Romanos 14

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Jesúsdih jáap jepahnit pah, ã naáwátdih tʉ́i jéih jwʉhcannitdih ñi tʉ́i míic pej jʉmʉʉ́. Ĩ tʉ́i jéih jwʉhcah ennit, “Meém jéihcanniabeh caá”, ñi míic niíj íijaca bojoó.
1 Aceitem o que é fraco na fé, sem discutir assuntos controvertidos.
2 “Weém nihat nʉñʉ́pwãdih wã jeéméchah ã tʉ́ina caá”, biquína ĩ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, bitaboó, Jesúíh doonádih tʉ́i jéih jwʉhcannit, nʉñʉ́pwãdih jeémpcanjeh, pácahinadihjeh ĩ jeémpna caá.
2 Um crê que pode comer de tudo; já outro, cuja fé é fraca, come apenas alimentos vegetais.
3 Det nihatdih jeémpnit, pácahinadihjeh jeémpnitboodíh “Meém oboh jʉmni caá”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Pácahinadihjeh jeémpnitbʉt nihatdih jeémpnitboodíh “Yeejép chãjna caá ma chãjap”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Det Jesúsdih jepahnit nihatdih jeémpnit ĩ jʉmʉchah yʉhna, “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niijná caá. Ã́ihwã ĩ jʉmʉchah ennit, nʉñʉ́pwãdih jeémpcannitboó queétdih yeejép ĩ niíj jenah joicá bojo naáh.
3 Aquele que come de tudo não deve desprezar o que não come, e aquele que não come de tudo não deve condenar aquele que come, pois Deus o aceitou.
4 Ded Jesúsdih jepahni Diosdih teo wʉ̃hni panihni caá ã jʉmʉp. Páant ã́ih ã jʉmʉchah, yeébboó caandíh ñi jéih naóh yaccan caá. Ded pah caán ã chãjatdih ennit, ã maáhjeh “Ma tʉ́i chãjna beé. Ma tʉ́i chãjcan beé”, ã jéih niijná caá. Pánihna, Jesúíh ã jʉmʉchah, ã́ihdih tʉ́i teo wáacna, “Meém yeejép chãjni caá”, caandíh Jesús ã niíj naóh yaccan niít.
4 Quem é você para julgar o servo alheio? É para o seu senhor que ele está de pé ou cai. E ficará de pé, pois o Senhor é capaz de o sustentar.
5 “Diosdih jwĩ weñat pínah nin yeó jáapjeh caá. Biíh yeó jáap jwĩ tewat pínah ã jʉmna caá”, biquína ĩ niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, bitaboó yeó jáap jʉmat pah biíc yoobó Diosdih ĩ wẽina caá. Queét biíc yoobó chãjcannit jʉmna yʉhna, nihat nin pah ĩ niíj jenah joyó naáh: “Jesús ã náah yacat pahjeh wã chãjna caá”, ĩ niíj jenah joyó naáh.
5 Há quem considere um dia mais sagrado que outro; há quem considere iguais todos os dias. Cada um deve estar plenamente convicto em sua própria mente.
6 Det “Nin yeó jáapdih Diosdih jwĩpĩ́ wẽina caá”, niíj jenah joinít, jwĩ maáhdih jepahna caá ĩ chãjap. Bita “Yeó jáap jʉmat pah Diosdih jwĩpĩ́ wẽina caá”, niíj jenah joinít, queétbʉt jwĩ maáhdih jepahna caá ĩ chãjap. Det déepdih jeémpnit, Diosdih “Tʉ́ina caá, Paá”, niíj jeémpna, Diosdih ĩ wẽina caá. Bitaboó Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, déepdih jeémpcannit, Diosdih “Tʉ́ina caá, Paá”, biíc yoobó ĩ niíj wẽi naóhna caá.
6 Aquele que considera um dia como especial, para o Senhor assim o faz. Aquele que come carne, come para o Senhor, pois dá graças a Deus; e aquele que se abstém, para o Senhor se abstém, e dá graças a Deus.
