Mateus 26
Chru (CJE) vs NTLH
1 Hơdơi tŭ đờm pơto du pơnuaĭ nư̆n bơjơ, Yàng Jêsu đờm sơ̆ng du mơnih tui-mơgru:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “Buơl guhã thơu dò dua hơrơi tra la truh pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng Nau-Găn, sơ̆ng Anà Mơnih rơŭ kơđòng jào tô kŏng pơ̆ng tơ kơyơu pơkăl.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Tŭ nư̆n, du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt sơ̆ng du mơnih gơnuăr-tha lăm buơl làng pơtòm-pơjŭm gơŭ wơ̆ tơ sàng-glăng mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt angăn la Kaiphe,
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 tô sơ̆ng gơŭ duah bơyai pơnuaĭ mă Yàng Jêsu bloh pơmơtai.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Bloh buơl guñu đờm: “Juơi ngă bruă nư̆n lăm pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng, huơĭ ngă kơtuă kơ'bla klùk-klờk lăm buơl làng.”
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Tŭ Yàng Jêsu dò tơ plơi 'Bethani, lăm sàng Simôn la mơnih dŭn,
6 — ausente —
7 hũ sa aràng mơnih kơmơi apăn sa boh khàr ngă sơ̆ng pơtơu màng, lăm dơrlăm daŭ baŭ mơñà 'bơu bơlhơu c̆ơk-màng biă. Mơnih kơmơi truh jĕ bloh tuh mơñà nư̆n tơ akŏ Pô, tŭ Pô dò guh huă 'bơ̆ng.
7 — ausente —
8 Bloh tŭ du mơnih tui-mơgru 'buh yơu nư̆n, buơl guñu anok hơtai sơ̆ng đờm: “Kơđa hơgĕ pròng-preh phơ̆n-priă yơu nư̆n?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Kơyoa mơñà ni hũ rơgơi pơblơi jiơ̆ng lô priă, bloh apăn dŏng du mơnih rơ'bah rơ'bừp.”
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Bloh Yàng Jêsu thơu pơnuaĭ ni, nư̆n đờm sơ̆ng du mơnih tui-mơgru: “Kơđa hơgĕ buơl guhã ngă kăn-dơmăn tơ mơnih kơmơi nư̆n? Ñu hũ ngă sa bruă siàm tơ Kơu.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Kơyoa buơl guhã jiăng hũ mơnih rơ'bah dò sơ̆ng drơi mĭt, bloh 'buh iơŭ tŭ lơi buơl guhã kŭng hũ Kơu mĭt ơu.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Ñu tuh mơñà 'bơu bơlhơu lăm rùp Kơu la tô rơc̆ăng tơ bruă dơ̆r rùp Kơu nư̆n.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, lăm abih dun-ya, anih lơi Pơnuaĭ-Siàm ni hũ pơto-akhàn truh, nư̆n bruă mơnih kơmơi ni hũ ngă tơ Kơu, kŭng rơŭ hũ đờm akhàn wơ̆ tô sơdơ̆r truh ñu.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Tŭ nư̆n, hũ sa aràng mơnih lăm sa-pluh dua aràng mơnih tui-mơgru, angăn la Juđa Iskariôt, nau truh sơ̆ng du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt,
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 sơ̆ng đờm lài: “Buơl kơi rơŭ c̆iŭ tơ dơlhă hơdùm yah dơlhă jào Mơnih nư̆n tơ buơl kơi?” Buơl mơnih nư̆n c̆iŭ tơ ñu klơu pluh kleh priă.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Mư̆ng tŭ nư̆n, Juđa duah tŭ hơnàn-siàm tô jào Yàng Jêsu.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Lăm hơrơi c̆ơmrừp pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng Pah 'Buh Hũ Tơpơi, du mơnih tui-mơgru truh sơ̆ng Yàng Jêsu bloh đờm lài: “Pô-Pơto khiăng buơl dơlhă rơc̆ăng pồ tơ Pô-Pơto 'bơ̆ng pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng Nau-Găn tơ anih lơi?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Pô đờm: “Tơma bĕ lăm plơi-prŏng, truh sàng sa aràng mơnih dih, bloh đờm sơ̆ng mơnih nư̆n lài: ‘Pô-Pơto đờm: Jơ Kơu kơjĕ truh, Kơu sơ̆ng du mơnih tui-mơgru rơŭ 'bơ̆ng pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng Nau-Găn tơ sàng hã.’ ”
18 Ele respondeu:
19 Du mơnih tui-mơgru ngă iơŭ yơu pơnuaĭ Yàng Jêsu hũ đờm pơđăr, bloh rơc̆ăng pồ pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng Nau-Găn.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Truh mơlăm, Pô dò guh 'bơ̆ng sơ̆ng sa-pluh dua aràng mơnih tui-mơgru.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Tŭ dò 'bơ̆ng, Pô đờm: “Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, sa aràng lăm buơl guhã rơŭ pơblơ̆-dră Kơu.”
