Mateus 22

Júu ʼmɨ́ɨ e cacuo fidiée (CCONT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, jo̱ có̱o̱ꞌ˜ júuˆ lanab canaangˋtu̱ Jesús sɨ́ꞌrˋ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do jo̱ casɨ́ꞌˉreiñꞌ:
1 Jesus tornou a falar-lhes por meio de parábolas:
2 —Jo̱ lalab lɨ́ɨˊ mɨ˜ Fidiéeˇ quie̱rˊ nifɨˊ quiáꞌˉ dseaˋ. Co̱ꞌ e jo̱ lɨ́ɨˊ laco̱ꞌ mɨ˜ jaangˋ dseata˜ dseaˋ féngꞌˊ cajméerˋ co̱o̱ˋ jmɨɨ˜ feꞌˋ quiáꞌˉ e nicúngꞌˋ guóˋ jó̱o̱rˊ.
2 The kingdom of the heavens has become like a king who made a wedding feast for his son,
3 Jo̱ mɨ˜ tɨˊ lɨ˜ nɨnéeˊ guiʉ́ˉ e jmɨɨ˜ do, jo̱baꞌ i̱ dseata˜ do casíiñˋ jaléngꞌˋ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ quiáꞌrˉ i̱ cangotéꞌˆ jaléngꞌˋ dseaˋ sɨmɨ́ɨngˇ e laco̱ꞌ nidǿꞌrˉ co̱lɨɨng˜. Dsʉꞌ i̱ dseaˋ sɨmɨ́ɨngˇ do jaˋ calɨꞌiiñ˜ faꞌ cangolíiñˆ.
3 and sent his bondmen to call the persons invited to the wedding feast, and they would not come.
4 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, i̱ jiéngꞌˋguɨ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ quiáꞌˉ i̱ dseata˜ do casíiñˋ i̱ cangotéꞌˆ i̱ dseaˋ nɨsɨmɨ́ɨngˇ do jo̱ casɨ́ꞌˉreiñꞌ do jial júuˆ nicá̱iñꞌˋ do jo̱ cajíñꞌˉ lala: “Güɨjméeꞌ˜naꞌ júuˆ i̱ dseaˋ nɨsɨmɨ́ɨngˇ do e nɨnéebˊ guiʉ́ˉ lajalébꞌˋ e niquiee˜naaꞌ, co̱ꞌ nɨcaquiʉ́ꞌˉʉ ta˜ e nɨcajngamꞌˊ dseaˋ güɨtሠquiéˉe có̱o̱ꞌ˜guɨ jaléngꞌˋ jóꞌˋ caguiaangˉguɨ i̱ jloꞌˆ úungꞌ˜, jo̱ lajɨbˋ nɨnéeˊ guiʉ́ˉ lana. Síiꞌ˜go̱r güɨjalíiñˉ, co̱ꞌ lana nidsitóoꞌ˜ jmɨɨ˜ quiáꞌˉ e nicúngꞌˋ guóˋ jó̱o̱ˋbaa.”
4 Again he sent other bondmen, saying, Say to the persons invited, Behold, I have prepared my dinner; my oxen and my fatted beasts are killed, and all things ready; come to the wedding feast.
5 Dsʉꞌ dseángꞌˉ jaˋ cajmijíibˉ i̱ dseaˋ sɨmɨ́ɨngˇ do lají̱i̱ꞌ˜ júuˆ quie̱ˊ i̱ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ do. Jo̱ jaaiñꞌˋ do cajíñꞌˉ: “Síiꞌ˜go̱ fíiꞌˋ e jaˋ líˋ nii˜i lana, co̱ꞌ nabɨ ꞌnéˉ nii˜i niꞌéeˇe uǿˉ quiéˉe.” Jo̱ jaangˋguɨ do cajíñꞌˉ: “Síiꞌ˜go̱ fíiꞌˋ e jaˋ líˋ nii˜i lana, co̱ꞌ nabɨ ꞌnéˉ nijǿøˆø lají̱i̱ꞌ˜ e ꞌnɨ́ɨˋbaa.”
5 But they made light of it, and went, one to his own land, and another to his commerce.
6 Jo̱guɨ i̱ dseaˋ sɨmɨ́ɨngˇ caguiaangˉguɨ do caquiémꞌˊbre i̱ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ quiáꞌˉ i̱ dseata˜ do cartɨˊ cajngamꞌˊbreiñꞌ do.
