Romanos 14

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs BKJ

Sair da comparação
1 Jesúsdih jáap jepahnit pah, ã naáwátdih tʉ́i jéih jwʉhcannitdih ñi tʉ́i míic pej jʉmʉʉ́. Ĩ tʉ́i jéih jwʉhcah ennit, “Meém jéihcanniabeh caá”, ñi míic niíj íijaca bojoó.
1 Recebei ao fraco na fé, mas não para discutir assuntos duvidosos.
2 “Weém nihat nʉñʉ́pwãdih wã jeéméchah ã tʉ́ina caá”, biquína ĩ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, bitaboó, Jesúíh doonádih tʉ́i jéih jwʉhcannit, nʉñʉ́pwãdih jeémpcanjeh, pácahinadihjeh ĩ jeémpna caá.
2 Porque um crê que ele pode comer todas as coisas, e outro, que é fraco, come ervas.
3 Det nihatdih jeémpnit, pácahinadihjeh jeémpnitboodíh “Meém oboh jʉmni caá”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Pácahinadihjeh jeémpnitbʉt nihatdih jeémpnitboodíh “Yeejép chãjna caá ma chãjap”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Det Jesúsdih jepahnit nihatdih jeémpnit ĩ jʉmʉchah yʉhna, “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niijná caá. Ã́ihwã ĩ jʉmʉchah ennit, nʉñʉ́pwãdih jeémpcannitboó queétdih yeejép ĩ niíj jenah joicá bojo naáh.
3 Quem come não despreze o que não come; e o que não come, não julgue o que come; porque Deus o recebeu.
4 Ded Jesúsdih jepahni Diosdih teo wʉ̃hni panihni caá ã jʉmʉp. Páant ã́ih ã jʉmʉchah, yeébboó caandíh ñi jéih naóh yaccan caá. Ded pah caán ã chãjatdih ennit, ã maáhjeh “Ma tʉ́i chãjna beé. Ma tʉ́i chãjcan beé”, ã jéih niijná caá. Pánihna, Jesúíh ã jʉmʉchah, ã́ihdih tʉ́i teo wáacna, “Meém yeejép chãjni caá”, caandíh Jesús ã niíj naóh yaccan niít.
4 Quem és tu que julgas o servo de outro homem? Para seu próprio senhor ele está em pé ou cai; mas ele estará firme, porque Deus é capaz de o fazer ficar em pé.
5 “Diosdih jwĩ weñat pínah nin yeó jáapjeh caá. Biíh yeó jáap jwĩ tewat pínah ã jʉmna caá”, biquína ĩ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, bitaboó yeó jáap jʉmat pah biíc yoobó Diosdih ĩ wẽina caá. Queét biíc yoobó chãjcannit jʉmna yʉhna, nihat nin pah ĩ niíj jenah joyó naáh: “Jesús ã náah yacat pahjeh wã chãjna caá”, ĩ niíj jenah joyó naáh.
5 Um homem considera um dia superior ao outro; e outro, considera todos os dias iguais. Seja cada homem completamente convicto em sua própria mente.
6 Det “Nin yeó jáapdih Diosdih jwĩpĩ́ wẽina caá”, niíj jenah joinít, jwĩ maáhdih jepahna caá ĩ chãjap. Bita “Yeó jáap jʉmat pah Diosdih jwĩpĩ́ wẽina caá”, niíj jenah joinít, queétbʉt jwĩ maáhdih jepahna caá ĩ chãjap. Det déepdih jeémpnit, Diosdih “Tʉ́ina caá, Paá”, niíj jeémpna, Diosdih ĩ wẽina caá. Bitaboó Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, déepdih jeémpcannit, Diosdih “Tʉ́ina caá, Paá”, biíc yoobó ĩ niíj wẽi naóhna caá.
6 Aquele que considera o dia, considere para o Senhor; e aquele que não considera o dia, para o Senhor não considera; e quem come, para o Senhor come porque dá graças a Deus; e o que não come, para o Senhor não come, e dá graças a Deus.
7 — ausente —
7 Porque nenhum de nós vive para si, e nenhum homem morre para si.
8 — ausente —
8 Porque se vivemos, para o Senhor vivemos; e se morremos, para o Senhor morremos. Portanto, vivendo ou morrendo, somos do Senhor.
