Lucas 12

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ tyeɨ́tyee, jéehua mu ajtyáxɨɨriacaꞌ, aꞌyaa mu aráꞌaxcaa aꞌchu huaꞌpuaj víꞌraꞌaj nusu huéeicaj víꞌraꞌaj, aꞌɨ́j mu jɨn huápuɨꞌɨj áꞌcatacaꞌaj. Ajta aꞌɨ́jna ɨ Jesús, aꞌɨ́ɨ pu anaquéej tyihuaꞌtyixáatyaꞌajraa aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j aꞌyan tɨjɨn:
1 Quando as multidões cresceram a ponto de haver milhares de pessoas atropelando-se e pisando umas nas outras, Jesus concentrou seu ensino nos discípulos, dizendo: “Tenham cuidado com o fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 Jiꞌnye tyiꞌtɨ́j maj muaꞌreej ɨ tyeɨ́tyee avíitzij jɨmeꞌ aꞌɨ́ɨ pu muaꞌreeriꞌhuan, ajta tyiꞌtɨ́j maj avaatacaꞌaj aꞌɨ́ɨ pu huataséjreꞌsij.
2 Virá o dia em que tudo que está encoberto será revelado, e tudo que é secreto será divulgado.
3 Aꞌyaa puꞌij aꞌɨ́jcɨ ɨ paj jaataxájtacaꞌ tɨ́caꞌristeꞌ, aꞌɨ́ɨ pu huatánamuajreꞌej tújcaꞌrij tzajtaꞌ, ajta aꞌɨ́jna ɨ paj jaataxájtacaꞌ xájtariꞌ u chiꞌtáj, Dios pu jaataxájtaj caꞌnyíin jɨmeꞌ aꞌájna ɨ chiꞌij japua.
3 O que vocês disseram no escuro será ouvido às claras, e o que conversaram a portas fechadas será proclamado dos telhados.
4 ’Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ mu siaj nyaꞌ amíincustyamuaꞌ puéꞌeen, caxu huáꞌtzɨɨnyeꞌej aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jaayíꞌtɨn maj jaajéꞌcaj ɨ siaj jatyáhueꞌraꞌ, jiꞌnye camu jaayíꞌtɨn maj joꞌpuáꞌrityeꞌen ɨ jaꞌmua júuricamej.
4 “Meus amigos, não tenham medo daqueles que matam o corpo; depois disso, nada mais podem lhes fazer.
5 Nyajta nyáaj nu jamuaatéꞌexaatyeꞌej aꞌtɨ́j siaj tzɨɨnyeꞌej, aꞌɨ́j xu tzɨɨnyeꞌej aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ jaayíꞌtɨn tɨ jaajéꞌcaj ɨ siaj jatyáhueꞌraꞌ, tɨ ajta jaayíꞌtɨn tɨ aꞌáa yóorɨeenyij ɨ jaꞌmua júuricamej ɨ tɨéj jitze tɨquee aꞌnáj jáꞌmuɨꞌnyij. Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨjɨn: siataꞌaj aꞌɨ́j huátzɨɨnyeꞌen.
5 Mas eu lhes direi a quem devem temer. Temam a Deus, que tem o poder de matar e lançar no inferno. Sim, a esse vocês devem temer.
6 ’Caxu jeꞌej tyityóomuaꞌajcaj. ¿Nyi mequee aꞌyan tyíꞌnajchitaj aꞌchu huaꞌpuaj meeruꞌ anxɨ́vicaa jɨmeꞌ ɨ pínaꞌsee? Camu jéehua tyáꞌnajchij ɨ pínaꞌsee, ajta ɨ Dios capu huojoꞌhuaꞌnaj.
6 “Qual é o preço de cinco pardais? Duas moedas de cobre? E, no entanto, Deus não se esquece de nenhum deles.
