João 8
Chru (CJE) vs NTLH
1 Bloh Yàng Jêsu nư̆n đì tơ c̆ơ̆ Ôlibe.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Truh rìng sơrdah, Pô gài wơ̆ tơ sàng duh-dơlbăt. Buơl làng ba gơŭ truh sơ̆ng Pô. Pô dò guh sơ̆ng pơto-mơblàng buơl guñu.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Tŭ nư̆n, du mơnih gơnuăr-pơto pơnuaĭ adăt-adia sơ̆ng du mơnih Pharisi ba truh tơ Pô sa aràng mơnih kơmơi kơđòng aràng mă lăm tŭ ngă glài klĕ sơdiŭ-aràng pơsàng-gơŭ. Buơl guñu luơi mơnih kơmơi nư̆n dò dơ̆ng tơkrah tơrpuơl mơnih lô,
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 bloh nư̆n đờm sơ̆ng Pô: “Ơ Pô-Pơto, mơnih kơmơi ni kơđòng aràng mă lăm tŭ ngă glài klĕ-sơdiŭ aràng pơsàng-gơŭ.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Lăm pơnuaĭ adăt-adia, Môise hũ pơto buơl gudrơi păl prah pơtơu pơmơtai du mơnih yơu nư̆n. Dò Pô-Pơto, nư̆n Pô-Pơto sơnư̆ng hơyơu lơi?”
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Buơl guñu đờm yơu nư̆n tô lòng Pô, tô hũ rơgơi yă Pô. Bloh Yàng Jêsu kù tơ ala, mă anà tơngàn wă tơ ngŏ lơ̆n.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Kơyoa buơl guñu kừ tơnia mĭt, nư̆n Pô tơgồ dơ̆ng sơ̆ng đờm: “Aràng sơi lăm buơl guhã la mơnih 'buh hũ glài-sơnoh, nư̆n mă bĕ pơtơu bloh prah mơnih kơmơi ni dơlhơu!”
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Bloh nư̆n Pô kù tơ ala wơ̆ sơ̆ng wă tơ ngŏ lơ̆n.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Tŭ buơl guñu mơhư̆ pơnuaĭ ni nư̆n tui tơkai gơŭ tơbiă nau, du mơnih glòng thŭn nau dơlhơu. Mĭn dò wơ̆ sa aràng Yàng Jêsu sơ̆ng mơnih kơmơi, sơđaŭ dò dơ̆ng tơkrah anih nư̆n.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Yàng Jêsu tơgồ dơ̆ng, đờm sơ̆ng mơnih kơmơi: “Ơ mơnih kơmơi dih, du mơnih đờm yă hã, buơl guñu nau anih lơi abih bơjơ? 'Buh aràng sơi ngă nìn-glài hã ơu?”
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Mơnih kơmơi đờm: “Khoai Yàng, 'buh hũ aràng sơi ơu!” Yàng Jêsu đờm: “Kơu kŭng 'buh ngă nìn-glài hã ơu. Nau bĕ, mư̆ng ni juơi ngă glài-sơnoh tra.”
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Yàng Jêsu đờm wơ̆ sơ̆ng buơl guñu lài: “Kơu la pơnuaĭ sơrdah dun-ya, mơnih lơi tui Kơu rơŭ 'buh nau lăm pơnuaĭ mơsrư̆-kơnăm, bloh rơŭ đồ-mă hũ pơnuaĭ sơrdah ba truh pơnuaĭ hơdiŭ.”
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Du mơnih Pharisi đờm: “Rùp-phŭn Pô-Pơto ngă grơh tơ rùp-phŭn drơi, nư̆n pơnuaĭ Pô-Pơto ngă grơh la 'buh tơpă.”
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Yàng Jêsu đờm: “Yah Kơu hũ ngă grơh mư̆ng rùp-phŭn drơi, nư̆n pơnuaĭ ngă grơh Kơu sơđaŭ la tơpă, kơyoa Kơu thơu drơi mư̆ng lơi truh sơ̆ng rơŭ nau anih lơi. Bloh buơl guhã 'buh thơu Kơu truh mư̆ng lơi sơ̆ng rơŭ nau anih lơi.
