Atos 19
Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs ARC
1 Tɨꞌɨj ooj ɨ Apolo aꞌáa joꞌtyávaacaꞌaj aꞌájna a Corinto, Pablo pu huáraa muiꞌcaquéj tɨꞌɨj naꞌaj tyiꞌchájtaꞌnajmee aꞌáa tɨ huatacaꞌaj a Asia. Tɨꞌɨj ij téꞌej aꞌáa jaꞌráꞌaj aꞌájna a Éfeso, joꞌtɨj jéehua huojoꞌtyoj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
1 E sucedeu que, enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo, tendo passado por todas as regiões superiores, chegou a Éfeso e, achando ali alguns discípulos,
2 Aꞌyaa pu tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
2 disse-lhes: Recebestes vós já o Espírito Santo quando crestes? E eles disseram-lhe: Nós nem ainda ouvimos que haja Espírito Santo.
3 Aj puꞌij ɨ Pablo aꞌyan tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
3 Perguntou-lhes, então: Em que sois batizados, então? E eles disseram: No batismo de João.
4 Pablo pu aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
4 Mas Paulo disse: Certamente João batizou com o batismo do arrependimento, dizendo ao povo que cresse no que após ele havia de vir, isto é, em Jesus Cristo.
5 Matɨꞌɨj jáanamuajriꞌ, aj mu mij huáɨꞌhuacaꞌ nyúucaritzeꞌ ɨ Jesús.
5 E os que ouviram foram batizados em nome do Senhor Jesus.
6 Ajta tɨꞌɨj ɨ Pablo huaꞌváꞌmuarɨeꞌxɨj ɨ huaꞌ muꞌúutzeꞌ, aj puꞌij ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios huatyáꞌɨtzee huaꞌ tzajtaꞌ. Matɨꞌɨj mij huatyóohuij maj tyuꞌxáj nyúucarij jɨmeꞌ ɨ maj quee xu jaayíꞌtɨhuaꞌaj, majta maj tyuꞌtaxáj ɨ Dios jitze maꞌcan.
6 E, impondo-lhes Paulo as mãos, veio sobre eles o Espírito Santo; e falavam línguas e profetizavam.
7 Aꞌyaa mu aꞌchu tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj ɨ tyétyacaa aráꞌaxcaa.
7 Estes eram, ao todo, uns doze varões.
8 Huéeicaj máxcɨrɨeꞌ pu áꞌtyeej tɨ ɨ Pablo ujaꞌtáꞌnyinyiicaꞌaj huaꞌ tyeyúuj tzajtaꞌ, joꞌtɨj tyihuajaꞌixaatyaꞌcaꞌaj quee tyíꞌtzɨɨnyeꞌej, ajta huaꞌtyámueꞌtɨsimaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ jɨn ɨ Dios tyíꞌijta.
8 E, entrando na sinagoga, falou ousadamente por espaço de três meses, disputando e persuadindo-os acerca do Reino de Deus.
9 Majta séecan, camu jáanamuajriꞌ ɨ nyúucarij tɨ huáꞌixaatyaꞌcaꞌaj, sulu aꞌyaa mu mij jeꞌej puaꞌaj tyíꞌxajtacaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee tzajtaꞌ. Tɨꞌquij ɨ Pablo aváꞌraj aꞌájna huaꞌ tzajtaꞌ, ajta séecan joꞌvíꞌtɨj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, aꞌájna joꞌmaj tyihuajaꞌmuaꞌtyej, joꞌtɨj jaꞌchej ɨ tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Tirano. Aꞌáa pu aꞌnáj tɨnaꞌaj tyihuáꞌixaatyaꞌcaꞌaj,
9 Mas, como alguns deles se endurecessem e não obedecessem, falando mal do Caminho perante a multidão, retirou-se deles e separou os discípulos, disputando todos os dias na escola de um certo Tirano.
10 aꞌyaa pu huarɨ́j aꞌchu huaꞌpuaj nyinyiꞌraꞌaj tɨ aꞌyan tyihuáꞌmuaꞌtyajcaꞌaj, aꞌɨ́j mu jɨn néijmiꞌi ɨ maj aꞌáa joꞌcháatɨmaꞌcaa aꞌájna a Asia ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan, majta ɨ maj séej chuéj japua jáꞌmaꞌcan, aꞌɨ́ɨ mu jáanamuajriꞌ ɨ nyúucariaꞌraꞌ ɨ tavástaraꞌ.
