Mateus 25
Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NTLH
1 ’Aꞌyaa puꞌij tyíꞌrɨnyij aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj tɨꞌɨj tyuꞌrɨ́j joꞌtɨj aꞌtɨ́j joꞌtyényeɨɨchacaꞌ, tamuáamuataꞌ mu aráꞌasej ɨ íimuaa ɨ maj tyojoꞌtɨɨ ɨ maj jɨn antyitátzaveꞌ mej mij jaꞌantyinájchej aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ huatyényeɨɨchij.
1 Jesus disse:
2 Séecan ɨ maj anxɨ́vij camu tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj jeꞌej maj huárɨnyij, majta ɨ séecan ɨ maj majta anxɨ́vij, aꞌɨ́ɨ mu xaa tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj quee tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj aꞌɨ́ɨ mu tyojóꞌtɨɨ ɨ maj jɨn antyitátzaveꞌsij, majta quee yoꞌjáj aꞌɨ́jcɨ ɨ aséityij ɨ maj jɨn jaꞌantyítɨeeraj,
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 majta ɨ maj tyámuaꞌ metyityoomuámuaꞌreꞌej, aꞌɨ́ɨ mu cɨ́xoꞌrij tzajtaꞌ juꞌcájtoj ɨ aséityij, aꞌɨ́j mu mij joꞌtɨɨ jamuán ɨ maj jɨn antyitátzaveꞌsij.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 Ajta jéehua pu áꞌtyeej aꞌɨ́jna ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, tyámuaꞌ pu cutzíj tyihuaꞌantyimuéꞌtɨj aꞌɨ́ɨjma ɨ íimuaa, matɨꞌɨj mij huatácuꞌtzucaꞌ.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 Tɨꞌɨj arí véjriꞌ aꞌtzáaj jéꞌtaꞌ tɨ́caꞌ, sɨ́ɨj pu huajíjhuacaꞌ aꞌyan tɨjɨn: “Puꞌríj yajaꞌvéꞌmej aꞌɨ́jna ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, xɨiꞌrácɨɨnyij siaj sij jaꞌantyinájchej.”
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 Aj mu mij néijmiꞌi huatájɨj ɨ íimuaa, majta jeꞌen tyámuaꞌ tyúꞌruuj ɨ maj jɨn antyúutatzaviꞌtyeꞌen.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Aj mu mij aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj quee tyámuaꞌ huóoruuj, aꞌyaa mu tyihuoꞌtajé ɨ séecan tɨjɨn: “Cɨ́ɨ setyitaatajánɨeꞌtyeꞌ ɨ aséityij, jiꞌnye puꞌríj antyímuɨꞌsij ityájma tɨ antyítaa.”
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Majta ɨ maj tyámuaꞌ metyityoomuámuaꞌreꞌej, aꞌyaa mu tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Catu xaa nyuꞌuj, jiꞌnye capu tacɨꞌtyij ityájma, capu ajta cɨꞌpej tyaj jamuatajánɨeꞌtyeꞌen. Jéetzeꞌ pu naa siaj aꞌáa jóꞌjuꞌun joꞌtɨj jáꞌxoo ɨ aséityij siaj sij jáananan.”
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 Aj mu mij jóꞌjuꞌ, móocheꞌ mu ajoojuꞌcaj tɨꞌɨj aráꞌaj aꞌɨ́jna ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, majta ɨ íimuaa ɨ maj tyámuaꞌ huóoruuj, aꞌɨ́ɨ mu jamuán utyájrupij ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, tɨꞌquij eetyánamiꞌhuacaꞌaj ɨ puéertaj.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 Aꞌtzúj aꞌtyéeviꞌcaj majta ɨ séecan aráꞌaj ɨ íimuaa, aj mu mij aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, tavástaraꞌ, tyitaꞌantácuunyeꞌ.”
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 Aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ nyaj quee jáꞌmuamuajtyej.”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 ’Aꞌyaa pu ajta tyíꞌrɨnyij aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj tɨꞌɨj ɨ aꞌtɨ́j huóꞌruuj ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌej, tɨꞌɨj arí joꞌyiꞌmuɨ́ɨcaj séej chuéj japua, aꞌɨ́ɨ pu huoꞌtajé ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌ, tɨꞌquij huoꞌchaꞌɨɨraj ɨ ju túmii.
