Mateus 20

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 ’Aꞌyaa pu tyíꞌrɨnyacaa aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj, tɨꞌɨj aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j tɨ úuvaj huahuástej, tapuáꞌrisimaꞌcaj pu iirájraa tɨꞌij aꞌtyán huatáꞌinyeen mej mij tyuꞌmuárɨeꞌen joꞌtɨj tyajáꞌhuasteꞌ.
1 “Pois o reino dos céus é como o dono de uma propriedade que saiu de manhã cedo a fim de contratar trabalhadores para seu vinhedo.
2 Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌxáꞌpuɨꞌɨntariꞌriꞌ tɨ aꞌyan tyihuoꞌnájchityeꞌen aꞌchu séej túmii jɨmeꞌ, tɨꞌquij huoꞌtaꞌítyacaꞌ maj jóꞌcɨɨnyej joꞌtɨj jaꞌhuiityiꞌ ɨ úuvaj.
2 Combinou de pagar uma moeda de prata por um dia de serviço e os mandou trabalhar.
3 Ajtáhuaꞌaj pu iirájraa aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j aꞌtzáaj jéꞌtaꞌ huatyamáꞌcaj ɨ xɨcáj, séecan pu ajtáhuaꞌaj huátyoj aꞌájna joꞌmaj jóosoꞌpii, camu tyiꞌtɨ́j muarɨeꞌcaꞌaj.
3 “Às nove da manhã, estava passando pela praça e viu por ali alguns desocupados.
4 Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Séricuj siajta muaꞌaj, siataꞌaj utyojoꞌváꞌmuarɨeꞌen jóꞌnyaj úuvaj joꞌhuástej, aꞌyaa nu tyajaꞌmuanajchityeꞌej aꞌchu tɨ aꞌyan tyaꞌráanajchi.” Matɨꞌɨj mij ujóꞌjuꞌ.
4 Contratou-os e disse-lhes que, no final do dia, pagaria o que fosse justo.
5 Aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huarɨ́j aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j, ajtáhuaꞌaj pu iirájraa aꞌtzáaj tacuaríixpuaj, ajtáhuaꞌaj tɨꞌɨj arí avéjriꞌ camaꞌcaj ɨ xɨcáj, aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huarɨ́j.
5 E eles foram trabalhar no vinhedo. Ao meio-dia e às três da tarde, fez a mesma coisa.
6 Ajtáhuaꞌaj pu iirájraa tɨꞌɨj arí ancarutyísimaꞌcaj ɨ xɨcáj, ajtáhuaꞌaj pu séecan huátyoj ɨ maj ajoꞌtyúꞌuucaꞌaj joꞌmaj jóosoꞌpii. Aꞌyaa pu tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn: “¿Jiꞌnye een jɨn siaꞌyan huatyuꞌuj tɨꞌɨj naꞌaj íiyaꞌ ɨmuáj?”
6 “Às cinco da tarde, estava outra vez na cidade e viu por ali mais algumas pessoas. ‘Por que vocês não trabalharam hoje?’, perguntou ele.
7 Aꞌyaa mu tyityaatanyúj tɨjɨn: “Capu aꞌtɨ́j maꞌ tajáꞌinyej.” Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Séricuj siajta muaꞌaj, siataꞌaj tyojoꞌváꞌmuarɨeꞌen jóꞌnyaj úuvaj joꞌhuástej.”
7 “‘Porque ninguém nos contratou’, responderam. “Então o proprietário disse: ‘Vão e trabalhem com os outros no meu vinhedo’.
8 ’Tɨꞌɨj huatyéchumuaꞌriacaꞌ, aj puꞌij jaatajé ɨ tɨ tyihuáꞌijtyeꞌ ɨ maj tyíꞌmuɨjhuacaa, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Uhuojoꞌtájee ɨ maj tyíꞌmuarɨeꞌ pataꞌaj tyihuoꞌnájchityeꞌen, aꞌɨ́ɨjma paj anaquéej tyuꞌnájchityeꞌen ɨ maj chúmuaꞌ ɨmuáj ajoꞌréꞌnyej, pajta huaꞌantyityájtɨreꞌen aꞌɨ́ɨjma ɨ maj anaquéej ajoꞌréꞌnyej.”