6 And the rest, laying hold of his bondmen, ill-treated and slew {them}.
7 Jo̱b mɨ˜ calɨguíingˉ i̱ dseata˜ do e eáangˊ jo̱ caquiʉꞌrˊ ta˜ ꞌléeˉ quiáꞌrˉ e cangojngáamꞌˇbiñꞌ do jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ caꞌléeˊ do jo̱guɨ cajɨ̱́ˋbre fɨɨˋ góoiñꞌˋ do cajo̱.
7 And {when} the king {heard of it he} was wroth, and having sent his forces, destroyed those murderers and burned their city.
8 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, i̱ dseata˜ dseaˋ féngꞌˊ do casɨ́ꞌrˉ i̱ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ quiáꞌrˉ caguiaangˉguɨ do jo̱ cajíñꞌˉ: “Lana nɨnéeˊ guiʉ́ˉ lají̱i̱ꞌ˜ jmiñiˇ e niquiee˜naaꞌ, dsʉꞌ i̱ dseaˋ i̱ lamɨ˜ sɨꞌíˆ sɨmɨ́ɨngˇ do jaˋ catɨ́ɨiñˉ faꞌ e nijalíiñˉ e niquiee˜naaꞌ co̱lɨɨng˜ có̱o̱ꞌr˜.
8 Then he says to his bondmen, The wedding feast is ready, but those invited were not worthy;
9 Jo̱ lanaguɨ fɨ́ɨˉɨ ꞌnʉ́ꞌˋ e güɨlíingˉnaꞌ lacaangˋ jee˜ ꞌnʉ́ʉˊ fɨˊ jaléꞌˋ fɨˊ e laniingˉ jo̱ güɨteꞌˊnaꞌ lɨ́ꞌˆ doñiˊ i̱i̱ˋ dseaˋ i̱ nijíngꞌˊnaꞌ jee˜ ꞌnʉ́ʉˊ do jo̱ síiꞌ˜naꞌr e niquiee˜naaꞌ co̱lɨɨng˜ có̱o̱ꞌr˜, co̱ꞌ i̱ dseaˋ i̱ lamɨ˜ sɨꞌíˆ sɨmɨ́ɨngˇ do jaˋ calɨꞌiiñ˜ faꞌ cajalíiñˉ.”
9 go therefore into the thoroughfares of the highways, and as many as ye shall find invite to the wedding feast.
10 Jo̱baꞌ caꞌuøømˋ i̱ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ quiáꞌˉ i̱ dseata˜ dseaˋ féngꞌˊ do e cajmitir˜ laco̱ꞌ jí̱i̱ꞌ˜ ta˜ caquiʉꞌˊ fiir˜, jo̱ i̱ fɨ́ɨmˊ i̱ dseaˋ do catǿrˉ, do i̱ guiúngˉ jo̱guɨ doguɨ i̱ sooˋ dsíiˊ; lɨfaꞌ dseángꞌˉ carǿmˉ dsíiˊ sɨnʉ́ʉˆ quiáꞌˉ i̱ dseata˜ do e catangꞌˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ íˋ.
10 And those bondmen went out into the highways, and brought together all as many as they found, both evil and good; and the wedding feast was furnished with guests.
11 ’Jo̱ mɨ˜ tɨˊ lɨ˜ caꞌíˉ i̱ dseata˜ do fɨˊ lɨ˜ nɨteáangꞌ˜ i̱ dseaˋ fɨ́ɨngˊ do, jo̱b cangáiñˉ jaangˋ dseañʉꞌˋ i̱ niquíingꞌ˜ jee˜ do i̱ jaˋ quiꞌˊ sɨ̱ꞌˆ laco̱ꞌ catɨ́ɨngˉ quiáꞌˉ mɨ˜ tɨˊ jmɨɨ˜ e cungꞌˊ guóˋ dseaˋ.
11 And the king, having gone in to see the guests, beheld there a man not clothed with a wedding garment.
12 Jo̱baꞌ i̱ dseata˜ do casɨ́ꞌrˉ i̱ dseaˋ íˋ: “Ruuꞌˇ, ¿jial caꞌíˋ oꞌˊ caꞌuꞌˊ fɨˊ la jaˋguɨ sɨ̱́ꞌˋ quíiꞌ˜ quiáꞌˉ lɨ˜ cungꞌˊ guóˋ dseaˋ?” Jo̱ tiibˉ caje̱ˊ i̱ dseaˋ i̱ jaˋ quie̱ˊ sɨ̱ꞌˆ laco̱ꞌ sɨꞌíˆ do.
