Mateus 20

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 ’Aꞌyaa pu tyíꞌrɨnyacaa aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj, tɨꞌɨj aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j tɨ úuvaj huahuástej, tapuáꞌrisimaꞌcaj pu iirájraa tɨꞌij aꞌtyán huatáꞌinyeen mej mij tyuꞌmuárɨeꞌen joꞌtɨj tyajáꞌhuasteꞌ.
1 Porque o reino dos céus é semelhante a um homem, proprietário, que saiu de madrugada a contratar trabalhadores para a sua vinha.
2 Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌxáꞌpuɨꞌɨntariꞌriꞌ tɨ aꞌyan tyihuoꞌnájchityeꞌen aꞌchu séej túmii jɨmeꞌ, tɨꞌquij huoꞌtaꞌítyacaꞌ maj jóꞌcɨɨnyej joꞌtɨj jaꞌhuiityiꞌ ɨ úuvaj.
2 Ajustou com os trabalhadores o salário de um denário por dia, e mandou-os para a sua vinha.
3 Ajtáhuaꞌaj pu iirájraa aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j aꞌtzáaj jéꞌtaꞌ huatyamáꞌcaj ɨ xɨcáj, séecan pu ajtáhuaꞌaj huátyoj aꞌájna joꞌmaj jóosoꞌpii, camu tyiꞌtɨ́j muarɨeꞌcaꞌaj.
3 Cerca da hora terceira saiu, e viu que estavam outros, ociosos, na praça,
4 Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Séricuj siajta muaꞌaj, siataꞌaj utyojoꞌváꞌmuarɨeꞌen jóꞌnyaj úuvaj joꞌhuástej, aꞌyaa nu tyajaꞌmuanajchityeꞌej aꞌchu tɨ aꞌyan tyaꞌráanajchi.” Matɨꞌɨj mij ujóꞌjuꞌ.
4 e disse-lhes: Ide também vós para a vinha, e dar-vos-ei o que for justo. E eles foram.
5 Aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huarɨ́j aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j, ajtáhuaꞌaj pu iirájraa aꞌtzáaj tacuaríixpuaj, ajtáhuaꞌaj tɨꞌɨj arí avéjriꞌ camaꞌcaj ɨ xɨcáj, aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj huarɨ́j.
5 Outra vez saiu, cerca da hora sexta e da nona, e fez o mesmo.
6 Ajtáhuaꞌaj pu iirájraa tɨꞌɨj arí ancarutyísimaꞌcaj ɨ xɨcáj, ajtáhuaꞌaj pu séecan huátyoj ɨ maj ajoꞌtyúꞌuucaꞌaj joꞌmaj jóosoꞌpii. Aꞌyaa pu tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn: “¿Jiꞌnye een jɨn siaꞌyan huatyuꞌuj tɨꞌɨj naꞌaj íiyaꞌ ɨmuáj?”
6 Responderam-lhe eles: Porque ninguém nos contratou. Disse-lhes ele: Ide também vós para a vinha.
7 Aꞌyaa mu tyityaatanyúj tɨjɨn: “Capu aꞌtɨ́j maꞌ tajáꞌinyej.” Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Séricuj siajta muaꞌaj, siataꞌaj tyojoꞌváꞌmuarɨeꞌen jóꞌnyaj úuvaj joꞌhuástej.”
7 Responderam-lhe eles: Porque ninguém nos contratou. Disse-lhes ele: Ide também vós para a vinha.
8 ’Tɨꞌɨj huatyéchumuaꞌriacaꞌ, aj puꞌij jaatajé ɨ tɨ tyihuáꞌijtyeꞌ ɨ maj tyíꞌmuɨjhuacaa, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Uhuojoꞌtájee ɨ maj tyíꞌmuarɨeꞌ pataꞌaj tyihuoꞌnájchityeꞌen, aꞌɨ́ɨjma paj anaquéej tyuꞌnájchityeꞌen ɨ maj chúmuaꞌ ɨmuáj ajoꞌréꞌnyej, pajta huaꞌantyityájtɨreꞌen aꞌɨ́ɨjma ɨ maj anaquéej ajoꞌréꞌnyej.”
