Marcos 15

Chru (CJE) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Pơrpa rìng sơrdah, du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt, du mơnih gơnuăr-tha, du mơnih gơnuăr-pơto pơnuaĭ adăt-adia găm sơ̆ng abih Tơrpuơl Gơnuăr Apăn-Akŏ, pơgùm-pơtòm gơŭ wơ̆ tô tămbơyai. Hơdơi mư̆ng nư̆n, buơl guñu c̆ă Yàng Jêsu wơ̆, sơ̆ng ba nau jào tơ Pilat.
1 De manhã bem cedo, os chefes dos sacerdotes com os líderes religiosos, os mestres da lei e todo o Sinédrio chegaram a uma decisão. Amarrando Jesus, levaram-no e o entregaram a Pilatos.
2 Pilat tơnia Pô: “Hã hũ iơŭ la Pơtau buơl làng Juđa ơu?” Yàng Jêsu đờm: “Iơŭ yơu kơi đờm.”
2 "Você é o rei dos judeus? ", perguntou Pilatos. "Tu o dizes", respondeu Jesus.
3 Du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt đờm yă Pô lô glài,
3 Os chefes dos sacerdotes o acusavam de muitas coisas.
4 nư̆n Pilat tơnia Pô wơ̆: “Hã 'buh đờm sơđồ hơgĕ ơu? Păng dih, buơl guñu đờm yă hã lô glài biă.”
4 Então Pilatos lhe perguntou novamente: "Você não vai responder? Veja de quantas coisas o estão acusando".
5 Bloh Yàng Jêsu 'buh đờm sơđồ hơgĕ tra, ngă tơ Pilat păl mă ngă krơi-takơtuă biă.
5 Mas Jesus não respondeu nada, e Pilatos ficou impressionado.
6 Lăm yàu pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng prŏng, Pilat jiăng hũ adăt-lơđăp toh tơleh tơ buơl làng sa aràng mơnih glài kŏng jàm, tui yơu hơtai buơl làng yòng.
6 Por ocasião da festa, era costume soltar um prisioneiro que o povo pedisse.
7 Tŭ nư̆n hũ sa aràng mơnih angăn la 'Baraba, dò kơđòng jàm lăm anuh găm sơ̆ng du mơnih tơgồ tămdră-wơ̆ sơ̆ng gơnuăr apăn-akŏ ia-lơgăr, kơyoa lăm tŭ tơgồ tămdră, buơl guñu hũ ngă glài pơmơtai mơnih.
7 Um homem chamado Barrabás estava na prisão com os rebeldes que haviam cometido assassinato durante uma rebelião.
8 Tơrpuơl buơl làng ba gơŭ truh, sơ̆ng yòng Pilat ngă tui pơnuaĭ adăt-lơđăp bloh Pilat jiăng ngă tơ buơl guñu.
8 A multidão chegou e pediu a Pilatos que lhe fizesse o que costumava fazer.
9 Pilat tơnia: “Buơl guhã hũ khiăng kơu toh-tơleh Pơtau buơl làng Juđa tơ buơl guhã ơu?”
9 "Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus? ", perguntou Pilatos,
10 Kơyoa Pilat thơu loh-làng, mĭn kơyoa mư̆ng hơtai-hơtiàn oàn-mơbai bloh du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt hũ jào Pô tơ ñu.
10 sabendo que fora por inveja que os chefes dos sacerdotes lhe haviam entregado Jesus.
11 Bloh du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt pơsŭt-pơđăr buơl làng yòng Pilat toh-tơleh 'Baraba tơ buơl guñu.
11 Mas os chefes dos sacerdotes incitaram a multidão a pedir que Pilatos, ao contrário, soltasse Barrabás.
12 Pilat tơnia buơl guñu wơ̆: “Yơu nư̆n, buơl guhã khiăng kơu ngă hơyơu sơ̆ng mơnih bloh buơl guhã iơu la Pơtau buơl làng Juđa?”
12 "Então, que farei com aquele a quem vocês chamam rei dos judeus? ", perguntou-lhes Pilatos.
13 Buơl guñu driau prŏng: “Pơ̆ng bĕ ñu tơ kơyơu pơkăl!”
13 "Crucifica-o", gritaram eles.
