Hebreus 12
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs ARIB
1 Queét wã naóhnit dawá Diosdih tʉ́i jenah joí cádahcannit ĩ jʉmatjidih jéihnit, yéej chãj cádahnit, jwiítbʉt Jesúsdih jwĩ tʉ́i jenah joí cádahca bojat dée caá. Nin pah caá jʉmat náahap: Ñáoni ã tʉ́i ñáwíhichah yʉhna, chodópdih dʉo béjna, ã jéih wẽp ñáocan caá. Yégueh wʉ́ʉpnidih dʉoná, ã tʉ́i jéih ñáocan caá. Páant ã jʉmat pah Diosdih jwĩ tʉ́i jepahíhna yʉhna, jwĩ weñat pínahdihjeh chãjna, caandíh jwĩ tʉ́i jéih jepahcan caá. Pánihna, jwĩ yéej chãjatdih cádahat caá náahap. Chah wẽp ñáoniboó ã tʉ́i péaat pahjeh, jwiítbʉt Dios ã náah yacat pah jwĩ chãj cádahca bojat dée caá.
1 Portanto, nós também, pois estamos rodeados de tão grande nuvem de testemunhas, deixemos todo embaraço, e o pecado que tão de perto nos rodeia, e corramos com perseverança a carreira que nos está proposta,
2 Jesúsdihjeh jwĩ tʉ́i náhni jĩíh. Caanjéh Diosdih tʉ́i jenah joí waóhni jʉmna, jwiítdih tʉ́i jenah joyát tʉ́ʉtnibʉt ã jʉmna caá. Pánihna, caandíh jwĩ tʉ́i jenah joí cádahcat pínah niijná, jwiítdih ã teo wáacna caá. Cruzboó wʉnna yʉhna, ã íipdih ãt tʉ́i jenah joí cádahcap wʉt jĩ. Cruzboó wʉnat tíic náah jʉmni ã jʉmʉchah yʉhna, ã íip ã jʉmʉpboó ã weñat pínahdih jéihna, tíiccanjeh, cruzboó ãt wʉnʉp wʉt jĩ. Pánihna, bʉʉ chah maáh jʉmna, Dios ã jéihyepmant bóo bʉwámant ã chʉ́ʉdna caá.
2 fitando os olhos em Jesus, autor e consumador da nossa fé, o qual, pelo gozo que lhe está proposto, suportou a cruz, desprezando a ignomínia, e está assentado à direita do trono de Deus.
3 Jesúsdih eníhcannit caandíh bʉ́dí yeejép ĩ chãjachah yʉhna, Dios ã náah yacat pah ãt cádahcap wʉt jĩ. Páant ã cádahcatjidih ñi tʉ́i náhninaá, yeebdíhbʉt yeejép ĩ chãjachah yʉhna, biíc yoobó cádahcat tʉ́ʉt niijná.
3 Considerai, pois aquele que suportou tal contradição dos pecadores contra si mesmo, para que não vos canseis, desfalecendo em vossas almas.
4 Bita yeebdíh tʉbit yeejép chãjna yʉhna, ĩt mao yohcap taga. Obohjeéhtih, Jesúsboodíh ĩt mao yohop wʉt jĩ. Páant yeejép ã yapatjidih náhninit, yeebdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, caandíh ñi cádahca bojoó.
4 Ainda não resististes até o sangue, combatendo contra o pecado;
5 Dios yeéb ã wehdih ã naáwátjidih ¿ñi quíib bʉʉ́d niít? Yeejép ñi yapat pínahdih ã naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
5 e já vos esquecestes da exortação que vos admoesta como a filhos: Filho meu, não desprezes a correção do Senhor, nem te desanimes quando por ele és repreendido;
6 Nihat wã oinit, “Meém wã wʉ̃ʉ́h caá”, niíj ennitdih wãpĩ́ bohéna caá, ĩ yap yohcat pínah niijná. Pánihna, ĩ yap yohochah ennit, queétdih wã peéh chãjbipna caá’, Dios ã niijná caá”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Job 5.17; Pr 3.11-12)
6 pois o Senhor corrige ao que ama, e açoita a todo o que recebe por filho.