8 “Ao entardecer, mandou o capataz chamar os trabalhadores e pagá-los, começando pelos que haviam sido contratados por último.
9 Aj mu mij aꞌɨ́ɨmaj ajeꞌréꞌnyej ɨ maj aꞌtzáaj ɨmuáj huatyóohuij tɨꞌɨj arí ancarutyísimaꞌcaj ɨ xɨcáj, aj puꞌij tyihuoꞌnájchij séej ajta séej túmii jɨmeꞌ.
9 Os que foram contratados às cinco da tarde vieram e receberam uma moeda de prata.
10 Tɨꞌquij taꞌij aꞌɨ́ɨjma huacɨꞌɨj maj tyiꞌhuóonajchityeꞌen ɨ maj anaquéej huatyóohuij, aꞌyaa mu mij aꞌɨ́ɨmaj tyíꞌmuaꞌajcaj tɨ jéetzeꞌ tyihuáꞌnajchityeꞌen aꞌɨ́ɨjma, ajta quee aꞌyan tyuꞌrɨ́j, jiꞌnye aꞌyaa mu chaꞌtaj manaꞌaj tyiꞌhuóonajchi séej túmii jɨmeꞌ.
10 Quando chegaram os que foram contratados primeiro, imaginaram que receberiam mais. Contudo, também receberam uma moeda de prata.
11 Matɨꞌɨj tyiꞌhuoonáachityeꞌej, aj mu mij huatyóohuij maj jeꞌej tyiꞌriáꞌmuaꞌtyij aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ tɨ tyichuéj,
11 Ao receber o pagamento, queixaram-se ao proprietário:
12 aꞌyaa mu mij tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj quee íiyaꞌtaj huatyóohuij, séej ooraj muꞌuj tyuꞌmuárɨej, pajta muáaj, aꞌyaa paj chaꞌtaj panaꞌaj tyihuoꞌnájchij patɨꞌɨj ityájma, tyajta ityáj tyetyaꞌráꞌastej séej xɨcáj tyej tyuꞌmuárɨej tɨꞌɨj naꞌaj tyeꞌriáꞌxɨriacaꞌ.”
12 ‘Aqueles trabalharam apenas uma hora e, no entanto, o senhor lhes pagou a mesma quantia que a nós, que trabalhamos o dia todo no calor intenso’.
13 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ jaꞌaꞌrij ɨ úuvaj aꞌyaa pu séej tyuꞌtéꞌexaaj ɨ tɨ anaquéej huatyóochej tɨjɨn: “Cásɨꞌ nyaꞌ amíincuj, canu jeꞌej puaꞌaj muaꞌuurej. ¿Nyiquij pequee aꞌyan tyuꞌtáꞌ muaꞌ nyuucaaj jɨmeꞌ paj tyuꞌmuárɨeꞌen séej túmii jɨmeꞌ?
13 “O proprietário respondeu a um deles: ‘Amigo, não fui injusto. Você não concordou em trabalhar o dia inteiro por uma moeda de prata?
14 Maꞌcuíj ancuriáaꞌ ɨ paj jaamuéꞌtɨj, pajta jóꞌraꞌnyij. Tɨpuaꞌaj nyáaj aꞌyan nyetyáꞌxɨeꞌvaꞌaj nyaj aꞌyan chaꞌtaj nyanaꞌaj tyimuaanájchityeꞌen nyatɨꞌɨj tyaanájchi aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ aꞌtzáaj ɨmuáj huatyóochej tɨꞌɨj arí aancárutyij ɨ xɨcáj,
14 Pegue seu dinheiro e vá. Eu quis pagar ao último trabalhador o mesmo que paguei a você.
15 aꞌɨ́j nu jɨn aꞌyan tyaꞌajxɨéꞌviꞌraꞌ nyaj aꞌyan huárɨnyij jeꞌej nyaj tyáꞌxɨeꞌveꞌ aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ nyaj túmii. ¿Caꞌ jeꞌej puaꞌaj muaꞌasej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ nyaj tyámuaꞌ tyíꞌtyevij?”