14 Pilat tơnia buơl guñu: “Bloh mơnih ni hũ ngă pơnuaĭ mơsak-jơhà hơgĕ?” Buơl guñu 'brŏ driau prŏng rơlau wơ̆: “Pơ̆ng bĕ ñu tơ kơyơu pơkăl!”
14 "Por quê? Que crime ele cometeu? ", perguntou Pilatos. Mas eles gritavam ainda mais: "Crucifica-o! "
15 Kơyoa khiăng ngă tô siàm hơtai buơl làng, Pilat hũ toh-tơleh 'Baraba tơ buơl guñu, sơ̆ng hơdơi tŭ pơđăr mơnih glih pờng Yàng Jêsu, Pilat jào Pô tơ buơl guñu tô ba nau pơ̆ng tơ kơyơu pơkăl.
15 Desejando agradar a multidão, Pilatos soltou-lhes Barrabás, mandou açoitar Jesus e o entregou para ser crucificado.
16 Buơl lĭng ba Yàng Jêsu tơma lăm gah dơrlăm sàng-glăng kwăng apăn-akŏ du c̆àr lăm lơgăr, sơ̆ng pơgùm-pơtòm abih tơrpuơl lĭng wơ̆.
16 Os soldados levaram Jesus para dentro do palácio, isto é, ao Pretório e reuniram toda a tropa.
17 Buơl guñu pơc̆ù tơ Pô sa blah ào mơr-yah, sơ̆ng pă sa boh dơwàng druơi ngă sơgơ̆n pơtruă tơ akŏ Pô;
17 Vestiram-no com um manto de púrpura, depois fizeram uma coroa de espinhos e a colocaram nele.
18 bloh nư̆n guñu kơkuh tơ anaŭ Pô đờm: “Khoai-dơlbăt Pơtau buơl làng Juđa!”
18 E começaram a saudá-lo: "Salve, rei dos judeus! "
19 Buơl guñu kŭng mă gai pờng tơ akŏ Pô, kơc̆uh ia bơbah lăm Pô, bloh nư̆n c̆ĕ tơ-ù khoai Pô.
19 Batiam-lhe na cabeça com uma vara e cuspiam nele. Ajoelhavam-se e lhe prestavam adoração.
20 Hơdơi tŭ klau-pơtăt Pô srăp bơjơ, guñu wà ào mơr-yah nư̆n sơ̆ng pơc̆ù ào Pô tơ Pô wơ̆, sơ̆ng ba Pô nau tô pơ̆ng tơ kơyơu pơkăl.
20 Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto de púrpura e vestiram-lhe suas próprias roupas. Então o levaram para fora, a fim de crucificá-lo.
21 Lăm jơlàn nau, guñu păp sa aràng mơnih mư̆ng plơi đì nau tơ plơi-prŏng Jerusalem, guñu mă mơnih nư̆n glăm kơyơu pơkăl tơ Pô. Mơnih nư̆n angăn la Simôn, mơnih plơi Siren. Ñu la ama Aleksandrơ sơ̆ng Ruphus.
21 Certo homem de Cirene, chamado Simão, pai de Alexandre e de Rufo, passava por ali, chegando do campo. Eles o forçaram a carregar a cruz.
22 Buơl guñu ba Yàng Jêsu truh tơ sa anih, angăn la Gôgôtha, mơblàng la anih Brò Akŏ.
22 Levaram Jesus ao lugar chamado Gólgota, que quer dizer Lugar da Caveira.
23 Buơl guñu brơi Pô mơñŭm tơpai jrơu sơ̆ng c̆ài-trŭ, bloh Pô 'buh mơñŭm.
23 Então lhe deram vinho misturado com mirra, mas ele não o bebeu.
24 Tŭ pơ̆ng Pô tơ kơyơu pơkăl bơjơ, buơl guñu pơrpha gơŭ ào agàh Pô, suă khà tô thơu aràng sơi hũ hơgĕ.
24 E o crucificaram. Dividindo as roupas dele, tiraram sortes para saber com o que cada um iria ficar.
25 Guñu pơ̆ng Pô tơ kơyơu pơkăl lăm tŭ sơlpăn jơ ờm.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Pơnuaĭ ngă nìn-glài Pô hũ wă tơ ngŏ sa blơ kơmàn la: “Pơtau Buơl Làng Juđa.”