7 Pánihna, yeejép yapna yʉhna, Dioíh namádih ñi cádahca bojoó. Páant ñi yapatjĩh, Dios ã weh ñi jʉmʉchah, yeebdíh bohéna caá ã chãjap, chah ñi tʉ́i chãjat pínah niijná. Det mána ĩ wehdih ĩ wʉtʉchah, ĩ jepahcah, ĩpĩ́ peéh chãjna caá, ĩ tʉ́ʉt nʉʉmát pínah niijná. Páant ĩ chãjat pah, Diosbʉt jwiít ã weh jwĩ jepahcah, jwiítdih ã peéh chãjbipna caá.
7 É para disciplina que sofreis; Deus vos trata como a filhos; pois qual é o filho a quem o pai não corrija?
8 Ñi tʉ́i chãjcatdih ennit, yeebdíh ã naóhcah nihna, ã weh ñita nihcan tagaá. Páant ã naóhcah, mána wihcannit pah ñita jʉm tagaá. “Dios wã íip caá”, ñita jéih niijcán tagaá.
8 Mas, se estais sem disciplina, da qual todos se têm tornado participantes, sois então bastardos, e não filhos.
9 Jwĩ mána jwiítdih ded pah ĩ bohéátjidih ñi jenah joyoó. Queét jwiítdih ĩ peéh chãjachah, queétdih jwĩpĩ́ jepahap jĩ. Pánih jepahnit, jwĩ íip Dios ã tʉ́ʉt nʉʉmát tʉ́ʉtʉchah, chah jepahat caá náahap. Pánih jepahna, páantjeh ãjeéh jwĩ tʉ́i jʉmbipna caá.
9 Além disto, tivemos nossos pais segundo a carne, para nos corrigirem, e os olhávamos com respeito; não nos sujeitaremos muito mais ao Pai dos espíritos, e viveremos?
10 Wébít jwĩ jʉm jwʉhʉchah, jwĩ mána jwiítdih peéh chãjnit, “Nin pah wã chãjachah, wã wʉ̃ʉ́h ã tʉ́i jʉmbipna caá”, ĩpĩ́ niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Diosboó peéh chãjna, jwiítdih teo wáacna caá ã chãjap, caán tʉ́ini ã jʉmat pah jwiítbʉt tʉ́init jwĩ jʉmat pínah niijná.
10 Pois aqueles por pouco tempo nos corrigiam como bem lhes parecia, mas este, para nosso proveito, para sermos participantes da sua santidade.
11 Dedé peéh chãjatdih “Caán tʉ́ina caá”, jwĩpĩ́ niíj jenah joicán caá. Bʉ́dí jwĩpĩ́ jĩ́gahna caá. Obohjeéhtih, jwíih jĩ́gahna yʉhna, tʉ́ttimah caandíh jwĩ jenah joyóchah, jwiítdih ã teo wáacna caá, yéej chãjcanjeh, jwĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná.
11 Na verdade, nenhuma correção parece no momento ser motivo de gozo, porém de tristeza; mas depois produz um fruto pacífico de justiça nos que por ele têm sido exercitados.
12 Pánihna, bʉ́dí yeejép yapnit jʉmna yʉhna, Dios yeebdíh ã bohéátdih jéihna, ñi jĩ́gah cádahaá. Caandíh chah tʉ́i jenah joinít, ʉ́ʉmcanjeh, ñi tʉ́i weñeé.
12 Portanto levantai as mãos cansadas, e os joelhos vacilantes,
13 Pánih jʉmnit, Jesúíh namádih bejnit, tʉ́inijeh ñi chãjaá. Páant yeejép ñi yapachah yʉhna, Jesúsdih cádahcanjeh, wẽpnit panihnit ñi jʉmbipna caá. Yeéb páant ñi jʉmʉchah ennit, bita Jesúíhwã wẽpcannit panihnitboobʉ́t caandíh chah ĩ tʉ́i jenah joibípna caá.
13 e fazei veredas direitas para os vossos pés, para que o que é manco não se desvie, antes seja curado.
14 Míic jʉ̃ihcanjeh, nihat biícdih ñi tʉ́i jʉmʉʉ́. Pánih jʉmna, jwĩ Maáhdih tʉ́i jepahnit, ñi yéej chãjca bojoó. Det yéej chãjcannitjeh jwĩ Maáhdih ĩ enbipna caá.