14 Jesus respondeu:
15 Buơl guhã c̆ahrơña tui rùp-phàp drah-rơlo; dò Kơu 'buh c̆ahrơña aràng sơi ơu.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Bloh yah Kơu c̆ahrơña, nư̆n pơnuaĭ Kơu c̆ahrơña sơđaŭ iơŭ pơnuaĭ tơpă, kơyoa Kơu 'buh c̆ahrơña sa aràng drơi, bloh hũ Kơu sơ̆ng Ama la Pô hũ pơđăr Kơu.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Lăm pơnuaĭ adăt-adia buơl guhã hũ wă lài yah hũ dua aràng mơnih ngă grơh, nư̆n pơnuaĭ ngă grơh nư̆n la tơpă biă.
17 Na
18 Kơu ngă grơh tơ rùp-phŭn Kơu, sơ̆ng Ama, la Pô hũ pơđăr Kơu, kŭng ngă grơh tơ Kơu.”
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Kơyoa nư̆n, buơl guñu tơnia Pô: “Ama Pô-Pơto dò anih lơi?” Yàng Jêsu đờm: “Buơl guhã 'buh thơu Kơu, kŭng 'buh thơu Ama Kơu. Yah buơl guhã thơu Kơu, nư̆n kŭng thơu Ama Kơu rơi.”
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Yàng Jêsu hũ đờm du pơnuaĭ nư̆n tŭ Pô pơto-mơblàng lăm sàng duh-dơlbăt, jĕ tơ anih daŭ thŭng pioh priă pơyă. Bloh 'buh hũ aràng sơi mă Pô, kơyoa jơ Pô ka truh.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Yàng Jêsu đờm wơ̆ sơ̆ng buơl guñu: “Kơu nau, buơl guhã rơŭ duah Kơu, sơ̆ng buơl guhã rơŭ mơtai lăm glài-sơnoh drơi. Anih Kơu nau, buơl guhã 'buh rơgơi truh jiơ̆ng.”
21 Jesus disse outra vez:
22 Du mơnih Juđa đờm: “Ñu rơŭ pơmơtai rùp-phŭn halài hơyơu bloh ñu đờm lài: ‘Anih Kơu nau, buơl guhã 'buh rơgơi truh jiơ̆ng?’ ”
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Yàng Jêsu đờm: “Buơl guhã mư̆ng dun-ya ni bloh tơbiă, dò Kơu mư̆ng ngŏ lơngì bloh trŭn. Buơl guhã găm sơ̆ng dun-ya ni, dò Kơu 'buh găm sơ̆ng dun-ya ni.
23 Jesus continuou:
24 Kơyoa nư̆n, Kơu hũ đờm tơ buơl guhã thơu, buơl guhã rơŭ mơtai lăm glài-sơnoh drơi. Biă yơu nư̆n, yah buơl guhã 'buh păng-tui Kơu la Pô nư̆n, buơl guhã rơŭ mơtai lăm glài-sơnoh drơi.”
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Buơl guñu tơnia Pô: “Yơu nư̆n Pô-Pơto la aràng sơi?” Yàng Jêsu đờm: “Yơu Kơu hũ đờm sơ̆ng buơl guhã mư̆ng tŭ c̆ơmrừp.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Kơu hũ lô pơnuaĭ tô đờm sơ̆ng c̆ahrơña mư̆ng buơl guhã. Bloh Pô hũ pơđăr Kơu truh la tơpă-tơpe, sơ̆ng Kơu păl đờm tơ dun-ya thơu tơgrơ̆ pơnuaĭ hơgĕ Kơu hũ mơhư̆ anih Pô.”
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Buơl guñu 'buh wờng lài Yàng Jêsu dò đờm sơ̆ng buơl guñu mư̆ng Pô Yàng Ama.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Kơyoa nư̆n, Yàng Jêsu đờm lài: “Tŭ buơl guhã yuăl Anà Mơnih tơ ngŏ, tŭ nư̆n buơl guhã rơŭ thơu Kơu la Pô nư̆n, sơ̆ng buơl guhã rơŭ thơu lài Kơu 'buh mư̆ng rùp-phŭn drơi ngă pơnuaĭ hơgĕ, bloh Kơu đờm du pơnuaĭ Ama hũ pơto Kơu.