10 E durou isto por espaço de dois anos, de tal maneira que todos os que habitavam na Ásia ouviram a palavra do Senhor Jesus, tanto judeus como gregos.
11 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Pablo, vaꞌcán pu jɨn tyámuaꞌ tyíꞌuuriajcaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee tzajtaꞌ aꞌɨ́jcɨ jitze maꞌcan ɨ Dios,
11 E Deus, pelas mãos de Paulo, fazia maravilhas extraordinárias,
12 tɨꞌɨj ajta aꞌɨ́jna ɨ paanyújraꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo, nusu tyíꞌcaanariaꞌraꞌ, tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j huaꞌ japua áan tyojoꞌojpíjxɨꞌɨn ɨ mej tyíꞌcucuiꞌ, aj mu mij tyámuaꞌ rɨnyij, majta ɨ tyiyáaruꞌuj iiráajuꞌ ɨ maj huaꞌ tzajtaꞌ séejreꞌ ɨ tyeɨ́tyee.
12 de sorte que até os lenços e aventais se levavam do seu corpo aos enfermos, e as enfermidades fugiam deles, e os espíritos malignos saíam.
13 Majta séecan ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan ɨ maj a cáayej jitze ajcácɨꞌcaꞌaj, aꞌɨ́ɨ mu huiꞌtamuárityahuaꞌaj ɨ tyiyáaruꞌuj ɨ maj huaꞌ tzajtaꞌ séjriaꞌcaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee, máaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj maj aꞌyan huárɨnyij nyúucariaꞌraꞌ jitze ɨ Jesús, aꞌɨ́j mu jɨn aꞌyan tyihuáꞌjeevacaꞌaj ɨ tyiyáaruꞌsee tɨjɨn:
13 E alguns dos exorcistas judeus, ambulantes, tentavam invocar o nome do Senhor Jesus sobre os que tinham espíritos malignos, dizendo: Esconjuro-vos por Jesus, a quem Paulo prega.
14 Aꞌyaa mu rɨjcaa ɨ maj aráahuaꞌpuaj aráꞌaxcaj ɨ maj yójmuaꞌmuaꞌ puéꞌeen aꞌɨ́jcɨ ɨ aꞌtɨ́j tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Esceva, ɨ tɨ tyihuáꞌijtyaꞌcaꞌaj ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ u tyeyúuj tzajtaꞌ.
14 Os que faziam isto eram sete filhos de Ceva, judeu, principal dos sacerdotes.
15 Aj puꞌij aꞌyan tyuꞌtanyúj aꞌɨ́jna ɨ tyiyáaruꞌ tɨjɨn:
15 Respondendo, porém, o espírito maligno, disse: Conheço a Jesus e bem sei quem é Paulo; mas vós, quem sois?
16 Tɨꞌɨj aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ, aj puꞌij aꞌɨ́jna ɨ tyiyáaruꞌ jiyeꞌtzín huaꞌ jitze rájve, ajta huoꞌmuéꞌtɨj tɨꞌɨj huoꞌtyényoꞌsiꞌij. Matɨꞌɨj mij huatóoꞌuj mamuámuaꞌviꞌij majta tyiꞌpuéetyiꞌhuaj.
16 E, saltando neles o homem que tinha o espírito maligno e assenhoreando-se de dois, pôde mais do que eles; de tal maneira que, nus e feridos, fugiram daquela casa.
17 Majta ɨ maj aꞌáa jáꞌchajcaꞌaj aꞌájna a Éfeso, ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan, majta ɨ maj séej chuéj japua jáꞌmaꞌcan, néijmiꞌi mu jáamuaꞌreeriꞌ jeꞌej tɨ tyiꞌtɨ́j huóꞌruuj, aꞌɨ́j mu jɨn tyuꞌtátzɨɨn. Matɨꞌɨj mij jéetzeꞌ mueꞌtɨ́j jaamuaꞌaj aꞌɨ́jcɨ ɨ tavástaraꞌ Jesús.
