Mateus 25

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 ’Aꞌyaa puꞌij tyíꞌrɨnyij aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj tɨꞌɨj tyuꞌrɨ́j joꞌtɨj aꞌtɨ́j joꞌtyényeɨɨchacaꞌ, tamuáamuataꞌ mu aráꞌasej ɨ íimuaa ɨ maj tyojoꞌtɨɨ ɨ maj jɨn antyitátzaveꞌ mej mij jaꞌantyinájchej aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ huatyényeɨɨchij.
1 — Então o Reino dos Céus será semelhante a dez virgens que, pegando as suas lamparinas, saíram a encontrar-se com o noivo.
2 Séecan ɨ maj anxɨ́vij camu tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj jeꞌej maj huárɨnyij, majta ɨ séecan ɨ maj majta anxɨ́vij, aꞌɨ́ɨ mu xaa tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj.
2 Cinco delas eram imprudentes, e cinco, prudentes.
3 Aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj quee tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj aꞌɨ́ɨ mu tyojóꞌtɨɨ ɨ maj jɨn antyitátzaveꞌsij, majta quee yoꞌjáj aꞌɨ́jcɨ ɨ aséityij ɨ maj jɨn jaꞌantyítɨeeraj,
3 As imprudentes, ao pegar as suas lamparinas, não levaram óleo consigo,
4 majta ɨ maj tyámuaꞌ metyityoomuámuaꞌreꞌej, aꞌɨ́ɨ mu cɨ́xoꞌrij tzajtaꞌ juꞌcájtoj ɨ aséityij, aꞌɨ́j mu mij joꞌtɨɨ jamuán ɨ maj jɨn antyitátzaveꞌsij.
4 mas as prudentes, além das lamparinas, levaram óleo nas vasilhas.
5 Ajta jéehua pu áꞌtyeej aꞌɨ́jna ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, tyámuaꞌ pu cutzíj tyihuaꞌantyimuéꞌtɨj aꞌɨ́ɨjma ɨ íimuaa, matɨꞌɨj mij huatácuꞌtzucaꞌ.
5 E, como o noivo estava demorando, todas ficaram sonolentas e adormeceram.
6 Tɨꞌɨj arí véjriꞌ aꞌtzáaj jéꞌtaꞌ tɨ́caꞌ, sɨ́ɨj pu huajíjhuacaꞌ aꞌyan tɨjɨn: “Puꞌríj yajaꞌvéꞌmej aꞌɨ́jna ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, xɨiꞌrácɨɨnyij siaj sij jaꞌantyinájchej.”
6 Mas, à meia-noite, ouviu-se um grito: “Eis o noivo! Saiam ao encontro dele!”
7 Aj mu mij néijmiꞌi huatájɨj ɨ íimuaa, majta jeꞌen tyámuaꞌ tyúꞌruuj ɨ maj jɨn antyúutatzaviꞌtyeꞌen.
7 — Então todas aquelas virgens se levantaram e prepararam as suas lamparinas.
8 Aj mu mij aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj quee tyámuaꞌ huóoruuj, aꞌyaa mu tyihuoꞌtajé ɨ séecan tɨjɨn: “Cɨ́ɨ setyitaatajánɨeꞌtyeꞌ ɨ aséityij, jiꞌnye puꞌríj antyímuɨꞌsij ityájma tɨ antyítaa.”
8 E as imprudentes disseram às prudentes: “Deem a nós um pouco do óleo que vocês trouxeram, porque as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Majta ɨ maj tyámuaꞌ metyityoomuámuaꞌreꞌej, aꞌyaa mu tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Catu xaa nyuꞌuj, jiꞌnye capu tacɨꞌtyij ityájma, capu ajta cɨꞌpej tyaj jamuatajánɨeꞌtyeꞌen. Jéetzeꞌ pu naa siaj aꞌáa jóꞌjuꞌun joꞌtɨj jáꞌxoo ɨ aséityij siaj sij jáananan.”
