Gálatas 4
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT
1 — ausente —
1 Portanto, pensem da seguinte forma: enquanto não atingir a idade adequada, o herdeiro não está numa posição muito melhor que a de um escravo, apesar de ser dono de todos os bens.
2 — ausente —
2 Deve obedecer a seus tutores e administradores até a idade determinada por seu pai.
3 Pánihna, jwiít cã́acwã Jesucristodih jwĩ jepahat pínah jã́tih, caán wébít panihnit jwĩ jʉm jwʉhʉp jĩ. Pánih jʉm jwʉhnit, jwĩ nʉowã ded pah ĩ naáwátjidih yap yohatdih ʉ́ʉmna, jwĩpĩ́ jepahap jĩ.
3 O mesmo acontecia conosco. Éramos como crianças; éramos escravos dos princípios básicos deste mundo.
4 — ausente —
4 Mas, quando chegou o tempo certo, Deus enviou seu Filho, nascido de uma mulher e sob a lei.
5 — ausente —
5 Assim o fez para resgatar a nós que estávamos sob a lei, a fim de nos adotar como seus filhos.
6 Yeebbʉ́t ã weh ñi jʉmʉchah, Dios wʉ̃ʉ́h Jesucristojeéh jʉmni Tʉ́ini Espíritudih yeebdíhbʉt ãt wah bojop wʉt jĩ. Páant ñijeéh jʉmna, ã teo wáacachah, “Paá”, ʉ́ʉmcanjeh Diosdih ñi jéih niijná caá.
6 E, porque nós somos seus filhos, Deus enviou ao nosso coração o Espírito de seu Filho, e por meio dele clamamos: “ Aba , Pai”.
7 Pánihna, ã weh jʉmna, bʉʉ teo wʉ̃hnit panihnit nihcan caá, bʉca. Páant ã weh yoobát ñi jʉmʉchah, yeebdíh bʉ́dí ã tʉ́i chãjbipna caá.
7 Agora você já não é escravo, mas filho de Deus. E, uma vez que é filho, Deus o tornou herdeiro dele.
8 Jon jã́tih yeéb Diosdih jéih jwʉhcannit jʉmna, ñi pãpninadih tʉ́i jenah joinít, “Nin pah wã chãjachah, caán weemdíh ã tʉ́i chãjbipna caá”, ñipĩ́ niíj jenah joyóp yʉh jĩ. Pánih chãjnit, Dios yoobát ã teo wáacat pínahdih bidcan, nemépwã ĩ teo wáacat pínahdih bidna ñi chãjap jĩ. Pánih chãjna, queétdih teo wʉ̃hnit panihnit ñi jʉmʉp jĩ.
8 Antes de conhecerem a Deus, vocês eram escravos de supostos deuses que, na verdade, nem existem.
9 Pánih jʉmna yʉhna, bʉʉ jwʉh Dios yoobátdih ñi jéihyechah, caanbʉ́t yeebdíh ã jéihna caá. Páant caandíh jéihna yʉhna, ¿Dépanihna bʉʉ cã́acwã oboh ĩ jenah joyátjĩhjeh ĩ naáwátdih ñi jwʉ́ʉb jepah? Pánih jepahna, Diosdih weñaíhna yʉhna, ñi bʉjácan niít. Páant ñi bʉʉjácat pínahdih jéihna yʉhna, ¿Dépanihna ñi nʉowã ĩ naáwátdih yap yohatdih ʉ́ʉmnit, teo wʉ̃hnit panihnit ñi jwʉ́ʉb jʉm?
9 Agora que conhecem a Deus, ou melhor, agora que Deus os conhece, por que desejam voltar atrás e tornar-se novamente escravos dos frágeis e inúteis princípios básicos deste mundo?
10 Bʉʉ Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, nin pahbʉt ñi chãjna yʉh caá: Jwiít judíowã jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih jepahnit, jwĩ wẽi láa ded pah jwĩpĩ́ chãjat pah yeebbʉ́t biíc yoobó ñi chãjna caá. “Pánih chãjna, jwĩ tʉ́i jʉmbipna caá”, ñi niíj jenah joiná yʉh caá.