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Du mơnih tui-mơgru dơnuh-dơnà biă, sơ̆ng yàu aràng tơnia Pô: “Khoai Yàng, hũ iơŭ dơlhă ơu?”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Pô đờm: “Mơnih yơ̆r tơngàn c̆ik pah lăm prèng găm sơ̆ng Kơu, nư̆n la mơnih rơŭ pơblơ̆-dră Kơu.
23 Jesus respondeu:
24 Anà Mơnih nau, iơŭ yơu pơnuaĭ hũ wă mư̆ng Pô, bloh gleh-glăr dồn-să biă tơ mơnih pơblơ̆-dră Anà Mơnih! Yah ñu 'buh đih apui tơbiă la siàm rơlau!”
24 Pois o
25 Juđa, la mơnih pơblơ̆-dră Pô tơnia: “Ơ Pô-Pơto, hũ iơŭ dơlhă ơu?” Pô đờm: “Biă yơu hã hũ đờm.”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Tŭ dò 'bơ̆ng, Yàng Jêsu mă pah, ưnjơmừn, bloh nư̆n 'bĕt brơi tơ du mơnih tui-mơgru, sơ̆ng đờm: “Mă bĕ sơ̆ng 'bơ̆ng. Ni la rùp-phàp Kơu.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Pô kŭng mă c̆uàn, ưnjơmừn, bloh nư̆n brơi tơ du mơnih tui-mơgru, sơ̆ng đờm: “Abih yàu aràng mơñŭm bĕ.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Kơyoa ni la drah Kơu, drah pơnuaĭ pơguăn-pơđoàn, hũ tuh tơbiă tơ lô mơnih hũ anĭt toh-luơi glài-sơnoh.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, mư̆ng ni truh hơdơi, Kơu rơŭ 'buh mơñŭm ia ño ni tra, tơ̆l truh tơ hơrơi Kơu rơŭ găm sơ̆ng buơl guhã mơñŭm ia ño bơrhơu lăm lơgăr Ama Kơu.”
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Hơdơi tŭ adoh kơtha adoh sơc̆ih-sri, Yàng Jêsu sơ̆ng du mơnih tui-mơgru tơbiă nau, đì tơ c̆ơ̆ Ôlibe.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Tŭ nư̆n, Pô đờm sơ̆ng buơl guñu lài: “Mơlăm ni abih buơl guhã rơŭ sơnĕ-lơbuh kơyoa mư̆ng Kơu, yơu hũ pơnuaĭ wă:
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Bloh hơdơi tŭ Kơu hơdiŭ wơ̆, Kơu rơŭ truh tơ Galile dơlhơu buơl guhã.”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Pier đờm sơ̆ng Pô: “Yah abih tơgrơ̆ mơnih klà luơi Pô, dơlhă rơŭ 'buh tŭ lơi klà luơi Pô ơu.”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Yàng Jêsu đờm sơ̆ng ñu: “Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng hã, lăm mơlăm ni, dơlhơu tŭ mơnŭ kơ-iòk, hã rơŭ klơu amăng đờm kơmlah la hã 'buh thơu Kơu.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Pier đờm: “Yah lài dơlhă păl mơtai sơ̆ng Pô-Pơto, dơlhă kŭng rơŭ 'buh kơmlah Pô-Pơto ơu.” Abih du mơnih tui-mơgru pơkơ̆n kŭng đờm yơu nư̆n rơi.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Hơdơi mư̆ng nư̆n, Yàng Jêsu sơ̆ng du mơnih tui-mơgru nau truh sa anih angăn la Getsemane. Pô đờm sơ̆ng buơl guñu: “Dò guh bĕ tơ anih ni, lăm tŭ Kơu nau iơu-lài tơ gah dih.”