7 Ajta jaꞌmua jɨmeꞌ, Dios pu jamuaꞌreej aꞌchu tɨ sɨ́ɨj ajta sɨ́ɨj avaꞌcɨpuaj, aꞌɨ́ɨ pu arí jaatyéꞌitej. Aꞌɨ́j xu jɨn quee tyíꞌtzɨɨnyeꞌej, jiꞌnye muaꞌaj xu jéetzeꞌ jitzán juxɨeꞌveꞌ mequee ɨ pínaꞌsee.
7 Até os cabelos de sua cabeça estão todos contados. Portanto, não tenham medo; vocês são muito mais valiosos que um bando inteiro de pardais.
8 ’Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ, aꞌtɨ́j tɨnaꞌaj tɨ aꞌyan tyuꞌtaxáj ɨ tyeɨ́tyee tzajtaꞌ tɨ nyéetzij náꞌtzaahuatyeꞌ, nyáaj ɨ nyaj nyajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, aꞌyaa nu nyajta tyaataxájta aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tajapuá tyíꞌhuɨɨreꞌ ɨ Dios jimi,
8 “Eu lhes digo a verdade: quem me reconhecer aqui, diante das pessoas, o Filho do Homem o reconhecerá na presença dos anjos de Deus.
9 ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ naatyáhueꞌtaj aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ tyeɨ́tyee, aꞌyaa nu chaꞌtaj tyaataxájta aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ ɨ Dios jimi tɨjɨn canu jamuaꞌtyej.
9 Mas quem me negar aqui será negado diante dos anjos de Deus.
10 ’Dios pu tyihuoꞌtúꞌuunyiꞌraj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jeꞌej puaꞌaj tyíꞌnyaxaj nyéetzij ɨ nyaj nyajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, ajta capu aꞌnáj tyihuoꞌtúꞌuunyiꞌraj aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jeꞌej puaꞌaj tyaataxáj ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios.
10 Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, mas quem blasfemar contra o Espírito Santo não será perdoado.
11 ’Matɨꞌɨj jamuáꞌanviꞌtɨj aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyeyúuj tzajtaꞌ tyíꞌijta, nusu aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tyiꞌtɨ́j jɨn antyúumuaꞌreej, caxu jeꞌej tyityóomuaꞌajcaj jeꞌej siaj tyityeetyóonaj nusu jeꞌej siaj tyuꞌtaxájtaj,
11 “Quando vocês forem julgados nas sinagogas e diante dos governantes e das autoridades, não se preocupem com o modo como se defenderão nem com o que dirão,
12 jiꞌnye tɨꞌɨj jamuáacɨꞌtyij siaj tyuꞌtaxáj, aꞌɨ́ɨ pu ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios tyajaꞌmuamuaꞌtyen jeꞌej siaj yeꞌej tyuꞌtaxájtaj.
12 pois o Espírito Santo, naquele momento, lhes dará as palavras certas”.
13 Sɨ́ɨj tɨ huaꞌ tzajtaꞌ ajoꞌtyávaacaꞌaj, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa ɨ Jesús tɨjɨn:
13 Então alguém da multidão gritou: “Mestre, por favor, diga a meu irmão que divida comigo a herança de meu pai!”.
14 Jesús pu aꞌyan tyuꞌtanyúj tɨjɨn:
14 Jesus respondeu: “Amigo, quem me pôs como juiz sobre vocês para decidir essas coisas?”.
15 Ajta aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
15 Em seguida, disse: “Cuidado! Guardem-se de todo tipo de ganância. A vida de uma pessoa não é definida pela quantidade de seus bens”.
16 Tɨꞌɨj ij séej nyúucarij jɨn tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌyan tɨjɨn:
16 Então lhes contou uma parábola: “Um homem rico tinha uma propriedade fértil que produziu boas colheitas.
17 Tɨꞌɨj ij aꞌyan tyiꞌriáꞌmuaꞌaj tɨjɨn: “¿Jiꞌnye náarɨnyij? Capu cheꞌ maꞌ jáaɨꞌrij jóꞌnyaj jeꞌej yóꞌuurej ɨ tɨ huácɨɨriacaꞌ.”