8 Ao anoitecer, disse o senhor da vinha ao seu mordomo: Chama os trabalhadores, e paga-lhes o salário, começando pelos últimos até os primeiros.
9 Aj mu mij aꞌɨ́ɨmaj ajeꞌréꞌnyej ɨ maj aꞌtzáaj ɨmuáj huatyóohuij tɨꞌɨj arí ancarutyísimaꞌcaj ɨ xɨcáj, aj puꞌij tyihuoꞌnájchij séej ajta séej túmii jɨmeꞌ.
9 Chegando, pois, os que tinham ido cerca da hora undécima, receberam um denário cada um.
10 Tɨꞌquij taꞌij aꞌɨ́ɨjma huacɨꞌɨj maj tyiꞌhuóonajchityeꞌen ɨ maj anaquéej huatyóohuij, aꞌyaa mu mij aꞌɨ́ɨmaj tyíꞌmuaꞌajcaj tɨ jéetzeꞌ tyihuáꞌnajchityeꞌen aꞌɨ́ɨjma, ajta quee aꞌyan tyuꞌrɨ́j, jiꞌnye aꞌyaa mu chaꞌtaj manaꞌaj tyiꞌhuóonajchi séej túmii jɨmeꞌ.
10 Vindo, então, os primeiros, pensaram que haviam de receber mais; mas do mesmo modo receberam um denário cada um.
11 Matɨꞌɨj tyiꞌhuoonáachityeꞌej, aj mu mij huatyóohuij maj jeꞌej tyiꞌriáꞌmuaꞌtyij aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ tɨ tyichuéj,
11 E ao recebê-lo, murmuravam contra o proprietário, dizendo:
12 aꞌyaa mu mij tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj quee íiyaꞌtaj huatyóohuij, séej ooraj muꞌuj tyuꞌmuárɨej, pajta muáaj, aꞌyaa paj chaꞌtaj panaꞌaj tyihuoꞌnájchij patɨꞌɨj ityájma, tyajta ityáj tyetyaꞌráꞌastej séej xɨcáj tyej tyuꞌmuárɨej tɨꞌɨj naꞌaj tyeꞌriáꞌxɨriacaꞌ.”
12 Estes últimos trabalharam somente uma hora, e os igualastes a nós, que suportamos a fadiga do dia inteiro e o forte calor.
13 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ jaꞌaꞌrij ɨ úuvaj aꞌyaa pu séej tyuꞌtéꞌexaaj ɨ tɨ anaquéej huatyóochej tɨjɨn: “Cásɨꞌ nyaꞌ amíincuj, canu jeꞌej puaꞌaj muaꞌuurej. ¿Nyiquij pequee aꞌyan tyuꞌtáꞌ muaꞌ nyuucaaj jɨmeꞌ paj tyuꞌmuárɨeꞌen séej túmii jɨmeꞌ?
13 Mas ele, respondendo, disse a um deles: Amigo, não te faço injustiça; não ajustaste comigo um denário?
14 Maꞌcuíj ancuriáaꞌ ɨ paj jaamuéꞌtɨj, pajta jóꞌraꞌnyij. Tɨpuaꞌaj nyáaj aꞌyan nyetyáꞌxɨeꞌvaꞌaj nyaj aꞌyan chaꞌtaj nyanaꞌaj tyimuaanájchityeꞌen nyatɨꞌɨj tyaanájchi aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ aꞌtzáaj ɨmuáj huatyóochej tɨꞌɨj arí aancárutyij ɨ xɨcáj,
14 Toma o que é teu, e vai-te; eu quero dar a este último tanto como a ti.
15 aꞌɨ́j nu jɨn aꞌyan tyaꞌajxɨéꞌviꞌraꞌ nyaj aꞌyan huárɨnyij jeꞌej nyaj tyáꞌxɨeꞌveꞌ aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ nyaj túmii. ¿Caꞌ jeꞌej puaꞌaj muaꞌasej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ nyaj tyámuaꞌ tyíꞌtyevij?”