7 — ausente —
7 Pois nenhum de nós vive apenas para si, e nenhum de nós morre apenas para si.
8 — ausente —
8 Se vivemos, vivemos para o Senhor; e, se morremos, morremos para o Senhor. Assim, quer vivamos, quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Báadhnitdih, wʉnnitjidihbʉt, jwĩ Maáh jʉmat tʉ́ʉt niijná, Cristo wʉnniji ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
9 Por esta razão Cristo morreu e voltou a viver, para ser Senhor de vivos e de mortos.
10 Nihat ã́ihwã jʉmna yʉhna, ¿Dépanih tigaá ñi déewã panihnit Jesúsdih jáap jepahnit ĩ jʉmʉchah, “Dios meemdíh ã peéh chãja naáh”, ñi niíj naóh? ¿Dépanih tigaá ñi déedih oboh jʉmni pah ñi en? Diosboó ded pah jwĩ chãjatdih jéih beedáni ã jʉmatdih tʉ́i náhniat caá náahap. Ã jʉmʉpboó jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, biquína jʉmat pah ded pah jwĩ chãjatjidih ã ʉʉ́bh joyóchah, jwiít nihatdih jepahat ã náahbipna caá. Páant ã ʉʉ́bh joyát pínahdih náhninit, ñi dée panihnidih “Yeejép caá”, ñi niijcá bojoó.
10 Portanto, você, por que julga seu irmão? E por que despreza seu irmão? Pois todos compareceremos diante do tribunal de Deus.
11 Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
11 Porque está escrito: " ‘Por mim mesmo jurei’, diz o Senhor, ‘diante de mim todo joelho se dobrará e toda língua confessará que sou Deus’ ".
12 Pánihna, Dios pebhboó jwĩ jʉibí ñʉhʉchah, nihat jwĩ chãjatjidih “¿Dépanih tigaá páant ma chãj?” jwiítdih ã niíj ʉʉ́bh joyóchah, jepahat ã náahbipna caá.
12 Assim, cada um de nós prestará contas de si mesmo a Deus.
13 Jwĩ dée panihnidih “Yeejép caá”, niíj naóhcanjeh, nin pahbʉt niíj jenah joyát caá náahap: “Jwiít Jesúíhwã jwĩ tóoc bʉʉgát panihat pah, nʉmah yéej chãj waóhca boj jĩíh”, niíj jenah joyát caá náahap.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Em vez disso, façamos o propósito de não colocar pedra de tropeço ou obstáculo no caminho do irmão.
14 Weém jwĩ Maáh Jesúíh jʉmna, nin wã naáwát pínahdih wã tʉ́i jéihna caá: Weémboó nihat jeémátdih wã jeéméchah, ã tʉ́ina caá. Pánihna, dedé wã jeémát jíib, weemdíh peéh chãjat ã wihcan caá. Obohjeéhtih, biíhboó “Nin jeémátdih jeémpna, yeejép wã chãjna caá”, niíj jenah joí jeémpnidih peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
14 Como alguém que está no Senhor Jesus, tenho plena convicção de que nenhum alimento é por si mesmo impuro, a não ser para quem assim o considere; para ele é impuro.
15 Yeéb ñi jeéméchah ennit, ñi déebʉt en yac jeémpna, “Weém Jesúsdih wã yap yohna beé”, niíj jenah joinít, bʉ́dí ãta jenah joi tágaá. Pánih chãj jʉ́ʉtna, caandíh ma tʉ́i oican caá. Ñi déedihbʉt Cristo ã wʉn wʉ̃hatdih jéihnit, caán jeémátdih jeémp jʉ́ʉtcat caá náahap, “Cristodih ã cádahná”, niijná.
15 Se o seu irmão se entristece devido ao que você come, você já não está agindo por amor. Por causa da sua comida, não destrua seu irmão, por quem Cristo morreu.
16 “Nin pah wã chãjachah, ã tʉ́ina caá”, yeéb ñi niíj jenah joyóchah yʉhna, “Páant ã chãjachah, ã tʉ́ican caá”, bita yeebdíh ĩta niij tágaá. Páant ĩ niiját pínahdih náahcan, “Páant wã chãjat ã tʉ́yʉchah yʉhna, wã chãjcan niít, Jesúíhwãdih yeejép dooná ã wihcat pínah niijná”, ñi niíj jenah joyoó.