15 É contra a lei eu fazer o que quero com o meu dinheiro? Ou você está com inveja porque fui bondoso com os outros?’.
16 Aꞌɨ́j pu jɨn, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj ijíij aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ maj uvéꞌtyajtɨj, aꞌɨ́ɨ mu anáraꞌsij, majta ɨ maj ijíij aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ maj anáatyij, aꞌɨ́ɨ mu uvéꞌtyajtɨrij.
16 “Assim, os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos”.
17 Tɨꞌɨj ɨ Jesús arí aꞌáa joomáꞌcaj aꞌájna a Jerusalén, aꞌɨ́ɨ pu jujɨ́meꞌ huoꞌtajé aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
17 Enquanto subia para Jerusalém, Jesus chamou os doze discípulos e lhes disse, em particular, o que aconteceria com ele:
18 —Tuꞌríj aꞌáa joꞌréꞌnyesij a Jerusalén, joꞌtɨj joꞌtátuiiriꞌhuaj aꞌɨ́jna ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyíꞌijta ɨ tyeyúuj tzajtaꞌ, ajta aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyihuáꞌmuaꞌtyej ɨ yuꞌxarij jitze, aꞌɨ́ɨ mu tyuꞌtáꞌsij mej mij jaajéꞌcaj,
18 “Ouçam, estamos subindo para Jerusalém, onde o Filho do Homem será traído e entregue aos principais sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte
19 majta aꞌɨ́ɨjma huatátuiireꞌsij ɨ maj séej chuéj japua jáꞌmaꞌcan mej mij jaatyáxaahuataj, majta jaatyávaxɨꞌɨj, majta jeꞌen jóꞌtateesij ɨ cúruuj jitze, ajta huéeicaj xɨcáj jitze huatájuuritaj.
19 e o entregarão aos gentios, para que zombem dele, o açoitem e o crucifiquem. No terceiro dia, porém, ele ressuscitará”.
20 Ajta aꞌɨ́jna ɨ huaꞌ náanaj aꞌɨ́jna yojmuaꞌ ɨ Zebedeo, huaꞌ jamuán ɨ juyójmuaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ Jesús jimi ajta jeꞌen tyítunutacaꞌ tɨꞌij tyiꞌtɨ́j jaatáhuaviij.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu veio a Jesus com seus filhos. Ela se ajoelhou diante dele a fim de lhe pedir um favor.
21 Jesús pu aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
21 “O que você quer?”, perguntou ele. Ela respondeu: “Por favor, permita que, no seu reino, meus dois filhos se sentem em lugares de honra ao seu lado, um à sua direita e outro à sua esquerda”.
22 Jesús pu aꞌyan pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
22 Jesus respondeu: “Vocês não sabem o que estão pedindo! São capazes de beber do cálice que estou prestes a beber?”. “Somos!”, disseram eles.
23 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
23 Então Jesus disse: “De fato, vocês beberão do meu cálice. Não cabe a mim, no entanto, dizer quem se sentará à minha direita ou à minha esquerda. Meu Pai preparou esses lugares para aqueles que ele escolheu”.
24 Matɨꞌɨj ɨ séecan ɨ maj tamuáamuataꞌ aráꞌasej jáanamuajriꞌ, jéehua mu huatanyínyuꞌcacucaꞌ aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj huaꞌpuaj.
24 Quando os outros dez discípulos souberam o que os dois irmãos haviam pedido, ficaram indignados.
25 Aj puꞌij ɨ Jesús huoꞌtajé néijmiꞌcaa, tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
25 Então Jesus os reuniu e disse: “Vocês sabem que os governantes deste mundo têm poder sobre o povo, e que os oficiais exercem sua autoridade sobre os súditos.