17 Pensou consigo: ‘O que devo fazer? Não tenho espaço para toda a minha colheita’.
18 Aj puꞌij aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn: “Nuꞌríj jamuaꞌreej jeꞌej nyaj huárɨnyij. Nyetyuꞌtyúꞌuuna ɨ tyíꞌnyechoorij matɨj tyuꞌváatɨmee, nyajta jeꞌen séecan ájtaahuaxɨꞌsij tɨ jéetzeꞌ viváajmaꞌaj jáꞌraꞌnyij, nyatɨꞌɨj nyij aꞌúun juꞌtyáꞌtoosij ɨ tɨ tyúꞌcɨɨriacaꞌ, nyajta néijmiꞌi ɨ nyaj tyíꞌijchaꞌɨj.
18 Por fim, disse: ‘Já sei! Vou derrubar os celeiros e construir outros maiores. Assim terei espaço suficiente para todo o meu trigo e meus outros bens.
19 Nyajta jeꞌen aꞌyan tyuꞌtaxájtaj ɨ nyatzájtaꞌ tɨjɨn: Nuꞌríj néijmiꞌi tyíꞌijchaꞌɨj, tyámuaꞌ pu tyéꞌtyeeren tɨ tyámuaꞌ tyinaatyáhuɨɨreꞌsij, nuꞌríj nyaj huányasoꞌpeꞌen, nyicheꞌ tyíꞌcuaꞌajcaj, nyajta yaꞌcaj, nyajta huányetyamuaꞌveꞌen.”
19 Então direi a mim mesmo: Amigo, você guardou o suficiente para muitos anos. Agora descanse! Coma, beba e alegre-se!’.
20 Ajta ɨ Dios pu aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn: “Muáaj mu paj quee maꞌúumuaꞌrej, ijíij tɨ́caꞌ paj muɨꞌnyij, ¿aꞌtanyíj tyíꞌcɨꞌtyij aꞌɨ́jna ɨ paj tyámuaꞌ tyúꞌruuj?”
20 “Mas Deus lhe disse: ‘Louco! Você morrerá esta noite. E, então, quem ficará com o fruto do seu trabalho?’.
21 Aꞌyaa pu tyeꞌmej aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj jaxɨeꞌveꞌ maj jéehua tyiꞌijchaꞌɨ́ɨj, ajta camu tyiꞌtɨ́j tyíꞌchaꞌɨj ɨ Dios jimi.
21 “Sim, é loucura acumular riquezas terrenas e não ser rico para com Deus”.
22 Tɨꞌquij ɨ Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨjɨn:
22 Então, voltando-se para seus discípulos, Jesus disse: “Por isso eu lhes digo que não se preocupem com a vida diária, se terão o suficiente para comer, ou com o corpo, se terão o suficiente para vestir.
23 Jéetzeꞌ pu ɨ jaꞌmua júuricamej juxɨeꞌveꞌ quee ɨ cueꞌráj, ajta jéetzeꞌ juxɨeꞌveꞌ ɨ jaꞌmuatyévij quee ɨ siaj tyiꞌtyóocheꞌtyee.
23 Pois a vida é mais que comida, e o corpo é mais que roupa.
24 Cásɨꞌ siahuoꞌséj mu cuaꞌtzáaj, camu tyíꞌhuastyaa, camu majta tyíꞌtzaꞌnacaa, camu tyichíꞌ ɨ maj tzajtaꞌ tyámuaꞌ yóꞌuurej ɨ maj meríj jájsɨɨ, capu jeꞌej óocheꞌ pu ɨ Dios tyihuáꞌcueꞌtyej. Siajta muaꞌaj jéetzeꞌ xu jimi juxɨeꞌveꞌ ɨ Dios mequee ɨ cuaꞌtzáaj.