17 E foi isto notório a todos os que habitavam em Éfeso, tanto judeus como gregos; e caiu temor sobre todos eles, e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Majta mueꞌtɨ́j ɨ maj tyáꞌantzaahuaj, aꞌɨ́ɨ mujoꞌváꞌjuꞌun mej mij huatóoxaj jéjristaꞌ tyiꞌtɨ́j maj jeꞌej puaꞌaj huáruuj,
18 Muitos dos que tinham crido vinham, confessando e publicando os seus feitos.
19 majta mueꞌtɨ́j ɨ maj tyíꞌchahuaa, umuj tyajaꞌráaɨꞌpuj ɨ tyúuyuꞌxaa, matɨꞌɨj mij tyuꞌtyáatɨej, metyiꞌséeracaj ɨ tyeɨ́tyee. Matɨꞌɨj mij jaatyéꞌitej aꞌchu tɨ tyáꞌnajchicaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ yuꞌxarij, aꞌyaa pu aráꞌaj aꞌchu huáꞌpuatyej japuan tamuáamuataꞌ víꞌraꞌaj ɨ pláataj.
19 Também muitos dos que seguiam artes mágicas trouxeram os seus livros e os queimaram na presença de todos, e, feita a conta do seu preço, acharam que montava a cinquenta mil peças de prata.
20 Aꞌyaa mu ɨ nyúucariaꞌraꞌ ɨ tavástaraꞌ meríj jéetzeꞌ néijmiꞌqueꞌ tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj, majta jaséjratacaꞌaj ɨ tɨ néijmiꞌi jɨn putyíꞌuurej.
20 Assim, a palavra do Senhor crescia poderosamente e prevalecia.
21 Tɨꞌɨj aꞌyan tyuꞌrɨ́j, aj puꞌij ɨ Pablo jaaxáꞌpuɨꞌɨntarej tɨ uhuojoꞌváꞌmuaarej aꞌájna a Macedonia, ajta a Acaya, ajta tɨ ooj aꞌáa jóꞌyiꞌij a Jerusalén. Ajta tɨꞌɨj Jerusalén huojoꞌvaꞌmuáaren, juxɨéꞌvaꞌaj pu taꞌmej tɨ aꞌáa jóꞌmeꞌen aꞌájna a Roma.
21 E, cumpridas estas coisas, Paulo propôs, em espírito, ir a Jerusalém, passando pela Macedônia e pela Acaia, dizendo: Depois que houver estado ali, importa-me ver também Roma.
22 Aj puꞌij ɨ Pablo huaꞌpuácaa huataꞌítyacaꞌ ɨ maj jahuɨɨreꞌ, aꞌɨ́jcɨ ɨ Timoteo ajta ɨ Erasto mej mij jóꞌcɨɨnyej aꞌájna a Macedonia, ajta aꞌɨ́jna óocheꞌ pu aꞌáa joꞌtyóoꞌɨtzee a Asia.
22 E, enviando à Macedônia dois daqueles que o serviam, Timóteo e Erasto, ficou ele por algum tempo na Ásia.
23 Aꞌáa mu aꞌnáj jéehua huatanyínyuꞌcacucaꞌ ɨ tyeɨ́tyee aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ maj huataséjre ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
23 Naquele mesmo tempo, houve um não pequeno alvoroço acerca do Caminho.
24 Sɨ́ɨj pu aꞌɨ́jna puéꞌeenyeꞌej ɨ tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Demetrio, aꞌɨ́ɨ pu chiꞌij tyíꞌtaꞌhuacareꞌej tɨ tyiꞌcɨ́leꞌen ɨ tɨ pláataj tyúumuaꞌtɨj, tɨ aꞌyan huaséꞌrihuaꞌaj tɨꞌɨj chiꞌraꞌan ɨ huaꞌ dios tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Artemisa, jéehua mu mij jamueꞌtɨjcaꞌaj ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌcaꞌaj.
24 Porque um certo ourives da prata, por nome Demétrio, que fazia, de prata, nichos de Diana, dava não pouco lucro aos artífices,
25 Aꞌɨ́ɨ puꞌij huaꞌajsɨɨ aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌcaꞌaj, ajta séecan ɨ maj aꞌyan chaꞌtaj manaꞌaj eenyeꞌ tyíꞌmuarɨeꞌcaꞌaj, tɨꞌquij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
25 aos quais, havendo-os ajuntado com os oficiais de obras semelhantes, disse: Varões, vós bem sabeis que deste ofício temos a nossa prosperidade;
26 Ajta siatɨꞌɨj seríj tyíꞌsej siajta tyíꞌnamuaj, jeꞌej tɨ ɨ Pablo metyojoꞌxajtan tɨjɨn ɨ dioosij tyétyacaa maj huoꞌtaahuacaꞌ camu jeꞌcan jɨmeꞌ dioosij puɨ́rɨcɨj, aꞌɨ́j pu jɨn arí jéehua huoꞌmuéꞌtɨj ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj aꞌyan maꞌcan iiyeꞌej Éfeso, ajta néijmiꞌqueꞌ aꞌáa tɨ huatacaꞌaj a Asia.
