Gálatas 4

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 — ausente —
1 Digo porém que, enquanto o herdeiro é menor de idade, em nada difere de um escravo, embora seja dono de tudo.
2 — ausente —
2 No entanto, ele está sujeito a guardiães e administradores até o tempo determinado por seu pai.
3 Pánihna, jwiít cã́acwã Jesucristodih jwĩ jepahat pínah jã́tih, caán wébít panihnit jwĩ jʉm jwʉhʉp jĩ. Pánih jʉm jwʉhnit, jwĩ nʉowã ded pah ĩ naáwátjidih yap yohatdih ʉ́ʉmna, jwĩpĩ́ jepahap jĩ.
3 Assim também nós, quando éramos menores, estávamos escravizados aos princípios elementares do mundo.
4 — ausente —
4 Mas, quando chegou a plenitude do tempo, Deus enviou seu Filho, nascido de mulher, nascido debaixo da lei,
5 — ausente —
5 a fim de redimir os que estavam sob a lei, para que recebêssemos a adoção de filhos.
6 Yeebbʉ́t ã weh ñi jʉmʉchah, Dios wʉ̃ʉ́h Jesucristojeéh jʉmni Tʉ́ini Espíritudih yeebdíhbʉt ãt wah bojop wʉt jĩ. Páant ñijeéh jʉmna, ã teo wáacachah, “Paá”, ʉ́ʉmcanjeh Diosdih ñi jéih niijná caá.
6 E, porque vocês são filhos, Deus enviou o Espírito de seu Filho aos seus corações, o qual clama: "Aba, Pai".
7 Pánihna, ã weh jʉmna, bʉʉ teo wʉ̃hnit panihnit nihcan caá, bʉca. Páant ã weh yoobát ñi jʉmʉchah, yeebdíh bʉ́dí ã tʉ́i chãjbipna caá.
7 Assim, você já não é mais escravo, mas filho; e, por ser filho, Deus também o tornou herdeiro.
8 Jon jã́tih yeéb Diosdih jéih jwʉhcannit jʉmna, ñi pãpninadih tʉ́i jenah joinít, “Nin pah wã chãjachah, caán weemdíh ã tʉ́i chãjbipna caá”, ñipĩ́ niíj jenah joyóp yʉh jĩ. Pánih chãjnit, Dios yoobát ã teo wáacat pínahdih bidcan, nemépwã ĩ teo wáacat pínahdih bidna ñi chãjap jĩ. Pánih chãjna, queétdih teo wʉ̃hnit panihnit ñi jʉmʉp jĩ.
8 Antes, quando vocês não conheciam a Deus, eram escravos daqueles que, por natureza, não são deuses.
9 Pánih jʉmna yʉhna, bʉʉ jwʉh Dios yoobátdih ñi jéihyechah, caanbʉ́t yeebdíh ã jéihna caá. Páant caandíh jéihna yʉhna, ¿Dépanihna bʉʉ cã́acwã oboh ĩ jenah joyátjĩhjeh ĩ naáwátdih ñi jwʉ́ʉb jepah? Pánih jepahna, Diosdih weñaíhna yʉhna, ñi bʉjácan niít. Páant ñi bʉʉjácat pínahdih jéihna yʉhna, ¿Dépanihna ñi nʉowã ĩ naáwátdih yap yohatdih ʉ́ʉmnit, teo wʉ̃hnit panihnit ñi jwʉ́ʉb jʉm?
9 Mas agora, conhecendo a Deus, ou melhor, sendo por ele conhecidos, como é que estão voltando àqueles mesmos princípios elementares, fracos e sem poder? Querem ser escravizados por eles outra vez?
10 Bʉʉ Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, nin pahbʉt ñi chãjna yʉh caá: Jwiít judíowã jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih jepahnit, jwĩ wẽi láa ded pah jwĩpĩ́ chãjat pah yeebbʉ́t biíc yoobó ñi chãjna caá. “Pánih chãjna, jwĩ tʉ́i jʉmbipna caá”, ñi niíj jenah joiná yʉh caá.
10 Vocês estão observando dias especiais, meses, ocasiões específicas e anos!
11 Páant ñi niíj jenah joyóchah, yeebdíh bʉ́dí ʉ́ʉm yacnit, “Weém queétdih tʉ́ini doonádih bʉ́dí wã bohénachah yʉhna, ¿bʉʉdní pínah niít ãt jʉmʉp?” wãpĩ́ niíj jenah joiná caá.
11 Temo que os meus esforços por vocês tenham sido inúteis.
12 Wã déewã panihnitá, ñijeéh jʉmna, yeebdíh bohé láa, weemdíh yeejép ñi chãjcap jĩ. Pánihna, bʉʉ biíc yoobó weemdíh yeejép chãjcan, nin wã naáwát pínahdih ñi tʉ́i jepahaá: Yeebdíh bohénadih bejna, Moisés ã wʉtatjidih jenah joicán, Cristodihjeh yeebdíh wã jepahat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánihna, bʉʉ Cristodihjeh wã tʉ́i jenah joyát pah, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi tʉ́i jenah joyoó.
