Romanos 14
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT
1 Jesúsdih jáap jepahnit pah, ã naáwátdih tʉ́i jéih jwʉhcannitdih ñi tʉ́i míic pej jʉmʉʉ́. Ĩ tʉ́i jéih jwʉhcah ennit, “Meém jéihcanniabeh caá”, ñi míic niíj íijaca bojoó.
1 Aceitem os que são fracos na fé e não discutam sobre as opiniões deles acerca do que é certo ou errado.
2 “Weém nihat nʉñʉ́pwãdih wã jeéméchah ã tʉ́ina caá”, biquína ĩ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, bitaboó, Jesúíh doonádih tʉ́i jéih jwʉhcannit, nʉñʉ́pwãdih jeémpcanjeh, pácahinadihjeh ĩ jeémpna caá.
2 Por exemplo, um irmão crê que não é errado comer qualquer coisa. Outro, porém, que é mais fraco, come somente legumes e verduras.
3 Det nihatdih jeémpnit, pácahinadihjeh jeémpnitboodíh “Meém oboh jʉmni caá”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Pácahinadihjeh jeémpnitbʉt nihatdih jeémpnitboodíh “Yeejép chãjna caá ma chãjap”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Det Jesúsdih jepahnit nihatdih jeémpnit ĩ jʉmʉchah yʉhna, “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niijná caá. Ã́ihwã ĩ jʉmʉchah ennit, nʉñʉ́pwãdih jeémpcannitboó queétdih yeejép ĩ niíj jenah joicá bojo naáh.
3 Quem se sente à vontade para comer de tudo não deve desprezar quem não o faz. E quem não come certos alimentos não deve condenar quem o faz, pois Deus os aceitou.
4 Ded Jesúsdih jepahni Diosdih teo wʉ̃hni panihni caá ã jʉmʉp. Páant ã́ih ã jʉmʉchah, yeébboó caandíh ñi jéih naóh yaccan caá. Ded pah caán ã chãjatdih ennit, ã maáhjeh “Ma tʉ́i chãjna beé. Ma tʉ́i chãjcan beé”, ã jéih niijná caá. Pánihna, Jesúíh ã jʉmʉchah, ã́ihdih tʉ́i teo wáacna, “Meém yeejép chãjni caá”, caandíh Jesús ã niíj naóh yaccan niít.
4 Quem são vocês para condenar os servos de outra pessoa? O senhor deles julgará se estão em pé ou se caíram. E, com a ajuda de Deus, ficarão em pé e receberão a aprovação dele.
5 “Diosdih jwĩ weñat pínah nin yeó jáapjeh caá. Biíh yeó jáap jwĩ tewat pínah ã jʉmna caá”, biquína ĩ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, bitaboó yeó jáap jʉmat pah biíc yoobó Diosdih ĩ wẽina caá. Queét biíc yoobó chãjcannit jʉmna yʉhna, nihat nin pah ĩ niíj jenah joyó naáh: “Jesús ã náah yacat pahjeh wã chãjna caá”, ĩ niíj jenah joyó naáh.
5 Da mesma forma, há quem considere um dia mais sagrado que outro, enquanto outros acreditam que todos os dias são iguais. Cada um deve estar plenamente convicto do que faz.
6 Det “Nin yeó jáapdih Diosdih jwĩpĩ́ wẽina caá”, niíj jenah joinít, jwĩ maáhdih jepahna caá ĩ chãjap. Bita “Yeó jáap jʉmat pah Diosdih jwĩpĩ́ wẽina caá”, niíj jenah joinít, queétbʉt jwĩ maáhdih jepahna caá ĩ chãjap. Det déepdih jeémpnit, Diosdih “Tʉ́ina caá, Paá”, niíj jeémpna, Diosdih ĩ wẽina caá. Bitaboó Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, déepdih jeémpcannit, Diosdih “Tʉ́ina caá, Paá”, biíc yoobó ĩ niíj wẽi naóhna caá.
6 Quem adora a Deus num dia especial o faz para honrá-lo. Quem come qualquer tipo de alimento também o faz para honrar o Senhor, uma vez que dá graças a Deus antes de comer. E quem se recusa a comer certos alimentos deseja, igualmente, agradar ao Senhor e por isso dá graças a Deus.