26 E assim estava escrito na acusação contra ele: O REI DOS JUDEUS.
27 Tŭ nư̆n, buơl guñu kŭng pơ̆ng dua aràng mơnih blơ̆ găm sơ̆ng Pô rơi, sa aràng pơ̆ng lăm kơyơu pơkăl gah hơnuă, sa aràng pơ̆ng lăm kơyơu pơkăl gah ơñiau.
27 Com ele crucificaram dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda,
28 Nư̆n la hũ iơŭ yơu pơnuaĭ lăm 'Bồn Bơ-àr Sơc̆ih-Sri lài: “Pô hũ kŏng kơrhia găm lăm tơrpuơl du mơnih glài-sơnoh.”
28 e cumpriu-se a Escritura que diz: "Ele foi contado entre os transgressores".
29 Tơgrơ̆ mơnih nau găn nư̆n klau-pơtăt tơ Pô, rơñah akŏ sơ̆ng đờm: “Hơi! Hã la mơnih hũ rơgơi ngă jơrlơh-tơrlŭng sàng duh-dơlbăt sơ̆ng bơ̆ pơdơ̆ng wơ̆ lăm klơu hơrơi,
29 Os que passavam lançavam-lhe insultos, balançando a cabeça e dizendo: "Ora, você que destrói o templo e o reedifica em três dias,
30 c̆ơ dŏng bĕ rùp-phŭn drơi sơ̆ng trŭn klàh mư̆ng kơyơu pơkăl c̆ơ!”
30 desça da cruz e salve-se a si mesmo! "
31 Du mơnih gơnuăr apăn-akŏ pơyă phơ̆n duh-dơlbăt sơ̆ng du mơnih gơnuăr-pơto pơnuaĭ adăt-adia kŭng đờm klau-pơtăt Pô yơu nư̆n rơi. Buơl guñu đờm sơ̆ng gơŭ: “Ñu hũ dŏng mơnih pơkơ̆n; bloh 'buh rơgơi dŏng rùp-phŭn drơi!
31 Da mesma forma, os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei zombavam dele entre si, dizendo: "Salvou os outros, mas não é capaz de salvar a si mesmo.
32 Ơ Pô Krist, Pơtau buơl làng Israel, tŭ ni c̆ơ trŭn bĕ mư̆ng kơyơu pơkăl, tô buơl gudrơi 'buh sơ̆ng păng tui!” Dua aràng mơnih blơ̆ kŏng pơ̆ng găm sơ̆ng Pô kŭng đờm klau-pơtăt Pô rơi.
32 O Cristo, o Rei de Israel... Desça da cruz, para que o vejamos e creiamos! " Os que foram crucificados com ele também o insultavam.
33 Mư̆ng sa-pluh dua jơ hơrơi dơ̆ng tơ̆l truh tơ klơu jơ diơŭ, abih tơgrơ̆ anih jiơ̆ng mơsrư̆-kơnăm c̆ik-c̆òk.
33 E houve trevas sobre toda a terra, do meio dia às três horas da tarde.
34 Tŭ klơu jơ diơŭ, Yàng Jêsu iơu prŏng săp: “Elôi, Elôi, lama sabaktani?” Kơtha mơblàng la: “Khoai Yàng Pô Lơngì dơlhă, khoai Yàng Pô Lơngì dơlhă, kơđa hơgĕ Pô klà luơi dơlhă?”
34 Por volta das três horas da tarde, Jesus bradou em alta voz: "Eloí, Eloí, lamá sabactâni? " que significa: "Meu Deus! Meu Deus! Por que me abandonaste? "
35 Mơhư̆ yơu nư̆n, du mơnih dò dơ̆ng jĕ tơ anih nư̆n đờm lài: “C̆ơ dih, ñu iơu Eli.”
35 Quando alguns dos que estavam presentes ouviram isso, disseram: "Ouçam! Ele está chamando Elias".
36 Hũ sa aràng mơnih lăm tơrpuơl buơl guñu đuaĭ mă sa boh phơ̆n kơsồp, ơñrŭ baŭ ia mơsăm, akă tơ akŏ gai pơrbo, pơyơ̆r đì tơ Pô mơñŭm, sơ̆ng đờm: “Kừ luơi yơu nư̆n, c̆ơ Eli hũ truh dŏng ñu trŭn ơu.”
36 Um deles correu, embebeu uma esponja em vinagre, colocou-a na ponta de uma vara e deu-a a Jesus para beber. E disse: "Deixem-no. Vejamos se Elias vem tirá-lo daí".