9 Báadhnitdih, wʉnnitjidihbʉt, jwĩ Maáh jʉmat tʉ́ʉt niijná, Cristo wʉnniji ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
9 Porque para isto Cristo morreu, e ressuscitou, e tornou a viver, para que ele pudesse ser Senhor tanto dos mortos como dos vivos.
10 Nihat ã́ihwã jʉmna yʉhna, ¿Dépanih tigaá ñi déewã panihnit Jesúsdih jáap jepahnit ĩ jʉmʉchah, “Dios meemdíh ã peéh chãja naáh”, ñi niíj naóh? ¿Dépanih tigaá ñi déedih oboh jʉmni pah ñi en? Diosboó ded pah jwĩ chãjatdih jéih beedáni ã jʉmatdih tʉ́i náhniat caá náahap. Ã jʉmʉpboó jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, biquína jʉmat pah ded pah jwĩ chãjatjidih ã ʉʉ́bh joyóchah, jwiít nihatdih jepahat ã náahbipna caá. Páant ã ʉʉ́bh joyát pínahdih náhninit, ñi dée panihnidih “Yeejép caá”, ñi niijcá bojoó.
10 Mas por que tu julgas o teu irmão? Ou por que tu desprezas teu irmão? Porquanto, todos nós compareceremos diante do tribunal de Cristo.
11 Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
11 Porque está escrito: Como eu vivo, diz o Senhor, todo joelho se dobrará diante de mim, e toda língua confessará a Deus.
12 Pánihna, Dios pebhboó jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, nihat jwĩ chãjatjidih “¿Dépanih tigaá páant ma chãj?” jwiítdih ã niíj ʉʉ́bh joyóchah, jepahat ã náahbipna caá.
12 Assim, então, cada um de nós dará conta de si mesmo a Deus.
13 Jwĩ dée panihnidih “Yeejép caá”, niíj naóhcanjeh, nin pahbʉt niíj jenah joyát caá náahap: “Jwiít Jesúíhwã jwĩ tóoc bʉʉgát panihat pah, nʉmah yéej chãj waóhca boj jĩíh”, niíj jenah joyát caá náahap.
13 Portanto não nos julguemos mais uns aos outros; mas antes decidi isto, em não pordes tropeço ou escândalo no caminho do seu irmão.
14 Weém jwĩ Maáh Jesúíh jʉmna, nin wã naáwát pínahdih wã tʉ́i jéihna caá: Weémboó nihat jeémátdih wã jeéméchah, ã tʉ́ina caá. Pánihna, dedé wã jeémát jíib, weemdíh peéh chãjat ã wihcan caá. Obohjeéhtih, biíhboó “Nin jeémátdih jeémpna, yeejép wã chãjna caá”, niíj jenah joí jeémpnidih peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
14 Eu sei, e estou convencido no Senhor Jesus, que não há coisa alguma imunda em si mesma, mas para aquele que pensa que alguma coisa é imunda, para esse é imunda.
15 Yeéb ñi jeéméchah ennit, ñi déebʉt en yac jeémpna, “Weém Jesúsdih wã yap yohna beé”, niíj jenah joinít, bʉ́dí ãta jenah joi tágaá. Pánih chãj jʉ́ʉtna, caandíh ma tʉ́i oican caá. Ñi déedihbʉt Cristo ã wʉn wʉ̃hatdih jéihnit, caán jeémátdih jeémp jʉ́ʉtcat caá náahap, “Cristodih ã cádahná”, niijná.
15 Mas, se teu irmão se entristecer com o teu alimento, tu já não andas em amor. Não destruas com o teu alimento aquele por quem Cristo morreu.
16 “Nin pah wã chãjachah, ã tʉ́ina caá”, yeéb ñi niíj jenah joyóchah yʉhna, “Páant ã chãjachah, ã tʉ́ican caá”, bita yeebdíh ĩta niij tágaá. Páant ĩ niiját pínahdih náahcan, “Páant wã chãjat ã tʉ́yʉchah yʉhna, wã chãjcan niít, Jesúíhwãdih yeejép dooná ã wihcat pínah niijná”, ñi niíj jenah joyoó.