7 — ausente —
7 Pois não vivemos nem morremos para nós mesmos.
8 — ausente —
8 Se vivemos, é para honrar o Senhor. E, se morremos, é para honrar o Senhor. Portanto, quer vivamos, quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Báadhnitdih, wʉnnitjidihbʉt, jwĩ Maáh jʉmat tʉ́ʉt niijná, Cristo wʉnniji ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
9 Por isso Cristo morreu e ressuscitou, para ser Senhor tanto dos vivos como dos mortos.
10 Nihat ã́ihwã jʉmna yʉhna, ¿Dépanih tigaá ñi déewã panihnit Jesúsdih jáap jepahnit ĩ jʉmʉchah, “Dios meemdíh ã peéh chãja naáh”, ñi niíj naóh? ¿Dépanih tigaá ñi déedih oboh jʉmni pah ñi en? Diosboó ded pah jwĩ chãjatdih jéih beedáni ã jʉmatdih tʉ́i náhniat caá náahap. Ã jʉmʉpboó jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, biquína jʉmat pah ded pah jwĩ chãjatjidih ã ʉʉ́bh joyóchah, jwiít nihatdih jepahat ã náahbipna caá. Páant ã ʉʉ́bh joyát pínahdih náhninit, ñi dée panihnidih “Yeejép caá”, ñi niijcá bojoó.
10 Então por que você julga outro irmão? Por que o despreza? Lembre-se de que todos nós compareceremos diante do tribunal de Deus,
11 Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
11 pois as Escrituras dizem: “‘Tão certo como eu vivo’, diz o Senhor, ‘todo joelho se dobrará para mim, e toda língua declarará lealdade a Deus’”.
12 Pánihna, Dios pebhboó jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, nihat jwĩ chãjatjidih “¿Dépanih tigaá páant ma chãj?” jwiítdih ã niíj ʉʉ́bh joyóchah, jepahat ã náahbipna caá.
12 Assim, cada um de nós será responsável por sua vida diante de Deus.
13 Jwĩ dée panihnidih “Yeejép caá”, niíj naóhcanjeh, nin pahbʉt niíj jenah joyát caá náahap: “Jwiít Jesúíhwã jwĩ tóoc bʉʉgát panihat pah, nʉmah yéej chãj waóhca boj jĩíh”, niíj jenah joyát caá náahap.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Em vez disso, resolvam viver de modo a nunca fazer um irmão tropeçar e cair.
14 Weém jwĩ Maáh Jesúíh jʉmna, nin wã naáwát pínahdih wã tʉ́i jéihna caá: Weémboó nihat jeémátdih wã jeéméchah, ã tʉ́ina caá. Pánihna, dedé wã jeémát jíib, weemdíh peéh chãjat ã wihcan caá. Obohjeéhtih, biíhboó “Nin jeémátdih jeémpna, yeejép wã chãjna caá”, niíj jenah joí jeémpnidih peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
14 Eu sei, e estou convencido com base na autoridade do Senhor Jesus, que nenhum alimento é por si mesmo impuro. Mas, se alguém considera errado ingerir determinado alimento, para essa pessoa ele é impuro.
15 Yeéb ñi jeéméchah ennit, ñi déebʉt en yac jeémpna, “Weém Jesúsdih wã yap yohna beé”, niíj jenah joinít, bʉ́dí ãta jenah joi tágaá. Pánih chãj jʉ́ʉtna, caandíh ma tʉ́i oican caá. Ñi déedihbʉt Cristo ã wʉn wʉ̃hatdih jéihnit, caán jeémátdih jeémp jʉ́ʉtcat caá náahap, “Cristodih ã cádahná”, niijná.
15 E, se outro irmão se aflige em razão do que você come, ao ingerir esse alimento você não age com amor. Não deixe que sua comida seja a causa da perdição de alguém por quem Cristo morreu.
16 “Nin pah wã chãjachah, ã tʉ́ina caá”, yeéb ñi niíj jenah joyóchah yʉhna, “Páant ã chãjachah, ã tʉ́ican caá”, bita yeebdíh ĩta niij tágaá. Páant ĩ niiját pínahdih náahcan, “Páant wã chãjat ã tʉ́yʉchah yʉhna, wã chãjcan niít, Jesúíhwãdih yeejép dooná ã wihcat pínah niijná”, ñi niíj jenah joyoó.