10 Vocês insistem em guardar certos dias, meses, estações ou anos.
11 Páant ñi niíj jenah joyóchah, yeebdíh bʉ́dí ʉ́ʉm yacnit, “Weém queétdih tʉ́ini doonádih bʉ́dí wã bohénachah yʉhna, ¿bʉʉdní pínah niít ãt jʉmʉp?” wãpĩ́ niíj jenah joiná caá.
11 Temo por vocês. Talvez meu árduo trabalho em seu favor tenha sido inútil.
12 Wã déewã panihnitá, ñijeéh jʉmna, yeebdíh bohé láa, weemdíh yeejép ñi chãjcap jĩ. Pánihna, bʉʉ biíc yoobó weemdíh yeejép chãjcan, nin wã naáwát pínahdih ñi tʉ́i jepahaá: Yeebdíh bohénadih bejna, Moisés ã wʉtatjidih jenah joicán, Cristodihjeh yeebdíh wã jepahat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánihna, bʉʉ Cristodihjeh wã tʉ́i jenah joyát pah, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi tʉ́i jenah joyoó.
12 Irmãos, peço-lhes que sejam como eu, pois eu também sou como vocês. E vocês não me trataram mal
13 Nindih ñi náhninaá: Tʉbit wʉnna, ñi pebhboó chão jwʉ́hnit, yeebdíh tʉ́ini doonádih wã jwíih naáwáp jĩ.
13 e certamente se lembram de que eu estava doente quando lhes anunciei as boas-novas pela primeira vez.
14 Páant wʉnni wã jʉmʉchah yʉhna, “Pablo dedé pínah nihcan caá”, niijcánjeh, yeéb weemdíh ñi bacat tʉ́ʉtcap jĩ. Pánih bacat tʉ́ʉtcan, Dioíh ángeldih, Jesucristodihbʉt ñi weñat pah, weemdíh ñi tʉ́i wẽi jwãááp jĩ.
14 Embora minha saúde precária fosse uma tentação para me rejeitarem, vocês não me desprezaram nem me mandaram embora. Ao contrário, acolheram-me e cuidaram de mim como se eu fosse um anjo de Deus, ou mesmo o próprio Cristo Jesus.
15 Pánih wẽi jwãáhnit, nin pah ñi jʉmatjidih wã náhnina caá: Weemdíh bʉ́dí teo wáaquíhna, dedé wã náahatdih wʉ̃hna, ñíih quíibnadih ñita wã́at wʉ̃h tagaá. Pánih wẽinitji yʉhna, ¿dépanih tigaá bʉʉ wã wihcah, ñi weñatji ã bej?
15 Que aconteceu com a alegria que vocês demonstraram naquela ocasião? Estou certo de que, se fosse possível, teriam arrancado os próprios olhos e os teriam dado a mim.
16 Wã bohénitji jʉmna yʉhna, ¿bʉʉ yoobópdih yeebdíh wã naáwátji jíib, weemdíh ñi en jʉ̃ih niít?
16 Acaso me tornei inimigo de vocês porque lhes digo a verdade?
17 Ñi pebhna jʉibínitboó “Bʉ́dí jwĩ teo wáacmi caá”, yeebdíh niijná yʉhna, ĩ jenah joyátboó mácah ã jʉmna caá. Páant ĩ niijíchah yʉhna, wã bohéátjidih, jwiítdihbʉt yeebdíh ĩ cádahat tʉ́ʉtna caá. Pánih cádahnit, ĩjeéh jʉmnit, ĩ bohéátboodíh ñi jepahat pínahdih ĩ náah yacna caá.
17 Esses falsos mestres estão extremamente ansiosos para agradá-los, mas suas intenções não são boas. Querem afastá-los de mim para que dependam deles.