12 And he says to him, {My} friend, how camest thou in here not having on a wedding garment? But he was speechless.
13 Jo̱baꞌ i̱ dseata˜ do casɨ́ꞌrˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ ꞌléengꞌ˜ i̱ guiaˊ guiʉ́ˉ mes˜ do: “ꞌÑʉꞌˊnaꞌ guotɨɨˉ i̱ dseañʉꞌˋ na jo̱ güɨbíingˊnaꞌr cartɨˊ lɨ˜ nʉʉˋ sǿꞌˋ fɨˊ caluuˇ, jo̱ fɨˊ jo̱b lɨ˜ nijmérˉ ta˜ quɨꞌˊ jo̱guɨ ta˜ tʉˊ maja̱˜.”
13 Then said the king to the servants, Bind him feet and hands, and take him away, and cast him out into the outer darkness: there shall be the weeping and the gnashing of teeth.
14 Dsʉco̱ꞌ tǿꞌˋ Fidiéeˇ i̱ fɨ́ɨmˊ dseaˋ e nijángꞌˋ yaaiñ˜ fɨˊ jaguórˋ, lɨfaꞌ jí̱i̱ꞌ˜ tú̱ˉ ꞌnɨˊ mɨ́ɨngꞌ˜bingꞌ i̱ guíñꞌˋ.
14 For many are called ones, but few chosen ones.
15 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ e la, caseángꞌˊ co̱o̱ˋ tú̱ˉ mɨ́ɨngꞌ˜ dseaˋ Israel i̱ lɨ́ɨngˊ dseaˋ fariseo jo̱ casɨ́ɨngˉtu̱r røøˋ jial laco̱ꞌ nicuǿꞌrˉ Jesús dseeˉ fɨˊ quiniˇ dseata˜.
15 — ausente —
16 Jo̱ casíimˋbiñꞌ do fɨˊ lɨ˜ táangˋ Jesús co̱o̱ˋ tú̱ˉ mɨ́ɨngꞌ˜ dseaˋ i̱ laꞌóꞌˋ írˋ có̱o̱ꞌ˜guɨ dseaˋ quiáꞌˉ dseata˜ Herodes, jo̱ lalab júuˆ quie̱iñꞌˊ do quiáꞌˉ Jesús jo̱ casɨ́ꞌrˉ:
16 And they send out to him their disciples with the Herodians, saying, Teacher, we know that thou art true and teachest the way of God in truth, and carest not for any one, for thou regardest not men's person;
17 Jo̱baꞌ ii˜naaꞌ nijmɨngɨ́ɨꞌˇɨɨꞌ ꞌnʉˋ e˜ nifoꞌˆ cuaiñ˜ quiáꞌˉ e júuˆ la: ¿Su ꞌnéˉ niquíˆnaaꞌ cuuˉ e catɨ́ɨngˉ dseata˜ i̱ guiing˜ fɨˊ Roma o̱si jaˋ ꞌnéˉ quíˆnaaꞌ é?
17 tell us therefore what thou thinkest: Is it lawful to give tribute to Caesar, or not?
18 Jo̱ dsʉꞌ Jesús calɨlíꞌˆbre lají̱i̱ꞌ˜ e gaˋ e ɨˊ dsíiˊ i̱ dseaˋ do, jo̱baꞌ cajíñꞌˉ casɨ́ꞌˉreiñꞌ:
18 But Jesus, knowing their wickedness, said, Why tempt ye me, hypocrites?
19 Éeꞌ˜naꞌ jnea˜ e cuuˉ e ꞌnéˉ niquíˋ quiáꞌˉ i̱ dseata˜ do.
19 Shew me the money of the tribute. And they presented to him a denarius.
20 Jo̱guɨ Jesús casɨ́ꞌˉreiñꞌ do lala:
20 And he says to them, Whose {is} this image and superscription?
21 Jo̱baꞌ cañíiˋ i̱ dseaˋ fariseo do quiáꞌˉ Jesús:
21 They say to him, Caesar's. Then he says to them, Pay then what is Caesar's to Caesar, and what is God's to God.
22 Jo̱baꞌ mɨ˜ tɨˊ lɨ˜ canúuiñꞌˉ do lajo̱, eáamˊ cangogáˋ dsíirˊ e jí̱i̱ꞌ˜ o̱ꞌ ñirˊ e˜ niñíˉguɨr. Jo̱ cangolíimˋbre mɨ˜ cangɨ́ˋ lajo̱, jo̱ ꞌñiabꞌˊ Jesús caje̱ˊguɨr.