14 Jesus continuou:
15 ’Séej puꞌij anxɨ́ víꞌraꞌaj ɨ túmii huatáꞌ, ajtáhuaꞌaj ɨ séej, huaꞌpuaj víꞌraꞌaj huatáꞌ, ajtáhuaꞌaj ɨ séej, séej víꞌraꞌaj pu jaatáꞌ, aꞌyaa pu tyihuoꞌtáꞌ aꞌchu tu sɨ́ɨj pújoorej. Aj puꞌij jóꞌraa.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ anxɨ́ víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu huatyóochej tɨ tyuꞌmuárɨeꞌen ɨ túmii jɨmeꞌ, ajta jeꞌen jaamuéꞌtɨj anxɨ́ víꞌraꞌaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ anaquéej jaꞌancuriáaꞌ.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huarɨ́j aꞌɨ́jna ɨ tɨ huaꞌpuaj víꞌraꞌaj ancuriáaꞌ, aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huaꞌpuaj víꞌraꞌaj tyaamueꞌtɨj ɨ túmii.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ séej víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, capu tyuꞌmuárɨej, aꞌáa pu jaꞌhuaꞌ jaꞌráꞌaj, tɨꞌij jaꞌtyeꞌíichaꞌajraa a chóotaꞌ, aꞌáa pu jaꞌváꞌnaj ɨ túmii tɨ jáachaꞌɨɨraj ɨ vástariaꞌraꞌ.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 ’Tɨꞌɨj aꞌtyéeviꞌcaj aj puꞌij ɨ huaꞌ vástaraꞌ uvéꞌnyej, ajta jeꞌen huatyóochej tɨ jaaxáꞌpuɨꞌɨntareꞌen ɨ túmii jɨmeꞌ.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Aꞌɨ́ɨ pu anaquéej ajeꞌréꞌnyej ɨ tɨ anxɨ́ víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajta yaꞌráaꞌ ɨ séecan ɨ anxɨ́ víꞌraꞌaj ɨ tɨ jaamuéꞌtɨj, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Nyavástaraꞌ, muáaj paj anxɨ́ víꞌraꞌaj naatáꞌ ɨ túmii, cásɨꞌ aꞌíj nu jɨn jaamuéꞌtɨj séecan ɨ tɨ ajta anxɨ́ víꞌraꞌaj aráꞌasej.”
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 Aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ tɨjɨn: “Xáꞌpuɨꞌ paj huarɨ́j, tyámuaꞌ paj naa tyuꞌmuárɨej, ajta aꞌɨ́jna jɨmeꞌ ɨ paj tyámuaꞌ tyuꞌmuárɨej, aꞌɨ́j nu jɨn jéehua tyíꞌmuaꞌijcatyeꞌen iiyeꞌej nyéetzij jimi. Puiꞌtyéemeꞌ pataꞌaj nyajamuan huatáꞌtyamuaꞌveꞌen.”
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 Aj puꞌij taꞌij aꞌɨ́ɨn ajeꞌréꞌnyej ɨ tɨ huaꞌpuaj víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Nyavástaraꞌ, muáaj paj huaꞌpuaj víꞌraꞌaj naatáꞌ ɨ túmii, cásɨꞌ, aꞌíj nu jɨn jaamuéꞌtɨj séecan tɨ aꞌyan chaꞌtánaꞌaj huaꞌpuaj víꞌraꞌaj tyaꞌráꞌasej.”
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 Ajta ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Xáꞌpuɨꞌ paj huarɨ́j, tyámuaꞌ paj naa tyuꞌmuárɨej, ajta aꞌɨ́jna jɨmeꞌ ɨ paj tyámuaꞌ tyuꞌmuárɨej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ cɨ́ɨ naꞌaj, aꞌɨ́j nu jɨn jéehua tyíꞌmuaꞌijcatyeꞌ. Puiꞌtyéemeꞌ pataꞌaj huatáꞌtyamuaꞌveꞌen.”
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 ’Ajta tɨꞌɨj aꞌɨ́ɨn ajeꞌréꞌnyej ɨ tɨ séej víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ tɨjɨn: “Nyavástaraꞌ, nyáaj nu aꞌyan tyáamuaꞌreeriꞌ paj tyáꞌjaaxɨejveꞌ, pajta tyíꞌtzaꞌnacaa joꞌpaj quee tyojoꞌhuástej, pajta néijmiꞌi huariáꞌsɨɨreꞌej tɨꞌɨj tyúꞌcɨɨrej tɨꞌij néijmiꞌi muéetzij muáacɨꞌtyij.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Aꞌɨ́j nu jɨn tyíꞌtzɨɨnyaꞌcaꞌaj, nyatɨꞌɨj nyij jaꞌtyeꞌíichaꞌajraa a chóotaꞌ nyajta jeꞌen jaatyáꞌavaatacaꞌ a túmii. Yaꞌcuíj muéetzij tɨ a túmii.”