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Pô ba Pier sơ̆ng dua aràng anà lơkơi Sebede nau sơ̆ng drơi. Mư̆ng tŭ nư̆n, lăm hơtai-hơtiàn Pô tơma rơu-ri sơ̆ng dơnuh-dơnà biă.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Pô đờm sơ̆ng buơl guñu: “Bơngă-joa Kơu dơnuh-dơnà tơ̆l truh mơtai; buơl guhã dò bĕ tơ anih ni sơ̆ng mơdơh-kraŭ sơ̆ng Kơu.”
38 e disse a eles:
39 Nau đoh rơlau sa-sĭt tra mư̆ng anih nư̆n, Pô pơgruă mơta tơ ala lơ̆n sơ̆ng iơu-lài: “Ơ Ama! Yah hũ rơgơi jiơ̆ng, yòng luơi c̆uàn ni klàh mư̆ng Anà! Bloh 'buh tui hơtai Anà, bloh tui hơtai Ama.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Pô gài wơ̆ sơ̆ng du mơnih tui-mơgru, 'buh buơl guñu dò đih, nư̆n Pô đờm sơ̆ng Pier: “Buơl guhã 'buh dò mơdơh jiơ̆ng sơ̆ng Kơu sa jơ ơu?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Mơdơh-kraŭ bĕ sơ̆ng iơu-lài, tô buơl guhã 'buh lĕ tơma lăm pơnuaĭ pơluơ-ơñiai. Hơtai-bơngă nư̆n khiăng biă, bloh rùp-phàp drah-rơlo nư̆n lơmŭn 'buh pràn.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Pô tơbiă nau amăng dua wơ̆ sơ̆ng iơu-lài: “Ơ Ama! Yah c̆uàn ni 'buh rơgơi suă klàh jiơ̆ng, bloh Anà păl mơñŭm, nư̆n yòng hơtai Ama hũ jiơ̆ng.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Pô gài mơrai sa amăng tra wơ̆ sơ̆ng 'buh du mơnih tui-mơgru sơđaŭ dò đih, kơyoa mơta buơl guñu traŭ yŭp-yŭp bơjơ.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Kơyoa nư̆n, Pô luơi buơl guñu, nau iơu-lài amăng klơu, sơ̆ng kŭng iơu-lài yơu amăng dơlhơu rơi.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Bloh nư̆n Pô nau truh sơ̆ng du mơnih tui-mơgru, sơ̆ng đờm: “Tŭ ni bloh buơl guhã sơđaŭ dò đih sơ̆ng dò pơdời gleh? Dih, jơ hũ truh bơjơ, Anà Mơnih rơŭ kŏng jào lăm tơngàn mơnih glài-sơnoh.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Tơgồ dơ̆ng bĕ, buơl gudrơi păl nau! Dih, mơnih pơblơ̆-dră Kơu truh bơjơ.”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Tŭ Yàng Jêsu dò đờm, nư̆n Juđa, sa aràng lăm sa-pluh dua aràng mơnih tui-mơgru, nau truh, ba tui sa tơrpuơl lô mơnih apăn đào sơ̆ng gai, kơyoa mư̆ng du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt sơ̆ng du mơnih gơnuăr-tha lăm buơl làng hũ pơđăr truh.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Dơlhơu nư̆n, Juđa, mơnih pơblơ̆-dră Pô hũ brơi tơ buơl guñu sa nàl: “Mơnih lơi dơlhă c̆ŭm, nư̆n la mơnih nư̆n, buơl guhã mă bĕ.”