9 Mas as prudentes responderam: “Não! Porque então vai faltar tanto para nós como para vocês! Vão aos que o vendem e comprem óleo para vocês.”
10 Aj mu mij jóꞌjuꞌ, móocheꞌ mu ajoojuꞌcaj tɨꞌɨj aráꞌaj aꞌɨ́jna ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, majta ɨ íimuaa ɨ maj tyámuaꞌ huóoruuj, aꞌɨ́ɨ mu jamuán utyájrupij ɨ tɨ huatyényeɨɨchij, tɨꞌquij eetyánamiꞌhuacaꞌaj ɨ puéertaj.
10 E, saindo elas para comprar, chegou o noivo, e as que estavam preparadas entraram com ele para a festa do casamento. E fechou-se a porta.
11 Aꞌtzúj aꞌtyéeviꞌcaj majta ɨ séecan aráꞌaj ɨ íimuaa, aj mu mij aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, tavástaraꞌ, tyitaꞌantácuunyeꞌ.”
11 Mais tarde, chegaram as virgens imprudentes, dizendo: “Senhor, senhor, abra a porta para nós!”
12 Aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ nyaj quee jáꞌmuamuajtyej.”
12 Mas o noivo respondeu: “Em verdade lhes digo que não as conheço.”
13 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
13 Portanto, vigiem, porque vocês não sabem o dia nem a hora.
14 ’Aꞌyaa pu ajta tyíꞌrɨnyij aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj tɨꞌɨj ɨ aꞌtɨ́j huóꞌruuj ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌej, tɨꞌɨj arí joꞌyiꞌmuɨ́ɨcaj séej chuéj japua, aꞌɨ́ɨ pu huoꞌtajé ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌ, tɨꞌquij huoꞌchaꞌɨɨraj ɨ ju túmii.
14 — Pois será como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes confiou os seus bens.
15 ’Séej puꞌij anxɨ́ víꞌraꞌaj ɨ túmii huatáꞌ, ajtáhuaꞌaj ɨ séej, huaꞌpuaj víꞌraꞌaj huatáꞌ, ajtáhuaꞌaj ɨ séej, séej víꞌraꞌaj pu jaatáꞌ, aꞌyaa pu tyihuoꞌtáꞌ aꞌchu tu sɨ́ɨj pújoorej. Aj puꞌij jóꞌraa.
15 A um deu cinco talentos, a outro deu dois e a outro deu um, de acordo com a capacidade de cada um deles; e então partiu.
16 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ anxɨ́ víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu huatyóochej tɨ tyuꞌmuárɨeꞌen ɨ túmii jɨmeꞌ, ajta jeꞌen jaamuéꞌtɨj anxɨ́ víꞌraꞌaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ anaquéej jaꞌancuriáaꞌ.
16 O servo que tinha recebido cinco talentos saiu imediatamente a negociar com eles e ganhou outros cinco.
17 Aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huarɨ́j aꞌɨ́jna ɨ tɨ huaꞌpuaj víꞌraꞌaj ancuriáaꞌ, aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huaꞌpuaj víꞌraꞌaj tyaamueꞌtɨj ɨ túmii.
17 Do mesmo modo, o que tinha recebido dois ganhou outros dois.
18 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ séej víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, capu tyuꞌmuárɨej, aꞌáa pu jaꞌhuaꞌ jaꞌráꞌaj, tɨꞌij jaꞌtyeꞌíichaꞌajraa a chóotaꞌ, aꞌáa pu jaꞌváꞌnaj ɨ túmii tɨ jáachaꞌɨɨraj ɨ vástariaꞌraꞌ.
18 Mas o servo que tinha recebido um talento, saindo, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 ’Tɨꞌɨj aꞌtyéeviꞌcaj aj puꞌij ɨ huaꞌ vástaraꞌ uvéꞌnyej, ajta jeꞌen huatyóochej tɨ jaaxáꞌpuɨꞌɨntareꞌen ɨ túmii jɨmeꞌ.