26 Ajta muaꞌajmaj jimi capu juxɨeꞌveꞌ tɨ aꞌyan tyíꞌeenyeꞌ. Sulu aꞌɨ́jna ɨ tɨ jaxɨeꞌveꞌ tɨ vaꞌcán jɨn tyiꞌtyávaacaj, cheꞌ aꞌɨ́ɨn huoꞌtyáhuɨɨreꞌen ɨ séecan,
26 Entre vocês, porém, será diferente. Quem quiser ser o líder entre vocês, que seja servo,
27 ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ jaxɨeꞌveꞌ tɨ tyeꞌentyájrutyej aꞌɨ́jna jɨmeꞌ ɨ tɨ jéetzeꞌ veꞌéj, cheꞌ aꞌɨ́ɨn puéꞌeenyeꞌ ɨ tɨ caꞌnyéjrij jɨn tyíꞌijtyiꞌreꞌ.
27 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que se torne escravo.
28 Jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, capu aꞌɨ́jna jɨn mujoꞌvéꞌmej mej mij jaatyáhuɨɨreꞌen, sulu taꞌaj huoꞌtyáhuɨɨreꞌen ɨ séecan, ajta huaꞌ jitze maꞌcan huámuɨꞌnyij, tɨꞌij muiꞌcaa huáhuɨɨreꞌen.
28 Pois nem mesmo o Filho do Homem veio para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por muitos”.
29 Matɨꞌɨj aꞌɨ́ɨmaj iiráacɨj aꞌájna a Jericó, jéehua mu tyeɨ́tyee jamuán jóꞌjuꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús.
29 Quando Jesus e seus discípulos saíam de Jericó, uma grande multidão os seguiu.
30 Majta huaꞌpuaj ɨ maj aracúcuꞌnyijmee aꞌáa mu jeꞌtyétyaꞌcaꞌaj véjriꞌ ɨ juyéj jitze, matɨꞌɨj jáanamuajriꞌ tɨ ɨ Jesús ajaꞌváꞌmaꞌcaꞌaj, aꞌyaa mu tyityeetyejíihuajraa tɨjɨn:
30 Dois cegos estavam sentados à beira do caminho e, quando souberam que Jesus vinha naquela direção, começaram a gritar: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
31 Majta ɨ tyeɨ́tyee, aꞌɨ́ɨ mu huaꞌajtyáꞌxɨj, majta huoꞌtáꞌijmuejriꞌ mej mij huatyáapuaꞌrej, majta aꞌɨ́ɨmaj jéetzeꞌ mu caꞌnyíin jɨn huatyejíihuajra aꞌyaa mu tɨjɨn:
31 “Calem-se!”, diziam aos brados os que estavam na multidão. Eles, porém, gritavam ainda mais alto: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
32 Aj puꞌij Jesús oocháxɨj, ajta huoꞌtajé aꞌɨ́ɨjma ɨ maj aracúcuꞌnyijmee, tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
32 Ao ouvi-los, Jesus parou e perguntou: “O que vocês querem que eu lhes faça?”.
33 Aꞌyaa mu tyityaatanyúj tɨjɨn:
33 Eles responderam: “Senhor, nós queremos enxergar!”.
34 Aj puꞌij Jesús huaꞌancuꞌvajxɨ, ajta jeꞌen huaꞌrámuarɨeꞌxɨj ɨ huaꞌjɨꞌsij jitze. Tɨꞌɨj huaꞌrámuarɨeꞌxɨj aj mu mij huarúj, matɨꞌɨj mij atanyéenyeꞌrij muáꞌraa, aj mu mij jamuán joꞌcɨ́j.
34 Jesus teve compaixão deles e tocou-lhes nos olhos. No mesmo instante, passaram a enxergar e o seguiram.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.