22 And when they heard {him}, they wondered, and left him, and went away.
23 Jo̱ ꞌñiaꞌˊ ie˜ jmɨɨ˜ jo̱ caguilíingˉ co̱o̱ˋ tú̱ˉ mɨ́ɨngꞌ˜ dseaˋ Israel i̱ lɨ́ɨngˊ dseaˋ saduceo fɨˊ lɨ˜ táangˋ Jesús. Jo̱ co̱ꞌ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ saduceo do jaˋ jáꞌˉ lɨ́ɨiñˋ e jí̱ꞌˊtu̱ ꞌlɨɨ˜, jo̱baꞌ caꞌɨ́ˋ dsíirˊ e cangojmɨngɨ́ɨꞌrˇ Jesús jo̱ casɨ́ꞌrˉ dseaˋ do lala:
23 — ausente —
24 —Tɨfaꞌˊ, lalab cajíngꞌˉ Moi˜ malɨɨ˜guɨ eáangˊ e song cajúngˉ jaangˋ dseañʉꞌˋ e jí̱i̱ꞌ˜ jaˋ jó̱o̱rˊ calɨséngˋ, jo̱baꞌ i̱ rúngꞌˋ dseaˋ ngáangꞌ˜ có̱o̱ꞌ˜ i̱ ꞌlɨɨ˜ dob ꞌnéˉ nicúiñꞌˋ guóorˋ có̱o̱ꞌ˜ i̱ dseamɨ́ˋ quiáꞌˉ i̱ ꞌlɨɨ˜ do e laco̱ꞌ nilɨseengˋ jó̱o̱rˊ có̱o̱ꞌ˜ írˋ. Jo̱baꞌ lafaꞌ jó̱o̱bˊ i̱ dseañʉꞌˋ laꞌuii˜ do niꞌuíingˉ i̱ jiuung˜ i̱ nilɨseengˋ do.
24 saying, Teacher, Moses said, If any one die, not having children, his brother shall marry his wife and shall raise up seed to his brother.
25 Jo̱ lalab calɨ́ˉ jee˜ jneaꞌˆ; co̱o̱ˋ néeꞌ˜ calɨséngˋ guiángˉ dseañʉꞌˋ i̱ laꞌóꞌˋ rúngꞌˋ. Jo̱ i̱ dseañʉꞌˋ laꞌuii˜ do cacúmꞌˋ guóorˋ, jo̱ jaˋ huǿøˉ ngóˉ cajúmˉbre, lɨfaꞌ jí̱i̱ꞌ˜ jaangˋ jó̱o̱rˊ jaˋ calɨséngˋ có̱o̱ꞌ˜ dseamɨ́ˋ quiáꞌrˉ. Jo̱baꞌ i̱ dseañʉꞌˋ rúiñꞌˋ i̱ catɨ́ˋ tú̱ˉ do cacúmꞌˋbre guóorˋ có̱o̱ꞌ˜ i̱ dseamɨ́ˋ íˋ,
25 Now there were with us seven brethren; and the first having married died, and not having seed, left his wife to his brother.
26 jo̱ dsʉꞌ lajo̱b calɨ́ˉtu̱, cajúmˉbiñꞌ do jo̱ jaˋ jó̱o̱rˊ calɨséngˋ cajo̱. Jo̱ lajo̱b i̱ rúiñꞌˋ i̱ catɨ́ˋ ꞌnɨˊ do cajo̱, cacúmꞌˋbre guóorˋ có̱o̱ꞌ˜ i̱ dseamɨ́ˋ íˋ, dsʉꞌ lajo̱btu̱ caꞌuíingˉ quiáꞌrˉ, cajúmˉbre e jí̱i̱ꞌ˜ jaˋ jó̱o̱rˊ calɨséngˋ. Jo̱ lajo̱b calɨ́ngˉ lajɨˋ guiángˉ i̱ dseañʉꞌˋ do, cajúmˉbre e jí̱i̱ꞌ˜ jaˋ jó̱o̱rˊ calɨséngˋ có̱o̱ꞌ˜ i̱ dseamɨ́ˋ do.
