Lucas 15
Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NTLH
1 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj huáꞌjijvaꞌcaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj tyíꞌtɨcɨj, majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jeꞌej puaꞌaj tyityetyúuchaꞌɨj, aꞌɨ́ɨ mu ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ Jesús jimi mej mij jáanamuaj.
1 Certa ocasião, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram perto de Jesus para o ouvir.
2 Majta ɨ fariseos, majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyúumuaꞌtyej ɨ yuꞌxarij jitze Moisés tɨ joꞌyúꞌxacaꞌ, aꞌɨ́ɨ mu aꞌyan tyíꞌxajtacaꞌaj tɨjɨn:
2 Os fariseus e os mestres da Lei criticavam Jesus, dizendo: — Este homem se mistura com gente de má fama e toma refeições com eles.
3 Aj puꞌij Jesús séej nyúucarij jɨn tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌyan tɨjɨn:
3 Então Jesus contou esta parábola :
4 —Tɨpuaꞌaj sɨ́ɨj cányaꞌxɨɨ tyíyaꞌmuaj maj anxɨtyej aráꞌasej, ajta jeꞌen séej joꞌrɨeenyij, ¿nyiquee aꞌáa huojoꞌtyáhuiityeꞌsij ɨ séecan a ɨtzitáj, ajta jeꞌen jaariáꞌhuoosij ɨ sɨ́ɨj tɨ jóꞌvej ꞌasta naꞌaj quee jáatyoonyij?
4 — Se algum de vocês tem cem ovelhas e perde uma, por acaso não vai procurá-la? Assim, deixa no campo as outras noventa e nove e vai procurar a ovelha perdida até achá-la.
5 Tɨꞌɨj jáatyoonyij, aj puꞌij huatóotyamuaꞌveꞌsij, tɨꞌɨj ij uhuatyóoratziiraj.
5 Quando a encontra, fica muito contente e volta com ela nos ombros.
6 Tɨꞌquij joꞌmej ɨ juchéj, aj puꞌij juꞌ amíincustyamuaꞌ huatájeevij, ajta aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌej tɨjɨn: “Siataꞌaj huatóotyamuaꞌveꞌen nyaj jamuán, jiꞌnye nuꞌríj jáatyoj ɨ cányaꞌaj nyaj yóꞌrɨeecaꞌaj.”
6 Chegando à sua casa, chama os amigos e vizinhos e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha ovelha perdida.”
7 Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨ aꞌyan tyíꞌeen u tajapuá Dios tɨ jáꞌsejreꞌ, tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j seequéj tyúꞌmuaꞌtyij tɨꞌij quee cheꞌ jeꞌej puaꞌaj tyiꞌtyúuchaꞌɨɨj, tɨꞌij ajta aꞌyan huárɨnyij jeꞌej tɨ ɨ Dios tyáꞌxɨeꞌveꞌ, aꞌɨ́ɨ mu ɨ maj ɨ Dios jimi jáꞌsejreꞌ jéetzeꞌ jutyamuaꞌveꞌ aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ aꞌtɨ́j tɨ tyáꞌantzaahuaj ɨ Dios jimi, mequee aꞌɨ́ɨmaj jɨmeꞌ séecan ɨ maj muiꞌij, ɨ maj tyámuaꞌ tyíꞌtyetyeɨtyee, ɨ tɨquee huáꞌɨtziityeꞌ maj seequéj tyúꞌmuaꞌtyij.
7 — Pois eu lhes digo que assim também vai haver mais alegria no céu por um pecador que se arrepende dos seus pecados do que por noventa e nove pessoas boas que não precisam se arrepender.
8 ’Tɨpuaꞌaj íitɨꞌ aꞌyan tyíꞌtoovaꞌaj aꞌchu tamuáamuataꞌ túmii. ¿Nyiquij quee aꞌyan rɨnyij tɨpuaꞌaj séej joꞌrɨeenyij? Aꞌɨ́ɨ pu tɨéj antyíteeraj, tɨꞌquij iiríꞌichoꞌtaj ɨ juchiꞌtáj, tyámuaꞌ pu tyíꞌhuoonyij ꞌasta naꞌaj quee jáatyoonyij.