14 Segui a paz com todos, e a santificação, sem a qual ninguém verá o Senhor,
15 ¡Ñi tʉ́i chãja chaáh! Dios yeebdíh oinit ã teo wáacachah, ñi tʉ́i jepahaá. Jepah cádahna, ñi jwʉ́ʉb yéej chãjat pínah ã tobohna caá. Caandíh cádahna nihna, momatdih yeejép yílip ã jã́wat panihni yeebjéh ñita míic yéeja tagaá. Jesúíh namádih ñi cádahachah ennit, bita ã́ihwãbʉt biíc yoobó ĩta cádah tagaá.
15 tendo cuidado de que ninguém se prive da graça de Deus, e de que nenhuma raiz de amargura, brotando, vos perturbe, e por ela muitos se contaminem;
16 Ñi weha mána nihcannitjĩh yeejép ñi chãjca bojoó. Diosdih náahcannitbʉt ñi jʉmca bojoó. Esaúboó ded pah ã jʉmatjidih ñi tʉ́i náhninaá. Diosdih, ã wʉ̃hni pínahdihbʉt náahcanni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Weép jeñé jʉmna, ã íip ã wʉnat tʉ́ttimah ã íipíh bií déedih bíbohni pínah ãt jʉmʉp wʉt yʉh jĩ. Dios ã íipdih ã niijníjidihbʉt bíbohni pínah ãt jʉmʉp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, biíc yeó jáap bʉ́dí nʉʉgʉ́p wʉnna, biíc láa ã jeémát jíibjeh ã bíbohat déejidih oboh jʉmni pah jenah joinít, ã ʉ́ʉdboodíh ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánih chãjna, Dios ã wʉ̃hat pínahdih ãt náahcap wʉt jĩ. Pánih náahcanni ã jʉmat pah yeébboó ñi jʉmca bojoó.
16 e ninguém seja devasso, ou profano como Esaú, que por uma simples refeição vendeu o seu direito de primogenitura.
17 Ã ʉ́ʉddih ã́ih pínahdih ã wʉ̃hat tʉ́ttimah, Esaú ded pah ã yapatdih ñi jéihna caá. Ã íip caandíh ã wʉ̃hat pínahdih Esaú bʉ́dí ãt náahap wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, páant ã náahachah yʉhna, weép jeñédih ã wʉ̃hat pínahdih ã ʉ́ʉddih wʉ̃h péanit, Esaúboodíh ã íip ãt wʉ̃hcap wʉt jĩ. Caandíh ã jʉ̃í ʉʉ́bʉ́chah yʉhna, tʉ́ʉt nʉʉmcánjeh, caandíh ãt wʉ̃hcap wʉt jĩ.
17 Porque bem sabeis que, querendo ele ainda depois herdar a bênção, foi rejeitado; porque não achou lugar de arrependimento, ainda que o buscou diligentemente com lágrimas.
18 Dios Moisésjidih ã wʉtat tʉ́ʉtʉchah, jwĩ déewã judíowã Dios ã jʉmni jeená ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caanná ĩ jʉibíát pah yeébboó ñi jʉibícan caá. Nin pah queétboó ĩt yapap wʉt jĩ. Dios ã jʉmni jeé, Sinaí wʉ̃t jʉmni jeená ĩ jʉibínachah, bʉ́dí iigát ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Dʉpʉ́át, baác méméat, bʉ́dí johlitbʉt ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
18 Pois não tendes chegado ao monte palpável, aceso em fogo, e à escuridão, e às trevas, e à tempestade,
19 — ausente —
19 e ao sonido da trombeta, e à voz das palavras, a qual os que a ouviram rogaram que não se lhes falasse mais;
20 — ausente —
20 porque não podiam suportar o que se lhes mandava: Se até um animal tocar o monte, será apedrejado.
21 Páant ã yapatdih ennit, nihat ĩ ʉ́ʉmʉchah, “Bʉ́dí ʉ́ʉmnit, méména caá wã chãjap”, Moisés yʉh bʉca ãt niijíp wʉt jĩ.
21 E tão terrível era a visão, que Moisés disse: Estou todo aterrorizado e trêmulo.
22 Páant Diosjeéh ĩt jwíih jʉmʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, yeébboodíh pánihcan caá. Dios biícdih jʉmat tʉ́ʉt niijná, Sión wʉ̃t jʉmni jee pánihipna ñi jʉibína caá. Caán jeáboó jʉmni, Dios báadhniíh, Jerusalén tʉ́tchi caá. Yeebbʉ́t dawá ángelwã biícdih wẽi naáwát tʉ́ʉt niijná, ĩ míic wáacapna ñi jʉibína caá.