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 Ajta ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Muáaj mu paj quee tyámuaꞌ tyuꞌmuárɨej pajta huɨꞌnaꞌseꞌ, tɨpuaꞌaj aꞌyan petyáꞌmuaꞌreeriaj nyaj tyíꞌtzaꞌnacaa jóꞌnyaj quee tyojoꞌhuástej, nyajta néijmiꞌi huariáꞌsɨɨreꞌej tɨꞌij nyéetzij nyaꞌaꞌrij jáꞌraꞌnyij,
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 aꞌyaa puꞌij tyiꞌxáꞌpuɨꞌɨntacaj paj aꞌáa yóotonyijcheꞌ ɨ túmii huaꞌ jimi ɨ maj túmii tyíꞌnyijtyeꞌ nyej nyij jaꞌancuriáꞌnyijcheꞌ ɨ tɨ nyéetzij nyaꞌaꞌrij nyajta jeꞌen ɨ tɨ jaamuéꞌtɨj.”
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 Aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj ɨ maj aꞌáa joꞌtyúꞌuucaꞌaj tɨjɨn: “Siataꞌaj jáaꞌriꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ séej víꞌraꞌaj ɨ túmii, siajta jaatáꞌan aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ tamuáamuataꞌ víꞌraꞌaj tyíꞌtoovej.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 Jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ tɨ jéehua tyíꞌijchaꞌɨj, jéetzeꞌ mu tyaataꞌsij, aꞌɨ́j pu jɨn jimi tyaꞌváꞌɨtzeꞌrihuaꞌaj taꞌmej, ajta ɨ tɨ cɨ́ɨ naꞌaj tyíꞌijchaꞌɨj, aꞌɨ́j mu tyoꞌhuáaꞌriꞌraj tyiꞌtɨ́j tɨ caa tyíꞌijchaꞌɨj.
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 Siajta aꞌɨ́jcɨ tɨ nye jimi tyíꞌmuarɨeꞌ tɨ quee tyiꞌtɨ́j huɨɨreꞌ, siataꞌaj jiꞌrárɨeenyij mapuaꞌquéj joꞌtɨj joꞌtɨ́caꞌ. Aꞌáa puꞌij huatóoxaamujrityeꞌsij aꞌɨ́jna jɨmeꞌ tɨ jéehua jajpuéetzij jaꞌmej.”
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 ’Aꞌájna xɨcáaraꞌ tɨꞌɨj yavaꞌcányesij aꞌɨ́jna ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, huápuɨꞌɨj naa huaséꞌrihuaꞌaj majta jamuán ɨ maj tajapuá tyíꞌhuɨɨreꞌ, aꞌɨ́ɨ pu huatyéyixaj ɨ ɨpuárij jitze tɨꞌij néijmiꞌi jɨn antyúumuaꞌreeriaj íiyan ɨ cháanacaj japua.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 Aj mu mij jimi huaꞌajsɨɨrej néijmiꞌcaa ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj aꞌyan séejreꞌ ɨ cháanacaj japua, aꞌɨ́ɨ puꞌij huaꞌpuaquéj huaꞌajsɨɨreꞌej tɨꞌɨj ɨ aꞌtɨ́j jujɨ́meꞌ tyihuáꞌajsɨɨ ɨ cányaꞌxɨɨ, ajta jujɨ́meꞌ ɨ chíiutyee.
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 Jumuácaꞌtaꞌ pujmuaꞌ pu huaꞌajsɨɨreꞌej ɨ cányaꞌxɨɨ, ajta juꞌútataꞌ pujmuaꞌ ɨ chíiutyee.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Rey tɨ puéꞌeen, aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌej aꞌɨ́ɨjma ɨ maj muácaꞌtaꞌ jáꞌsejreꞌ tɨjɨn: “Musioꞌváꞌjuꞌ muaꞌaj mu siaj tyámuaꞌ tyaatáꞌ ɨ nyavástaraꞌ, siataꞌaj jaꞌancuriáꞌan ɨ tɨ jáꞌmuacɨꞌtyij ɨ tɨ tyámuaꞌ éenyeꞌej tɨꞌɨj naꞌaj ɨ Dios tyeetyátaahuacaꞌ ɨ cháanacaj.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Jiꞌnye muaꞌaj xu tyinaacueꞌej nyatɨꞌɨj huataíꞌcuatacaꞌ, siajta xu jájtyij naatáꞌ nyatɨꞌɨj huataíꞌimuj, muaꞌaj xu siajta naataxɨéꞌvej ujáꞌmuachiꞌtaj tɨꞌɨj quee aꞌtɨ́j nyaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Muaꞌaj xu tyinaatyéechejtyej, nyatɨꞌɨj quee tyiꞌtyáchajcaꞌaj, ajta nyatɨꞌɨj tyiꞌijcuíꞌnyacaꞌ muaꞌaj xu unyojoꞌváꞌmuaariacaꞌ, ajta nyatɨꞌɨj eetyánamiꞌhuacaꞌaj, muaꞌaj xu siajta unyojoꞌtyéesej.”