26 e bem vedes e ouvis que não só em Éfeso, mas até quase em toda a Ásia, este Paulo tem convencido e afastado uma grande multidão, dizendo que não são deuses os que se fazem com as mãos.
27 ’Jeꞌej pu puaꞌaj tyíꞌuurej, jiꞌnye aꞌyaa pu tyuꞌtáɨꞌriitarij tyaj yóꞌrɨeenyij ɨ tyaj jɨn tyíꞌmuɨjhuacaa, ajta ɨ taj tyeyúuj ɨ tɨ tzajtaꞌ iirájvee ɨ tadioos tɨ veꞌéj, aꞌɨ́jna ɨ Artemisa, aꞌyaa pu tyuꞌtáɨꞌriitarij maj quee cheꞌ janaꞌmicheꞌen. Majta camu cheꞌ jaataxɨéꞌveꞌsij aꞌɨ́jcɨ ɨ tadioos tɨ veꞌéj ɨ maj janaꞌmichej néijmiꞌqueꞌ aꞌáa tɨ huacaꞌaj a Asia, majta néijmiꞌqueꞌ ɨ cháanacaj japua.
27 Não somente há o perigo de que a nossa profissão caia em descrédito, mas também de que o próprio templo da grande deusa Diana seja estimado em nada, vindo a majestade daquela que toda a Ásia e o mundo veneram a ser destruída.
28 Matɨꞌɨj aꞌyan tyúꞌnamuajriꞌ, jéehua mu huatanyínyuꞌcacucaꞌ, majta huatyejíihuajra, aꞌyan tɨjɨn:
28 Ouvindo isto, encheram-se de ira e clamaram, dizendo: Grande é a Diana dos efésios!
29 Capu jeꞌej huoꞌtámiteeraj jeꞌej maj huárɨnyij aꞌájna a chájtaꞌ. Matɨꞌɨj mij aꞌɨ́ɨjma jimi ootajéꞌyacaꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Gayo majta ɨ Aristarco ɨ maj Macedonia jáꞌmaꞌcan, aꞌɨ́ɨ mu jamuán huajúꞌcaꞌaj aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo, matɨꞌɨj mij huojoꞌsaꞌrɨéechajra aꞌájna joꞌmaj jóosɨꞌrihuaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee.
29 E encheu-se de confusão toda a cidade, e unânimes correram ao teatro, arrebatando a Gaio e a Aristarco, macedônios, companheiros de Paulo na viagem.
30 Ajta ɨ Pablo, aꞌɨ́ɨ pu utyárutyimuɨꞌcaꞌaj tɨꞌij tyihuóꞌixaatyeꞌen ɨ tyeɨ́tyee, majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ camu jaatáꞌ tɨ utyájrutyej.
30 E, querendo Paulo apresentar-se ao povo, não lho permitiram os discípulos.
31 Majta séecan ɨ maj tyityatatyíj aꞌájna a Asia, ɨ maj naa yóꞌmuaꞌraj aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo, aꞌɨ́ɨ mu aꞌyan tyaataꞌítyiꞌrej tɨquee ajoꞌréꞌnyinyiicaꞌan aꞌájna joꞌmaj jóosɨꞌrii.
31 Também alguns dos principais da Ásia, que eram seus amigos, lhe rogaram que não se apresentasse no teatro.
32 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj jusɨɨriaꞌcaꞌaj séecan mu seequéj tyityetyéjijhuajsimeꞌej, majta séecan seequéj, majta jéetzeꞌ aráꞌaxcaa ɨ maj quee jamuaꞌreeriacaꞌaj jeꞌej maj een jɨmeꞌ jusɨɨriaꞌcaꞌaj.
32 Uns, pois, clamavam de uma maneira, outros, de outra, porque o ajuntamento era confuso; e os mais deles não sabiam por que causa se tinham ajuntado.
33 Majta séecan ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj jamuaꞌreeriacaꞌaj jeꞌej maj een jɨmeꞌ jusɨɨriaꞌcaꞌaj, aꞌɨ́ɨ mu tyámuaꞌ tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ Alejandro, ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan, aꞌɨ́ɨ mu ajúutajchacaꞌ joꞌmaj jaꞌvéꞌnyejnyeꞌ ɨ tyeɨ́tyee. Tɨꞌquij ɨ Alejandro jumuácaꞌ jɨn huoꞌtáꞌijmuejriꞌ mej mij quee cheꞌ jeꞌej tyáhuaasimeꞌen, tɨꞌij aꞌɨ́ɨn huaꞌ japua huatányuunyij aꞌɨ́ɨjma ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan.