16 Não seja, pois, blasfemado o vosso bem.
17 Pánih jenah joinít, nindihbʉt tʉ́i jenah joyát caá náahap: Diosboó jwĩ maáh ã jʉmʉchah, jwĩ jeémát, jwĩ babhbatbʉt oboh jʉmni caá. Pánihna, ã́ihwã jʉmna, Dios ã náahat pah chãjnit, bitajeéh tʉ́i jʉmnit, Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacatjĩh weñat caá náahap.
17 Porque o reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, e paz, e alegria no Espírito Santo.
18 Páant jwĩ jʉmʉchah ennit, Diosboó “Meém ma tʉ́i chãjna beé”, jwiítdih ã niijbípna caá. Páant ã niiját pahjeh mʉntih cã́acwãbʉt biíc yoobó ĩ niijbípna caá.
18 Porque quem nestas coisas serve a Cristo, é aceitável a Deus, e aprovado pelos homens.
19 Ded pah biícdih jwĩ tʉ́i jʉmat pínah, ded pah jwĩ tʉ́i míic teo wáacat pínahdihbʉt bidat caá náahap. Pánih chãjna, Jesúsdih chah jwĩ tʉ́i jenah joibípna caá.
19 Sigamos, pois, as coisas que contribuem para a paz e as coisas que são para a edificação de uns para com os outros.
20 Dios ã jeémát tʉ́ʉtcannijidih ñi jeéméchah ennit, biíh Jesúíhboó ã en wẽican, Jesúsdih ãta cádah tagaá. Pánihna, bʉʉgní pah ã jʉmcat pínah niijná, caandíh ñi jeémpca bojoó. Yoobópdih tigaá nihat jeémát tʉ́ini míic caá. Páant ã jʉmʉchah yʉhna, biíh pah bóo jwĩ jeéméchah, “Nin yeejép jeémát caá”, biíhboó niijná yʉhna, en yacnit, ãta jeémp tagaá. Pánihna, Dios ã wʉtatdih jenah joicánjeh jeémpna, ã yéej chãjna caá. Páant jwiítdih en yacnit ã jeéméchah, ã yéej chãjat jwĩ́ih jíib caá.
20 Não destruas por causa do alimento a obra de Deus. Todas as coisas são de fato puras, mas são más para o homem que come com escândalo.
21 Nʉñʉ́p déepdih yeéb ñi jeéméchah enna, poonidihbʉt ñi babhbachah enna, biíh Jesúíhboó “Caandíh jeémp, babhna, yeejép wãta chãj tagaá”, niíj jenah joiná yʉhna, caanbʉ́t en yacnit, biíc yoobó ãta chãj tagaá. Páant niíj jenah joiní bácah, jeémp babhna, yeejép ãta chãj tagaá. Pánihna, caán yeejép ã chãjcat pínah, Jesúsdih ã tʉ́i jenah joí cádahcat pínahbʉt niijná, nʉñʉ́p déepdih, poonidihbʉt ñi cádahachah, ã tʉ́ina caá.
21 Bom é não comer carne, nem beber vinho, nem alguma coisa que teu irmão tropece, ou se ofenda, ou se enfraqueça.
22 “Nihatdih wã jeéméchah ã tʉ́ina caá”, ñi niíj jenah joyátdih Diosdihjeh ñi naáwá. Páant niíj jenah joiná, yeejépdih chãjcanni, “Weemdíh peéh chãjat ã wihcan niít”, niíj jenah joiní ã wẽina caá.
22 Tens tu fé? Tem-na em ti mesmo diante de Deus. Feliz é aquele que não se condena a si mesmo nas coisas que aprova.
23 Obohjeéhtih, “Nin jeémátdih jeémpna, yeejép wãta chãj tagaá”, biíhboó niíj jenah joiná yʉhna, caán jeémátdih ã jeémát jíib, caandíh peéh chãjat ã jʉmbipna caá. Pánihna, ded pah chãjna, “Nin pah chãjna, wã tʉ́i chãjna caá”, niíj jenah joicát jíib, jwiítdih peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
23 Mas aquele que tem dúvidas, é condenado se comer, porque ele não come por fé; pois tudo o que não provém de fé é pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.