19 — Depois de muito tempo, o senhor daqueles servos voltou e fez um ajuste de contas com eles.
20 Aꞌɨ́ɨ pu anaquéej ajeꞌréꞌnyej ɨ tɨ anxɨ́ víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajta yaꞌráaꞌ ɨ séecan ɨ anxɨ́ víꞌraꞌaj ɨ tɨ jaamuéꞌtɨj, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Nyavástaraꞌ, muáaj paj anxɨ́ víꞌraꞌaj naatáꞌ ɨ túmii, cásɨꞌ aꞌíj nu jɨn jaamuéꞌtɨj séecan ɨ tɨ ajta anxɨ́ víꞌraꞌaj aráꞌasej.”
20 Aproximando-se o que tinha recebido cinco talentos, entregou outros cinco, dizendo: “O senhor me confiou cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.”
21 Aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ tɨjɨn: “Xáꞌpuɨꞌ paj huarɨ́j, tyámuaꞌ paj naa tyuꞌmuárɨej, ajta aꞌɨ́jna jɨmeꞌ ɨ paj tyámuaꞌ tyuꞌmuárɨej, aꞌɨ́j nu jɨn jéehua tyíꞌmuaꞌijcatyeꞌen iiyeꞌej nyéetzij jimi. Puiꞌtyéemeꞌ pataꞌaj nyajamuan huatáꞌtyamuaꞌveꞌen.”
21 O senhor disse: “Muito bem, servo bom e fiel; você foi fiel no pouco, sobre o muito o colocarei; venha participar da alegria do seu senhor.”
22 Aj puꞌij taꞌij aꞌɨ́ɨn ajeꞌréꞌnyej ɨ tɨ huaꞌpuaj víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Nyavástaraꞌ, muáaj paj huaꞌpuaj víꞌraꞌaj naatáꞌ ɨ túmii, cásɨꞌ, aꞌíj nu jɨn jaamuéꞌtɨj séecan tɨ aꞌyan chaꞌtánaꞌaj huaꞌpuaj víꞌraꞌaj tyaꞌráꞌasej.”
22 — E, aproximando-se também o que tinha recebido dois talentos, disse: “O senhor me confiou dois talentos; eis aqui outros dois que ganhei.”
23 Ajta ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Xáꞌpuɨꞌ paj huarɨ́j, tyámuaꞌ paj naa tyuꞌmuárɨej, ajta aꞌɨ́jna jɨmeꞌ ɨ paj tyámuaꞌ tyuꞌmuárɨej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ cɨ́ɨ naꞌaj, aꞌɨ́j nu jɨn jéehua tyíꞌmuaꞌijcatyeꞌ. Puiꞌtyéemeꞌ pataꞌaj huatáꞌtyamuaꞌveꞌen.”
23 Então o senhor disse: “Muito bem, servo bom e fiel; você foi fiel no pouco, sobre o muito o colocarei; venha participar da alegria do seu senhor.”
24 ’Ajta tɨꞌɨj aꞌɨ́ɨn ajeꞌréꞌnyej ɨ tɨ séej víꞌraꞌaj jaꞌancuriáaꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ tɨjɨn: “Nyavástaraꞌ, nyáaj nu aꞌyan tyáamuaꞌreeriꞌ paj tyáꞌjaaxɨejveꞌ, pajta tyíꞌtzaꞌnacaa joꞌpaj quee tyojoꞌhuástej, pajta néijmiꞌi huariáꞌsɨɨreꞌej tɨꞌɨj tyúꞌcɨɨrej tɨꞌij néijmiꞌi muéetzij muáacɨꞌtyij.
24 — Chegando, por fim, o que tinha recebido um talento, disse: “Sabendo que o senhor é um homem severo, que colhe onde não plantou e ajunta onde não espalhou,
25 Aꞌɨ́j nu jɨn tyíꞌtzɨɨnyaꞌcaꞌaj, nyatɨꞌɨj nyij jaꞌtyeꞌíichaꞌajraa a chóotaꞌ nyajta jeꞌen jaatyáꞌavaatacaꞌ a túmii. Yaꞌcuíj muéetzij tɨ a túmii.”