16 Aquilo que é bom para vocês não se torne objeto de maledicência.
17 Pánih jenah joinít, nindihbʉt tʉ́i jenah joyát caá náahap: Diosboó jwĩ maáh ã jʉmʉchah, jwĩ jeémát, jwĩ babhbatbʉt oboh jʉmni caá. Pánihna, ã́ihwã jʉmna, Dios ã náahat pah chãjnit, bitajeéh tʉ́i jʉmnit, Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacatjĩh weñat caá náahap.
17 Pois o Reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, paz e alegria no Espírito Santo;
18 Páant jwĩ jʉmʉchah ennit, Diosboó “Meém ma tʉ́i chãjna beé”, jwiítdih ã niijbípna caá. Páant ã niiját pahjeh mʉntih cã́acwãbʉt biíc yoobó ĩ niijbípna caá.
18 aquele que assim serve a Cristo é agradável a Deus e aprovado pelos homens.
19 Ded pah biícdih jwĩ tʉ́i jʉmat pínah, ded pah jwĩ tʉ́i míic teo wáacat pínahdihbʉt bidat caá náahap. Pánih chãjna, Jesúsdih chah jwĩ tʉ́i jenah joibípna caá.
19 Por isso, esforcemo-nos em promover tudo quanto conduz à paz e à edificação mútua.
20 Dios ã jeémát tʉ́ʉtcannijidih ñi jeéméchah ennit, biíh Jesúíhboó ã en wẽican, Jesúsdih ãta cádah tagaá. Pánihna, bʉʉgní pah ã jʉmcat pínah niijná, caandíh ñi jeémpca bojoó. Yoobópdih tigaá nihat jeémát tʉ́ini míic caá. Páant ã jʉmʉchah yʉhna, biíh pah bóo jwĩ jeéméchah, “Nin yeejép jeémát caá”, biíhboó niijná yʉhna, en yacnit, ãta jeémp tagaá. Pánihna, Dios ã wʉtatdih jenah joicánjeh jeémpna, ã yéej chãjna caá. Páant jwiítdih en yacnit ã jeéméchah, ã yéej chãjat jwĩ́ih jíib caá.
20 Não destrua a obra de Deus por causa da comida. Todo alimento é puro, mas é errado comer qualquer coisa que faça os outros tropeçarem.
21 Nʉñʉ́p déepdih yeéb ñi jeéméchah enna, poonidihbʉt ñi babhbachah enna, biíh Jesúíhboó “Caandíh jeémp, babhna, yeejép wãta chãj tagaá”, niíj jenah joiná yʉhna, caanbʉ́t en yacnit, biíc yoobó ãta chãj tagaá. Páant niíj jenah joiní bácah, jeémp babhna, yeejép ãta chãj tagaá. Pánihna, caán yeejép ã chãjcat pínah, Jesúsdih ã tʉ́i jenah joí cádahcat pínahbʉt niijná, nʉñʉ́p déepdih, poonidihbʉt ñi cádahachah, ã tʉ́ina caá.
21 É melhor não comer carne nem beber vinho, nem fazer qualquer outra coisa que leve seu irmão a cair.
22 “Nihatdih wã jeéméchah ã tʉ́ina caá”, ñi niíj jenah joyátdih Diosdihjeh ñi naáwá. Páant niíj jenah joiná, yeejépdih chãjcanni, “Weemdíh peéh chãjat ã wihcan niít”, niíj jenah joiní ã wẽina caá.
22 Assim, seja qual for o seu modo de crer a respeito destas coisas, que isso permaneça entre você e Deus. Feliz é o homem que não se condena naquilo que aprova.
23 Obohjeéhtih, “Nin jeémátdih jeémpna, yeejép wãta chãj tagaá”, biíhboó niíj jenah joiná yʉhna, caán jeémátdih ã jeémát jíib, caandíh peéh chãjat ã jʉmbipna caá. Pánihna, ded pah chãjna, “Nin pah chãjna, wã tʉ́i chãjna caá”, niíj jenah joicát jíib, jwiítdih peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
23 Mas aquele que tem dúvida é condenado se comer, porque não come com fé; e tudo o que não provém da fé é pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.