26 In like manner also the second and the third, unto the seven.
27 Jo̱ jaˋ huǿøˉ ngóˉ jo̱ cajúmˉ i̱ dseamɨ́ˋ do cajo̱.
27 And last of all the woman also died.
28 Jo̱baꞌ jmɨngɨ́ɨꞌˇ jneaꞌˆ ꞌnʉˋ lana e mɨ˜ nitɨ́ˉ íꞌˋ e nijí̱ꞌˊtu̱ dseaˋ, ¿i̱˜ dseángꞌˉ i̱ dseañʉꞌˋ do lajeeˇ lajɨˋ guiáiñˉ nicúngꞌˋ guórˋ có̱o̱ꞌ˜ i̱ dseamɨ́ˋ do? Co̱ꞌ lajalémꞌˋbre cacúiñꞌˋ guóorˋ lajeeˇ seeiñˋ fɨˊ jmɨgüíˋ la.
28 In the resurrection therefore of which of the seven shall she be wife, for all had her?
29 Jo̱baꞌ cañíiˋ Jesús quiáiñꞌˉ do:
29 And Jesus answering said to them, Ye err, not knowing the scriptures nor the power of God.
30 Co̱ꞌ ie˜ jo̱, mɨ˜ nitɨ́ˉ íꞌˋ e nijí̱ꞌˊtu̱ jaléngꞌˋ ꞌlɨɨ˜, jaléngꞌˋ dseañʉꞌˋ có̱o̱ꞌ˜guɨ jaléngꞌˋ dseamɨ́ˋ joˋ tó̱o̱ˋ jmɨɨ˜ faꞌ e nicúngꞌˉguɨ guórˋ, dsʉco̱ꞌ lafaꞌ ángeles quiáꞌˉ Fidiéeˇ i̱ neáangˊ fɨˊ ñifɨ́bˉ nilíiñˉ ie˜ jo̱.
30 For in the resurrection they neither marry nor are given in marriage, but are as angels of God in heaven.
31 Jo̱guɨ ꞌnʉ́ꞌˋ jmɨngɨɨˇnaꞌ su jí̱ꞌˊtu̱ jaléngꞌˋ dseaˋ mɨ˜ ningɨ́ˋ e júuiñˉ, jo̱ ¿su jaˋ mɨˊ caꞌíˋ ꞌnʉ́ꞌˋ lɨ˜ tó̱o̱ˋ lají̱i̱ꞌ˜ júuˆ quiáꞌˉ Fidiéeˇ e cajíñꞌˉ malɨɨ˜guɨ mɨ˜ caféꞌrˋ lala?:
31 Quanto à ressurreição dos mortos, não lestes o que Deus vos disse:
32 “Jneab˜ lɨ́ɨnˊn Fidiéeˇ quiáꞌˉ Abraham có̱o̱ꞌ˜guɨ quiáꞌˉ Isáaˊ jo̱guɨ quiáꞌˉ Jacóoˆ.” Jo̱baꞌ fɨ́ɨˉɨ ꞌnʉ́ꞌˋ lana e Fidiéeˇ jaˋ lɨ́ɨiñˊ Fidiéeˇ quiáꞌˉ jaléngꞌˋ ꞌlɨɨ˜, co̱ꞌ Fidiéeˇ quiáꞌˉ jaléngꞌˋ dseaˋ jí̱bꞌˋ lɨ́ɨiñˊ.
32 Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaac e o Deus de Jacó {Ex 3,6}? Ora, ele não é Deus dos mortos, mas Deus dos vivos.
33 Jo̱ mɨ˜ tɨˊ lɨ˜ canúuˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do lají̱i̱ꞌ˜ júuˆ e cajíngꞌˉ Jesús, jo̱baꞌ dsíngꞌˉ cangoꞌgáˋ dsíirˊ jo̱ cangolíimˋbre jóng.
33 E, ouvindo esta doutrina, as turbas se enchiam de grande admiração.
34 Jo̱ mɨ˜ tɨˊ lɨ˜ cangɨ́ˋ e casɨ́ɨngˉ Jesús có̱o̱ꞌ˜ dseaˋ saduceo, jo̱ caseámꞌˊ rúngꞌˋ dseaˋ fariseo mɨ˜ tɨˊ lɨ˜ calɨñirˊ e cateáˋ lanab cañíiˋ Jesús lají̱i̱ꞌ˜ júuˆ e cajmɨngɨ́ɨˋ i̱ dseaˋ saduceo do. Jo̱ i̱ dseaˋ íˋ cangolíimˉbre fɨˊ lɨ˜ táangˋ Jesús.