25 fiquei com medo e escondi o seu talento na terra; aqui está o que é seu.”
26 Ajta ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Muáaj mu paj quee tyámuaꞌ tyuꞌmuárɨej pajta huɨꞌnaꞌseꞌ, tɨpuaꞌaj aꞌyan petyáꞌmuaꞌreeriaj nyaj tyíꞌtzaꞌnacaa jóꞌnyaj quee tyojoꞌhuástej, nyajta néijmiꞌi huariáꞌsɨɨreꞌej tɨꞌij nyéetzij nyaꞌaꞌrij jáꞌraꞌnyij,
26 Mas o senhor respondeu: “Servo mau e preguiçoso! Você sabia que eu colho onde não plantei e ajunto onde não espalhei?
27 aꞌyaa puꞌij tyiꞌxáꞌpuɨꞌɨntacaj paj aꞌáa yóotonyijcheꞌ ɨ túmii huaꞌ jimi ɨ maj túmii tyíꞌnyijtyeꞌ nyej nyij jaꞌancuriáꞌnyijcheꞌ ɨ tɨ nyéetzij nyaꞌaꞌrij nyajta jeꞌen ɨ tɨ jaamuéꞌtɨj.”
27 Então você devia ter entregado o meu dinheiro aos banqueiros, e eu, ao voltar, receberia com juros o que é meu.”
28 Aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj ɨ maj aꞌáa joꞌtyúꞌuucaꞌaj tɨjɨn: “Siataꞌaj jáaꞌriꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ séej víꞌraꞌaj ɨ túmii, siajta jaatáꞌan aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ tamuáamuataꞌ víꞌraꞌaj tyíꞌtoovej.
28 — “Portanto, tirem dele o talento e deem ao que tem dez.
29 Jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ tɨ jéehua tyíꞌijchaꞌɨj, jéetzeꞌ mu tyaataꞌsij, aꞌɨ́j pu jɨn jimi tyaꞌváꞌɨtzeꞌrihuaꞌaj taꞌmej, ajta ɨ tɨ cɨ́ɨ naꞌaj tyíꞌijchaꞌɨj, aꞌɨ́j mu tyoꞌhuáaꞌriꞌraj tyiꞌtɨ́j tɨ caa tyíꞌijchaꞌɨj.
29 Porque a todo o que tem, mais será dado, e terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
30 Siajta aꞌɨ́jcɨ tɨ nye jimi tyíꞌmuarɨeꞌ tɨ quee tyiꞌtɨ́j huɨɨreꞌ, siataꞌaj jiꞌrárɨeenyij mapuaꞌquéj joꞌtɨj joꞌtɨ́caꞌ. Aꞌáa puꞌij huatóoxaamujrityeꞌsij aꞌɨ́jna jɨmeꞌ tɨ jéehua jajpuéetzij jaꞌmej.”
30 Quanto ao servo inútil, lancem-no para fora, nas trevas. Ali haverá choro e ranger de dentes.”
31 ’Aꞌájna xɨcáaraꞌ tɨꞌɨj yavaꞌcányesij aꞌɨ́jna ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, huápuɨꞌɨj naa huaséꞌrihuaꞌaj majta jamuán ɨ maj tajapuá tyíꞌhuɨɨreꞌ, aꞌɨ́ɨ pu huatyéyixaj ɨ ɨpuárij jitze tɨꞌij néijmiꞌi jɨn antyúumuaꞌreeriaj íiyan ɨ cháanacaj japua.
31 — Quando o Filho do Homem vier na sua majestade e todos os anjos com ele, então se assentará no trono da sua glória.