28 Por isso Jesus disse:
29 Pô hũ pơđăr Kơu sơđaŭ dò sơ̆ng Kơu. Pô 'buh luơi Kơu dò sa aràng, kơyoa Kơu mĭt-mĭt ngă tơgrơ̆ pơnuaĭ siàm hơtai Pô.”
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Tŭ Pô đờm du pơnuaĭ ni, nư̆n hũ lô mơnih păng-tui Pô.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Tŭ nư̆n Yàng Jêsu đờm sơ̆ng du mơnih Juđa hũ păng-tui Pô: “Yah buơl guhã kừ dò mĭt lăm pơnuaĭ Kơu, nư̆n buơl guhã biă la mơnih tui-mơgru Kơu.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Buơl guhã rơŭ thơu pơnuaĭ-tơpă, sơ̆ng pơnuaĭ-tơpă rơŭ toh-tơleh buơl guhã.”
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Mơnih Juđa tơnia Pô: “Buơl dơlhă la jơi-pơtiàn Abraham. Buơl dơlhă ka tŭ lơi ngă hơlŭn-hơlă aràng sơi. Kơđa hơgĕ Pô-Pơto đờm lài: ‘Buơl guhã rơŭ hũ akŏ-lơhuai tơkai-lơnàng’?”
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Yàng Jêsu đờm: “Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, aràng sơi ngă glài-sơnoh la ngă hơlŭn-hơlă tơ glài-sơnoh.
34 Jesus disse a eles:
35 Mơnih hơlŭn-hơlă nư̆n 'buh dò mĭt lăm sàng, bloh du anà nư̆n hũ dò lăm sàng mĭt-mĭt.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Yơu nư̆n, yah Anà toh-tơleh tơ buơl guhã, nư̆n buơl guhã rơŭ biă-biài hũ akŏ-lơhuai tơkai-lơnàng.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Kơu thơu buơl guhã la jơi-pơtiàn Abraham, bloh buơl guhã duah pơnuaĭ tô pơmơtai Kơu, kơyoa pơnuaĭ Kơu 'buh hũ anih lăm hơtai-hơtiàn buơl guhã.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Kơu đờm du pơnuaĭ Kơu hũ 'buh anih Ama Kơu; dò buơl guhã ngă du pơnuaĭ buơl guhã hũ mơhư̆ anih ama drơi.”
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Buơl guñu đờm sơ̆ng Pô: “Ama buơl dơlhă la Abraham!” Yàng Jêsu đờm: “Yah buơl guhã la anà-tơc̆o Abraham, nư̆n buơl guhã păl ngă du bruă Abraham hũ ngă.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Bloh tŭ ni buơl guhã duah pơmơtai Kơu, la mơnih hũ đờm tơ buơl guhã pơnuaĭ-tơpă hũ mơhư̆ mư̆ng Yàng Pô Lơngì. Abraham 'buh hũ ngă du bruă yơu nư̆n!
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Buơl guhã ngă du bruă ama buơl guhã ngă.” Buơl guñu đờm: “Buơl dơlhă 'buh iơŭ la anà pơyu-pơjàng. Buơl dơlhă mĭn hũ sa Ama, la Yàng Pô Lơngì.”
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Yàng Jêsu đờm sơ̆ng buơl guñu: “Yah Yàng Pô Lơngì la Ama buơl guhã, nư̆n buơl guhã păl rơnăm Kơu; kơyoa Kơu tơbiă mư̆ng Yàng Pô Lơngì, sơ̆ng Kơu mư̆ng Pô bloh truh. Kơu 'buh kơyoa rùp-phŭn drơi truh tơ anih ni, bloh rùp-phŭn Pô hũ pơđăr Kơu truh.