16 Desse modo, você não será criticado por fazer algo que, a seu ver, é bom.
17 Pánih jenah joinít, nindihbʉt tʉ́i jenah joyát caá náahap: Diosboó jwĩ maáh ã jʉmʉchah, jwĩ jeémát, jwĩ babhbatbʉt oboh jʉmni caá. Pánihna, ã́ihwã jʉmna, Dios ã náahat pah chãjnit, bitajeéh tʉ́i jʉmnit, Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacatjĩh weñat caá náahap.
17 Pois o reino de Deus não diz respeito ao que comemos ou bebemos, mas a uma vida de justiça, paz e alegria no Espírito Santo.
18 Páant jwĩ jʉmʉchah ennit, Diosboó “Meém ma tʉ́i chãjna beé”, jwiítdih ã niijbípna caá. Páant ã niiját pahjeh mʉntih cã́acwãbʉt biíc yoobó ĩ niijbípna caá.
18 Se servirem a Cristo com essa atitude, agradarão a Deus e também receberão a aprovação das pessoas.
19 Ded pah biícdih jwĩ tʉ́i jʉmat pínah, ded pah jwĩ tʉ́i míic teo wáacat pínahdihbʉt bidat caá náahap. Pánih chãjna, Jesúsdih chah jwĩ tʉ́i jenah joibípna caá.
19 Portanto, tenhamos como alvo a harmonia e procuremos edificar uns aos outros.
20 Dios ã jeémát tʉ́ʉtcannijidih ñi jeéméchah ennit, biíh Jesúíhboó ã en wẽican, Jesúsdih ãta cádah tagaá. Pánihna, bʉʉgní pah ã jʉmcat pínah niijná, caandíh ñi jeémpca bojoó. Yoobópdih tigaá nihat jeémát tʉ́ini míic caá. Páant ã jʉmʉchah yʉhna, biíh pah bóo jwĩ jeéméchah, “Nin yeejép jeémát caá”, biíhboó niijná yʉhna, en yacnit, ãta jeémp tagaá. Pánihna, Dios ã wʉtatdih jenah joicánjeh jeémpna, ã yéej chãjna caá. Páant jwiítdih en yacnit ã jeéméchah, ã yéej chãjat jwĩ́ih jíib caá.
20 Não destruam a obra de Deus por causa da comida. Embora todos os alimentos sejam aceitáveis, é errado comer algo que leve alguém a tropeçar.
21 Nʉñʉ́p déepdih yeéb ñi jeéméchah enna, poonidihbʉt ñi babhbachah enna, biíh Jesúíhboó “Caandíh jeémp, babhna, yeejép wãta chãj tagaá”, niíj jenah joiná yʉhna, caanbʉ́t en yacnit, biíc yoobó ãta chãj tagaá. Páant niíj jenah joiní bácah, jeémp babhna, yeejép ãta chãj tagaá. Pánihna, caán yeejép ã chãjcat pínah, Jesúsdih ã tʉ́i jenah joí cádahcat pínahbʉt niijná, nʉñʉ́p déepdih, poonidihbʉt ñi cádahachah, ã tʉ́ina caá.
21 É melhor deixar de comer carne, ou de beber vinho, ou de fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a tropeçar.
22 “Nihatdih wã jeéméchah ã tʉ́ina caá”, ñi niíj jenah joyátdih Diosdihjeh ñi naáwá. Páant niíj jenah joiná, yeejépdih chãjcanni, “Weemdíh peéh chãjat ã wihcan niít”, niíj jenah joiní ã wẽina caá.
22 Você tem direito a suas convicções, mas guarde isso entre você e Deus. Felizes são aqueles que não se sentem culpados por fazer algo que consideram correto.
23 Obohjeéhtih, “Nin jeémátdih jeémpna, yeejép wãta chãj tagaá”, biíhboó niíj jenah joiná yʉhna, caán jeémátdih ã jeémát jíib, caandíh peéh chãjat ã jʉmbipna caá. Pánihna, ded pah chãjna, “Nin pah chãjna, wã tʉ́i chãjna caá”, niíj jenah joicát jíib, jwiítdih peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
23 Mas, se você tem dúvidas quanto ao que deve ou não comer, será culpado se comer, pois vai contra suas convicções. Se faz qualquer coisa sem convicção, está pecando.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.