12 Eu lhes suplico, irmãos, que se tornem como eu, pois eu me tornei como vocês. Em nada vocês me ofenderam;
13 Nindih ñi náhninaá: Tʉbit wʉnna, ñi pebhboó chão jwʉ́hnit, yeebdíh tʉ́ini doonádih wã jwíih naáwáp jĩ.
13 como sabem, foi por causa de uma doença que lhes preguei o evangelho pela primeira vez.
14 Páant wʉnni wã jʉmʉchah yʉhna, “Pablo dedé pínah nihcan caá”, niijcánjeh, yeéb weemdíh ñi bacat tʉ́ʉtcap jĩ. Pánih bacat tʉ́ʉtcan, Dioíh ángeldih, Jesucristodihbʉt ñi weñat pah, weemdíh ñi tʉ́i wẽi jwãááp jĩ.
14 Embora a minha doença lhes tenha sido uma provação, vocês não me trataram com desprezo ou desdém; pelo contrário, receberam-me como se eu fosse um anjo de Deus, como o próprio Cristo Jesus.
15 Pánih wẽi jwãáhnit, nin pah ñi jʉmatjidih wã náhnina caá: Weemdíh bʉ́dí teo wáaquíhna, dedé wã náahatdih wʉ̃hna, ñíih quíibnadih ñita wã́at wʉ̃h tagaá. Pánih wẽinitji yʉhna, ¿dépanih tigaá bʉʉ wã wihcah, ñi weñatji ã bej?
15 Que aconteceu com a alegria de vocês? Tenho certeza que, se fosse possível, vocês teriam arrancado os próprios olhos para dá-los a mim.
16 Wã bohénitji jʉmna yʉhna, ¿bʉʉ yoobópdih yeebdíh wã naáwátji jíib, weemdíh ñi en jʉ̃ih niít?
16 Tornei-me inimigo de vocês por lhes dizer a verdade?
17 Ñi pebhna jʉibínitboó “Bʉ́dí jwĩ teo wáacmi caá”, yeebdíh niijná yʉhna, ĩ jenah joyátboó mácah ã jʉmna caá. Páant ĩ niijíchah yʉhna, wã bohéátjidih, jwiítdihbʉt yeebdíh ĩ cádahat tʉ́ʉtna caá. Pánih cádahnit, ĩjeéh jʉmnit, ĩ bohéátboodíh ñi jepahat pínahdih ĩ náah yacna caá.
17 Os que fazem tanto esforço para agradá-los, não agem bem, mas querem isolá-los a fim de que vocês também mostrem zelo por eles.
18 Jwiít cã́acwã bita ĩ tʉ́i bejat pínahdih yoobópdih náah yacachah, ãpĩ́ tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, páant niijná yʉhna, mácah jwĩ jenah joyóchah, ãpĩ́ tʉ́ican caá. Ñijeéh jʉmna, wãpĩ́ tʉ́i teo wáacap jĩ, ñi tʉ́i jʉmat pínah niijná. Bʉʉ ñijeéh wihcan yʉhna, biíc yoobó ñi tʉ́i jʉmat pínahdih wã náah yacna caá.
18 É bom sempre ser zeloso pelo bem, e não apenas quando estou presente.
19 Yeebdíh bʉ́dí wã oyochah, wã weh panihnit ñi jʉmna caá. Pánih oinit, yeebdíh bʉ́dí wã náhni dahwana caá. Pánih bʉ́dí mácah jenah joiná, yad wili mi weép jáaat pah tʉbani wã jʉmna caá. Pánih jʉmna, ded pah Cristo ã jʉmatji pah yeebbʉ́t ñi jʉmat pínahdih bʉ́dí wã náah yacna caá.
19 Meus filhos, novamente estou sofrendo dores de parto por sua causa, até que Cristo seja formado em vocês.
20 Bʉtéh ñijeéh wã jʉmʉchah, ãta tʉ́i tagaá. Pánih biícdih jʉmna, jʉ̃ihcanjeh naóhnit, yeebdíh wã jéih míic wéhenachah, chah ãta tʉ́i tagaá. Obohjeéhtih, ninboó jʉmna, yeebdíh bʉ́dí mácah jenah joiná caá wã chãjap.
20 Eu gostaria de estar com vocês agora e mudar o meu tom de voz, pois estou perplexo quanto a vocês.
21 Yeéb weemdíh ñi joi jwʉ́hʉʉ́. Biquína Diosjeéh tʉ́i jʉmíhna, jwiít judíowã jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih ñi jepahna yʉh caá. Caandíh jepahíhna yʉhna, ded pah ĩ naóh daacátjidih ñi tʉ́i beh joicán caá. Pánih beh joicánnit ñi jʉmʉchah, nin pah Moisés ã daacátjidih wã naóhbipna caá, ñi tʉ́i beh joyát pínah niijná:
21 Digam-me vocês, os que querem estar debaixo da lei: Acaso vocês não ouvem a lei?
22 Abraham chénewã ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ. Caandíh teo wʉ̃hnih Agar biíc mit wʉ̃ʉ́h jʉmʉp wʉt jĩ. Ã áa yoobát Sarabʉt biíc mit wʉ̃ʉ́h jʉmʉp wʉt jĩ.