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Tŭ nư̆n mư, Juđa truh jĕ Yàng Jêsu sơ̆ng đờm lài: “Siàm drơi Pô-Pơto!” Bloh nư̆n ñu c̆ŭm Pô.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Yàng Jêsu đờm sơ̆ng ñu: “Ơ adơi-ai gơŭ, adơi-ai gơŭ truh tơ anih ni tô ngă hơgĕ, nư̆n kừ ngă bĕ.” Tŭ nư̆n mư buơl mơnih truh jĕ, yơ̆r tơngàn mă Yàng Jêsu.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Sơ̆ng ni, sa aràng lăm du mơnih dò sơ̆ng Yàng Jêsu suă đào tơbiă, ngă mơnih hơlŭn-hơlă mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt, sơmleh kloh sa gah tơnia ñu.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Yàng Jêsu đờm sơ̆ng mơnih nư̆n lài: “Srŏ bĕ đào tơma lăm srŭm. Kơyoa aràng sơi apăn đào nư̆n rơŭ mơtai kơyoa đào.
52 Aí Jesus disse:
53 Hã sơnư̆ng lài Kơu 'buh rơgơi yòng sơ̆ng Ama Kơu, sơ̆ng Pô rơŭ lăm tơk pơđăr rơlau sa-pluh dua tơrpuơl mơnih gơdrưh truh ơu?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Bloh yah yơu nư̆n, ngă hơyơu tơbiă iơŭ pơnuaĭ 'Bồn Bơ-àr Sơc̆ih Sri hũ đờm lài, bruă ni păl tơbiă truh yơu nư̆n?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Bloh nư̆n, Yàng Jêsu đờm sơ̆ng tơrpuơl mơnih lô: “Kơđa hơgĕ buơl guhã apăn đào sơ̆ng gai truh mă Kơu yơu mă sa aràng mơnih klĕ blơ̆ yơu nư̆n? Yàu hơrơi, Kơu dò guh pơto-pơsài lăm sàng duh-dơlbăt, kơđa hơgĕ buơl guhã 'buh mă Kơu.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Bloh abih tơgrơ̆ bruă ni păl tơbiă truh, tô pơnuaĭ du mơnih gơnuăr-hwơ̆r hũ đờm dơlhơu lăm 'Bồn Bơ-àr Sơc̆ih-Sri hũ tơbiă iơŭ tơpă.”
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Du mơnih mă Yàng Jêsu ba Pô truh tơ sàng Kaiphe, mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt. Du mơnih gơnuăr-pơto pơnuaĭ adăt-adia sơ̆ng du mơnih gơnuăr-tha dò pơgùm-pơtòm gơŭ lờih tơ anih nư̆n.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Pier nau tui Pô đoh-đoh, truh tơ 'blàng sàng-glăng mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt, sơ̆ng tơma gah dơrlăm dò guh sơ̆ng du mơnih lĭng khiă-gàr, tô c̆ơ luĭ-dŭt bruă nư̆n hơyơu lơi.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Tŭ nư̆n, du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt sơ̆ng abih Tơrpuơl Gơnuăr Apăn-Akŏ Buơl Làng Juđa duah c̆ơ̆ng-grơh lơ̆r tămdră-wơ̆ sơ̆ng Yàng Jêsu, tô hũ rơgơi ngă nìn-glài pơmơtai Pô.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Bloh buơl guñu duah 'buh hũ pơnuaĭ lơi ơu, yah lài hũ lô mơnih tơgồ dơ̆ng đờm ngă grơh lơ̆r. Hơdơi luĭ, hũ dua aràng mơnih tơgồ dơ̆ng,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 đờm yă lài: “Mơnih ni hũ đờm: ‘Kơu hũ rơgơi ngă pơjơrlơh sàng duh-dơlbăt Yàng Pô Lơngì, bloh nư̆n bơ̆ pơdơ̆ng wơ̆ lăm klơu hơrơi.’ ”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt tơgồ dơ̆ng sơ̆ng đờm: “Hã 'buh đờm sơđồ wơ̆ pơnuaĭ du mơnih ni đờm yă hã ơu?”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Bloh Yàng Jêsu sơđaŭ dò kơđơ̆ng. Mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt đờm wơ̆ sơ̆ng Pô lài: “Kơu pơkơŭ hã tơpah-sri tơ anaŭ Yàng Pô Lơngì hơdiŭ rài pơdò rài, păl đờm tơ buơl gukơu thơu: Hã hũ iơŭ la Pô Krist, Anà Yàng Pô Lơngì ơu?”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Yàng Jêsu đờm: “Iơŭ yơu hã hũ đờm. Rơlau wơ̆, Kơu đờm tơ buơl guhã thơu, mư̆ng ni, buơl guhã rơŭ 'buh Anà Mơnih dò guh tơ gah hơnuă Pô Gơnăp-Gơnuăr, sơ̆ng dò tơ ngŏ hwăl lơngì bloh truh.”