8 Jesus continuou:
9 Tɨꞌɨj jáatyoonyij, juꞌ amíincustyamuaꞌ pu huatájeevij, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj véjriꞌ huacháatɨmee, aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌsij tɨjɨn: “Siataꞌaj huatóotyamuaꞌveꞌen nyaj jamuán, jiꞌnye nuꞌríj jáatyoj ɨ túmii nyaj yóꞌrɨeecaꞌaj.”
9 E, quando a encontra, convida as amigas e vizinhas e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha moeda perdida.”
10 Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨ aꞌyan tyíꞌrɨnyacaa u tajapuá ɨ Dios jimi, ajta aꞌɨ́ɨmaj jimi ɨ maj jahuɨɨreꞌ. Aꞌɨ́ɨ mu jutyamuaꞌveꞌ aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ tɨꞌɨj sɨ́ɨj tɨ jeꞌej puaꞌaj tyiꞌtyúuchaꞌɨɨcaꞌaj huatyóochenyij tɨ seequéj tyúꞌmuaꞌtyij ɨ Dios jimi.
10 — Pois eu digo a vocês que assim também os anjos de Deus se alegrarão por causa de um pecador que se arrepende dos seus pecados.
11 Jesús pu ajtáhuaꞌaj séej nyúucarij jɨn tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌyan tɨjɨn:
11 E Jesus disse ainda:
12 Ajta aꞌɨ́jna ɨ yójraꞌ tɨ páꞌrɨꞌɨj, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa ɨ jutáataj tɨjɨn: “Pataꞌaj tyinaatáꞌan nyéetzij tɨ tyíꞌnyacɨꞌtyij patɨꞌɨj quee cheꞌ majáꞌhuaꞌtan.” Ajta aꞌɨ́jna ɨ táatajraꞌ, aꞌɨ́ɨ pu jéꞌtaꞌ tyaatáꞌ néijmiꞌi aꞌchu tɨ tyíꞌijchaꞌɨɨcaꞌaj.
12 Certo dia o mais moço disse ao pai: “Pai, quero que o senhor me dê agora a minha parte da herança.”
13 Aꞌtzúj aꞌtyéeviꞌcaj tɨꞌquij aꞌɨ́jna ɨ tɨ páꞌrɨꞌɨj, aꞌɨ́ɨ pu néijmiꞌi tyuꞌtój ɨ táatajraꞌ tɨ tyaatáꞌ. Ajta jeꞌen ɨmuáj jeꞌej huárupij aꞌɨ́jna ɨ yójraꞌ, aꞌáa pu jaꞌráꞌaj séej ɨ chuéj japua. Aꞌáa puꞌij jaꞌ yoꞌtyáaxɨjtye ɨ túmii tɨ jaꞌancuriáacaꞌaj tɨꞌɨj tyúꞌtoo táatajraꞌ tɨ tyaatáꞌ, jiꞌnye jeꞌej pu puaꞌaj tyiꞌtyúuchaꞌɨɨcaꞌaj.
13 Poucos dias depois, o filho mais moço ajuntou tudo o que era seu e partiu para um país que ficava muito longe. Ali viveu uma vida cheia de pecado e desperdiçou tudo o que tinha.
14 Tɨꞌɨj néijmiꞌi huatyáaxɨjtye, aj puꞌij jéehua huataíꞌcuatacaꞌ aꞌájna ɨ séej chuéj japua, ajta joꞌtyáꞌɨtziij tyiꞌtɨ́j tɨ huácuaꞌnyij.
14 — O rapaz já havia gastado tudo, quando houve uma grande fome naquele país, e ele começou a passar necessidade.
15 Aj puꞌij séej jimi aꞌtɨ́j ajoꞌréꞌnyej tɨꞌij jaatáꞌan tɨ tyuꞌmuárɨeꞌen, ajta aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j aꞌyaa pu tyaatáꞌ tɨ aꞌáa tyojoꞌmuárɨeꞌen joꞌmaj tuíixuj jeꞌrúꞌuj tɨꞌij tyihuóꞌcueꞌtyej.
15 Então procurou um dos moradores daquela terra e pediu ajuda. Este o mandou para a sua fazenda a fim de tratar dos porcos.
16 Huápuɨꞌɨj pu huataíꞌcuatacaꞌ aꞌɨ́jna ɨ tɨ páꞌrɨꞌɨj, aꞌyaa pu tyaꞌajpuéjtzicaꞌaj, ajta jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj tɨ jáacuaꞌnyij aꞌɨ́jcɨ ɨ cútzapeꞌej tuíixuj maj jacuaꞌajcaj, ajta capu aꞌtɨ́j jatáꞌcariaꞌaj tɨ tyiꞌtɨ́j huácuaꞌnyij.