22 Mas tendes chegado ao Monte Sião, e à cidade do Deus vivo, à Jerusalém celestial, a miríades de anjos;
23 Yeéb caán tʉ́tchidih moón pínah jʉmna, Dios weh jwíih jʉibínit biícdih ñi míic wáac jʉibína caá. Nihat ĩ wʉ̃tnadih ã daácni nʉ́obʉt jeáboó ã jʉmna caá. Nihat cã́acwãdih ñíoni ã jʉmʉpna ñi jʉibína caá. Bita tʉ́i chãjnitji Dioíhwãjĩh míic wáacnit yeebbʉ́t ñi jʉmna caá. Dios queétdih yéejat wihcannit ãtát chãjap wʉt jĩ.
23 à universal assembléia e igreja dos primogênitos inscritos nos céus, e a Deus, o juiz de todos, e aos espíritos dos justos aperfeiçoados;
24 Pánihna, Jesús pebhna ñi jʉibína caá. Jon Moisés ã wʉtatjidih jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, “Jesúsboó wʉnna, ã́ih meépdih ã yoh wʉ̃hʉchah, yeebdíh wã tʉ́i ʉbbipna caá”, Dios jwiítdih ãt niijíp wʉt jĩ. Abelji ã́ih meépdih ã yohochah enna, Dios caandíh maonidih ãt peéh chãjap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Jesúsboó ã́ih meépdih ã yoh wʉ̃hʉchah enna, Dios jwiítdih ãt tʉ́i ʉbʉp wʉt jĩ. Pánihna, ã́ih meép oboh jʉmni nihcan caá.
24 e a Jesus, o mediador de um novo pacto, e ao sangue da aspersão, que fala melhor do que o de Abel.
25 ¡Ñi tʉ́i chãja chaáh! Dios yeebdíh ã naáwáchah, ñi tʉ́i jepahaá. Jon jã́tih nin baácboó jʉmni Moisés Dios naáwátdih ã naóh yapanachah, caandíh ĩ joííhcatji jíib, Dios cã́acwãdih ãt peéh chãjap wʉt jĩ. Pánihna, bʉʉ jeáboó jʉmni Cristo jwiítdih ã naóh yapanachah jwĩ joííhcah, queétdih ã peéh chãjat chah, jwiítboodíh Dios ã peéh chãjbipna caá.
25 Vede que não rejeiteis ao que fala; porque, se não escaparam aqueles quando rejeitaram o que sobre a terra os advertia, muito menos escaparemos nós, se nos desviarmos daquele que nos adverte lá dos céus;
26 Moisésji jʉm láa Dios ã wéhenachah, baác ãt méménap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, biíh ã naáwátdih naóh yapaniboó Dios tʉ́ttimah ã niiját pínahdih nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “Nin baácdih, jeádihbʉt biíc láa pohba wã cádah méméabipna caá”, Dios ã niijná caá, ãt niíj daacáp tajĩ.
26 a voz do qual abalou então a terra; mas agora tem ele prometido, dizendo: Ainda uma vez hei de abalar não só a terra, mas também o céu.
27 “Biíc láa pohba wã cádah méméabipna caá”, niijná, nihat ã chãjnijidih ã yohat pínahdih naóhna ãt chãjap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Dios ã maáh jʉmʉpboó jéih yohca naáh jʉmna, páantjeh ã jʉmbipna caá.
27 Ora, esta palavra-Ainda uma vez-significa a remoção das coisas abaláveis, como coisas criadas, para que permaneçam as coisas inabaláveis.
28 Pánihna, ã maáh jʉmʉpna bejnit pínah jʉmna, caandíh ã yohcat pínahdih jéihnit, “Tʉ́ina caá, Paá”, Diosdih jwĩ niíj jĩíh. Páant niijnít, ã náahat pah caandíh bʉ́dí jwĩ wẽi jĩíh.
28 Pelo que, recebendo nós um reino que não pode ser abalado, retenhamos a graça, pela qual sirvamos a Deus agradavelmente, com reverência e temor;
29 Dios wẽpni tʉ́ini yoobát jʉmna, jwĩ tʉʉ cáwat pah, det caandíh jepahcannitdih ã yoh beedábipna caá.
29 pois o nosso Deus é um fogo consumidor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.