24 Observem os corvos. Eles não plantam nem colhem, nem guardam comida em celeiros, pois Deus os alimenta. E vocês valem muito mais que qualquer pássaro.
25 ¿Aꞌtanyíj jaayíꞌtɨn tɨ jéetzeꞌ áꞌtyeeviꞌin tɨ júurij jáꞌraꞌnyij aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ tɨ jéehua tyúumuaꞌtziityeꞌ?
25 Qual de vocês, por mais preocupado que esteja, pode acrescentar ao menos uma hora à sua vida?
26 Tɨpuaꞌaj sequée jaayíꞌtɨhuaꞌan siaj aꞌyan huárɨnyij, ¿jiꞌnye een jɨmeꞌ sij tyíꞌmuaꞌtzej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ tyáꞌɨtzeereꞌ?
26 E, se não podem fazer uma coisa tão pequena, de que adianta se preocupar com as maiores?
27 ’Cásɨꞌ setyuꞌséj mu xúuxuꞌuj jeꞌej tɨ tyíꞌhuaseꞌ, capu tyíꞌmuɨjhuacaa capu ajta tyíꞌitzacaa. Ajta jéetzeꞌ pu naa huaséꞌrin quee ɨ Salomón ɨ tɨ tyiꞌtyávaacaꞌaj rey jɨmeꞌ, capu aꞌnáj aꞌyan tyuꞌyóochejtyej tyiꞌtɨ́j jɨmeꞌ tɨ naa huaséꞌrin tɨꞌɨj mu xúuxuꞌuj.
27 “Observem como crescem os lírios. Não trabalham nem fazem suas roupas e, no entanto, nem Salomão em toda a sua glória se vestiu como eles.
28 Tɨpuaꞌaj ɨ Dios tyámuaꞌ tyéꞌchaꞌɨj ɨ xúuxuꞌuj tɨ aꞌáa jáꞌhuaseꞌ aꞌɨtzitáj, ajta yaa ariáꞌpuaꞌaj mu jaaréꞌvejchi, matɨꞌɨj mij jaatyáteeraj, jéetzeꞌ puꞌij muaꞌajmaj tyajamuaatáꞌsij ɨ siaj tyuꞌtyóochejtyeꞌen, muaꞌaj mu siaj quee tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
28 E, se Deus veste com tamanha beleza as flores que hoje estão aqui e amanhã são lançadas ao fogo, não será muito mais generoso com vocês, gente de pequena fé?
29 Aꞌɨ́j pu jɨn caxu jeꞌej tyityóomuajtyej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ tyiꞌtɨ́j siaj cuaꞌnyij, nusu jeꞌej siaj tyíꞌtyeyeꞌen.
29 “Não se inquietem com o que comer e o que beber. Não se preocupem com essas coisas.
30 Jiꞌnye néijmiꞌi matɨꞌɨj manaꞌaj puaꞌmáj yan huacháatɨmee ɨ cháanacaj japua, aꞌyaa mu aꞌɨ́jcɨ jɨn tyíꞌmuaꞌtzej, siajta muaꞌaj xu tyivástaraꞌ tajapuá tɨ jáꞌsejreꞌ, aꞌɨ́ɨ pu arí jamuaꞌreej tyiꞌtɨ́j tɨ jamuáꞌɨtziityeꞌ.
30 Elas ocupam os pensamentos dos pagãos de todo o mundo, mas seu Pai já sabe do que vocês precisam.
31 Jéetzeꞌ xu jáahuoonyij ɨ Dios tɨ jɨn tyíꞌijta, aj xu sij néijmiꞌi tyaꞌancuriáaꞌsij ɨ tɨ tyajamuáꞌɨtziityeꞌ.
31 Busquem, acima de tudo, o reino de Deus, e todas essas coisas lhes serão dadas.
32 ’Nyetyeɨ́ɨtyeristyamuaꞌ, caxu tyíꞌzɨɨnyeꞌej tyij siajta cɨ́ɨ sianaꞌaj aráꞌasej, aꞌɨ́jna ɨ siaj jajvástaraꞌ aꞌɨ́ɨ pu jamuaatáꞌsij siaj utyájrutyej joꞌtɨj aꞌɨ́ɨn tyejéꞌijtaj.