15 Não me é lícito fazer o que quero do que é meu? Ou é mau o teu olho porque eu sou bom?
16 Aꞌɨ́j pu jɨn, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj ijíij aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ maj uvéꞌtyajtɨj, aꞌɨ́ɨ mu anáraꞌsij, majta ɨ maj ijíij aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ maj anáatyij, aꞌɨ́ɨ mu uvéꞌtyajtɨrij.
16 Assim os últimos serão primeiros, e os primeiros serão últimos.
17 Tɨꞌɨj ɨ Jesús arí aꞌáa joomáꞌcaj aꞌájna a Jerusalén, aꞌɨ́ɨ pu jujɨ́meꞌ huoꞌtajé aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
17 Estando Jesus para subir a Jerusalém, chamou à parte os doze e no caminho lhes disse:
18 —Tuꞌríj aꞌáa joꞌréꞌnyesij a Jerusalén, joꞌtɨj joꞌtátuiiriꞌhuaj aꞌɨ́jna ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyíꞌijta ɨ tyeyúuj tzajtaꞌ, ajta aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyihuáꞌmuaꞌtyej ɨ yuꞌxarij jitze, aꞌɨ́ɨ mu tyuꞌtáꞌsij mej mij jaajéꞌcaj,
18 Eis que subimos a Jerusalém, e o Filho do homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas, e eles o condenarão à morte,
19 majta aꞌɨ́ɨjma huatátuiireꞌsij ɨ maj séej chuéj japua jáꞌmaꞌcan mej mij jaatyáxaahuataj, majta jaatyávaxɨꞌɨj, majta jeꞌen jóꞌtateesij ɨ cúruuj jitze, ajta huéeicaj xɨcáj jitze huatájuuritaj.
19 e o entregarão aos gentios para que dele escarneçam, e o açoitem e crucifiquem; e ao terceiro dia ressuscitará.
20 Ajta aꞌɨ́jna ɨ huaꞌ náanaj aꞌɨ́jna yojmuaꞌ ɨ Zebedeo, huaꞌ jamuán ɨ juyójmuaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ Jesús jimi ajta jeꞌen tyítunutacaꞌ tɨꞌij tyiꞌtɨ́j jaatáhuaviij.
20 Aproximou-se dele, então, a mãe dos filhos de Zebedeu, com seus filhos, ajoelhando-se e fazendo-lhe um pedido.
21 Jesús pu aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
21 Perguntou-lhe Jesus: Que queres? Ela lhe respondeu: Concede que estes meus dois filhos se sentem, um à tua direita e outro à tua esquerda, no teu reino.
22 Jesús pu aꞌyan pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
22 Jesus, porém, replicou: Não sabeis o que pedis; podeis beber o cálice que eu estou para beber? Responderam-lhe: Podemos.
23 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
23 Então lhes disse: O meu cálice certamente haveis de beber; mas o sentar-se à minha direita e à minha esquerda, não me pertence concedê-lo; mas isso é para aqueles para quem está preparado por meu Pai.
24 Matɨꞌɨj ɨ séecan ɨ maj tamuáamuataꞌ aráꞌasej jáanamuajriꞌ, jéehua mu huatanyínyuꞌcacucaꞌ aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj huaꞌpuaj.
24 E ouvindo isso os dez, indignaram-se contra os dois irmãos.
25 Aj puꞌij ɨ Jesús huoꞌtajé néijmiꞌcaa, tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
25 Jesus, pois, chamou-os para junto de si e lhes disse: Sabeis que os governadores dos gentios os dominam, e os seus grandes exercem autoridades sobre eles.