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 Aj mu mij ɨ maj tyámuaꞌ tyíꞌtyetyeɨtyee aꞌyan tyuꞌtaꞌíhuoꞌsij tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, ¿aꞌnajnyí tyetyimuaacueꞌej tyatɨꞌɨj muaaséj ɨ paj iꞌcuatacaꞌaj? ¿Aꞌnajnyí jájtyij tyamuaatáꞌ tyatɨꞌɨj muaaséj ɨ paj iꞌmuɨꞌcaꞌaj?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 ¿Aꞌnajnyí tyamuaataxɨéꞌvej ɨ tachiꞌtaj patɨꞌɨj quee maꞌjáꞌchajcaꞌaj? ¿Aꞌnajnyí tyetyimuaatyéechejtye patɨꞌɨj quee tyiꞌtyáchajcaꞌaj?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 ¿Caꞌ aꞌnajnyí tyamuaatyéesej patɨꞌɨj eetyánamiꞌhuacaꞌaj, naꞌríij tyaj umojoꞌváꞌmuaariacaꞌ patɨꞌɨj tyíꞌcuiꞌcaꞌaj?”
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 Ajta ɨ Rey aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌsij tɨjɨn: “Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨjɨn jeꞌej siaj tyihuoꞌtáhuɨɨ aꞌɨ́ɨjma ɨ nyeꞌihuáamuaꞌ, aꞌyaa xu chaꞌtaj sianaꞌaj nyéetzij tyinaatáhuɨɨ.”
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 ’Aj puꞌij taꞌij ɨ rey aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌej aꞌɨ́ɨjma ɨ maj útataꞌ ajaꞌseejreꞌ tɨjɨn: “Siájhuii nye jimi, mu tɨ ɨ Dios puéjtzij jamuaatáꞌsij, séricuj aꞌájna ɨ tɨéj tzajtaꞌ aꞌɨ́ɨn tɨ jimi tyámuaꞌ tyíꞌuurijhuaj ɨ tyiyáaruꞌ, ajta aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj jahuɨɨreꞌ.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Jiꞌnye caxu tyinaacueꞌej, nyatɨꞌɨj huataíꞌcuatacaꞌ, caxu siajta jájtyij naatáꞌ nyatɨꞌɨj huataíꞌimuj,
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 nyatɨꞌɨj quee huatyéchiꞌcaꞌaj caxu naataxɨéꞌvej ɨ juchéj, nyajta quee tyiꞌtyéchajcaꞌaj, siajta muaꞌaj caxu tyinaatyéechejtyej, nyatɨꞌɨj tyiꞌijcuíꞌnyacaꞌ, caxu náamuariacaꞌ, caxu siajta unyojoꞌtyéesej nyatɨꞌɨj namiꞌhuacaꞌaj.”
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 Aj mu mij aꞌɨ́ɨmaj aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌraj tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, ¿aꞌnajnyí tyamuaaséj patɨꞌɨj huataíꞌcuatacaꞌ, nusu patɨꞌɨj huataíꞌimuj, naꞌríij patɨꞌɨj quee maꞌjáꞌchajcaꞌaj, nusu patɨꞌɨj tyíꞌcuiꞌcaꞌaj, ajta patɨꞌɨj eetyánamiꞌhuacaꞌaj, tyajta jeꞌen quee ityáj muaatáhuɨɨ?”
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 Aj puꞌij ɨ Rey aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌsij tɨjɨn: “Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨjɨn aꞌɨ́jna jɨmeꞌ siaj quee huoꞌtyáhuɨɨ ɨ nyeꞌihuáamuaꞌ ɨ maj quee tyiꞌtɨ́j jɨn antyúumuaꞌreej, caxu siajta nyéetzij naatyáhuɨɨ.”
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 Aꞌɨ́ɨ mu mij aꞌáa jóꞌjuꞌuj muáꞌjuꞌun joꞌmaj jusén jɨn yaꞌajpuéetzij muáꞌjuꞌun, majta ɨ maj tyámuaꞌ tyíꞌtyetyeɨtyee, aꞌɨ́ɨ júurij muáꞌjuꞌun jusén jɨmeꞌ.
46 E Jesus terminou assim:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.