot am bʌ cabʌl chʌ bʌ an i cha'an, tsijib tyo bʌ yic'ot oniyix tyac bʌ. Como yujil i yajcan i c'ʌñe' am bʌ i c'ʌjnibal ti jini oniyix bʌ yic'ot tsiji' bʌ. Che' ti yʌlʌ Jesús.
52 Ele lhes disse: "Por isso, todo mestre da lei instruído quanto ao Reino dos céus é como o dono de uma casa que tira do seu tesouro coisas novas e coisas velhas".
53 Che' ñac ti ujti Jesús i subeñob ili lajoñel tyac ti loq'ui majlel ya'i.
53 Tendo terminado de contar estas parábolas, Jesus saiu dali.
54 Ya' ti c'oti ti' lumal ba' ti coli Jesús. Ti queji ti cʌntisa ti i templo israelob ya' ti i lumal. Tyoj bʌc'ñʌjel ti yubi quixtyañujob. Ti yʌlʌyob: ¿Baqui ti' niq'ui tyaja i ña'tyʌbal bajche' jini? che'ob. ¿Bajche'qui mi' tyaje' i p'ʌtyʌlel i pʌs'e ñuc tyac bʌ i p'ʌtyʌlel? che'ob.
54 Chegando à sua cidade, começou a ensinar o povo na sinagoga. Todos ficaram admirados e perguntavam: "De onde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 Jiñʌch i yalobil ajmel buchlibʌl. María i c'aba' i ña'. Jiñʌch i yʌscun Jacobo, José, Simón yic'ot Judas, che'ob.
55 Não é este o filho do carpinteiro? O nome de sua mãe não é Maria, e não são seus irmãos Tiago, José, Simão e Judas?
56 Yic'ot xc'alʌl bʌ i yijts'iñob Jesús wʌ' añob la quic'ot. ¿Baqui ti' cʌñʌ i cha'len bajche' jini? che'ob.
56 Não estão conosco todas as suas irmãs? De onde, pois, ele obteve todas essas coisas? "
57 Jin cha'an mach yomob i yubiñob mi ñuc Jesús. Pero Jesús ti' subeyob: Mi q'uejlel ti ñuc tsa' bʌ i xiq'ui yʌle' Dios. Jin jach jini año' bʌ ti yoque i lumal yic'ot jini año' bʌ ti yotyot, ma' mi' q'uele' ti ñuc. Che' ti yʌlʌ Jesús.
57 E ficavam escandalizados por causa dele. Mas Jesus lhes disse: "Só em sua própria terra e em sua própria casa é que um profeta não tem honra".
58 Jesús mach'an ti' pʌsʌ cabʌl ñuc tyac bʌ i p'ʌtyʌlel ya' ti' lumal como ma' ti' ch'ujbiyob cha'an an i p'ʌtyʌlel.
58 E não realizou muitos milagres ali, por causa da incredulidade deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.