32 “Não tenham medo, pequeno rebanho, pois seu Pai tem grande alegria em lhes dar o reino.
33 Siataꞌaj tyúꞌtoonyij ɨ siaj tyíꞌijchaꞌɨj siajta tyihuoꞌriáan ɨ maj quee jeꞌej tyéejviicueꞌ, aj xu sij tajapuá jéehua tyajáꞌajsɨɨreꞌsij ɨ tɨ tyajamuaatyáhuɨɨreꞌsij, aꞌyaa pu éenyeꞌej jaꞌmej tɨꞌɨj átoꞌrij tɨquee aꞌnáj huatyápaꞌnaj, ajta joꞌmaj quee aꞌnáj joꞌtyárutyij ɨ náhuaꞌrij, majta quee aꞌnáj yoꞌrɨésij ɨ cɨrimíisee.
33 “Vendam seus bens e deem aos necessitados. Com isso, ajuntarão tesouros no céu, e as bolsas no céu não se desgastam nem se desfazem. Seu tesouro estará seguro; nenhum ladrão o roubará e nenhuma traça o destruirá.
34 Jiꞌnye joꞌtɨj tyiꞌtɨ́j jamuajaꞌajchaꞌɨɨreꞌ aꞌáa pu ajta jaꞌséeriaꞌaj jaꞌmej ɨ jaꞌmuaxɨéjnyuꞌcaa.
34 Onde seu tesouro estiver, ali também estará seu coração.”
35 ’Tyámuaꞌ xu huóoꞌuurej siaj sij tyuꞌtyáhuɨɨreꞌen, sióocheꞌ atanyéjnyeꞌrij tɨꞌɨj aꞌtɨ́j tɨ antyitátzaveꞌ.
35 “Estejam vestidos, prontos para servir, e mantenham suas lâmpadas acesas,
36 Aꞌyaa xu éenyeꞌej xáꞌjuꞌun matɨꞌɨj ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ aꞌtɨ́j jimi tɨ aꞌáa joꞌmej joꞌmaj tyejeꞌyeꞌestej aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ sɨ́ɨj huatyényeɨɨchij, majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ móocheꞌ mu tyiꞌchóꞌveꞌej muáꞌjuꞌun aꞌtzáaj tɨ uvéꞌnyesij aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyihuáꞌijtyeꞌ, mej mij jiyeꞌtzín tyaꞌantácuunyeꞌ tɨꞌɨj aꞌɨ́ɨn tyeꞌejtyátoꞌsixɨꞌɨn ɨ puéertaj jitze.
36 como se esperassem o seu senhor voltar do banquete de casamento. Então poderão abrir-lhe a porta e deixá-lo entrar no momento em que ele chegar e bater.
37 Tyámuaꞌ pu tyihuoꞌtyáhuɨɨreꞌsij aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ tɨꞌɨj huoꞌséj ɨ maj jachoꞌveꞌ aꞌtzáaj tɨ uvéꞌnyesij aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyihuáꞌijtyeꞌ. Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨmeꞌ, aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyihuáꞌijtyeꞌ, aꞌɨ́ɨ pu tyámuaꞌ juꞌuurej tɨꞌij huoꞌtyáhuɨɨreꞌen, ajta huoꞌtaꞌíjtyeꞌsij maj ajtyáaraꞌasej ɨ méesaj jitze, tɨꞌij tyihuóꞌcueꞌtyej.
37 Os servos que estiverem prontos, aguardando seu retorno, serão recompensados. Eu lhes digo a verdade: ele mesmo se vestirá como servo, indicará onde vocês se sentarão e os servirá enquanto estão à mesa!