22 Pois está escrito que Abraão teve dois filhos, um da escrava e outro da livre.
23 Pánihna, caandíh teo wʉ̃hnihboó, jáap wili jʉmna, Ismael pínahdih mit weh jʉmʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, “Majeéh bóli, Sara newé weépdih mi weh jʉmbipna caá”, Dios Abrahamdih ã niijátji pahjeh, Saraboó tʉb beh wili jʉmna yʉhna, Isaac pínahdih mit weh jʉmʉp wʉt jĩ.
23 O filho da escrava nasceu de modo natural, mas o filho da livre nasceu mediante promessa.
24 — ausente —
24 Isso é usado aqui como uma ilustração; estas mulheres representam duas alianças. Uma aliança procede do monte Sinai e gera filhos para a escravidão: esta é Hagar.
25 — ausente —
25 Hagar representa o monte Sinai, na Arábia, e corresponde à atual cidade de Jerusalém, que está escravizada com os seus filhos.
26 Obohjeéhtih, teo wʉ̃hcannih Saraboodíh jenah joinít, “Majeéh bóli Sara newé weépdih mi weh jʉmbipna caá”, Dios Abrahamdih ã niijátjidih jwĩ náhnina caá. Pánihna, Abraham Dios ã niijátjidih ã tʉ́i jenah joyátji pah, jwiítbʉt Cristodih tʉ́i jenah joinít jʉmna, Sara mi jʉimená panihnit jwĩ jʉmna caá. Pánih jʉmnit, Dios pebhboó jʉmni jáap Jerusalén tʉ́tchidih moon pánihnit jwĩ jʉmna caá.
26 Mas a Jerusalém do alto é livre, e essa é a nossa mãe.
27 Dios naáwátdih naóh yapani Isaías jwĩ éet Sara ded pah mi yapatjidih jenah joinít, nin baácboó jʉmni Jerusaléndih, jeáboó jʉmni Jerusaléndihbʉt ded pah ã yapat pínahdih Dios ãt jenah joyát tʉ́ʉtʉp jĩ. Caandíh jenah joinít, nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
27 Pois está escrito: "Regozije-se, ó estéril, você que nunca teve um filho; grite de alegria, você que nunca esteve em trabalho de parto; porque mais são os filhos da mulher abandonada do que os daquela que tem marido".
28 Pánihna, Dios ã niijátji pahjeh Sara wʉ̃ʉ́h Isaac ãt cã́ac jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihat pah, “Weemdíh ma tʉ́i jenah joyát jíib, nihat baácdih moondíh wã tʉ́i chãjbipna caá”, Dios Abrahamdih ã niijátji pah, Cristodih jepahnit ñi jʉmʉchah, yeebdíhbʉt ãt tʉ́i chãjap taga.
28 Vocês, irmãos, são filhos da promessa, como Isaque.
29 Queét chénewã ã wehdih ded pah ã yapatjibʉt jwiítdih nin pah ã bohéna caá: Dios ã niijátji pahjeh Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacachah, Isaacji ãt cã́ac jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ã cã́ac jʉmʉchah ennit, ã ʉ́ʉd jeñé Ismaeljiboó caandíh eníhcan, yeejép ãt chãjap wʉt jĩ. Bʉʉbʉt ã chãjatji pahjeh jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih jepahíhnitboó jwiít Cristodih jepahnitdih yeejép ĩpĩ́ chãjna caá.
29 Naquele tempo, o filho nascido de modo natural perseguia o filho nascido segundo o Espírito. O mesmo acontece agora.
30 Páant yeejép ĩ chãjachah yʉhna, Moisés nin pah ã niíj daacátjidih jwiítdih tʉ́i jenah joyát caá náahap: “Sara mi áa Abrahamjidih nin pah mi niijíchah, Dios ãt jepahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ: ‘Jwiítdih teo wʉ̃hnih wʉ̃ʉ́h, Ismael, míih bií déedih ã jéih bíbohcan niít. Jwĩ wʉ̃ʉ́h yoobát Isaacboó caandíh ã bíbohbipna caá. Pánihna, jwiítdih teo wʉ̃hnihdih mi wʉ̃ʉ́hjĩh biáboó ma bejat tʉ́ʉtʉ́’, mit niijíp wʉt jĩ”, Moisés ãt niíj daacáp tajĩ. Páant ã niíj daacátjidih jenah joinít, jwiít Isaac panihnit jwĩ jʉmʉchah, Dios caandíh ã tʉ́i chãjat pah, jwiítdihbʉt ã tʉ́i chãjbipna caá.
30 Mas o que diz a Escritura? "Mande embora a escrava e o seu filho, porque o filho da escrava jamais será herdeiro com o filho da livre".
31 Pánihna, wã déewã panihnitá, teo wʉ̃hnih Agar mi jʉimená panihcan, teo wʉ̃hcannih Saraboó mi jʉimená panihnit jwĩ jʉmna caá.
31 Portanto, irmãos, não somos filhos da escrava, mas da livre.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.