16 Ali, com fome, ele tinha vontade de comer o que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17 Aj puꞌij uhuóomuaꞌtzɨj, aꞌyaa pu tyuꞌmuáꞌaj tɨjɨn: “Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jahuɨɨreꞌ ɨ táataj, matɨꞌɨj manaꞌaj puaꞌmáj juxáahuaj mu tyíꞌcuaꞌ. Ajta tyaꞌváꞌɨtzeꞌrii huaꞌ jimi, nyajta nyáaj iiyeꞌej nu huatyéjve naꞌmeꞌríiaj ɨ nyej iꞌcuaj jɨmeꞌ.
17 Caindo em si, ele pensou: “Quantos trabalhadores do meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui morrendo de fome!
18 Naaréꞌmej ɨ táataj jimi, aꞌyaa nu tyaatéꞌexaatyeꞌej tɨjɨn: Táataj, jéehua nu ootyáꞌɨtzee ɨ Dios jimi, nyajta ajimi.
18 Vou voltar para a casa do meu pai e dizer: ‘Pai, pequei contra Deus e contra o senhor
19 Capu cheꞌ aꞌyan tyiꞌtyéevijtɨj paj aꞌyan naatámuaꞌtyij yee nyiyóoj. Pataꞌaj aꞌyan nyojoꞌmuaꞌraj patɨꞌɨj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj ajimi tyíꞌmuarɨeꞌ.”
19 e não mereço mais ser chamado de seu filho. Me aceite como um dos seus trabalhadores.’ ”
20 Tɨꞌquij jóꞌraa, aj puꞌij aꞌáa joꞌmej ɨ jutáataj jimi.
20 Então saiu dali e voltou para a casa do pai.
21 Ajta aꞌɨ́jna ɨ yójraꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Táataj, jéehua nu ootyáꞌɨtzee ɨ Dios jimi, nyajta ajimi. Capu cheꞌ aꞌyan tyiꞌtyéevijtɨj paj aꞌyan tyinaatájeevej yee nyiyóoj.”
21 E o filho disse: “Pai, pequei contra Deus e contra o senhor e não mereço mais ser chamado de seu filho!”
22 Ajta aꞌɨ́jna ɨ táatajraꞌ, aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌ tɨjɨn: “Caꞌnácan meseꞌvéꞌchuij ɨ síicuꞌrij tɨ jéetzeꞌ naa een siaj sij aꞌɨ́jcɨ juꞌcáchejtyeꞌen, siajta anyíiraj juꞌcárujtyiꞌ ɨ xɨtyáaraꞌ jitze, siajta jaꞌajtácaꞌqueetyeꞌen.
22 — Mas o pai ordenou aos empregados: “Depressa! Tragam a melhor roupa e vistam nele. Ponham um anel no dedo dele e sandálias nos seus pés.
23 Siajta ɨ visáaruꞌ ajaꞌvaꞌjaj ɨ tɨ jéetzeꞌ puꞌchiraꞌ, siataꞌaj jáameꞌnyij. Tyicheꞌ tyuꞌyéꞌestej, tyajta tyúꞌcuaꞌnyij taxáahuaj.
23 Também tragam e matem o bezerro gordo. Vamos começar a festejar
24 Jiꞌnye ɨ nyiyóoj puꞌríj muꞌ jeꞌréꞌnyej. Tɨ aꞌyan cuxáa arí mu jóꞌmuɨꞌɨjcaa, ajta jeꞌen huatájuuriacaꞌ, tɨ ajta joꞌvajcaa tyajta tyeríj jáatyoj.” Aj mu mij huatyóochej mej tyúꞌyeꞌestej.
24 porque este meu filho estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
25 ’Ajta aꞌɨ́jna ɨ yójraꞌ tɨ vástɨꞌ, aꞌáa pu jaꞌhuaꞌ tyajaꞌmuarɨeꞌcaꞌaj. Tɨꞌɨj arí ajaꞌvaꞌmáꞌcaj véjriꞌ joꞌtɨj joꞌtyéjvee ɨ chiꞌij, aꞌɨ́ɨ pu jáanamuajriꞌ mej tyíꞌcuiinacaꞌaj, majta tyíꞌnyeꞌ.