64 Jesus respondeu:
65 Tŭ nư̆n, mơnih gơnuăr prŏng apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt hĕt ào drơi sơ̆ng đờm: “Ñu hũ đờm sơk-sơrbĭl khĭn-dơmĭn! Buơl gudrơi c̆àng hơgĕ mơnih ngă grơh tra? Buơl kơi pơrpa mơhư̆ pơnuaĭ ñu đờm sơk-sơrbĭl khĭn-dơmĭn truh Yàng Pô Lơngì. Buơl kơi sơnư̆ng hơyơu lơi?”
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Buơl guñu đờm sơđồ: “Ñu iơŭ păl mơtai!”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Bloh nư̆n buơl guñu c̆uh ia bơbah lăm 'bò mơta Pô sơ̆ng pờng ngă Pô. Hũ du mơnih pah Pô,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 sơ̆ng đờm: “Ơ Pô Krist, c̆ơ đờm hwơ̆r bĕ brơi buơl kơu thơu: Aràng sơi la mơnih ngă hã?”
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Tŭ nư̆n, Pier sơđaŭ dò guh tơ agàh 'blàng. Hũ sa aràng mơnih hơlŭn-hơlă kơmơi truh jĕ, bloh đờm sơ̆ng ñu lài: “Hã kŭng la mơnih dò sơ̆ng Jêsu, mơnih Galile.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Bloh Pier đờm kơmlah mư tơ anaŭ tơgrơ̆ mơnih lài: “Kơu 'buh thơu hã đờm hơgĕ!”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Tŭ tơbiă truh tơ agàh bơh 'băng prŏng, sa aràng mơnih kơmơi hơlŭn-hơlă pơkơ̆n 'buh Pier, nư̆n đờm sơ̆ng du mơnih dò dơ̆ng jĕ tơ anih nư̆n: “Mơnih ni kŭng dò sơ̆ng Jêsu, mơnih Nasaret.”
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Pier kơmlah sa amăng tra wơ̆, sơ̆ng tơpah-sri đờm: “Kơu 'buh thơu mơnih nư̆n!”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Sa-sĭt tra wơ̆, du mơnih dò dơ̆ng jĕ tơ anih nư̆n đờm sơ̆ng Pier lài: “Iơŭ biă bơjơ, hã kŭng la mơnih lăm tơrpuơl buơl nư̆n rơi. Kừ mơhư̆ săp hã đờm la thơu mư!”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Bloh Pier pơc̆ĕ-pơtrah sơ̆ng tơpah-sri đờm lài: “Kơu 'buh thơu mơnih nư̆n.” Tŭ nư̆n mư, hũ săp mơnŭ kơ-iòk.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Pier sơdơ̆r wơ̆ pơnuaĭ Yàng Jêsu hũ đờm: “Dơlhơu tŭ mơnŭ kơ-iòk, hã rơŭ klơu amăng đờm kơmlah la hã 'buh thơu Kơu.” Nư̆n Pier tơbiă nau sơ̆ng hia-c̆ŏ pơđì-pơđoa biă.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.