42 Jesus disse a eles:
43 Kơđa hơgĕ buơl guhã 'buh wờng pơnuaĭ Kơu đờm? Nư̆n la kơyoa buơl guhã 'buh rơgơi păng jiơ̆ng pơnuaĭ Kơu.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Buơl guhã tơbiă mư̆ng ama drơi la kơmlài-jĭnràk, sơ̆ng buơl guhã rơwah ngă tui pơnuaĭ ama buơl guhã khiăng. Mư̆ng tŭ c̆ơmrừp, ñu la mơnih pơmơtai mơnih. Ñu 'buh dò dơ̆ng gah pơnuaĭ-tơpă, kơyoa pơnuaĭ-tơpă 'buh dò lăm ñu. Tŭ ñu đờm lơ̆r, nư̆n ñu đờm tui hơtai-phŭn drơi, kơyoa ñu la mơnih đờm lơ̆r, sơ̆ng la ama pơnuaĭ đờm lơ̆r.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Bloh kơyoa Kơu đờm pơnuaĭ-tơpă, nư̆n buơl guhã 'buh păng-tui Kơu.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Aràng sơi lăm buơl guhã ngă grơh jiơ̆ng la Kơu hũ glài? Yơu nư̆n yah Kơu đờm pơnuaĭ tơpă, kơđa hơgĕ buơl guhã 'buh păng-tui Kơu?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Aràng sơi tơbiă mư̆ng Yàng Pô Lơngì, nư̆n păng pơnuaĭ Yàng Pô Lơngì. Buơl guhã 'buh khiăng păng, kơyoa buơl guhã 'buh iơŭ la du anà Yàng Pô Lơngì.”
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Du mơnih Juđa đờm: “Buơl dơlhă đờm Pô-Pơto la mơnih Samari, sơ̆ng kơđòng kơmlài ngă, 'buh iơŭ ơu?”
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Yàng Jêsu đờm sơđồ: “Kơu 'buh kơđòng kơmlài ngă, bloh Kơu mơyòm-pơglòng Ama Kơu, dò buơl guhã nư̆n ngă pơtăt-pơmơlơu Kơu.
49 Jesus respondeu:
50 Kơu 'buh tui duah pơnuaĭ màng-kơc̆rà tơ rùp-phŭn drơi, kơyoa hũ Pô duah pơnuaĭ nư̆n tơ Kơu sơ̆ng c̆ahrơña tơ Kơu.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, yah aràng sơi păng-rơmiă pơnuaĭ Kơu, nư̆n rơŭ 'buh tŭ lơi 'buh pơnuaĭ mơtai.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Du mơnih Juđa đờm: “Tŭ ni, buơl dơlhă thơu nìn biă la Pô-Pơto kơđòng kơmlài ngă. Abraham mơtai bơjơ, du mơnih gơnuăr-hwơ̆r kŭng yơu nư̆n rơi; nư̆n bloh Pô-Pơto đờm: ‘Yah aràng sơi păng-rơmiă pơnuaĭ Kơu, nư̆n rơŭ 'buh tŭ lơi păl mơtai.’
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 Kơi-kŏ pàng-yau buơl dơlhă la Abraham, mơnih mơtai bơjơ. Pô-Pơto khĭn brơi drơi prŏng rơlau tơ Abraham? Du mơnih gơnuăr-hwơ̆r kŭng mơtai bơjơ. Pô-Pơto brơi rùp-phŭn drơi la aràng sơi?”
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Yàng Jêsu đờm: “Yah Kơu mơyòm-pơglòng rùp-phŭn drơi, nư̆n pơnuaĭ màng-kơc̆rà nư̆n 'buh tơbiă hơgĕ. Pô mơyòm-pơglòng Kơu la rùp-phŭn Ama Kơu, Pô bloh buơl guhã angăn la Yàng Pô Lơngì drơi.
54 Ele respondeu:
55 Buơl guhã 'buh thơu Pô, bloh Kơu thơu Pô. Yah Kơu đờm Kơu 'buh thơu Pô, nư̆n Kơu kŭng đờm lơ̆r yơu buơl guhã rơi. Bloh Kơu thơu Pô sơ̆ng păng-bơbah păng-rơmiă pơnuaĭ Pô.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Kơi-kŏ pàng-yau buơl guhã la Abraham hũ sờh-sài kraŭ-c̆àng hũ 'buh hơrơi Kơu. Ñu hũ 'buh bơjơ, sơ̆ng sờh-sài.”
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Du mơnih Juđa đờm: “Pô-Pơto ngă hơyơu 'buh jiơ̆ng Abraham lăm tŭ Pô-Pơto ka tơ̆l lơma pluh thŭn?”
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Yàng Jêsu đờm: “Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, dơlhơu tŭ ka hũ Abraham, hũ Kơu bơjơ.”
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Tŭ nư̆n, buơl guñu duơ̆n pơtơu tô prah pơmơtai Pô, bloh Yàng Jêsu pleh nau iờp, sơ̆ng tơbiă mư̆ng sàng duh-dơlbăt.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.