32 Aj mu mij jimi huaꞌajsɨɨrej néijmiꞌcaa ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj aꞌyan séejreꞌ ɨ cháanacaj japua, aꞌɨ́ɨ puꞌij huaꞌpuaquéj huaꞌajsɨɨreꞌej tɨꞌɨj ɨ aꞌtɨ́j jujɨ́meꞌ tyihuáꞌajsɨɨ ɨ cányaꞌxɨɨ, ajta jujɨ́meꞌ ɨ chíiutyee.
32 Todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos:
33 Jumuácaꞌtaꞌ pujmuaꞌ pu huaꞌajsɨɨreꞌej ɨ cányaꞌxɨɨ, ajta juꞌútataꞌ pujmuaꞌ ɨ chíiutyee.
33 porá as ovelhas à sua direita e os cabritos, à sua esquerda.
34 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Rey tɨ puéꞌeen, aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌej aꞌɨ́ɨjma ɨ maj muácaꞌtaꞌ jáꞌsejreꞌ tɨjɨn: “Musioꞌváꞌjuꞌ muaꞌaj mu siaj tyámuaꞌ tyaatáꞌ ɨ nyavástaraꞌ, siataꞌaj jaꞌancuriáꞌan ɨ tɨ jáꞌmuacɨꞌtyij ɨ tɨ tyámuaꞌ éenyeꞌej tɨꞌɨj naꞌaj ɨ Dios tyeetyátaahuacaꞌ ɨ cháanacaj.
34 — Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, benditos de meu Pai! Venham herdar o Reino que está preparado para vocês desde a fundação do mundo.
35 Jiꞌnye muaꞌaj xu tyinaacueꞌej nyatɨꞌɨj huataíꞌcuatacaꞌ, siajta xu jájtyij naatáꞌ nyatɨꞌɨj huataíꞌimuj, muaꞌaj xu siajta naataxɨéꞌvej ujáꞌmuachiꞌtaj tɨꞌɨj quee aꞌtɨ́j nyaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj.
35 Porque tive fome, e vocês me deram de comer; tive sede, e vocês me deram de beber; eu era forasteiro, e vocês me hospedaram;
36 Muaꞌaj xu tyinaatyéechejtyej, nyatɨꞌɨj quee tyiꞌtyáchajcaꞌaj, ajta nyatɨꞌɨj tyiꞌijcuíꞌnyacaꞌ muaꞌaj xu unyojoꞌváꞌmuaariacaꞌ, ajta nyatɨꞌɨj eetyánamiꞌhuacaꞌaj, muaꞌaj xu siajta unyojoꞌtyéesej.”
36 eu estava nu, e vocês me vestiram; enfermo, e me visitaram; preso, e foram me ver.”
37 Aj mu mij ɨ maj tyámuaꞌ tyíꞌtyetyeɨtyee aꞌyan tyuꞌtaꞌíhuoꞌsij tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, ¿aꞌnajnyí tyetyimuaacueꞌej tyatɨꞌɨj muaaséj ɨ paj iꞌcuatacaꞌaj? ¿Aꞌnajnyí jájtyij tyamuaatáꞌ tyatɨꞌɨj muaaséj ɨ paj iꞌmuɨꞌcaꞌaj?
37 — Então os justos perguntarão: “Quando foi que vimos o senhor com fome e lhe demos de comer? Ou com sede e lhe demos de beber?
38 ¿Aꞌnajnyí tyamuaataxɨéꞌvej ɨ tachiꞌtaj patɨꞌɨj quee maꞌjáꞌchajcaꞌaj? ¿Aꞌnajnyí tyetyimuaatyéechejtye patɨꞌɨj quee tyiꞌtyáchajcaꞌaj?
38 E quando foi que vimos o senhor como forasteiro e o hospedamos? Ou nu e o vestimos?
39 ¿Caꞌ aꞌnajnyí tyamuaatyéesej patɨꞌɨj eetyánamiꞌhuacaꞌaj, naꞌríij tyaj umojoꞌváꞌmuaariacaꞌ patɨꞌɨj tyíꞌcuiꞌcaꞌaj?”