18 Jwiít cã́acwã bita ĩ tʉ́i bejat pínahdih yoobópdih náah yacachah, ãpĩ́ tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, páant niijná yʉhna, mácah jwĩ jenah joyóchah, ãpĩ́ tʉ́ican caá. Ñijeéh jʉmna, wãpĩ́ tʉ́i teo wáacap jĩ, ñi tʉ́i jʉmat pínah niijná. Bʉʉ ñijeéh wihcan yʉhna, biíc yoobó ñi tʉ́i jʉmat pínahdih wã náah yacna caá.
18 Se alguém deseja agradá-los, muito bem; mas que o faça sempre, e não só quando estou com vocês.
19 Yeebdíh bʉ́dí wã oyochah, wã weh panihnit ñi jʉmna caá. Pánih oinit, yeebdíh bʉ́dí wã náhni dahwana caá. Pánih bʉ́dí mácah jenah joiná, yad wili mi weép jáaat pah tʉbani wã jʉmna caá. Pánih jʉmna, ded pah Cristo ã jʉmatji pah yeebbʉ́t ñi jʉmat pínahdih bʉ́dí wã náah yacna caá.
19 Ó meus filhos queridos, sinto como se estivesse passando outra vez pelas dores de parto por sua causa, e elas continuarão até que Cristo seja plenamente desenvolvido em vocês.
20 Bʉtéh ñijeéh wã jʉmʉchah, ãta tʉ́i tagaá. Pánih biícdih jʉmna, jʉ̃ihcanjeh naóhnit, yeebdíh wã jéih míic wéhenachah, chah ãta tʉ́i tagaá. Obohjeéhtih, ninboó jʉmna, yeebdíh bʉ́dí mácah jenah joiná caá wã chãjap.
20 Gostaria de poder estar aí com vocês para lhes falar em outro tom. Mas, distante como estou, não sei o que mais fazer para ajudá-los.
21 Yeéb weemdíh ñi joi jwʉ́hʉʉ́. Biquína Diosjeéh tʉ́i jʉmíhna, jwiít judíowã jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih ñi jepahna yʉh caá. Caandíh jepahíhna yʉhna, ded pah ĩ naóh daacátjidih ñi tʉ́i beh joicán caá. Pánih beh joicánnit ñi jʉmʉchah, nin pah Moisés ã daacátjidih wã naóhbipna caá, ñi tʉ́i beh joyát pínah niijná:
21 Digam-me, vocês que desejam viver debaixo da lei: acaso sabem o que a lei diz de fato?
22 Abraham chénewã ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ. Caandíh teo wʉ̃hnih Agar biíc mit wʉ̃ʉ́h jʉmʉp wʉt jĩ. Ã áa yoobát Sarabʉt biíc mit wʉ̃ʉ́h jʉmʉp wʉt jĩ.
22 De acordo com as Escrituras, Abraão teve dois filhos, um nascido de uma escrava e outro de sua esposa, que era livre.
23 Pánihna, caandíh teo wʉ̃hnihboó, jáap wili jʉmna, Ismael pínahdih mit weh jʉmʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, “Majeéh bóli, Sara newé weépdih mi weh jʉmbipna caá”, Dios Abrahamdih ã niijátji pahjeh, Saraboó tʉb beh wili jʉmna yʉhna, Isaac pínahdih mit weh jʉmʉp wʉt jĩ.
23 O filho da escrava nasceu segundo a vontade humana; o filho da mulher livre nasceu segundo a promessa.
24 — ausente —
24 Essas duas mulheres ilustram duas alianças. A primeira, Hagar, representa o monte Sinai, onde o povo recebeu a lei que o escravizou.
25 — ausente —
25 E Hagar, que é o monte Sinai, na Arábia, representa a Jerusalém de agora, pois ela e seus filhos vivem sob a escravidão da lei.