38 Tyámuaꞌ pu tyihuoꞌtyáhuɨɨreꞌsij aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ tɨpuaꞌaj móoj jachoꞌvaꞌaj, aꞌtzáaj tɨ uvéꞌnyesij aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyihuáꞌijtyeꞌ, tɨpuaꞌaj jéꞌtaꞌ tɨ́caꞌ uvéꞌnyej nusu tapuáꞌrisimaꞌcaj.
38 Quer ele venha no meio da noite, quer de madrugada, ele recompensará os servos que estiverem prontos.
39 Aꞌyaa xu muaꞌaj tyáꞌmuaꞌreeriaj tɨjɨn, aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyichíꞌ, tɨpuaꞌaj jamuaꞌreeriaj aꞌtzáaj tɨ aráꞌiixaj ɨ náhuaꞌrij, capu jaatáꞌsij tɨ anáꞌastij tɨꞌij tyuꞌnáhuaꞌan.
39 “Entendam isto: se o dono da casa soubesse exatamente a que horas o ladrão viria, não permitiria que a casa fosse arrombada.
40 Siajta muaꞌaj, tyámuaꞌ xu sij siajta huóꞌuurej, jiꞌnye nyáaj, ɨ nyaj nyajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, aj nu uvéꞌnyesij siatɨꞌɨj puaꞌaj quee pu tyámuamuaꞌreꞌ.
40 Estejam também sempre preparados, pois o Filho do Homem virá quando menos esperam”.
41 Pedro pu aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
41 Então Pedro perguntou: “Senhor, essa ilustração se aplica apenas a nós, ou a todos?”.
42 Tavástaraꞌ pu aꞌyan tyuꞌtanyúj tɨjɨn:
42 O Senhor respondeu: “O servo fiel e sensato é aquele a quem o senhor encarrega de chefiar os demais servos da casa e alimentá-los.
43 Tyámuaꞌ pu tyeꞌmej aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ tɨ tyíꞌhuɨɨreꞌ tɨꞌɨj uvéꞌnyej aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ, ajta jeꞌen jáatyoonyij aꞌyan rɨjcaj jeꞌej tɨ tyaataꞌíj.
43 Se o senhor voltar e constatar que seu servo fez um bom trabalho,
44 Jeꞌcan jɨmeꞌ nu aꞌyan tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ, néijmiꞌi pu tyéꞌchaꞌɨɨrasteꞌen aꞌchu tɨ tyiꞌtɨ́j tyíchaꞌɨɨj aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ.
44 eu lhes digo a verdade: ele colocará todos os seus bens sob os cuidados desse servo.
45 Ajta tɨpuaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌhuɨɨreꞌ aꞌyan tyíꞌmuaꞌajcaj yee mu pu jaꞌ jéꞌtyeeren aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyináachaꞌɨɨraj, ajta quee íiyaꞌtaj uvéꞌnyesij, aj puꞌij huatyóochesij tɨ huoꞌtyávaxɨꞌɨn aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ, ɨ maj tyétyacaa ajta ɨ maj úucaa, ajta pu huatyóochesij tɨ tyúꞌcuaꞌnyij, ajta tɨ nahuáj ucáayeꞌen tɨꞌɨj ij huatyátahueesij,
45 O que acontecerá, porém, se o servo pensar: ‘Meu senhor não voltará tão cedo’, e começar a espancar os outros servos, a comer e a beber e se embriagar?
46 ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ, aꞌɨ́ɨ pu uvéꞌnyesij aꞌnáj tɨpuaꞌaj quee jachoꞌveꞌ, ajta aꞌtzáaj tɨpuaꞌaj quee putyamuaꞌriáacaj, aj puꞌij jéehua puéjtzij jaatáꞌsij, aꞌyaa pu chaꞌtaj naꞌaj tyáꞌcɨꞌtyij tɨꞌɨj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj ootyáꞌɨtzeerej ɨ Dios jimi.