39 E quando foi que vimos o senhor enfermo ou preso e fomos visitá-lo?”
40 Ajta ɨ Rey aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌsij tɨjɨn: “Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨjɨn jeꞌej siaj tyihuoꞌtáhuɨɨ aꞌɨ́ɨjma ɨ nyeꞌihuáamuaꞌ, aꞌyaa xu chaꞌtaj sianaꞌaj nyéetzij tyinaatáhuɨɨ.”
40 — O Rei, respondendo, lhes dirá: “Em verdade lhes digo que, sempre que o fizeram a um destes meus pequeninos irmãos, foi a mim que o fizeram.”
41 ’Aj puꞌij taꞌij ɨ rey aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌej aꞌɨ́ɨjma ɨ maj útataꞌ ajaꞌseejreꞌ tɨjɨn: “Siájhuii nye jimi, mu tɨ ɨ Dios puéjtzij jamuaatáꞌsij, séricuj aꞌájna ɨ tɨéj tzajtaꞌ aꞌɨ́ɨn tɨ jimi tyámuaꞌ tyíꞌuurijhuaj ɨ tyiyáaruꞌ, ajta aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj jahuɨɨreꞌ.
41 — Então o Rei dirá também aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, malditos, para o fogo eterno, preparado para o diabo e seus anjos.
42 Jiꞌnye caxu tyinaacueꞌej, nyatɨꞌɨj huataíꞌcuatacaꞌ, caxu siajta jájtyij naatáꞌ nyatɨꞌɨj huataíꞌimuj,
42 Porque tive fome, e vocês não me deram de comer; tive sede, e vocês não me deram de beber;
43 nyatɨꞌɨj quee huatyéchiꞌcaꞌaj caxu naataxɨéꞌvej ɨ juchéj, nyajta quee tyiꞌtyéchajcaꞌaj, siajta muaꞌaj caxu tyinaatyéechejtyej, nyatɨꞌɨj tyiꞌijcuíꞌnyacaꞌ, caxu náamuariacaꞌ, caxu siajta unyojoꞌtyéesej nyatɨꞌɨj namiꞌhuacaꞌaj.”
43 sendo forasteiro, vocês não me hospedaram; estando nu, vocês não me vestiram; achando-me enfermo e preso, vocês não foram me ver.”
44 Aj mu mij aꞌɨ́ɨmaj aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌraj tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, ¿aꞌnajnyí tyamuaaséj patɨꞌɨj huataíꞌcuatacaꞌ, nusu patɨꞌɨj huataíꞌimuj, naꞌríij patɨꞌɨj quee maꞌjáꞌchajcaꞌaj, nusu patɨꞌɨj tyíꞌcuiꞌcaꞌaj, ajta patɨꞌɨj eetyánamiꞌhuacaꞌaj, tyajta jeꞌen quee ityáj muaatáhuɨɨ?”
44 — E eles lhe perguntarão: “Quando foi que vimos o senhor com fome, com sede, forasteiro, nu, enfermo ou preso e não o socorremos?”
45 Aj puꞌij ɨ Rey aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌsij tɨjɨn: “Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨjɨn aꞌɨ́jna jɨmeꞌ siaj quee huoꞌtyáhuɨɨ ɨ nyeꞌihuáamuaꞌ ɨ maj quee tyiꞌtɨ́j jɨn antyúumuaꞌreej, caxu siajta nyéetzij naatyáhuɨɨ.”
45 — Então o Rei responderá: “Em verdade lhes digo que, sempre que o deixaram de fazer a um destes mais pequeninos, foi a mim que o deixaram de fazer.”
46 Aꞌɨ́ɨ mu mij aꞌáa jóꞌjuꞌuj muáꞌjuꞌun joꞌmaj jusén jɨn yaꞌajpuéetzij muáꞌjuꞌun, majta ɨ maj tyámuaꞌ tyíꞌtyetyeɨtyee, aꞌɨ́ɨ júurij muáꞌjuꞌun jusén jɨmeꞌ.
46 E estes irão para o castigo eterno, porém os justos irão para a vida eterna.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.