26 Obohjeéhtih, teo wʉ̃hcannih Saraboodíh jenah joinít, “Majeéh bóli Sara newé weépdih mi weh jʉmbipna caá”, Dios Abrahamdih ã niijátjidih jwĩ náhnina caá. Pánihna, Abraham Dios ã niijátjidih ã tʉ́i jenah joyátji pah, jwiítbʉt Cristodih tʉ́i jenah joinít jʉmna, Sara mi jʉimená panihnit jwĩ jʉmna caá. Pánih jʉmnit, Dios pebhboó jʉmni jáap Jerusalén tʉ́tchidih moon pánihnit jwĩ jʉmna caá.
26 A segunda, Sara, representa a Jerusalém celestial. Ela é a mulher livre, e é nossa mãe.
27 Dios naáwátdih naóh yapani Isaías jwĩ éet Sara ded pah mi yapatjidih jenah joinít, nin baácboó jʉmni Jerusaléndih, jeáboó jʉmni Jerusaléndihbʉt ded pah ã yapat pínahdih Dios ãt jenah joyát tʉ́ʉtʉp jĩ. Caandíh jenah joinít, nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
27 Como dizem as Escrituras: “Alegre-se, mulher sem filhos, você que nunca deu à luz! Grite de alegria, você que nunca esteve em trabalho de parto! Pois a abandonada agora tem mais filhos que a mulher que vive com o marido”.
28 Pánihna, Dios ã niijátji pahjeh Sara wʉ̃ʉ́h Isaac ãt cã́ac jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihat pah, “Weemdíh ma tʉ́i jenah joyát jíib, nihat baácdih moondíh wã tʉ́i chãjbipna caá”, Dios Abrahamdih ã niijátji pah, Cristodih jepahnit ñi jʉmʉchah, yeebdíhbʉt ãt tʉ́i chãjap taga.
28 E vocês, irmãos, são filhos da promessa, como Isaque.
29 Queét chénewã ã wehdih ded pah ã yapatjibʉt jwiítdih nin pah ã bohéna caá: Dios ã niijátji pahjeh Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacachah, Isaacji ãt cã́ac jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ã cã́ac jʉmʉchah ennit, ã ʉ́ʉd jeñé Ismaeljiboó caandíh eníhcan, yeejép ãt chãjap wʉt jĩ. Bʉʉbʉt ã chãjatji pahjeh jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih jepahíhnitboó jwiít Cristodih jepahnitdih yeejép ĩpĩ́ chãjna caá.
29 Ismael, o filho nascido da vontade humana, perseguiu Isaque, o filho nascido do poder do Espírito, e o mesmo ocorre agora.
30 Páant yeejép ĩ chãjachah yʉhna, Moisés nin pah ã niíj daacátjidih jwiítdih tʉ́i jenah joyát caá náahap: “Sara mi áa Abrahamjidih nin pah mi niijíchah, Dios ãt jepahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ: ‘Jwiítdih teo wʉ̃hnih wʉ̃ʉ́h, Ismael, míih bií déedih ã jéih bíbohcan niít. Jwĩ wʉ̃ʉ́h yoobát Isaacboó caandíh ã bíbohbipna caá. Pánihna, jwiítdih teo wʉ̃hnihdih mi wʉ̃ʉ́hjĩh biáboó ma bejat tʉ́ʉtʉ́’, mit niijíp wʉt jĩ”, Moisés ãt niíj daacáp tajĩ. Páant ã niíj daacátjidih jenah joinít, jwiít Isaac panihnit jwĩ jʉmʉchah, Dios caandíh ã tʉ́i chãjat pah, jwiítdihbʉt ã tʉ́i chãjbipna caá.
30 Mas o que dizem as Escrituras sobre isso? “Livre-se da escrava e do filho dela, pois o filho da escrava não será herdeiro junto com o filho da mulher livre.”
31 Pánihna, wã déewã panihnitá, teo wʉ̃hnih Agar mi jʉimená panihcan, teo wʉ̃hcannih Saraboó mi jʉimená panihnit jwĩ jʉmna caá.
31 Portanto, irmãos, não somos filhos da escrava; somos filhos da mulher livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.