46 O senhor desse servo voltará em dia em que não se espera e em hora que não se conhece, cortará o servo ao meio e lhe dará o mesmo destino dos incrédulos.
47 ’Aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌhuɨɨreꞌ tɨ jamuaꞌreej jeꞌej tɨ tyáꞌxɨeꞌveꞌ aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ, ajta quee tyámuaꞌ eenyeꞌen, nusu quee aꞌyan rɨjcaj jeꞌej tɨ tyáꞌxɨeꞌveꞌ ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ, jéehua puꞌij javeenyij aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ.
47 “O servo que conhece a vontade do seu senhor e não se prepara nem segue as instruções dele será duramente castigado.
48 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌhuɨɨreꞌ tɨquee jamuaꞌreej jeꞌej tɨ tyáꞌxɨeꞌveꞌ ɨ tɨ tyéꞌijtyeꞌ, cɨ́ɨ puꞌuj tyeꞌréꞌvesij tɨpuaꞌaj jeꞌej puaꞌaj huárɨnyij. Aꞌtɨ́j maj jéehua tyuꞌtáꞌ, jéehua mu majta tyaatáhuaviiraj, ajta aꞌtɨ́j maj jéetzeꞌ jitzán tyíꞌcaꞌnyej jéehua mu majta tyaatáhuaviiraj.
48 Mas aquele que não a conhece e faz algo errado será castigado com menos severidade. A quem muito foi dado, muito será pedido; e a quem muito foi confiado, ainda mais será exigido.”
49 ’Aꞌɨ́j nu jɨn mu joꞌvéꞌmej nyej nyij puéjtzij huoꞌtáꞌan aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jeꞌej puaꞌaj rɨcɨj íiyan ɨ cháanacaj japua. Ajta aꞌyaa pu tyinaꞌráanajchi tɨ arí huatyóochenyij.
49 “Eu vim para incendiar a terra, e gostaria que já estivesse em chamas!
50 Aꞌyaa pu nyéetzij tyíꞌnyacɨꞌtyij nyaj jéehua jajpuéetzij naꞌmej, jéehua pu jeꞌej puaꞌaj nyaꞌaj jaꞌmej ꞌasta naꞌaj quee néijmiꞌi tyeꞌentyipuáꞌrej.
50 No entanto, tenho de passar por um batismo e estou angustiado até que ele se realize.
51 ¿Nyij aꞌyan tyajamuáꞌmiteerasteꞌ nyaj aꞌɨ́jcɨ jɨn mujoꞌvéꞌmej mej mij tyámuaꞌ tyíꞌtyechajcaj íiyan ɨ cháanacaj japua? Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨjɨn canu, sulu mej mij jéꞌtaꞌ huácɨɨnyej.
51 Vocês pensam que vim trazer paz à terra? Não! Eu vim causar divisão!
52 Ajta ijíij tɨ yujoꞌqueꞌtɨj jaꞌmej, ɨ maj anxɨ́vij ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj sequée manaꞌaj ajaꞌchej, aꞌɨ́ɨ mu jéꞌtaꞌ ootajúꞌ, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj huéeicaj, aꞌɨ́ɨ mu huaꞌaj jaaxɨejviꞌraj ɨ maj huaꞌpuaj, majta ɨ maj huaꞌpuaj, aꞌyaa mu chaꞌtaj tyihuaꞌaj jaaxɨejviꞌraj ɨ maj huéeicaj.