26 Ajta muaꞌajmaj jimi capu juxɨeꞌveꞌ tɨ aꞌyan tyíꞌeenyeꞌ. Sulu aꞌɨ́jna ɨ tɨ jaxɨeꞌveꞌ tɨ vaꞌcán jɨn tyiꞌtyávaacaj, cheꞌ aꞌɨ́ɨn huoꞌtyáhuɨɨreꞌen ɨ séecan,
26 Não será assim entre vós; antes, qualquer que entre vós quiser tornar-se grande, será esse o que vos sirva;
27 ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ jaxɨeꞌveꞌ tɨ tyeꞌentyájrutyej aꞌɨ́jna jɨmeꞌ ɨ tɨ jéetzeꞌ veꞌéj, cheꞌ aꞌɨ́ɨn puéꞌeenyeꞌ ɨ tɨ caꞌnyéjrij jɨn tyíꞌijtyiꞌreꞌ.
27 e qualquer que entre vós quiser ser o primeiro, será vosso servo;
28 Jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, capu aꞌɨ́jna jɨn mujoꞌvéꞌmej mej mij jaatyáhuɨɨreꞌen, sulu taꞌaj huoꞌtyáhuɨɨreꞌen ɨ séecan, ajta huaꞌ jitze maꞌcan huámuɨꞌnyij, tɨꞌij muiꞌcaa huáhuɨɨreꞌen.
28 assim como o Filho do homem não veio para ser servido, mas para servir, e para dar a sua vida em resgate de muitos.
29 Matɨꞌɨj aꞌɨ́ɨmaj iiráacɨj aꞌájna a Jericó, jéehua mu tyeɨ́tyee jamuán jóꞌjuꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús.
29 Saindo eles de Jericó, seguiu-o uma grande multidão;
30 Majta huaꞌpuaj ɨ maj aracúcuꞌnyijmee aꞌáa mu jeꞌtyétyaꞌcaꞌaj véjriꞌ ɨ juyéj jitze, matɨꞌɨj jáanamuajriꞌ tɨ ɨ Jesús ajaꞌváꞌmaꞌcaꞌaj, aꞌyaa mu tyityeetyejíihuajraa tɨjɨn:
30 e eis que dois cegos, sentados junto do caminho, ouvindo que Jesus passava, clamaram, dizendo: Senhor, Filho de Davi, tem compaixão de nós.
31 Majta ɨ tyeɨ́tyee, aꞌɨ́ɨ mu huaꞌajtyáꞌxɨj, majta huoꞌtáꞌijmuejriꞌ mej mij huatyáapuaꞌrej, majta aꞌɨ́ɨmaj jéetzeꞌ mu caꞌnyíin jɨn huatyejíihuajra aꞌyaa mu tɨjɨn:
31 E a multidão os repreendeu, para que se calassem; eles, porém, clamaram ainda mais alto, dizendo: Senhor, Filho de Davi, tem compaixão de nós.
32 Aj puꞌij Jesús oocháxɨj, ajta huoꞌtajé aꞌɨ́ɨjma ɨ maj aracúcuꞌnyijmee, tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
32 E Jesus, parando, chamou-os e perguntou: Que quereis que vos faça?
33 Aꞌyaa mu tyityaatanyúj tɨjɨn:
33 Disseram-lhe eles: Senhor, que se nos abram os olhos.
34 Aj puꞌij Jesús huaꞌancuꞌvajxɨ, ajta jeꞌen huaꞌrámuarɨeꞌxɨj ɨ huaꞌjɨꞌsij jitze. Tɨꞌɨj huaꞌrámuarɨeꞌxɨj aj mu mij huarúj, matɨꞌɨj mij atanyéenyeꞌrij muáꞌraa, aj mu mij jamuán joꞌcɨ́j.
34 E Jesus, movido de compaixão, tocou-lhes os olhos, e imediatamente recuperaram a vista, e o seguiram.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.