25 — Enquanto isso, o filho mais velho estava no campo. Quando ele voltou e chegou perto da casa, ouviu a música e o barulho da dança.
26 Tɨꞌɨj ij séej huatajé ɨ tɨ jahuɨɨreꞌ ɨ yoꞌpuáaraꞌan, aj puꞌij aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ jeꞌej maj rɨjcaj.
26 Então chamou um empregado e perguntou: “O que é que está acontecendo?”
27 Ajta ɨ tɨ tyíꞌhuɨɨreꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Puꞌríj uvéꞌnyej aꞌjúuj, ajta aꞌ táataj pu jaataꞌíjtacaꞌ maj jáameꞌnyij ɨ visáaruꞌ tɨ jéetzeꞌ puꞌchiraꞌ aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ tɨ uvéꞌnyej jimi ɨ jutáataj tyámuaꞌ éenyeꞌej.”
27 — O empregado respondeu: “O seu irmão voltou para casa vivo e com saúde. Por isso o seu pai mandou matar o bezerro gordo.”
28 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ vástɨꞌ, tɨꞌɨj aꞌyan tyáanamuajriꞌ, aj puꞌij huatanyúꞌcacaꞌ, capu jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj tɨ utyájrutyej u chiꞌtáj, ajta ɨ yoꞌpuáaraꞌan, aꞌɨ́ɨ pu iirájraa tɨꞌɨj ij uyoꞌtajé, jéehua pu naa tyeetyéeje tɨꞌij utyájrutyej u chiꞌtáj.
28 — O filho mais velho ficou zangado e não quis entrar. Então o pai veio para fora e insistiu com ele para que entrasse.
29 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ vástɨꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa ɨ jutáataj tɨjɨn: “Cásɨꞌ, nyatɨꞌɨj nyanaꞌaj yatyuꞌcaj, jéehua nu tyíꞌmuarɨeꞌ, canu aꞌnáj tyiꞌtɨ́j jɨn ootyáꞌɨtzee ajimi, néijmiꞌi nu jɨn tyaꞌráꞌastej jeꞌej paj tyinaataꞌíj, pajta muáaj, capáj aꞌnáj tyiꞌtɨ́j naatáꞌ nyi séej ɨ chíiu ɨ nyaj jɨn tyuꞌyéꞌestej huaꞌ jamuán ɨ nyaꞌ amíincustyamuaꞌ.
29 Mas ele respondeu: “Faz tantos anos que trabalho como um escravo para o senhor e nunca desobedeci a uma ordem sua. Mesmo assim o senhor nunca me deu nem ao menos um cabrito para eu fazer uma festa com os meus amigos.
30 Pajta muáaj, aꞌyaa paj huarɨ́j, aꞌmújna muaꞌ yój aꞌɨ́ɨ pu úucaa jamuán jaaxɨ́jtye néijmiꞌi ɨ paj tyaatáꞌ, ajta tɨꞌɨj uvéꞌnyej, muáaj paj jáameꞌrij ɨ visáaruꞌ tɨ jéetzeꞌ puꞌchiraꞌ.”
30 Porém esse seu filho desperdiçou tudo o que era do senhor, gastando dinheiro com prostitutas. E agora ele volta, e o senhor manda matar o bezerro gordo!”
31 Ajta aꞌɨ́jna ɨ yoꞌpuáaraꞌan, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Nyiyóoj, muáaj paj aꞌnáj tɨnaꞌaj nyaj jamuán yahuácaj, ajta néijmiꞌi ɨ nyaj tyíꞌijchaꞌɨj, muéetzij pu tyíꞌmuaꞌaꞌrij.
31 — Então o pai respondeu: “Meu filho, você está sempre comigo, e tudo o que é meu é seu.
32 Ajta aꞌmújna muaꞌ júuj, aꞌyaa pu éenyeꞌej tɨꞌɨj muɨꞌchíj, jiꞌnye capu majáꞌhuaꞌtacaꞌaj, aꞌyaa puꞌij ijíij cuxáa tɨ huatájuuriacaꞌ. Aꞌɨ́ɨ pu joꞌvajcaa, ajta puꞌríj huataséjre, aꞌɨ́j pu jɨn aꞌyan tyúuxɨeꞌveꞌ tyaj huátatyamuaꞌveꞌen, tyajta tyuꞌyéꞌestej.”
32 Mas era preciso fazer esta festa para mostrar a nossa alegria. Pois este seu irmão estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.