33 Então, tiraram Alexandre dentre a multidão, impelindo-o os judeus para diante; e Alexandre, acenando com a mão, queria dar razão disto ao povo.
34 Majta ɨ tyeɨ́tyee matɨꞌɨj jáamuaꞌreeriꞌ tɨ aꞌɨ́ɨn Israel jitze ajtyámaꞌcan, néijmiꞌi mu huatyejíihuajra aꞌyaa mu áꞌtyeej aꞌchu huaꞌpuaj ooraj maj aꞌyan tyityetyéjijhuaj tɨjɨn:
34 Mas, quando conheceram que era judeu, todos unanimemente levantaram a voz, clamando por espaço de quase duas horas: Grande é a Diana dos efésios!
35 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌyuꞌxacaa, aꞌɨ́ɨ pu huoꞌtáꞌijmuejriꞌ maj quee cheꞌ tyíꞌxajtaj, aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj ɨ tyeɨ́tyee tɨjɨn:
35 Então, o escrivão da cidade, tendo apaziguado a multidão, disse: Varões efésios, qual é o homem que não sabe que a cidade dos efésios é a guardadora do templo da grande deusa Diana e da imagem que desceu de Júpiter?
36 Capu jeꞌej tyíɨꞌrij tɨ aꞌtɨ́j jáꞌxaahuataj aꞌíjcɨ, xaatapuáꞌcɨj mu siaj tyéꞌjijhua, caxu tyiꞌtɨ́j jeꞌej uuriaj siaj quee tyámuaꞌ tyáꞌmuaꞌreej.
36 Ora, não podendo isto ser contraditado, convém que vos aplaqueis e nada façais temerariamente;
37 ’Jiꞌnye aꞌíimaj ɨ tyétyacaa ɨ siaj yahuaꞌvéꞌviꞌtɨj camu jáꞌxaahuaj ɨ tyeyúuj, camu majta jeꞌej puaꞌaj tyáꞌxaj ɨ tadioos.
37 porque estes homens que aqui trouxestes nem são sacrílegos nem blasfemam da vossa deusa.
38 ’Tɨpuaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ Demetrio, majta ɨ maj jimi tyíꞌmuarɨeꞌ, tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j huáꞌjaaxɨejviꞌraj, máꞌmaj pueej jɨn séejreꞌ mu juéesij ajta séejreꞌ joꞌmaj huojoꞌxɨ́jtyeꞌen, micheꞌ aꞌáa jaꞌhuóonyuusteꞌen ajta jeꞌen aꞌyan tyéejchaꞌɨɨj tɨ sɨ́ɨj ajta sɨ́ɨj jujapuá huatányuunyij.
38 Mas, se Demétrio e os artífices que estão com ele têm alguma coisa contra alguém, há audiências e há procônsules; que se acusem uns aos outros.
39 Ajta tɨpuaꞌaj muaꞌaj tyiꞌtɨ́j siajtáhuaꞌaj huoocaj, aꞌyaa pu tyúuxɨeꞌveꞌ maj aꞌáa yoꞌtaxáj joꞌmaj néijmiꞌi jóosɨꞌrii.
39 Mas, se alguma outra coisa demandais, averiguar-se-á em legítimo ajuntamento.
40 Tyiꞌtɨ́j tɨ arí jeꞌej huarɨ́j ijíij aꞌyaa pu tyuꞌtácɨꞌpej maj tajitzé tyoꞌojpuáꞌrityeꞌen aꞌíjcɨ jɨmeꞌ, capu métyiꞌtɨ́j jeꞌej tyaj tyiꞌtɨ́j tyuꞌtaxáj, tɨpuaꞌaj mataataꞌíhuoꞌ aꞌíjcɨ jɨmeꞌ ɨ maj huatyejíihuajra ɨ tyeɨ́tyee.
40 Na verdade, até corremos perigo de que, por hoje, sejamos acusados de sedição, não havendo causa alguma com que possamos justificar este concurso.
41 Aꞌyaa pu tyuꞌtaxáataj aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌyuꞌxacaa, tɨꞌɨj ij hueꞌráꞌityacaꞌ ɨ tyeɨ́tyee.
41 E, tendo dito isto, despediu o ajuntamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.