52 De agora em diante, numa mesma casa cinco pessoas estarão divididas: três contra duas e duas contra três.
53 Aꞌɨ́ɨ pu ɨ yoꞌpuáaraꞌan jajaaxɨéeviꞌraj jaꞌmej ɨ juyój, ajta ɨ yójraꞌ aꞌyaa pu chaꞌtaj naꞌaj tyaꞌjaaxɨéeviꞌraj jaꞌmej ɨ jutáataj, ajta ɨ náanajraꞌ, aꞌyaa pu chaꞌtaj tyaꞌjaaxɨéeviꞌraj jaꞌmej ɨ juyój tɨ íitaj, ajta aꞌɨ́jna ɨ yójraꞌ tɨ íitɨꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajta jajaxɨéeviꞌraj jaꞌmej ɨ junáanaj. Ajta ɨ muꞌnyáaraꞌ ɨ tɨ íitɨꞌ ɨ tɨ ucaríj, aꞌɨ́ɨ pu ajta jajaaxɨéeviꞌraj jaꞌmej ɨ jumuꞌ tɨ íitɨꞌ, ajta aꞌɨ́jna ɨ muꞌnyáaraꞌ tɨ íjmueꞌestɨꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajta jajaaxɨéeviꞌraj jaꞌmej ɨ jumuꞌ tɨ ucaríj.
53 “O pai ficará contra o filho e o filho contra o pai; a mãe contra a filha e a filha contra a mãe; a sogra contra a nora e a nora contra a sogra”.
54 Jesús pu ajta aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj ɨ tyeɨ́tyee tɨjɨn:
54 Então Jesus se voltou para a multidão e disse: “Quando vocês veem nuvens se formando no oeste, dizem: ‘Vai chover’. E têm razão.
55 Naꞌríij tɨpuaꞌaj huatáꞌaacarej tɨ yúutyej pujmuaꞌ jeꞌtanyéj, aꞌyaa xu tyíꞌxaxaꞌaj tɨjɨn huáxɨcaj pu jaꞌmej, ajta aꞌyan tyeꞌmej.
55 Quando sopra o vento sul, dizem: ‘Hoje vai fazer calor’. E assim ocorre.
56 Muaꞌaj mu siaj quee maꞌumuámuaꞌreꞌ, muaꞌaj xu jaayíꞌtɨn jeꞌej siaj yeꞌej tyuꞌtaxáj jeꞌej tɨ tyiꞌtɨ́j rɨnyij ɨ jútyeꞌ, nusu íiyan ɨ cháanacaj japua, ¿jiꞌnye siaj sij quee jaayíꞌtɨn siaj jaataxáj jeꞌej tɨ tyiꞌtɨ́j rɨnyij jaꞌmua jimi aꞌíjcɨ xɨcáaraꞌ jitze?
56 Hipócritas! Sabem interpretar as condições do tempo na terra e no céu, mas não sabem interpretar o tempo presente.
57 ’¿Jiꞌnye pequee asɨ́ɨj aꞌjimi jáꞌxaꞌpuɨꞌɨntareꞌ jeꞌej tɨ tyiꞌtɨ́j tyiꞌtyéevijtɨj?
57 “Por que não decidem por si mesmos o que é certo?
58 Tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j tyiꞌtɨ́j ajitze huapuáꞌrityeꞌen, pataꞌaj jaatáhuaviij siaj jaaxáꞌpuɨꞌɨntareꞌen, naꞌríij quee aꞌɨ́ɨ pu muáꞌviꞌtɨn ɨ juéesij jimi, tɨꞌquij ɨ juées muéetzij tyuꞌtátuiireꞌsij aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ arósee, majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ arósee, aꞌɨ́ɨ mu mueꞌtyánasij.
58 Quando você e seu adversário estiverem a caminho do tribunal, procurem acertar as diferenças antes de chegar lá. Do contrário, pode ser que o acusador o entregue ao juiz, e o juiz, a um oficial que o lançará na prisão.
59 Aꞌyaa nu tyíꞌmuaꞌixaatyeꞌ tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨmeꞌ, camu muiꞌrátoosij ꞌasta panaꞌaj quee tyuꞌnájchij néijmiꞌi aꞌchu maj muajijveꞌ.
59 Eu lhe digo: você não será solto enquanto não tiver pago até o último centavo”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.