37 Yàng Jêsu iơu sa săp prŏng, bloh nư̆n kloh suàn.
37 Mas Jesus, com um alto brado, expirou.
38 Khăn dơrnìng lăm sàng duh-dơlbăt tơrhĕt jiơ̆ng dua mư̆ng ngŏ trŭn tơ ala.
38 E o véu do santuário rasgou-se em duas partes, de alto a baixo.
39 Mơnih apăn-akŏ sa rơtùh lĭng dò dơ̆ng tơ anaŭ kơyơu pơkăl, 'buh Pô kloh suàn yơu nư̆n, đờm lài: “Mơnih ni iơŭ biă la Anà Yàng Pô Lơngì!”
39 Quando o centurião que estava em frente de Jesus ouviu o seu brado e viu como ele morreu, disse: "Realmente este homem era o Filho de Deus! "
40 Kŭng hũ du mơnih kơmơi dò dơ̆ng c̆ơ mư̆ng atàh. Lăm du mơnih kơmơi nư̆n hũ Mari Mađơlen, Mari ame Jakơ tìt sơ̆ng Jôse, sơ̆ng Salôme.
40 Algumas mulheres estavam observando de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Salomé e Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José.
41 Du mơnih kơmơi ni la du mơnih jiăng nau tui sơ̆ng dŏng duh bruă Yàng Jêsu tŭ Pô dò lăm Galile; kŭng hũ lô mơnih kơmơi pơkơ̆n rơi, la du mơnih hũ tui Pô đì nau tơ Jerusalem.
41 Na Galiléia elas tinham seguido e servido a Jesus. Muitas outras mulheres que tinham subido com ele para Jerusalém também estavam ali.
42 Tŭ nư̆n la hơrơi Rơc̆ăng Dơlhơu, nư̆n la hơrơi dơlhơu tơ hơrơi sa'bat; tŭ glai diơŭ bơjơ,
42 Era o Dia da Preparação, isto é, a véspera do sábado. Ao cair da tarde,
43 hũ sa aràng mơnih angăn la Jôsep, dò lăm plơi-prŏng Arimathe, sa aràng mơnih hũ c̆ơ la prŏng-màng lăm Tơrpuơl Gơnuăr Apăn-Akŏ, sơ̆ng kŭng la mơnih sơđaŭ kraŭ-c̆àng lơgăr Yàng Pô Lơngì. Ñu hĭl-pràn hơtai-hơtiàn truh tòm sơ̆ng Pilat tô yòng mă rùp atơu Yàng Jêsu.
43 José de Arimatéia, membro de destaque do Sinédrio, que também esperava o Reino de Deus, dirigiu-se corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
44 Tŭ mơhư̆ đờm la Pô mơtai bơjơ, Pilat mă ngă krơi-takơtuă, nư̆n iơu mơnih apăn-akŏ sa rơtùh lĭng truh tô tơnia c̆ơ Pô mơtai suơi jơ.
44 Pilatos ficou surpreso ao ouvir que ele já tinha morrido. Chamando o centurião, perguntou-lhe se Jesus já tinha morrido.
45 Hơdơi tŭ hũ păng mơnih apăn-akŏ sa rơtùh lĭng đờm akhàn wơ̆ mư̆ng abih tơgrơ̆ bruă, Pilat jào rùp atơu tơ Jôsep.
45 Sendo informado pelo centurião, entregou o corpo a José.
46 Jôsep blơi sa blah bơ-yài lơmŭn, apăn rùp atơu Pô trŭn mư̆ng kơyơu pơkăl, mă bơ-yài lơmŭn nư̆n pơpò wơ̆, bloh nư̆n apăn daŭ lăm sa boh kŭt atơu hũ phàt lờih lăm tơli pơtơu prŏng. Ñu kŭng pơrlơ̆ sa boh pơtơu kơdrơ̆ bơbah kŭt atơu wơ̆.
46 Então José comprou um lençol de linho, baixou o corpo da cruz, envolveu-o no lençol e o colocou num sepulcro cavado na rocha. Depois, fez rolar uma pedra sobre a entrada do sepulcro.
47 Mari Mađơlen sơ̆ng Mari ame Jôse hũ 'buh loh-làng anih buơl guñu dơ̆r Pô.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde ele fora colocado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.