34 Sabendo os fariseus que Jesus reduzira ao silêncio os saduceus, reuniram-se
35 Jo̱ jaangˋ lajeeˇ laꞌóꞌˋ írˋ i̱ lɨ́ɨngˊ tɨfaꞌˊ quiáꞌˉ júuˆ quiʉꞌˊ ta˜ quiáꞌˉ dseaˋ góorˋ dseaˋ Israel e lɨ́ꞌˆ laco̱ꞌ iiñ˜ e niténgꞌˋ Jesús fɨˊ ni˜ dseeˉ, jo̱baꞌ cajmɨngɨ́ꞌrˉ dseaˋ do lala:
35 e um deles, doutor da lei, fez-lhe esta pergunta para pô-lo à prova:
36 —Tɨfaꞌˊ, ¿e˜ e júuˆ quiʉꞌˊ ta˜ quiáꞌˉ Fidiéeˇ e niingˉguɨ?
36 Mestre, qual é o maior mandamento da lei?
37 Jo̱baꞌ cañíiˋ Jesús quiáꞌˉ i̱ dseaˋ do:
37 Respondeu Jesus: Amarás o Senhor teu Deus de todo teu coração, de toda tua alma e de todo teu espírito {Dt 6,5}.
38 Jo̱ e lab e júuˆ e laniingˉguɨ jo̱guɨ e laꞌuii˜ do cajo̱ jee˜ lajaléꞌˋ júuˆ quiʉꞌˊ ta˜.
38 Este é o maior e o primeiro mandamento.
39 Jo̱guɨ e júuˆ quiʉꞌˊ ta˜ e catɨˊ tú̱ˉ do røøbˋjiʉ lɨ́ɨˊ có̱o̱ꞌ˜ e la, jo̱ lalab féꞌˋ: “Jmiꞌneáangˋ jaléngꞌˋ dseaˋ rúnꞌˋ lɨ́ꞌˆ laco̱ꞌguɨ jmiꞌneáanꞌˋ uøꞌˊ.”
39 E o segundo, semelhante a este, é: Amarás teu próximo como a ti mesmo {Lv 19,18}.
40 Jo̱ có̱o̱ꞌ˜ e tú̱ˉ júuˆ quiʉꞌˊ ta˜ nab lɨ́ɨˊ júuˆ tɨɨˉ fɨɨˋ quiáꞌˉ lajaléꞌˋ e caguieeˉguɨ júuˆ quiʉꞌˊ ta˜ quiáꞌˉ Fidiéeˇ jo̱guɨ lajaléꞌˋ júuˆ e caꞌeˊ i̱ dseaˋ i̱ caféꞌˋ cuaiñ˜ quiáꞌˉ Fidiéeˇ malɨɨ˜guɨ eáangˊ.
40 Nesses dois mandamentos se resumem toda a lei e os profetas.
41 Jo̱ lajeeˇ e teáamˉbɨ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ fariseo fɨˊ do,
41 Como os fariseus se agrupassem, Jesus interrogou-os:
42 mɨ˜ cajmɨngɨ́ꞌˉ Jesús írˋ lala:
42 Que pensais vós de Cristo? De quem é filho? Responderam: De Davi!
43 Jo̱baꞌ cañíiˋ Jesús quiáiñꞌˉ do:
43 Como então, prosseguiu Jesus, Davi, falando sob inspiração do Espírito, chama-o Senhor, dizendo:
44 Lalab cajíngꞌˉ Fidiéeˇ casɨ́ꞌrˉ Fíiˋi:
44 O Senhor disse a meu Senhor: Senta-te à minha direita, até que eu ponha teus inimigos por escabelo dos teus pés {Sl 109,1}?
45 Jo̱ cajíngꞌˉguɨ Jesús e júuˆ la:
45 Se, pois, Davi o chama Senhor, como é ele seu filho?
46 Jo̱ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ i̱ teáangˉ do ie˜ jo̱ jí̱i̱ꞌ˜ camɨ́ꞌˆ júuˆ jaˋ cadséꞌrˋ faꞌ cañíirˋ quiáꞌˉ Jesús, jo̱ latɨˊ ie˜ jo̱b jí̱i̱ꞌ˜ jaangˋ dseaˋ faꞌ cateáˉguɨ dsíirˊ eeˋ nijmɨngɨ́ꞌrˉ dseaˋ do.
46 Ninguém pôde responder-lhe nada. E, depois daquele dia, ninguém mais ousou interrogá-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.